6.2.3 Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznávaného příslušným úřadem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.
6.2.3.1 Kovové láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví
Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).
"mezí průtažnosti " se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalé prodloužení 2 tisíciny (tj. 0.2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.
POZN. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost 1 mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru d (l=5d); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka 1 podle vzorce:
kde F0 se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.
Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozivním trhlinám při teplotách mezi -20°C a +50°C.
Pro svařované nádoby musí být použity pouze materiály zaručené svařitelnosti, jejichž přiměřená vrubová houževnatost při okolní teplotě-20°C může být zaručena, zejména ve svarech a přilehlých oblastech.
Svary musí být zručně provedeny a musí zaručovat plnou bezpečnost.
Jakékoli zvětšení tloušťky připouštějící korozi nesmí být brána v úvahu při výpočtu tloušťky stěn.
6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro stlačené plyny zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem a plyny rozpuštěné pod tlakem a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosoly a nádoby malé, obsahující plyn (kartuše)
6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:
| A | B | C | D | |
|---|---|---|---|---|
| Pevnost v tahu, Rm, v MPa (=N/mm2) | 49 až 186 | 196 až 372 | 196 až 372 | 343 až 490 |
| Mez průtažnosti Re v MPa (=N/mm2) (trvalá deformace λg= 0.2 %) | 10 až 167 | 59 až 314 | 137 až 334 | 206 až 412 |
| Trvalé prodloužení při přetržení (l = 5d) v % | 12 až 40 | 12 až 30 | 12 až 30 | 11 až 16 |
| Zkouška lámavosti (průměr ohýbacího trnu d = n e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku) | n=5(Rm ≤ 98) n=6(Rm>98) | n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm >325) | n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm>325) | n=7(Rm ≤ 392) n=8(Rm>392) |
| Číslo série Aluminiového sdružení x) | 1 000 | 5 000 | 6 000 | 2 000 |
x) “Viz Aluminium Standards and Data“, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 730, 3rd Avenue, New York.
Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:
kde e = minimální tloušťka stěny nádoby v mm;
PMPa = zkušební tlak v MPa
Pbar= zkušební tlak v barech
D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm; a
Re = minimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0.2 % v MPa (=N/mm2)
Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0.85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.
POZN.1 Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s následujícími materiály používanými pro výrobu nádob.
Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 g čistoty;
Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;
Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
POZN 2. Trvalé prodloužení při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka I je rovna pětinásobku jejich průměru d (l= 5d); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:
kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.
POZN. 3: a) Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
Schéma zkoušky lámavosti
b) Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem, o průměru (d) a dvěma kruhovými opěrami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.
c) Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu.
d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.
6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným úřadem země, v níž byly nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v 6.2.3.2.1 (viz též příloha G normy EN 1975: 1999).
6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny nádob v nejslabší části musí činit:
- při průměru nádoby do 50 mm: nejméně 1,5 mm;
- při průměru nádoby od 50 do 150 mm: nejméně 2 mm; a
- při průměru nádoby nad 150 mm: nejméně 3 mm.
6.2.3.2.4 Dna nádob musí mít tvar polokruhový, eliptický nebo „pánvovitý"; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa nádob.
6.2.3.3 Nádoby z kombinovaných materiálů
Kompozitní láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které byly vyrobeny z kombinovaných materiálů, tj. opatřené vyztužením povrchovými obručemi nebo opatřené plným výztužným materiálem, musí zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:
– 1.67 pro nádoby vyztužené obručemi
– 2.00 pro nádoby plně vyztužené.
6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby
Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na zchlazené zkapalněné plyny.
6.2.3.4.1 Všechny mechanické a technologické vlastnosti kovu používaného pro výrobu musí být stanoveny při první kontrole s hlediska vrubové houževnatosti.
6.2.3.4.2 Pokud jsou použity jiné materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě nádoby a její výbavy.
6.2.3.4.3 Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na nádobě. Ventily musí zkonstruovány, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.
6.2.3.4.4 Ventily a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.
6.2.3.4.5 Nádoby, jejichž plnění je měřeno objemově, musí být vybaveny ukazatelem úrovně hladiny.
6.2.3.4.6 Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí chráněna proti nárazu souvislým tlakovým opláštěním. Pokud prostor mezi nádobou a tlakovým opláštěním je vzduchoprázdný (podtlaková izolace), ochranné tlakové opláštění musí být konstruováno tak, aby odolalo deformaci vnějšího tlaku nejméně 100 kPa (1 bar). Pokud je vnější opláštění uzavřeno tak, že je plynotěsné (tj, v případě podtlakové izolace), zařízení musí provedeno způsobem, zabraňujícím jakémukoli nebezpečnému tlaku vyvíjenému v izolační vrstvě v případě nedostatečné plynotěsnosti nádoby nebo jejího příslušenství. Zařízení musí zabraňovat pronikání vlhkosti do izolace.