Judikatura k § 109a
Zákon o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — celkem 88 rozhodnutí. Řazeno od nejnovějších.
-
Existenci chybějící daně je třeba posoudit k okamžiku, kdy správce daně vydává rozhodnutí o stanovení daně (popř. rozhodnutí o odvolání), v němž má v úmyslu odepřít daňovému subjektu nárok na odpočet
-
I. Do základního penza úkonů daňového subjektu (§ 20 daňového řádu) patří pouze povinnost ověřit, zda dodavatel není veden na seznamu nespolehlivých plátců, a formální povinnosti související s oběhem
-
Právní úprava ručení příjemce zdanitelného plnění obsažená v § 109 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, není speciální právní úpravou vůči odepření nároku na odpočet daně z důvodu…
-
Právní úprava režimu přenosu daňové povinnosti zakotvené v § 92a odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kdy je uplatnění režimu vázáno na nabytí právní moci rozhodnutí o registraci
-
Samotná skutečnost, že § 109 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, na rozdíl od odstavce 1 uvedeného ustanovení, zavinění nepresumuje, neznamená, že je možno odhlížet od p…
-
Proti převedení přeplatku na dani se lze bránit zásahovou žalobou dle § 82 a násl. s. ř. s.
-
Ustanovení § 109 odst. 2 ZDPH není založeno na principu zavinění, neboť nedává ručiteli zákonný prostor pro vyvrácení domněnky, že byl účasten podvodné operaci. Taková právní úprava je neslučitelná se…
-
I. Úmysl poskytovatele zdanitelného plnění dostat se do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, vyjadřuje jeho psychický vztah k jedné ze skutečností uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004