2.1.5 Tepelné a mechanické zpracování slitin podle bodu 2.1.2 písm. (b) a (c)

2.1.5.1 Poslední operací při výrobě lahví, mimo obrábění na čisto, je umělé stárnutí.

2.1.5.1.1 Výrobce uvede parametry konečného zpracování, které provádí, tj.:
— jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
— jmenovité doby skutečné výdrže na teplotách homogenizace a umělého stárnutí.
Při tepelném zpracování je výrobce povinen dodržovat uvedené parametry v těchto mezích:
– teplotu homogenizace s přesností ± 5 °C,
– teplotu umělého stárnutí s přesností ± 5 °C,
– dobu skutečné výdrže s přesností ± 10 %.

2.1.5.1.2 U homogenizace a umělého stárnutí však výrobce může uvést rozmezí teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot uvede rovněž jmenovitou dobu skutečné výdrže.
Pro každou mezilehlou teplotu se jmenovitá doba skutečné výdrže určí v případě homogenizace lineární interpolací doby výdrže a v případě umělého stárnutí lineární interpolací logaritmu doby výdrže.
Výrobce provádí tepelné zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

2.1.5.1.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce předloží doklady o konečném tepelném zpracování, které provedl.

2.1.5.1.4 Kromě konečného tepelného zpracování výrobce uvede také všechna tepelná zpracování provedená při teplotě vyšší než 200 °C.

2.1.5.2 Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.

2.1.5.2.1 Výrobce uvede parametry posledního tepelného zpracování, které provedl za teploty vyšší než 200 °C, přičemž v případě potřeby musí brát v úvahu rozdíly mezi různými částmi lahve.
Rovněž všechny operace tváření (například protlačování, tažení nebo tváření horní zaoblené části), při nichž teplota kovu nepřesahuje 200 °C a které nejsou následovány tepelným zpracováním při teplotě vyšší než zmíněná hodnota, jakož i polohu části tvářeného tělesa lahve, která byla podrobena největšímu tváření za studena, a příslušný stupeň přetvoření za studena.
Pro účely tohoto ustanovení se “stupněm přetvoření za studena“ rozumí poměr, kde „S“ je počáteční průřez a „s“ je konečný průřez.
Výrobce musí dodržet uvedené parametry tepelného zpracování a tváření v těchto mezích:
- dobu tepelného zpracování s přesností ± 10 % a teplotu s přesností ± 5 °C,
- stupeň přetvoření za studena té části lahve, která byla podrobena největšímu přetvoření za studena, s přesností ± 6 %, je-li průměr lahve rovný nebo menší 100 mm, a s přesností ± 3 %, je-li průměr větší než 100 mm.

2.1.5.2.2 U tepelného zpracování však výrobce může uvést rozsah teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot musí uvést jmenovitou dobu skutečné výdrže. Pro každou mezilehlou teplotu se určí jmenovitá doba skutečné výdrže lineární interpolací.
Výrobce zajistí provedení tepelného zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

2.1.5.2.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce parametry konečného tepelného zpracování a operace tváření.

2.1.5.3 Pokud se výrobce rozhodl uvést rozmezí teplot tepelného zpracování podle bodů 2.1.5.1.2 a 2.1.5.2.2, uvede pro posuzování shody dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejvyšší teplotě a při odpovídajících nejkratších dobách výdrže.