KLASICKÝ MOR PRASAT
Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých
Očkování proti klasickému moru prasat

§ 38

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

§ 46

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 50

Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých

c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen „diagnostická příručka“), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,

b) prase divoké – prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,

a) prase – jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,

e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých – jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,

g) vnímavá populace prasat divokých – část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,

m) zamořená oblast – oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více případů klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační opatření podle § 15 nebo 16.

l) hospodářství – jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou trvale nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto smyslu se nepovažují jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena prasata divoká; tyto ohrazené prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření stanovených v § 41 odst. 1 a 2,

k) kontaktní hospodářství – hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,

j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat – oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km2; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,

i) markerová vakcína – očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,

h) zpracování – jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,2) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,

d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,

f) meta-populace prasat divokých – jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,

b) případech klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

a) ohniscích klasického moru prasat potvrzených v hospodářství,

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatním členským státům výskyt klasického moru prasat a poskytne jim informace o

c) primárních případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých,

d) výsledcích epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy

a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,

b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem.3)

2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,

a) sleduje příslušné hospodářství;

b) provede epizootologické šetření na základě dotazníků připravených v rámci pohotovostních plánů podle § 56;

4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování,

c) nařídí chovateli zejména, aby

1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,

a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, krajská veterinární správa nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

f) po odstranění prasat provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, podestýlky, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;

d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;

b) epizootologické šetření.

(2) Krajská veterinární správa provede dále

a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;

(1) Krajská veterinární správa může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.

b) klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich evidence a označení v souladu s plemenářským zákonem,3) a to do 7 dnů po vymezení ochranného pásma,

c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky; rozhodnutím orgánů Unie může být umožněna přeprava prasat pocházejících z území vně ochranného pásma za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

d) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,

e) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární správy,

f) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

g) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství

h) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma,

i) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

1. na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom Státní veterinární správa neprodleně informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství přímo

b) prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných krajskou veterinární správou,

(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem,3)

c) dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,

d) od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,

e) v případě přemístění těchto prasat na jatky

1. krajská veterinární správa, která vykonává na jatkách státní veterinární dozor, je uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a o jejich příjezdu na jatky uvědomí krajskou veterinární správu odpovědnou za odeslání prasat,

2. prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od ostatních prasat,

3. při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru klasického moru prasat,

4. čerstvé maso pocházející z těchto jatek je označeno stejným způsobem, jakým se označuje čerstvé maso pocházející z prasat uvedených v § 27 odst. 1 písm. e) bodě 1, a v podniku určeném krajskou veterinární správou následně ošetřeno v souladu s právními předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty4). Zásilka tohoto masa je před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována krajskou veterinární správou a zůstane tak po celou dobu přepravy.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

e) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

c) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a dezinfikován,

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom Státní veterinární správa bez prodlení informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

1. na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

h) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

g) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř pásma dozoru,

f) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po 21 dnech může krajská veterinární správa povolit za podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství k přímému převozu

d) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství přímo

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována nejméně do provedení

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.

b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,

3. repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

1. všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,

a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat nebo u nichž nebyla při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.

3. předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních prostředků podle § 46,

6. zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.

5. izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,

4. epizootologické šetření,

2. neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

1. neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních prostředcích,

(1) V případě

a) podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa neprodleně v souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,

b) zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.

c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,6)

a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,

(1) Jakmile krajská veterinární správa získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,

4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření. Jde-li o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,

1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),

2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,

3. vypracování plánu eradikace,

4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při

b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,

7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,

2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,

3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,

8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

(1) Plán eradikace obsahuje:

a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;

b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;

c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby6) a ochránci volně žijící zvěře;

d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;

e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;

f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;

g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;

h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;

i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;

j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;

k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu a části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;

m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;

n) kritéria pro ukončení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;

o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;

p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam těchto laboratoří a jiných zařízení.

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění přítomnosti původce klasického moru prasat a identifikace genetického typu izolátů viru se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích a dalších laboratořích uvedených v § 52 odst. 3 zákona.

§ 52

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;

c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

a) přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou chována, s výjimkou přepravy k neprodlené porážce;

b) odběr spermatu, vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;

c) přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství původu, s výjimkou přepravy

a) Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;

b) tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.

a) všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,

b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.

a) může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,

b) musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.

a) před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající ustanovení odstavce 1,

b) Státní veterinární správa předložila v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,

d) očkovací látce, která má být použita,

c) byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s orgány Komise v souladu s § 53 odst. 8 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.

e) době trvání očkování,

f) označování a evidenci očkovaných prasat,

g) opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,

h) kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna v kontaktních hospodářstvích,

i) dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.

a) oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k neprodlené porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu hospodářství s chovem prasat v této oblasti,

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,

1. na jatky k neprodlené porážce,

2. do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být odeslána přímo na jatky,

3. do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru prasat.

(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.

(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující

(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena, jestliže

(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena,

(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může Státní veterinární správa v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona a kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva či jejich produktů a obchodování s nimi postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že

c) kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;

k) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;

(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském státě.

(4) Státní veterinární správa předkládá Komisi a ostatním členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování spolu se zprávou uvedenou v § 51 odst. 2.

h) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;

g) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;

f) přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;

i) předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou zvažována při ověřování účinnosti očkování;

(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.

(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

j) orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a dozorem nad jejich plněním;

l) dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.

e) předpokládané době trvání očkování;

d) zabezpečení očkování mláďat;

c) očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení

(3) Státní veterinární správa provede každých 5 let aktualizaci pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 a předloží jej Komisi ke schválení.

b) regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.

§ 56

Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat

a) požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro případ nouzového očkování,

(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.

c) zavádění opatření k tlumení nákazy.

§ 57

Centra tlumení nákazy a odborná skupina

(2) Celostátní krizové centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

(3) Některé úkoly celostátního krizového centra tlumení nákazy mohou být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního krizového centra tlumení nákazy.

(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným orgánům zejména při

e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, orgány Policie České republiky a hromadnými sdělovacími prostředky.

a) epizootologickém šetření,

b) odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho výsledků,

(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizují celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy, jakož i skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.

a) určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,

b) koordinaci postupu krajských krizových center tlumení nákazy, zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření těmito centry a rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy,

c) poskytování informací příslušným orgánům a osobám,

d) organizování nouzového očkování a vymezení pásem očkování, je-li to třeba,

(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.

(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.

§ 58

Použití kuchyňských odpadů