DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO OPERATIVNÍ ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU DOLU

(1) Operativní část havarijního plánu dolu se zpracuje pro záchranu všech ohrožených zaměstnanců v určitém úseku, oblasti, popřípadě v samostatném větrním oddělení a pro záchranu zaměstnanců v jiných částech dolu, pokud by mohli být havárií ohroženi. Zvláštní pozornost je nutné věnovat diagonálním větrním spojům a úklonným důlním dílům, ve kterých jsou vedeny větrní proudy úpadně, a to z hlediska nebezpečí zvratu větrů ve spojitosti s důlním požárem.

(2) Záchranné cesty směřující na bezpečné místo se uvedou podrobně v přesném sledu důlních děl, kterými zaměstnanci budou procházet. U každé záchranné cesty se uvede, jak dlouho trvá odchod na bezpečné místo (§ 32 odst. 2) s nasazeným sebezáchranným přístrojem. Tam, kde doba potřebná pro chůzi záchrannou cestou přesahuje ochrannou dobu sebezáchranného přístroje, je potřebné na záchranné cestě zřídit komorový úkryt nebo převybavovací stanoviště.

(3) Operativní část havarijního plánu dále určí

b) dobu, po jejímž uplynutí je nutné odvolat zaměstnance při poruše nebo zastavení hlavního ventilátoru, popřípadě ventilátoru separátně větraného důlního díla.

a) nutné změny ve větrání dolu zajišťující bezpečný odchod zaměstnanců z ohrožené oblasti nebo dolu (manipulace s větrními dveřmi, reverzace větrání apod.),

(1) Havarijní plán určí nejméně dva nezávislé, na různém principu založené signalizační systémy pro odvolání zaměstnanců z dolu, z nichž jedním je vždy aromatická signalizace.

(2) Rozmístění prvků signalizace, okruh pracovišť a místo a způsob uvedení signalizace v činnost určí havarijní plán tak, aby zaměstnanci byli o havárii a o nutnosti opustit pracoviště záchrannými cestami co nejdříve uvědoměni. U aromatické signalizace lze považovat za dostačující, jsou-li zaměstnanci o havárii uvědoměni do 20 minut od spuštění signalizace.

(3) Havarijní plán určí, do kterých úseků a míst je nutné zavést dorozumívací zařízení.

(1) Jako záchranné cesty mohou být určena jen ta důlní díla, která svým stavem odpovídají požadavkům zvláštního právního předpisu.¹⁹) Jiné cesty lze použít jen v případě nezbytnosti, nebo jde-li o záchranu lidských životů.

(2) Záchrannou cestou může být určeno jen důlní dílo směřující na bezpečné místo, které není důsledky havárie ohroženo (sousední samostatné větrní oddělení, oblast jiné větrní jámy, komorový úkryt, povrch).

(3) Záchranné cesty se určují pro každý druh předvídatelné havárie tak, aby umožňovaly ústup všech zaměstnanců na bezpečné místo nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem.

(1) Komorový úkryt může být vybudován jen podle projektu. Jako komorový úkryt může být použito takové slepé důlní dílo, které je vybaveno potrubím se stlačeným vzduchem pro vytvoření přetlaku, dvojitými dveřmi, těsnicím materiálem, potřebným počtem lavic, lékárničkou, telefonem a osvětlením.

(2) Jako převybavovací stanoviště může být použito takové místo na záchranné cestě, které je osvětleno a vybaveno přívodem stlačeného vzduchu umožňujícím výměnu použitého sebezáchranného přístroje za jiný v nezávadném ovzduší. Počet hromadně uskladněných sebezáchranných přístrojů na převybavovacím stanovišti se určí tak, aby byl alespoň o 10 % vyšší, než je největší počet zaměstnanců, kteří by v případě havárie záchrannou cestu mohli použít.