(5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami H v Tab. 8 uvede
Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:
Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10

hodnoty X (%)	hodnoty X2
80	6400
82	6724
84	7056
86	7396
88	7744
80	6400
78	6084
76	5776
74	5476
72	5184
∑X = 800	∑X2 = 64240
(∑X)2 = 640 000

Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
$Vs=\frac{10x64240-640000}{10x9}=\mathrm{26,66}$
Proměnlivost teoretická Vt:
$Vt=\frac{80x20}{100}=16$
Heterogenita H:
$H=\frac{\mathrm{26,66}}{16}-1=\mathrm{0,66}$
Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)
Tab. 8

Počet pytlů v partii	Počet odebraných vzorků N	Přípustná (kritická) hodnota H
5	5	2,58
6	6	2,02
7	7	1,80
8	8	1,64
9	9	1,51
10	10	1,41
11-15	11	1,31
16-25	15	1,08
26-35	17	1,00
36-49	18	0,97
50 a více	20	0,90

a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): „Výsledná hodnota heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.“,

b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 7: „Hodnota heterogenity (např. 0,67) není průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná hodnota H je ....“,

c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 8.:“Hodnota heterogenity (např.2,62) je průkazná k prohlášení partie za heterogenní. Přípustná hodnota je ....“,

d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota (čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.