f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.