IV.1.6.7.2 Postup měření
Jakmile kulička dosáhne stanovenou rotační rychlost ${\nu }_{\left(0\right)}$ (obvykle asi 400 otáček za sekundu), zastaví se další napájení a zahájí se zpomalování vyvolané brzdicím účinkem plynu.
Pokles rotační rychlosti je měřen jako funkce času. Vzhledem k tomu, že brzdění způsobené magnetickým závěsem je zanedbatelné ve srovnání s brzděním způsobeným plynem, je tlak par dán vztahem:
$p=\frac{\pi \overline{c}r\rho }{\sigma 10t}\times ln\frac{{\nu }_{\left(t\right)}}{{\nu }_{\left(0\right)}}$
kde
$\overline{c}$ = průměrná rychlost molekul plynu,
r = poloměr kuličky,
ρ = hustota kuličky,
σ = koeficient tečného přenosového impulsu (σ = 1 pro ideálně kulový povrch kuličky),
t = čas,
${\nu }_{\left(t\right)}$ = rotační rychlost po čase t,
${\nu }_{\left(0\right)}$ = počáteční rotační rychlost.
Rovnice může být rovněž napsána ve tvaru:
$p=\frac{\pi \overline{c}r\rho }{10\sigma }\times \frac{t_n-t_{n-1}}{t_n\times t_{n-1}}$
kde t_n t_n-1 jsou časy potřebné pro stanovený počet rotací N. Časové intervaly t_n, t_n-1 následují za sebou a t_n > t_n-1.
Průměrná rychlost molekul plynu $\overline{c}$ je dána vztahem:
$\overline{c}={\frac{8RT}{\pi M}}^{\frac{1}{2}}$
kde
T = teplota,
R = univerzální molární plynová konstanta,
M = molární hmotnost.