XXIV.1.8.2.2 Charakterizace vzorků systému voda-sediment
Klíčové parametry, které musí být jak u vody, tak u sedimentu měřeny a uvedeny ve zprávě (s odkazem na použitou metodu), a fáze zkoušky, ve které mají být měřeny, jsou shrnuty v níže uvedené tabulce. Metody stanovení těchto parametrů jsou pro informaci uvedeny v literatuře 18 až 21.
Kromě toho může být případ od případu nezbytné měřit a uvádět další parametry (např. u sladkovodního systému: obsah částic, alkalita, tvrdost, vodivost, NO3/PO4 (poměr jednotlivých hodnot); u sedimentů: kationtová výměnná kapacita, retenční vodní kapacita, obsah uhličitanů, celkový obsah dusíku a fosforu; u mořských systémů: salinita). Pro posouzení oxidačně-redukčních podmínek, a zejména v souvislosti s anaerobní transformací, může být také užitečná analýza sedimentů a vody na dusičnany, sírany, biologicky dostupné železo, popřípadě na jiné akceptory elektronů.
Měření parametrů pro charakterizaci vzorků systémů voda-sediment (viz literatura 7, 22 a 23)
| Parametr | Fáze zkušebního postupu | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| odběr v terénu | manipulace po odběru | zahájení aklimatizace | zahájení zkoušky | samotná zkouška | konec zkoušky | |
| Voda | ||||||
| Původ/zdroj | x | |||||
| Teplota | x | |||||
| pH | x | x | x | x | x | |
| TOC | x | x | x | |||
| Koncentrace O2* | x | x | x | x | x | |
| Oxidačně-redukční potenciál* | x | x | x | x | ||
| Sediment | ||||||
| Původ/zdroj | x | |||||
| Hloubka vrstvy | x | |||||
| pH | x | x | x | x | x | |
| Distribuce částic | x | |||||
| TOC | x | x | x | x | ||
| Mikrobiální biomasa** | x | x | x | |||
| Oxidačně-redukční potenciál* | Pozorování (barva/zápach) | x | x | x | x | |
* Výsledky nedávných výzkumů ukázaly, že měření koncentrace kyslíku ve vodě a oxidačně-redukčního potenciálu vody nemají vypovídací hodnotu, pokud jde o mechanismus růstu a vývoje mikrobiální populace v povrchových vodách, a nemají ani předpovědní hodnotu (viz literatura 24 a 25). Stanovení biochemické spotřeby kyslíku (BOD, při odběru vzorků v terénu a při zahájení a na konci zkoušky) a koncentrace mikro- a makroživin Ca, Mg a Mn ve vodě (při zahájení a na konci zkoušky) a měření celkového obsahu N a P v sedimentech (při odběru vzorků v terénu a na konci zkoušky) může být lepším nástrojem pro interpretaci a hodnocení rychlosti a způsobů aerobní biotransformace.
** Metoda měření rychlosti mikrobiální respirace (viz literatura 26), fumigační metoda (viz literatura 27) nebo měření počtu mikroorganismů (např. bakterií, aktinomycet, plísní a celkového počtu kolonií) pro aerobní studie; rychlost methanogeneze u anaerobních studií.