k vyhlášce č. 252/2004 Sb.
Požadavky na analytické metody
1. Clostridium perfringens (včetně spor):
| Bazální médium: | |
|---|---|
| tryptóza | 30 g |
| kvasnicový extrakt | 20 g |
| Sacharoza | 5 g |
| hydrochlorid L-cysteinu | 1 g |
| MgSO4 . 7 H2O | 0,1 g |
| bromkrezolová purpurová červeň | 40 mg |
| agar | 15 g |
| voda | 1000 ml |
Membránová filtrace, po které následuje anaerobní kultivace membrány na m-CP agaru při 44 ± 1 °C po dobu 21 ± 3 hod. Počítá se četnost neprůsvitných žlutých kolonií, jejichž zbarvení přejde do růžova nebo červena po vystavení parám amoniaku po dobu 20 až 30 sekund.
Postup stanovení:
Agar m-CP má toto složení:
A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru
| D-cycloserin | 400 mg |
| polymyxin B ve formě síranu | 25 mg |
| indoxyl-β-D-glukosid (předem rozpuštěný v 8 ml sterilní vody) | 60 mg |
| sterilně zfiltrovaný 0,5 % fenolftalein difosforečnanový roztok | 20 ml |
| sterilně zfiltrovaný 4,5 % FeCl3 . 6 H2O | 2 ml |
Tyto součásti bazálního média se rozpustí, pH se upraví na 7,6 a médium se na dobu 15 minut umístí v autoklávu při 121 °C. Poté se médium nechá zchladnout a přidají se následující přísady:
***) v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody.
**) jedná se o doporučené metody; pro stanovení tohoto ukazatele může laboratoř použít i jinou metodu, pokud prokáže její vhodnost pro daný účel
*) pro účely ověřovacího monitorování založeného na posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou a na doplnění kultivačních metod lze použít i jiné metody, jako je norma ISO/TS 12869, rychlé kultivační metody, nekultivační metody a molekulární metody, zejména kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR)
| Ukazatel | Metoda | Alternativní metoda |
|---|---|---|
| Escherichia coli | ČSN EN ISO 9308-1 | ČSN EN ISO 9308-2 |
| koliformní bakterie | ČSN EN ISO 9308-1 | ČSN EN ISO 9308-2 |
| intestinální enterokoky | ČSN EN ISO 7899-2 | |
| Pseudomonas aeruginosa | ČSN EN ISO 16266 | ČSN EN ISO 16266-2 |
| počty kolonií při 22 °C a 36 °C | ČSN EN ISO 6222 | |
| mikroskopický obraz | ČSN 757712 a ČSN 75 7713 | |
| Clostridium perfringens (včetně spor) | ČSN EN ISO 14189 | |
| atypická mykobakteria | ČSN 75 7840 | |
| Legionella spp. | ČSN EN ISO 11731 *) | |
| Somatické kolifágy | ČSN EN ISO 10705-2 a ČSN ISO 10705-3 **) | |
| Staphylococcus aureus | ČSN EN ISO 6888-1 (beze změny A1) ***) |
Filtr se vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu je plastiková nádobka protřepána po dobu 10 vteřin. Na povrch půd v Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita k nátěru na podložní sklíčko pro barvení metodou podle Ziehl-Neelsena. Kultivace na jedné Petriho misce s Löwenstein-Jensenovou půdou a jedné Petriho misce s Ogawovou půdou při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Hodnocení se provádí 1x týdně do 9 týdnů inkubace.
b) Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC):
Postup stanovení:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 1 litr vody. Pro dekontaminaci vzorku vody se použije roztok CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví do sterilní destilované vody.
Dekontaminace vzorku vody je provedena následujícím způsobem: 1 díl 0,05 % roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve se její obsah po dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát. Poté se ihned provede filtrace přes celulózový membránový filtr o průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45 μm.
Filtr je propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované vody, aby se odstranila residua CPC.
Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách: počet kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých kolonií. Pokud je zjištěn růst více mykobakteriálních druhů, uvádí se počet každého druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií, z nichž je připravena subkultura na pevné půdě (Löwenstein-Jensenově nebo Ogawově) pro provedení identifikačních testů. U některých suspektních kolonií mykobakterií je možno provést vyšetření GEN Probe přímo z primokultury z dostatečného inokula. Konečné hodnocení růstu je provedeno po 9 týdnech inkubace, stejně tak uzavření negativních vyšetření; u negativních se inkubace prodlouží do 12 týdnů. Pokud v průběhu šestitýdenní inkubace přerostou všechny naočkované půdy nespecifickou bakteriální flórou, uzavře se výsledek dříve.
Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace, popřípadě po 12 týdnech inkubace, pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z údajů těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst. Počty kolonií mykobakterií na 1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku při vytřepávání filtru, velikosti očkovaného inokula a počtu inokulovaných ploten.
Pro stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících metod:
2. Atypická mykobakteria:
Počty mykobakterií na 1 l vody se vypočtou ve vztahu k objemu přefiltrované vody, objemu vzorku po centrifugaci, počtu očkovaných ploten a velikosti očkovaného inokula.
a) Metoda s laurylsulfátem sodným:
Membránovou filtrací (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s pomocí vodní vývěvy 0,5 l vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme pinzetou a nůžkami rozstříhá na 6 - 8 proužků, které se přemístí do centrifugační nádobky s 20 ml sterilní destilované vody a vytřepou 10 minut na třepačce. Roztok se pak přelije do další nádobky a centrifuguje 20 minut při 2 000 g až 3 000 g. Supernatant se odlije a sediment se dekontaminuje 3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 % NaOH. Po 20 minutách třepání na třepačce se přidá 25 ml sterilní destilované vody a centrifuguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20 minut. Po odlití supernatantu se k sedimentu přidají cca 2 ml fyziologického roztoku tak, aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce zarovnal na určitou jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity. Po homogenizaci pipetou se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest vaječných půd (3 Löwensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z naočkovaných půd se (1 L.-J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 °C, 37 °C a 42 °C. Výsledek se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z těch teplot inkubace, při nichž je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou při teplotě nižší než 37 °C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává jejich morfologie a pigmentace a mikroskopicky se Ziehl-Neelsenovým barvením ověří jejich acidorezistence. V případě pozitivity se provádí ve specializovaných mykobakteriologických laboratořích druhová identifikace izolovaného kmene.
K dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu se přidá 10 ml 0,2% vodného roztoku chlorhexidinu, ručně protřepe a ponechá 24 hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifugaci a po promytí sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další centrifugaci při 2 000 g až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě s laurylsulfátem sodným.
Postup stanovení:
10. Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % limitní hodnoty ukazatele.
11. Požadovaná nejistota měření se vztahuje k úrovni zákalu 1,0 ZF. Referenční metoda je ČSN EN ISO 7027 (ČSN EN ISO 7027-1).
2. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.
3. Referenční metoda pro stanovení celkového organického uhlíku je ČSN EN 1484. Nejistota měření by měla být odhadnuta na úrovni hodnoty 3 mg/l.
4. Referenční metoda je ČSN EN ISO 8467.
5. Charakteristiky metody nejsou stanoveny.
6. Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech formách.
7. Uvedené pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.
8. Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % limitní hodnoty ukazatele, s výjimkou ukazatele trichlormethan, pro který jsou stanoveny samostatné požadavky.
9. Hodnota nejistoty měření je vyjádřena v jednotkách pH.
B. Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu
| Ukazatel | Mez stanovitelnosti (*) | Nejistota měření (**) | Vysvětlivky |
|---|---|---|---|
| [% limitní hodnoty (kromě pH)] | |||
| [% limitní hodnoty] | |||
| 17-beta-estradiol | ≤ 80 | ≤ 50 | |
| akrylamid | do výše limitní hodnoty | ≤ 30 | 1 |
| amonné ionty | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| antimon | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| arzen | ≤ 30 | ≤ 30 | |
| barva | ≤ 25 | ≤ 30 | |
| benzen | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| benzo(a)pyren | ≤ 30 | ≤ 50 | 2 |
| beryllium | ≤ 20 | ≤ 25 | |
| bisfenol A | ≤ 30 | ≤ 50 | |
| bor | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| bromičnany | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| celkový organický uhlík (TOC) | ≤ 30 | ≤ 30 | 3 |
| 1, 2-dichlorethan | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| draslík | 1 mg/l (limitní hodnota není stanovena) | ≤ 15 | |
| dusičnany | ≤ 10 | ≤ 15 | |
| dusitany | ≤ 30 | ≤ 20 | |
| epichlorhydrin | ≤ 50 | ≤ 30 | 1 |
| fluoridy | ≤ 10 | ≤ 20 | |
| halogenoctové kyseliny (HAAs) | ≤ 30 | ≤ 50 | |
| hliník | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| hořčík | ≤ 20 | ≤ 20 | |
| chemická spotřeba kyslíku manganistanem | ≤ 20 | ≤ 20 | 4 |
| chlor volný | ≤ 25 | ≤ 20 | |
| chlorečnany | ≤ 25 | ≤ 20 | |
| chlorethen (vinylchlorid) | ≤ 30 | ≤ 50 | 1 |
| chloridy | ≤ 10 | ≤ 15 | |
| chloritany | ≤ 25 | ≤ 20 | |
| chrom | ≤ 30 | ≤ 30 | |
| chuť | 5 | ||
| kadmium | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| konduktivita | ≤ 10 | ≤ 20 | |
| kyanidy celkové | ≤ 30 | ≤ 30 | 6 |
| mangan | ≤ 30 | ≤ 30 | |
| měď | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| microcystin-LR | ≤ 20 | ≤ 25 | |
| nikl | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| nonylfenol | ≤ 30 | ≤ 50 | |
| olovo | ≤ 30 | ≤ 25 | |
| ozon | ≤ 30 | ≤ 20 | |
| pach | 5 | ||
| pesticidní látky | ≤ 30 | ≤ 30 | 7 |
| pesticidní látky celkem | viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky | ||
| PFAS suma | ≤ 30 | ≤ 50 | |
| PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS suma | ≤ 20*** | ≤ 50 | |
| polycyklické aromatické uhlovodíky | ≤ 30 | ≤ 40 | 8 |
| reakce vody (pH) | ≤ 0,2 | 9 | |
| rtuť | ≤ 30 | ≤ 30 | |
| selen | ≤ 30 | ≤ 40 | |
| sírany | ≤ 10 | ≤ 15 | |
| sodík | ≤ 10 | ≤ 15 | |
| stříbro | ≤ 10 | ≤ 25 | |
| tetrachlorethen | ≤ 30 | ≤ 30 | 10 |
| trihalomethany | ≤ 30 | ≤ 40 | 8 |
| trichlormethan (chloroform) | ≤ 10 | ≤ 25 | |
| trichlorethen | ≤ 30 | ≤ 40 | 10 |
| uran | ≤ 30 | ≤ 30 | |
| vápník | ≤ 10 | ≤ 20 | |
| vápník a hořčík | ≤ 10 | ≤ 20 | |
| zákal | ≤ 30 | ≤ 30 | 11 |
| železo | ≤ 30 | ≤ 30 | |
Nejistota měření uvedená v následující tabulce nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody naměřené hodnoty s limitní hodnotou ukazatele stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace s uvedenou mezí stanovitelnosti a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele se stanovenou nejistotou měření. Bez ohledu na citlivost dané použité analytické metody, musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst, jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.
Vysvětlivky:
(*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.
Poznámky:
(***) Platí pro každou jednotlivou látku.
1. Hodnota ukazatele se přednostně kontroluje pomocí specifikace výrobku, který danou látku obsahuje, a to podle množství látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňované.