IVE.3 DATA A ZPRÁVY

IVE.3.1 Zpracování výsledků
Nejprve se vypočte BSK, ke které došlo po každé časové periodě, a to odečtením spotřeby kyslíku (v mg O₂ na litr) ve slepém pokusu s inokulem od spotřeby, zkušební chemickou látkou. Takto korigovaná spotřeba se vydělí koncentrací zkušební látky (mg·l^-1) a získá se specifická BSK v mg kyslíku na mg zkušební látky. Biologická rozložitelnost v procentech se vypočte jako podíl specifické BSK a specifické TSK (vypočtené podle přílohy II, bodu 2) nebo CHSK (stanovené analyticky, viz příloha II, bod 3), tedy:
$BSK=\frac{{\text{spotř. O}}_2{\text{zk. chem. látkou v mg - spotř. O}}_2\text{ve slep. pokusu v mg}}{\text{hmotnost zkušební chem. látky v baňce v mg}}={\text{mg O}}_2\text{na mg zkušební chemické látky.}$
$\text{rozklad v \%}=\frac{\text{BSK}{\text{mg O}}_2\text{na mg zkušeb. chem. látky}}{\text{TSK}{\text{mg O}}_2\text{na mg zkušeb. chem. látky}}\times 100$
nebo
$\text{rozklad v \%}=\frac{\text{BSK}{\text{mg O}}_2\text{na mg zkušeb. chem. látky}}{\text{COD}{\text{mg O}}_2\text{na mg zkušeb. chem. látky}}\times 100$
Je třeba poznamenat, že tyto dvě metody nemusí poskytovat stejné hodnoty; přednost se dává první metodě.
Pro látky, jež obsahují dusík, se použije odpovídající hodnota TSK (pro NH₄ nebo NO₃) podle toho, zda se očekává nitrifikace, či nikoli (příloha II, bod 2). Jestliže k nitrifikaci dochází, avšak není úplná, vypočte se korekce na spotřebu kyslíku při nitrifikaci ze změn koncentrace dusitanů a dusičnanů (příloha V).

IVE.3.2 Platnost výsledků
Spotřeba kyslíku ve slepém pokusu s inokulem by neměla být po 28 dnech vyšší než 1,5 mg·l^-1. Vyšší hodnoty vyžadují přešetření experimentální techniky. Zbytková koncentrace kyslíku ve zkušebních lahvičkách by neměla nikdy klesnout pod 0,5 mg·l^-1. Takto nízké úrovně kyslíku jsou platné pouze tehdy, lze-li použitou metodou stanovení rozpuštěného kyslíku tak nízké úrovně přesně změřit.
Viz také I.5.2.

IVE.3.3 Zprávy
Viz I.8.