HLAVA 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16) a upravuje ochranné známky.
Označení, která mohou tvořit ochrannou známku
Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal nebo zvuky, pokud je toto označení způsobilé
a) odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a
b) být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky.
Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou
a) zapsány v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) (dále jen „národní ochranné známky“),
b) s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví14) na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (dále jen „Madridská dohoda“) nebo Protokolu k Madridské dohodě1) (dále jen „mezinárodní ochranné známky“),
c) zapsány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranné známce Evropské unie2) (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady“) v rejstříku vedeném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „ochranná známka Evropské unie“),
d) na území České republiky všeobecně známé (dále jen „všeobecně známé známky“) ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.4)
Starší ochrannou známkou se s přihlédnutím k uplatněnému právu přednosti (§ 20) pro účely tohoto zákona rozumí
a) zapsaná, má-li dřívější den podání,
1. národní ochranná známka,
2. mezinárodní ochranná známka,
3. ochranná známka Evropské unie;
b) ochranná známka Evropské unie, k níž je ve smyslu čl. 39 a 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady uplatněn nárok na vstup do práv ze starší ochranné známky (dále jen „seniorita“) uvedené v písmenu a) bodech 1 a 2, i když se vlastník této starší známky vzdal nebo známka zanikla;
c) přihlášená ochranná známka podle písmen a) a b), pokud bude zapsána;
d) všeobecně známá známka, jejíž ochrana vznikla přede dnem podání přihlášky pozdější ochranné známky a k tomuto dni dosud trvá.
Do rejstříku se nezapíše označení,
a) které nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1a,
b) které nemá rozlišovací způsobilost,
c) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služeb nebo k označení jiných jejich vlastností,
d) které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech,
e) které je tvořeno výlučně tvarem nebo jinou vlastností, které vyplývají z povahy samotného výrobku nebo jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku anebo dávají výrobku podstatnou užitnou hodnotu,
f) které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy,
g) které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby,
h) které obsahuje nebo reprodukuje ve svých podstatných prvcích starší název odrůdy rostlin zapsaný v souladu s právním předpisem České republiky nebo předpisem Evropské unie anebo s mezinárodními smlouvami, jejichž smluvní stranou je Česká republika nebo Evropská unie, které poskytují ochranu odrůdovým právům a které se týkají odrůd stejných nebo úzce příbuzných druhů,
j) které obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy,3) jestliže jejich užití je předmětem veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu,
k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol,
l) jehož užívání se příčí ustanovení právního předpisu České republiky nebo předpisu Evropské unie nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jejichž smluvní stranou je Česká republika nebo Evropská unie, a to zejména pokud se týkají ochrany označení původu a zeměpisných označení, tradičních výrazů pro víno a zaručených tradičních specialit.
Označení uvedené v § 4 písm. b) až d) může být zapsáno do rejstříku, pokud přihlašovatel prokáže, že takové označení získalo před zápisem ochranné známky do rejstříku užíváním v obchodním styku ve vztahu k výrobkům nebo službám přihlašovatele, pro které je požadován jeho zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.
(1) Přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“)
a) vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením a je chráněna pro shodné výrobky nebo služby, pro které má být zapsáno přihlašované označení,
b) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou,
c) vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, bez ohledu na to, zda má být přihlašované označení zapsáno pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je starší ochranná známka chráněna, a jde o starší ochrannou známku, která má v České republice a v případě ochranné známky Evropské unie na území Evropské unie dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu,
d) vlastníkem ochranné známky, pokud přihlášku ochranné známky (dále jen „přihláška“) podal zástupce vlastníka ochranné známky na své vlastní jméno a bez souhlasu tohoto vlastníka, ledaže by zástupce své jednání řádně odůvodnil,
e) uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, který přede dnem podání přihlášky nabyl práva k nezapsanému nebo jinému označení užívanému v obchodním styku, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti přihlašovaného označení s nezapsaným nebo jiným označením a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se tato označení vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace,
f) fyzickou osobou, jejíž právo na ochranu osobnosti, zejména právo na jméno, právo k vlastní podobě a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva,
g) osobou, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno, nebo
h) vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlašovaného označení dotčena.
(2) Námitky může podat rovněž přihlašovatel ochranné známky uvedené v § 3 písm. c) a přihlašovatel či žadatel o zápis práva z jiného průmyslového vlastnictví podle odstavce 1 písm. h), bude-li toto právo zapsáno.
(3) V případě, že osoba oprávněná podat námitky podle odstavce 1 (dále jen „namítající“) po podání námitek udělí písemný souhlas k zápisu přihlášené ochranné známky do rejstříku, platí, že své námitky vzala zpět, a Úřad řízení o námitkách zastaví.
HLAVA 2
Práva z ochranné známky
(1) Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku ®.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 10 až 11), nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat
a) označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b) označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c) označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné bez ohledu na to, zda je užíváno pro shodné, podobné nebo nepodobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka chráněna, a jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.
(3) Pro potřeby odstavce 2 se za užívání v obchodním styku považuje zejména
a) umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b) nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c) dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d) užívání označení v obchodních listinách a v reklamě,
e) užívání označení jako název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jako součást názvu právnické osoby nebo obchodní firmy,
f) užívání označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu s jiným právním předpisem6).
(4) Vlastník starší zapsané ochranné známky má právo bránit v přepravě výrobků z třetích zemí do České republiky v rámci obchodního styku, aniž by zde byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně jejich obalů, jsou neoprávněně označeny ochrannou známkou, která je shodná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit. To neplatí, pokud v rámci řízení o porušení práv ze zapsané ochranné známky, které bylo zahájeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7), poskytne deklarant nebo držitel zboží důkazy o tom, že vlastník této ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.
(5) Byla-li ochranná známka zapsána na jméno zástupce vlastníka ochranné známky bez souhlasu tohoto vlastníka, má vlastník právo zakázat užívání ochranné známky touto osobou, ledaže by své jednání řádně odůvodnila.
Existuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je umístěna ochranná známka, a toto používání by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky podle § 8 odst. 2 a 3, má vlastník této známky právo zakázat v obchodním styku
a) umisťovat označení shodné s ochrannou známkou nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna,
b) nabízet na trhu či uvádět na trh nebo skladovat pro tyto účely anebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být ochranná známka umístěna.
Reprodukce ochranných známek ve slovnících
Vzbuzuje-li reprodukce zapsané ochranné známky publikovaná ve slovníku, encyklopedii nebo obdobném díle v tištěné nebo elektronické podobě dojem, že se jedná o druhový název výrobků nebo služeb, má vlastník ochranné známky právo žádat po vydavateli nebo nakladateli, aby reprodukce ochranné známky byla bezodkladně, v případě tištěné podoby nejpozději při následujícím uveřejnění nebo vydání díla, opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku.
Omezení účinků ochranné známky
(1) Pokud je užívání v souladu s obchodními zvyklostmi a zásadami poctivého obchodního styku, není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku
a) jejich jméno a příjmení nebo adresu, jedná-li se o fyzickou osobu,
b) označení nebo údaje, které nemají rozlišovací způsobilost nebo které se týkají druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností,
c) ochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb pocházejících od vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy užití této ochranné známky je nezbytné k označení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.
(2) Vlastník ochranné známky je v obchodním styku povinen strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky.
(1) Vlastník ochranné známky je oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání označení pouze v tom rozsahu, v němž jeho práva v době, kdy byla podána žaloba, nemohou být zrušena podle § 31 odst. 1 písm. a).
(2) Pokud je ke dni podání žaloby ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, vlastník ochranné známky na žádost žalovaného předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání žaloby byla ochranná známka řádně užívána v souladu s § 13 pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž je založena žaloba, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání.
(1) Vlastník starší ochranné známky není oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky, pokud by tato pozdější ochranná známka nebyla prohlášena za neplatnou na základě § 12 odst. 1 nebo 3 nebo § 32b odst. 2 nebo 3.
(2) Vlastník starší ochranné známky není oprávněn domáhat se podle jiného právního předpisu8), aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky Evropské unie, pokud by tato pozdější ochranná známka Evropské unie nebyla prohlášena za neplatnou na základě čl. 60 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 61 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 64 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady.
(3) Není-li vlastník starší ochranné známky oprávněn domáhat se, aby soud zakázal užívání pozdější ochranné známky podle odstavce 1 nebo 2, není vlastník dotčené pozdější ochranné známky oprávněn domáhat se, aby soud zakázal užívání starší ochranné známky, přestože toto starší právo již nemůže být proti pozdější ochranné známce uplatněno.
Vyčerpání práv z ochranné známky
(1) Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud vlastník ochranné známky má oprávněné důvody zakázat další uvádění výrobků na trh, zejména pokud došlo ke změně nebo zhoršení stavu výrobků poté, co byly uvedeny na trh.
(1) Vlastník starší ochranné známky, který po dobu 5 po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky, již nemůže podat na základě této starší ochranné známky návrh na prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
(2) Vlastník pozdější ochranné známky není oprávněn zakázat užívání shodné či podobné starší ochranné známky nebo navrhovat její prohlášení za neplatnou, přestože by vlastník starší ochranné známky již svá práva z ochranné známky nemohl uplatnit.
(3) Uživatel staršího označení uvedeného v § 7 odst. 1 písm. e), který po dobu 5 po sobě jdoucích let vědomě strpěl užívání pozdější ochranné známky, již nemůže podat na základě svého označení návrh na prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které byla tato pozdější ochranná známka užívána, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
HLAVA 9
Kolektivní ochranná známka
(1) Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby od výrobků nebo služeb jiných osob.
(2) O zápis kolektivní ochranné známky může požádat právnická osoba, zejména spolek výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků, který podle příslušných předpisů má právní osobnost a svéprávnost, jakož i právnické osoby veřejného práva.
(3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro kolektivní ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně.
Náležitosti přihlášky kolektivní ochranné známky
(1) Přihláška kolektivní ochranné známky musí mimo náležitosti uvedené v § 19 obsahovat údaje o totožnosti členů nebo společníků přihlašovatele, kteří mohou kolektivní ochrannou známku užívat.
(2) K přihlášce kolektivní ochranné známky musí být přiložena smlouva o užívání, v níž se uvedou alespoň osoby oprávněné kolektivní ochrannou známku užívat, podmínky pro členství v právnické osobě, jakož i podmínky pro užívání kolektivní ochranné známky včetně sankcí.
Průzkum přihlášky kolektivní ochranné známky
(1) Úřad podrobí přihlášku kolektivní ochranné známky průzkumu v rozsahu stanoveném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 35 odst. 1.
(2) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku kolektivní ochranné známky,
a) nesplňuje-li požadavky podle § 35 nebo 36,
b) odporuje-li smlouva o užívání veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo
c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než kolektivní ochrannou známku.
(4) Úřad přihlášku kolektivní ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou smlouvy o užívání požadavkům uvedeným v odstavci 2.
(5) Splňuje-li přihláška kolektivní ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem kolektivní ochranné známky.
Práva z kolektivní ochranné známky
(1) Výlučné právo označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou, pro které je kolektivní ochranná známka zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami mají členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známky zapsaní v rejstříku.
(2) Vlastník kolektivní ochranné známky má práva v rozsahu podle hlavy II tohoto zákona, není-li v této hlavě stanoveno jinak.
(3) Členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známky mají práva podle odstavce 1 za podmínek stanovených smlouvou o užívání.
(4) Vlastník kolektivní ochranné známky může jménem svých členů či společníků oprávněných užívat ochrannou známku podle odstavce 1 uplatňovat náhradu škody, která jim vznikla v důsledku neoprávněného užívání ochranné známky.
(5) Člen či společník vlastníka uvedený v odstavci 1 může vstoupit do řízení o porušení práv z kolektivní ochranné známky, aby uplatnil náhradu škody, která mu vznikla.
Změna smlouvy o užívání
(1) Úřad na žádost vlastníka kolektivní ochranné známky zapíše v rejstříku změnu složení členů či společníků tohoto vlastníka.
(2) Vlastník kolektivní ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny smlouvy o užívání.
(4) Změna smlouvy o užívání ve vztahu ke třetím osobám nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku.
Omezení práv z kolektivní ochranné známky
Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence.
Zrušení kolektivní ochranné známky a její prohlášení za neplatnou
(1) Mimo důvody podle § 31 Úřad zruší kolektivní ochrannou známku také v případě, že
a) vlastník kolektivní ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání ochranné známky způsobem neslučitelným se smlouvou o užívání, včetně jakékoli změny této smlouvy zapsané v rejstříku,
b) změna smlouvy o užívání ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 38a, s výjimkou případu, kdy vlastník ochranné známky novou změnou smlouvy o užívání vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo
c) způsob, jakým byla ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 37 odst. 2 písm. c).
(2) Pro prohlášení kolektivní ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 35 odst. 1. Úřad prohlásí kolektivní ochrannou známku, která byla zapsána v rozporu s § 37 odst. 2, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník kolektivní ochranné známky vyhoví změnou smlouvy o užívání požadavkům podle § 37 odst. 2.
Certifikační ochranná známka
(1) Certifikační ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby, které vlastník této ochranné známky certifikoval pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou.
(2) O zápis certifikační ochranné známky může požádat ten, kdo je způsobilý k certifikaci výrobků nebo služeb, pro něž má být certifikační ochranná známka zapsána, a nevykonává podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány.
(3) Není-li dále stanoveno jinak, platí pro certifikační ochranné známky ustanovení hlav I až VIII a X a XI obdobně.
Náležitosti a průzkum přihlášky certifikační ochranné známky
(1) K přihlášce certifikační ochranné známky musí být přiložena pravidla pro užívání certifikační ochranné známky. Náležitosti pravidel pro užívání certifikační ochranné známky jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Úřad podrobí přihlášku certifikační ochranné známky průzkumu v rozsahu uvedeném v § 21 a 22 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 4 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 40a odst. 1.
(3) Mimo důvody pro zamítnutí přihlášky podle § 4 Úřad zamítne přihlášku certifikační ochranné známky,
b) odporují-li pravidla pro užívání certifikační ochranné známky veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, nebo
c) je-li nebezpečí, že bude veřejnost klamána, pokud jde o povahu nebo význam certifikační ochranné známky, zejména pokud by mohla být považována za něco jiného než certifikační ochrannou známku.
(4) Úřad přihlášku certifikační ochranné známky nezamítne, vyhoví-li přihlašovatel změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v odstavci 3.
(5) Připomínky týkající se přihlášky certifikační ochranné známky mohou mimo důvody uvedené v § 24 být založeny na důvodech podle odstavce 3.
(6) Splňuje-li přihláška certifikační ochranné známky podmínky pro zápis do rejstříku, Úřad ji do rejstříku zapíše; přihlašovatel se stává vlastníkem certifikační ochranné známky.
(7) Úřad v rejstříku zveřejní pravidla pro užívání certifikační ochranné známky.
Změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky
(1) Vlastník certifikační ochranné známky předloží Úřadu veškeré změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známky.
(2) Změny pravidel pro užívání certifikační ochranné známky se zapíší do rejstříku, pokud změněná pravidla splňují požadavky uvedené v § 40b odst. 1 a neobsahují důvody pro zamítnutí uvedené v § 40b odst. 3. Změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky nabývá účinnosti dnem jejího zápisu do rejstříku.
Zrušení certifikační ochranné známky a její prohlášení za neplatnou
(1) Mimo důvody podle § 31 Úřad na základě návrhu podaného u Úřadu zruší certifikační ochrannou známku také v případě, že
a) vlastník certifikační ochranné známky nesplňuje podmínky uvedené v § 40a odst. 2,
b) vlastník certifikační ochranné známky nepřijal přiměřená opatření, aby zabránil užívání certifikační ochranné známky způsobem neslučitelným s podmínkami užívání stanovenými v pravidlech pro užívání certifikační ochranné známky,
c) změna pravidel pro užívání certifikační ochranné známky byla zapsána do rejstříku v rozporu s § 40b odst. 1 nebo 3, s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známky novou změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky vyhoví požadavkům tohoto ustanovení, nebo
d) způsob, jakým byla certifikační ochranná známka oprávněnými osobami užívána, měl za následek, že se stala způsobilou klamat veřejnost podle § 40b odst. 3 písm. c).
(2) Pro prohlášení certifikační ochranné známky za neplatnou se použije § 32 s tím, že splnění podmínky uvedené v § 4 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 40a odst. 1. Úřad prohlásí certifikační ochrannou známku, která byla zapsaná v rozporu s § 40b odst. 3, za neplatnou na základě návrhu podaného u Úřadu s výjimkou případu, kdy vlastník certifikační ochranné známky vyhoví změnou pravidel pro užívání certifikační ochranné známky požadavkům uvedeným v § 40b odst. 3.