k vyhlášce č. 415/2003 Sb.
Výpočet povalu
A. Způsob výpočtu povalu
1. Návrh a výpočet povalu se provádí podle metody mezních stavů. Konstrukce povalu se posuzuje na stabilitu polohy podle technické normy.39)
2. Způsob a druh zatížení se řídí typem a funkcí povalu.
3. Poval se navrhuje na kombinaci nejnepříznivějších zatížení.
4. Případné dynamické účinky u povalu se zohlední dynamickým součinitelem, kterým se vynásobí statické zatížení.
5. Ochranný poval se navrhuje na základě dynamického výpočtu.
B. Zatížení povalu
1. Zatížení stálé
Normové zatížení stálé s příslušnými součiniteli zatížení se určí podle technické normy.39)
2. Nahodilá zatížení dlouhodobá a součinitelé zatížení
| 2.2. Hmotnost technologického zařízení: | n = 1,2 |
| 2.5. Rovnoměrné zatížení dané přetlakem nebo podtlakem způsobeným činností hlavního ventilátoru: | n = 1,1 |
| 2.6. Tah v závěsném laně, pokud je současně napínacím lanem povalu: | n = 1,5 |
2.1. Rovnoměrné zatížení qmin na pracovním povale určí projekt; součinitel zatížení n:
n = 1,3
2.3. Zatížení dopravní nádobou při jejím dosednutí na poval:
| dynamický součinitel ds = 3 | n = 1,2 |
2.4. Rovnoměrné zatížení pracovního povalu, z něhož se provádějí výlomové práce, se určí z největší hmotnosti horniny, která má být na povalu. Ve výpočtu se zohlední také účinek rázu padajících kusů horniny:
| dynamický součinitel ds = 3 | n = 1,5 |
3. Nahodilá zatížení krátkodobá a součinitelé zatížení
3.1. Rovnoměrné zatížení qmin na ochranném povale:
| qmin = 4,00 kN.m-2 | n = 1,5 |
3.2. Pohyblivé osamělé břemeno G vyjadřuje velikost zatížení způsobeného pádem drobných předmětů. Pro výpočet jednotlivých nosných prvků povalu se břemeno G umisťuje v nejnepříznivější poloze.
Hmotnost břemene Gmin a dynamický součinitel dsmin se určí podle místních poměrů, nesmí však být menší než:
| Gmin = 0,5 kN | dsmin = 10 |
4. Nahodilá zatížení mimořádná a součinitelé zatížení
4.1. Za nahodilé zatížení mimořádné se považuje pád předmětu na ochranný poval; určí se podle bodů 4.2. a 4.3.
4.2. Zatížení ochranného povalu:
Při těžbě důlními vozy se zatížení určí z hmotnosti pádu naplněného důlního vozu. Při jednolanovém těžení s dopravní nádobou bez záchytů určí zatížení projekt.
Do výpočtu se zahrne také účinek pádu nejtěžšího dopravovaného předmětu. Projekt určí jeho hmotnost a nejmenší možnou plochu, kterou může narazit na poval.
Součinitelé zatížení:
| pro pád montážního prvku | n = 1,2 |
| pro hmotnost důlního vozu nebo dopravovaného předmětu | n = 1,1 |
| pro hmotnost rubaniny v důlním voze nebo vysypané ze skipu: | |
| při pádové výšce do 200 m | n = 1,2 |
| při pádové výšce 1200 m | n = 0,8 |
Ztráta kinetické energie odporem vzduchu se určí součinitelem α, který je
| při pádové výšce do 200 m | 0,96 | |
| při pádové výšce 1200 m | 0,83 |
Mezilehlé hodnoty součinitele zatížení a ztráty kinetické energie odporem vzduchu mezi pádovými výškami 200 m a 1200 m se lineárně interpolují.
4.3. Konstrukce ochranného povalu se ve výpočtu posuzuje na statické zatížení (bez účinku dynamického rázu).
Při těžbě důlními vozy se ve výpočtu uvažuje hmotnost současně narážených důlních vozů, při dopravě skipem se uvažuje hmotnost dopravované rubaniny.
Součinitelé zatížení se určí:
| pro hmotnost důlního vozu | n = 1,1 | |
| pro hmotnost rubaniny vysypané ze skipu | n = 1,3 |
Součinitelé podmínek působení se určí podle bodu 5.
5. Součinitelé podmínek působení
Pro zatížení uvedené v bodech 1 až 3 se určí součinitel podmínek působení m = 1, pro nahodilé zatížení mimořádné ochranného povalu uvedené v bodě 4 se použije součinitel
| při dynamickém výpočtu podle bodu 4.2. | m = 1,1 | |
| při statickém zatížení podle bodu 4.3. | m = 0,5 |