Vzhledem ke schopnosti mikroorganismů se rozmnožovat existuje zjevný rozdíl mezi chemikáliemi a mikroorganismy, které se používají jako přípravky. Nebezpečí způsobená mikroorganismy nemusí být nutně stejné povahy jako nebezpečí způsobená chemikáliemi, zejména s ohledem na schopnost mikroorganismů přetrvávat a množit se v různých prostředích. Mikroorganismy kromě toho sestávají z řady různých organismů, z nichž každý má jedinečné vlastnosti. Při hodnocení je nutno vzít v úvahu tyto rozdíly mezi mikroorganismy.
Na základě těchto informací lze případně metabolity považovat za významné. Proto by se měla posoudit potenciální expozice těmto metabolitům, aby bylo možno rozhodnout o jejich významu.
Mikroorganismy mohou produkovat řadu různých metabolitů (například bakteriální toxiny nebo mykotoxiny), z nichž mnohé mají toxikologický význam a jeden nebo více z nich se může podílet na způsobu účinku přípravku. Měla by být posouzena charakterizace a identifikace významných metabolitů a určena jejich toxicita. Informace o tvorbě nebo významu metabolitů lze odvodit z:
Mikroorganismus v přípravku by měl v ideálním případě působit jako ,buněčná továrna‘, která působí přímo na místě, kde cílový organismus škodí. Rozhodujícím krokem v procesu hodnocení je tedy porozumět způsobu účinku mikroorganismu.
Cílem hodnocení je identifikovat a posoudit na vědeckém základě a do doby, než budou v jednotlivých případech získány další zkušenosti, potenciální nepříznivé vlivy použití mikrobiálního přípravku na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí. Hodnocení se provádí s cílem stanovit potřebná opatření k řízení rizika a doporučit vhodná opatření.
B. HODNOCENÍ

1. Všeobecné zásady

2. Specifické zásady
Při hodnocení údajů a informací předložených jako podklad k žádostem použijí se tyto zásady, aniž by byly dotčeny všeobecné zásady uvedené v oddílu 1:

a) toxikologických studií,

b) biologických vlastností mikroorganismu,

c) vztahu ke známým patogenům rostlin, zvířat nebo lidí,

d) způsobu účinku,

e) analytických metod.

1.1 S ohledem na současné vědecké a technické poznatky vyhodnotí se informace uvedené v souladu s požadavky přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸), a zejména:

1.2 Pokud nejsou k dispozici standardizované testovací metody, je nutno vyhodnotit kvalitativní úroveň metodiky testů a posoudit tyto její charakteristiky popsaných metod, jsou-li k dispozici: relevantnost, reprezentativnost, citlivost, specifičnost, reprodukovatelnost, mezilaboratorní validaci, předvídatelnost.

1.3 Při interpretaci výsledků hodnocení vezmou se v úvahu prvky nejistoty v informacích získaných během hodnocení, aby se minimalizovalo riziko, že nebudou zjištěny nepříznivé vlivy nebo bude podceněn jejich význam. V průběhu rozhodovacího procesu je třeba postupovat tak, aby byly identifikovány kritické rozhodovací body nebo datové položky, u nichž by prvek nejistoty mohl vést k nesprávné klasifikaci rizika.
První provedené hodnocení musí být založeno na nejlepších dostupných údajích nebo na odhadech odrážejících reálné podmínky použití přípravku. Poté by mělo následovat nové hodnocení, které zohlední potenciální prvky nejistoty u kritických údajů a rozsah podmínek použití, jež se mohou vyskytnout, a které poskytne reálnou představu nejméně příznivého případu s cílem zjistit, zda je možné, že by první hodnocení mohlo být významně odlišné.

1.4 Vyhodnotí se každý mikrobiální přípravek, o jehož povolení bylo požádáno, přičemž se vezmou v úvahu vyhodnocené informace o mikroorganismu. Musí se vzít v úvahu, že formulační přísady mohou ovlivnit charakteristiky přípravku ve srovnání s mikroorganismem.

1.5 Při hodnocení žádostí o registraci vezmou se v úvahu konkrétní navržené podmínky použití, a zejména účel použití, dávka, způsob, četnost a termíny aplikací a povaha a složení přípravku. Rovněž se zohlední, kdykoliv to bude možné, zásady integrované ochrany rostlin.

1.6 Při hodnocení podaných žádostí se přihlíží k zemědělským, rostlinolékařským a environmentálním podmínkám (včetně klimatických podmínek) v oblastech použití.

1.7 Jestliže se ve specifických zásadách v oddílu 2 předpokládá použití výpočetních modelů při hodnocení přípravku, musí tyto modely

1.8 Požadavky na údaje uvedené v příloze č. 2 části B²⁰) a příloze č. 1 části B¹⁸) obsahují pokyny, kdy a jak musí být určité informace poskytnuty a jaké postupy je třeba při přípravě a hodnocení dokumentace použít. Tyto pokyny je nutno dodržet.

2.1 Identifikace

2.2 Biologické, fyzikální, chemické a technické vlastnosti

2.3 Další informace

2.4 Účinnost
Při tomto hodnocení se vezmou v úvahu:

Vyhodnotí se analytické metody navržené pro účely postregistrační kontroly a pro účely monitorování životaschopných i životaneschopných složek ve formulaci i v reziduích v ošetřených plodinách nebo na jejich povrchu. Požaduje se dostatečná validace metod použitých před povolením i metod pro monitorování po povolení. Je nutno přesně určit metody, které se považují za vhodné pro monitorování po povolení.
2.5 Metody pro identifikaci/detekci a kvantitativní stanovení

Je nutno vyhodnotit dopad na zdraví lidí nebo zvířat. Musí se vzít v úvahu zejména tyto poznatky:
2.6 Dopad na zdraví lidí nebo zvířat

Při hodnocení osudu a chování přípravků v životním prostředí, zohlední se všechny aspekty životního prostředí, včetně všech živých organismů na stanovišti. Musí se posoudit schopnost perzistence a množení mikroorganismů ve všech složkách životního prostředí, ledaže by se prokázalo, že konkrétní mikroorganismy se v určité složce prostředí nevyskytují. Je nutno vzít v úvahu mobilitu mikroorganismů a jejich reziduálních metabolitů/toxinů.
2.7 Osud a chování v životním prostředí
Posoudí se osud a chování všech známých významných metabolitů, které mikroorganismus produkuje. Posoudí se každá složka životního prostředí na základě kritérií uvedených v oddílu 7 bodu iv) přílohy č. 2 části B²⁰).
Je nutno vzít v úvahu biologickou složitost ekosystémů a interakce v dotyčných mikrobiálních společenstvech. Základ pro posouzení osudu a chování v životním prostředí tvoří informace o původu a vlastnostech (například specifičnost) mikroorganismu/jeho reziduálních metabolitů/toxinů a zamýšlené použití. Měl by se vzít v úvahu způsob účinku mikroorganismu.

Případně je nutné posouzení infekčnosti a patogenity, ledaže by se prokázalo, že k expozici necílových organismů nedojde.
Měly by se posoudit informace o ekologii mikroorganismu a účincích na životní prostředí i možné úrovně expozice a účinky významných metabolitů/toxinů. Je nutné celkové posouzení environmentálních rizik, která může přípravek způsobit, přičemž se přihlédne k normálním úrovním expozice mikroorganismů v životním prostředí i v těle organismů.
Vyhodnotí se možnost expozice necílových organismů při navržených podmínkách použití a jestliže tato možnost existuje, vyhodnotí se riziko pro dotčené necílové organismy.
Při hodnocení možnosti expozice se přihlédne k těmto informacím:
2.8 Dopad na necílové organismy a jejich expozice

2.9 Závěry a návrhy
Vyvodí se závěry, co se týče potřeby dalších informací nebo zkoušek a potřebných opatření k omezení možných rizik. Zdůvodní se návrhy na klasifikaci a označování přípravků.

a) identifikují se související nebezpečí, vyhodnotí se jejich význam a posoudí se možná rizika pro člověka,zvířata nebo životní prostředí a

b) posoudí se působení přípravku z hlediska jeho účinnosti, fytotoxicity a patogenity pro každé použití, pro něž je žádáno o registraci.

a) poskytovat nejlepší možný odhad všech významných procesů při zohlednění reálných parametrů a předpokladů,

b) být podrobeny hodnocení podle bodu 1.3,

c) být spolehlivě validovány měřeními provedenými za okolností významných pro použití modelu,

d) být vhodné pro podmínky v oblasti použití,

e) být doloženy údaji o tom, jak model zpracovává uvedené odhady, a obsahovat vysvětlení všech vstupních údajů zadávaných do modelu a podrobnosti o tom, jak byly odvozeny.

2.1.1 Identifikace mikroorganismu v přípravku
Identita mikroorganismu musí být přesně určena a poskytnuté údaje musí umožnit její vyhodnocení na úrovni kmene. Je-li mikroorganismus mutantem nebo geneticky modifikovaným organismem²⁵), je nutno zaznamenat specifické rozdíly oproti jiným kmenům v rámci téhož druhu. Zaznamená se rovněž výskyt klidových stadií.
Musí se zkontrolovat, zda byl kmen uložen do mezinárodně uznávané sbírky kultur.

Vyhodnotí se poskytnuté podrobné kvantitativní a kvalitativní údaje o složení přípravku, například údaje o mikroorganismu (viz výše), významných metabolitech/toxinech, reziduálním živném mediu, formulačních přísadách a přítomnosti mikrobiálních kontaminujících látek.
2.1.2 Identifikace přípravku

2.2.1 Biologické vlastnosti mikroorganismu v přípravku

2.2.2 Fyzikální, chemické a technické vlastnosti přípravku

Vyhodnotí se kritéria zabezpečování kvality navržená pro produkci mikroorganismu. Při hodnocení se vezmou v úvahu kritéria týkající se kontroly procesu, správné výrobní praxe, pracovních postupů, technologických postupů, postupů při čištění, mikrobiálního monitorování a hygienických podmínek, aby byla zajištěna dobrá kvalita mikroorganismu. V systému kontroly jakosti se musí posoudit kvalita mikroorganismu, jeho stabilita, čistota atd.
2.3.1 Kontrola kvality produkce mikroorganismu v přípravku

2.3.2 Kontrola jakosti přípravku
Vyhodnotí se navržená kritéria zabezpečování jakosti. Jestliže přípravek obsahuje metabolity/toxiny produkované během růstu a rezidua ze živného media, mělo by to být rovněž předmětem hodnocení. Je nutno vyhodnotit možnost výskytu kontaminujících mikroorganismů.

2.4.1 Jestliže se navržené použití týká regulace organismu nebo ochrany před ním, vyhodnotí se, do jaké míry by mohl být tento organismus za zemědělských, rostlinolékařských a environmentálních podmínek (včetně klimatických podmínek) vyskytujících se v oblasti navrženého použití škodlivý.

2.4.2 Vyhodnotí se, zda by za zemědělských, rostlinolékařských a environmentálních podmínek (včetně klimatických podmínek) vyskytujících se v oblasti navrženého použití mohlo dojít k významnému poškození, ztrátě nebo újmě, pokud by nebyl přípravek k dispozici.

2.4.3 Vyhodnotí se údaje o účinnosti přípravku podle přílohy č. 1 části B¹⁸) a zohlední se při tom míra regulace nebo rozsah požadovaného účinku a významné experimentální podmínky, jako jsou:

Jestliže vhodný referenční přípravek neexistuje, vyhodnotí se působení přípravku tak, že se zjistí, zda existuje konzistentní a přesně definovaný užitek za daných zemědělských, rostlinolékařských a environmentálních podmínek (včetně klimatických podmínek), které se mohou vyskytnout v oblasti navrženého použití.
2.4.4 Vyhodnotí se působení přípravku v rozsahu zemědělských, rostlinolékařských a environmentálních podmínek (včetně klimatických podmínek), které se mohou vyskytnout v oblasti navrženého použití. Do hodnocení je třeba zahrnout vliv na integrovanou ochranu rostlin. Zvláštní pozornost by se měla věnovat zejména:

2.4.5 Vyhodnotí se míra nepříznivých vlivů na ošetřenou plodinu po použití přípravku podle navržených podmínek použití, případně ve srovnání s vhodným referenčním přípravkem nebo přípravky, pokud existují, nebo s variantou bez ošetření.

2.4.6 Jestliže etiketa přípravku obsahuje požadavky, aby byl přípravek použit spolu s jinými přípravky nebo adjuvanty jako ,tank-mix‘, provede se hodnocení podle bodů 2.4.3 až 2.4.5 s ohledem na informace poskytnuté pro ,tank-mix‘.
Jestliže etiketa přípravku obsahuje doporučení, aby byl přípravek použit spolu s jinými přípravky nebo adjuvanty jako ,tank-mix‘, vyhodnotí se účelnost směsi a podmínky jejího použití.

2.4.7 Jestliže z dostupných údajů vyplývá, že mikroorganismus, jeho významné metabolity/toxiny nebo produkty rozkladu a reakční produkty formulačních přísad přetrvávají v půdě nebo v látkách rostlinného původu nebo na nich ve významném množství po aplikaci přípravku podle navržených podmínek použití, vyhodnotí se míra nepříznivých dopadů na následné plodiny.

2.4.8 Jestliže má mít navržené použití přípravku vliv na obratlovce, vyhodnotí se mechanismus, jehož prostřednictvím se tohoto účinku docílí, a dále pozorované účinky na chování a zdraví cílových živočichů. Jestliže je zamýšleným účinkem usmrcení cílového živočicha, musí se vyhodnotit doba nutná k usmrcení živočicha a okolnosti, za jakých k usmrcení dojde.

a) všechny relevantní informace podle přílohy č. 2 části B²⁰) a výsledky jejich vyhodnocení, včetně toxikologických studií;

b) všechny relevantní informace o přípravku podle přílohy č. 1 části B¹⁸) včetně toxikologických studií a údajů o účinnosti.

2.5.1 Analytické metody pro přípravek

2.5.2 Analytické metody pro stanovení reziduí

2.6.1 Vlivy na zdraví lidí nebo zvířat plynoucí z přípravku

2.6.2 Vlivy na zdraví lidí nebo zvířat plynoucí z reziduí
Při hodnocení je třeba posuzovat životaschopná a životaneschopná rezidua zvlášť. Viry a viroidy by měly být považovány za životaschopná rezidua, jelikož jsou schopny přenášet genetický materiál, ačkoli přesně řečeno samostatně nežijí.

a) Vzhledem ke schopnosti mikroorganismů se rozmnožovat existuje zjevný rozdíl mezi chemikáliemi a mikroorganismy, které se používají jako přípravky. Nebezpečí způsobená mikroorganismy nemusí být nutně stejné povahy jako nebezpečí způsobená chemikáliemi, zejména s ohledem na schopnost mikroorganismů přetrvávat a množit se v různých prostředích.

b) Důležitými dílčími hodnotami při posuzování nepříznivých vlivů přípravku je patogenita mikroorganismu pro člověka a necílová zvířata, infekčnost mikroorganismu, schopnost mikroorganismu tvořit kolonie, toxicita metabolitů/toxinů a toxicita reziduálního živného média, kontaminantů a formulačních přísad.

c) Kolonizace, infekčnost a toxicita zahrnují složitý soubor interakcí mezi mikroorganismy a hostiteli a není možné tyto dílčí hodnoty jednoduše analyzovat jako nezávislé.

d) Na základě kombinace těchto dílčích hodnot je nutno posoudit tyto nejdůležitější aspekty mikroorganismu:

e) Při hodnocení nebezpečí a rizik, které představuje použití těchto přípravků pro lidi a zvířata, by se měla vzít v úvahu rovněž složitost biologických otázek. Posouzení patogenity a infekčnosti je nutné, i když se riziko potenciální expozice považuje za nízké.

f) Pro účely posouzení rizika by měly použité studie akutní toxicity, pokud jsou k dispozici, zahrnovat nejméně dvě dávky (například jedna velmi vysoká dávka a jedna dávka, která odpovídá očekávané expozici za praktických podmínek).

2.7.1 Vyhodnotí se možnost, že se přípravek při navržených podmínkách použití dostane do podzemních vod, povrchových vod a pitné vody.
Při celkovém hodnocení by se měla věnovat zvláštní pozornost potenciálním nepříznivým vlivům na člověka v důsledku znečištění podzemních vod, pokud se účinná látka aplikuje v citlivých regionech, například v oblastech určených k odběru pitné vody.

2.7.2 Vyhodnotí se riziko pro vodní prostředí, pokud byla zjištěna možnost expozice vodních organismů. Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost usadit se v prostředí množením a může mít proto dlouhodobý nebo trvalý dopad na mikrobiální společenstva nebo jejich predátory.
Při tomto hodnocení se přihlédne k informacím o:

2.7.3 Vyhodnotí se možnost, že se přípravek rozptýlí při navržených podmínkách použití do ovzduší; jestliže tato možnost existuje, vyhodnotí se riziko pro ovzduší. Měl by se vzít v úvahu přenos mikroorganismu vzduchem, a to na velké i malé vzdálenosti.

2.7.4 Vyhodnotí se možnost expozice suchozemských organismů přípravku při navržených podmínkách použití; jestliže tato možnost existuje, vyhodnotí se riziko pro suchozemské prostředí. Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost usadit se v prostředí množením a může mít proto dlouhodobý nebo trvalý dopad na mikrobiální společenstva nebo jejich predátory.
Při tomto hodnocení se přihlédne k informacím o:

2.8.1 Vyhodnotí se možnost expozice a účinky na suchozemské volně žijící druhy (volně žijící ptáky, savce a jiné suchozemské obratlovce).

2.8.2 Vyhodnotí se možnost expozice vodních organismů a účinky na tyto organismy.

2.8.3 Vyhodnotí se možnost expozice včel a účinky na včely.

2.8.4 Vyhodnotí se možnost expozice jiných užitečných členovců než včely a účinky na ně.

2.8.5 Vyhodnotí se možnost expozice žížal a účinky na ně.

2.8.6 Vyhodnotí se možnost expozice půdních mikroorganismů a účinky na ně.

a) přežívání organismu v příslušné složce životního prostředí,

b) jeho ekologické nice,

c) přirozené úrovni výskytu mikroorganismu v jeho původním prostředí,

d) osudu a chování v různých složkách životního prostředí,

e) případně jiným povolením použití přípravků v oblasti plánovaného použití, pokud přípravky obsahují stejnou účinnou látku nebo způsobují vznik stejných reziduí.

2.2.1.1 Vyhodnotí se původ kmene, případně jeho přirozené prostředí, včetně údajů o přirozené koncentraci v prostředí, životním cyklu a možnosti přežití, kolonizace, rozmnožování a šíření. Množení původních mikroorganismů by se mělo po určité krátké růstové periodě ustálit na úrovni existující v původním prostředí mikroorganismů.

2.2.1.2 Vyhodnotí se schopnost mikroorganismů přizpůsobit se životnímu prostředí s využitím těchto poznatků:

2.2.1.3 Způsob účinku mikroorganismu by se měl vyhodnotit tak podrobně, jak je to nutné. Měl by se vyhodnotit vliv metabolitů/toxinů na způsob účinku, a když je zjištěn, měla by se stanovit minimální účinná koncentrace pro jednotlivé účinné metabolity/toxiny. Informace o způsobu účinku mohou být velmi cenným nástrojem při identifikaci potenciálních rizik. Při hodnocení je nutno zvážit tyto aspekty:

2.2.1.4 Aby bylo možno posoudit případný dopad na necílové organismy, musí se vyhodnotit informace o okruhu hostitelů mikroorganismu s přihlédnutím k charakteristikám a vlastnostem popsaným v písmenech a) a b).

2.2.1.5 Mnoho mikroorganismů produkuje antibiotické látky, které v mikrobiálním společenství normálně vzájemně působí. Musí být posouzena rezistence vůči antimikrobiálním agens, které mají význam pro humánní medicínu a veterinární lékařství. Je nutno vyhodnotit možnost přenosu genů, které kódují rezistenci vůči antimikrobiálním agens.

2.2.2.1 Technické vlastnosti přípravku je nutno vyhodnotit v závislosti na povaze mikroorganismu a typu formulace.

2.2.2.2 Musí se vyhodnotit trvanlivost přípravku a jeho stabilita při skladování, přičemž se přihlédne k možným změnám složení, například vlivem růstu mikroorganismu nebo kontaminujících mikroorganismů, produkce metabolitů/toxinů atd.

2.2.2.3 Vyhodnotí se fyzikální a chemické vlastnosti přípravku a udržení těchto vlastností po skladování a posoudí,

2.2.2.4 Jestliže navržená etiketa přípravku obsahuje požadavky nebo doporučení, aby byl přípravek použit spolu s jinými přípravky nebo adjuvanty jako ,tank-mix‘ nebo pokud navržená etiketa zahrnuje údaje o slučitelnosti přípravku s jinými přípravky jako ,tank-mix‘, musí být takové přípravky a adjuvanty v ‚tank-mix‘ směsi fyzikálně a chemicky slučitelné. U ,tank-mixů‘ se musí prokázat rovněž biologická slučitelnost, tj. je nutno prokázat, že každý přípravek ve směsi působí podle očekávání a nedochází k antagonismu.

a) výběr plodiny nebo kultivaru,

b) zemědělské a environmentální podmínky (včetně klimatických podmínek) (je-li to nezbytné pro přijatelnou účinnost, měly by být tyto údaje/informace poskytnuty pro dobu před aplikací a po ní),

c) přítomnost a hustota výskytu škodlivého organismu,

d) vývojové stadium plodiny a organismu,

e) množství použitého mikrobiálního přípravku,

f) množství přidaného adjuvantu, je-li to požadováno na etiketě,

g) četnost a termíny aplikací,

h) typ aplikačního zařízení,

i) potřeba případných speciálních postupů čištění aplikačního zařízení.

a) úrovni, konzistentnosti a délce trvání požadovaného účinku ve vztahu k dávce ve srovnání s vhodným referenčním přípravkem nebo přípravky, pokud existují, a s variantou bez ošetření;

b) případně vlivu na výnos nebo snížení ztrát při skladování z hlediska množství nebo jakosti ve srovnání s vhodným referenčním přípravkem nebo přípravky, pokud existují, a s variantou bez ošetření.

i) údaje o účinnosti,
iii) všechny relevantní informace o mikroorganismu, včetně biologických vlastností, například způsob účinku, přežití, okruh hostitelů.
a) Při tomto hodnocení se vezmou v úvahu:
ii) jiné relevantní informace o přípravku, jako je povaha přípravku, dávka, způsob aplikace, počet a termíny aplikací, neslučitelnost s jiným ošetřením plodin,

b) Toto hodnocení se týká:
iii) části ošetřené plodiny nebo rostlinných produktů, kde jsou fytotoxické/fytopatogenní účinky pozorovány,
vi) v případě šíření mikroorganismů rovněž nepříznivý vliv na sousední plodiny.
iv) nepříznivého vlivu na výnos ošetřené plodiny nebo rostlinné produkty z hlediska množství nebo jakosti,
ii) rozdílů mezi hlavními kultivary, pokud jde o jejich citlivosti vůči fytotoxickým/fytopatogenním účinkům,
v) nepříznivého vlivu na ošetřené rostliny nebo rostlinné produkty, které mají být použity k množení, pokud jde o jejich životaschopnost, klíčeni, rašení, zakořenění a ujmutí,
i) povahy, četnosti, úrovně a délky trvání za pozorovaných fytotoxických/fytopatogenních účinků za zemědělských, rostlinolékařských a environmentálních podmínek (včetně klimatických podmínek), které je ovlivňují,

Při hodnocení se přihlédne k informacím o analytických metodách podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸) a výsledkům jejich hodnocení. Zejména se přihlédne k informacím o:
2.5.1.1 Životaneschopné složky
Vyhodnotí se analytické metody navržené pro účely identifikace a kvantitativního stanovení toxikologicky, ekotoxikologicky nebo environmentálně významných životaneschopných složek pocházejících z mikroorganismu nebo vyskytujících se jako nečistoty nebo formulační přísady (včetně případně vznikajících produktů rozkladu nebo reakčních produktů).

Při hodnocení se přihlédne k informacím o analytických metodách podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸)a výsledkům jejich hodnocení. Zejména se přihlédne k informacím o:
2.5.1.2 Životaschopné složky
Vyhodnotí se metody navržené za účelem stanovení množství a povahy dotyčného specifického kmene, a zejména metody k odlišení tohoto kmene od blízce příbuzných kmenů.

Vyhodnotí se analytické metody navržené pro účely identifikace a stanovení množství toxikologicky, ekotoxikologicky a environmentálně významných životaneschopných reziduí pocházejících z mikroorganismu (včetně případně vznikajících produktů rozkladu nebo reakčních produktů).
2.5.2.1 Životaneschopná rezidua
Při hodnocení se přihlédne k informacím o analytických metodách podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸) a výsledkům jejich hodnocení. Zejména se přihlédne k informacím o:

2.5.2.2 Životaschopná rezidua
Vyhodnotí se metody navržené pro účely identifikace a stanovení množství dotyčného specifického kmene, a zejména metody k odlišení tohoto kmene od blízce příbuzných kmenů.
Při hodnocení se přihlédne k informacím o analytických metodách podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸) a výsledkům jejich hodnocení. Zejména se přihlédne k informaci o:

2.6.1.1 Vyhodnotí se expozice operátora mikroorganismu nebo toxikologicky relevantním sloučeninám v přípravku (například jejich metabolity/toxiny, reziduální živné medium, kontaminující látky a formulační přísady), které se mohou za navržených podmínek použití (včetně zejména dávky, způsobu aplikace a klimatických podmínek) vyskytnout. Je nutno použít reálné údaje o úrovních expozice, a pokud takové údaje nejsou k dispozici, vhodný validovaný výpočetní model. Měla by být použita evropská harmonizovaná databáze běžných expozic pro přípravky na ochranu rostlin, pokud je k dispozici.

2.6.1.2 Prověří se informace týkající se povahy a charakteristik navrženého obalu se zvláštním zřetelem na:

2.6.1.3 Prověří se povaha a charakteristiky navrženého ochranného oděvu a ochranných prostředků se zvláštním zřetelem na:

2.6.1.4 Vyhodnotí se možnost expozice jiných osob (pracovníků exponovaných po provedené aplikaci přípravku, jako jsou vstupující pracovníci, nebo okolních osob) nebo expozice zvířat mikroorganismu nebo jiným toxikologicky relevantním sloučeninám obsaženým v přípravku za navržených podmínek použití. Při tomto hodnocení se vezmou v úvahu:

2.6.2.1 Životaneschopná rezidua

2.6.2.2 Životaschopná rezidua

da) schopnost přetrvávat a množit se v hostiteli (což svědčí o kolonizaci nebo infekčnosti),

db) schopnost vyvolávat nepříznivé nebo příznivé účinky v hostiteli (což svědčí o infekčnosti, patogenitě nebo toxicitě).

a) biologických vlastnostech mikroorganismu,

b) přežívání mikroorganismu v prostředí,

c) jeho ekologické nice,

d) přirozené úrovni výskytu mikroorganismu v jeho původním prostředí,

e) osudu a chování v různých částech životního prostředí,

f) případné možné interferenci s analytickými systémy, které se používají pro kontrolu jakosti pitné vody podle předpisu Evropských společenství²⁶),

g) případných jiných povolených použití přípravků v oblasti plánovaného použití, pokud přípravky obsahují stejnou účinnou látku nebo způsobují vznik stejných reziduí.

a) biologických vlastnostech mikroorganismu,

b) přežívání mikroorganismu v prostředí,

c) jeho ekologické nice,

d) přirozené úrovni výskytu mikroorganismu v jeho původním prostředí,

e) osudu a chování v různých částech životního prostředí,

f) případně jiných povoleních použití přípravků v oblasti plánovaného použití, pokud přípravky obsahují stejnou účinnou látku nebo způsobují vznik stejných reziduí.

2.8.1.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost infikovat systémy hostitelů z řad ptáků nebo savců a množit se v nich. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika měnit se změnou formulace přípravku, přičemž se zohlední tyto informace o mikroorganismu:

Je-li při zkouškách pozorována mortalita nebo příznaky intoxikace, hodnocení musí zahrnovat výpočet poměru toxicity/expozice na základě kvocientu LD50 a odhadovanou expozici vyjádřenou v mg/kg tělesné hmotnosti.
2.8.1.2 Přípravek může mít toxické účinky na základě působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se vezmou v úvahu tyto informace:

2.8.2.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost infikovat vodní organismy a množit se v nich. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika měnit se změnou formulace přípravku, přičemž se vezmou v úvahu tyto informace o mikroorganismu:

2.8.2.2 Přípravek může mít toxické účinky na základě působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se vezmou v úvahu:
Je-li při zkouškách pozorována mortalita nebo příznaky intoxikace, hodnocení musí zahrnovat výpočet poměru toxicity/expozice na základě kvocientu EC50 nebo NOEC a odhadovanou expozici.

2.8.3.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost infikovat včely a množit se v nich. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika změnit na základě formulace přípravku přičemž se vezmou v úvahu tyto informace o mikroorganismu:

Je-li při zkouškách pozorována mortalita nebo příznaky intoxikace, hodnocení musí zahrnovat výpočet rizikového kvocientu na základě kvocientu dávky v g/ha a LD50 v μg/včelu.
2.8.3.2 Přípravek může mít toxické účinky na základě působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se vezmou v úvahu:

2.8.4.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost infikovat jiné členovce než včely a množit se v nich. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika měnit se změnou formulace přípravku přičemž se vezmou v úvahu tyto informace:

Je-li při zkouškách pozorována mortalita nebo příznaky intoxikace, hodnocení musí zahrnovat výpočet poměru toxicity/expozice na základě kvocientu ER50 (účinná dávka) a odhadovanou expozici.
2.8.4.2 Přípravek může mít toxické účinky na základě působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se vezmou v úvahu:

2.8.5.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost infikovat žížaly a množit se v nich. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika měnit se změnou formulace přípravku, přičemž se zohlední tyto informace:

2.8.5.2 Přípravek může mít toxické účinky na základě působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se vezmou v úvahu:
Je-li při zkouškách pozorována mortalita nebo příznaky intoxikace, hodnocení musí zahrnovat výpočet poměru toxicity/expozice na základě kvocientu LC₅₀ a odhadovanou expozici vyjádřenou v mg/kg suché hmotnosti zeminy.

2.8.6.1 Mikroorganismus může představovat riziko pro svou schopnost ovlivňovat mineralizaci dusíku a uhlíku v půdě. Posoudí se, zda se mohou zjištěná rizika změnit na základě formulace přípravku, přičemž se zohlední tyto informace o mikroorganismu:
Experimentální údaje nejsou obvykle nutné,pokud lze prokázat, že dostupné informace dostačují pro řádné posouzení rizika.

2.8.6.2 Vyhodnotí se dopad cizích/nepůvodních mikroorganismů na necílové mikroorganismy a jejich predátory po použití přípravku podle navržených podmínek použití. Experimentální údaje nejsou obvykle nutné, pokud lze prokázat, že hodnocení rizika lze řádně provést na základě dostupných informací.

2.8.6.3 Přípravek může mít toxické účinky v důsledku působení toxinů nebo formulačních přísad. Při posouzení těchto účinků se zohlední:

a) V závislosti na podmínkách (například dostupnost substrátů pro růst a metabolismus) může mikroorganismus aktivovat nebo deaktivovat projev daných fenotypických vlastností.

b) Mikrobiální kmeny nejlépe přizpůsobené prostředí mohou přežívat a množit se lépe než nepřizpůsobené kmeny. Přizpůsobené kmeny mají selektivní výhodu a mohou tvořit většinu v populaci po více generacích.

c) Relativně rychlé množení mikroorganismů vede k větší četnosti mutací. Je-li mutace příznivá pro přežití v prostředí, může se stát mutovaný kmen dominantním.

d) Zejména vlastnosti virů se mohou měnit rychle, včetně jejich virulence.Proto se musí případně vyhodnotit informace o genetické stabilitě mikroorganismu za environmentálních podmínek pro navržené použití a rovněž informace o schopnosti mikroorganismu přenášet genetický materiál na jiné organismy a informace o stabilitě zakódovaných vlastností.

a) antibiózu,

b) indukci rezistence rostlin,

c) interferenci s virulencí patogenního cílového organismu,

d) endofytický růst,

e) kolonizaci kořenů,

f) konkurenci ekologické niky (například živiny, přirozené prostředí),

g) parazitismus,

h) patogenitu bezobratlých.

a) Musí být posouzena schopnost mikroorganismu působit patogenně na necílové organismy(člověk, zvířata a jiné necílové organismy) a jeho veškeré vztahy ke známým patogenům rostlin, zvířat nebo lidí, které patří k účinným nebo kontaminujícím mikroorganismům.

b) Patogenita a virulence úzce souvisí s hostitelskými druhy (například tělesná teplota, fyziologické prostředí) a podmínkami hostitele (například zdravotní stav, status imunity). Například množení mikroorganismu v lidském těle závisí na schopnosti mikroorganismu růst při tělesné teplotě hostitele. Některé mikroorganismy mohou růst a být metabolicky aktivní pouze při teplotách daleko nižších nebo vyšších, než je lidská tělesná teplota, a proto nemohou být pro člověka patogenní. Rozhodujícím faktorem však může být rovněž cesta, kterou mikroorganismus vnikne do hostitele (orální, inhalace, pokožka /poranění) Například mikrobiální druhy mohou vyvolat onemocnění po vniknutí přes poraněnou pokožku, ne však ústním otvorem.

a) pokud existuje příslušná specifikace Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), fyzikální a chemické vlastnosti uvedené v této specifikaci,

b) jestliže neexistuje příslušná specifikace FAO, všechny významné fyzikální a chemické vlastnosti pro formulace, které jsou uvedeny v Příručce o vývoji a použití specifikací pro pesticidy FAO a Světové zdravotnické organizace (WHO).

a) specifičnosti a linearitě navržených metod,

b) preciznosti (opakovatelnosti) navržených metod,

c) významu interferencí,

d) přesnosti navržených metod při vhodných koncentracích,

e) mezi použitelnosti navržených metod.

a) specifičnosti navržených metod,

b) preciznosti (opakovatelnosti) navržených metod,

c) významu interferencí,

d) vhodnosti navržených metod pro stanovení kvantity.

a) specifičnosti a linearitě navržených metod,

b) preciznosti (opakovatelnosti) navržených metod,

c) reprodukovatelnosti (nezávislá laboratorní validace) navržených metod,

d) významu interferencí,

e) přesnosti navržených metod při vhodných koncentracích,

f) mezi použitelnosti navržených metod.

a) specifičnosti navržených metod,

b) preciznosti (opakovatelnosti) navržených metod,

c) významu interferencí,

d) vhodnosti navržených metod pro stanovení kvantity.

7) doporučení týkající se ochranného oděvu,
a) Při tomto hodnocení se vezmou v úvahu:
Hodnocení na základě relevantních parametrů zkoušek prvního stupně by mělo vést k posouzení možných účinků pracovní expozice, přičemž se přihlédne k intenzitě a době trvání expozice, včetně expozice v důsledku opakovaných aplikací při použití v praxi.
Toxicitu některých metabolitů/toxinů lze posoudit pouze tehdy, bylo-li prokázáno, že pokusná zvířata byla skutečně vystavena těmto metabolitům/toxinům.
ii) jiné relevantní údaje o mikroorganismu, metabolitech/toxinech, reziduálním živném médiu, kontaminujících látkách a formulačních přísadách v přípravku jako jejich biologické, fyzikální a chemické vlastnosti (například přežití mikroorganismu při tělesné teplotě člověka a zvířat; ekologická nika; chování mikroorganismu nebo metabolitů/toxinů během aplikace);
iii) oxikologické studie podle přílohy č. 1 části B¹⁸);
10) počet a termíny aplikací.
iv) jiné významné informace podle přílohy č. 1 části B¹⁸), jako jsou:
9) minimální objem aplikační postřikové kapaliny uvedený na etiketě,
1) složení přípravku,
2) povaha přípravku,
i) medicínské údaje a toxikologické studie, studie infekčnosti a patogenity podle přílohy č. 2 části B²⁰) a výsledky jejich hodnocení. Zkoušky prvního stupně by měly umožnit hodnocení mikroorganismu s ohledem na jeho schopnost přetrvávat nebo růst v hostiteli a vyvolávat v hostiteli účinky/reakce. Parametry, které naznačují neschopnost přetrvávat a množit se v hostiteli a vyvolávat v hostiteli nepříznivé nebo jiné dopady, zahrnují: rychlé a úplné vymizení z těla, žádná aktivace imunitního systému, žádné histopatologické změny a teploty vhodné pro množení, které výrazně přesahují tělesnou teplotu savců nebo jí nedosahují. Tyto parametry lze v některých případech posoudit s použitím studií akutní toxicity a stávajících údajů o lidském zdraví a onemocněních a někdy pouze s využitím studií v opakovaných dávkách.
8) maximální aplikační dávka,
3) velikost, konstrukce a typ obalu,
4) oblast použití a povaha plodiny nebo cíle,
5) způsob aplikace včetně manipulace, plnění a míchání přípravku,
6) doporučená opatření ke snížení expozice,

4) pozorované nebo očekávané účinky významných metabolitů/toxinů.
3) pozorované nebo očekávané účinky kontaminujících látek (včetně kontaminujících mikroorganismů),
b) Na základě informací uvedených v písmenu a) je pro jednorázovou nebo opakovanou expozici operátora na základě zamýšleného použití třeba stanovit veškeré tyto dílčí hodnoty:
Pokud existují náznaky kolonizace v hostiteli nebo nepříznivé dopady, které svědčí o toxicitě/infekčnosti, provedou se další testy při zohlednění scénáře expozice (tj. akutní nebo opakovaná expozice).
1) erzistence nebo růst mikroorganismu v hostiteli,
2) pozorované nepříznivé dopady,

c) Toto hodnocení musí být provedeno pro každý typ způsobu aplikace a aplikačního zařízení, které jsou navrženy, pokud jde o použití přípravku, a také pro různé typy a velikosti nádob, které mají být použity, přičemž se zohlední míchání, plnění, aplikace přípravku a čištění a běžná údržba aplikačního zařízení. Případně se vezmou v úvahu jiná povolená použití přípravku obsahujícího stejnou účinnou látku v oblasti plánovaného použití nebo povolená použití, při kterých vznikají stejná rezidua. Mělo by se vzít v úvahu, že pokud se očekává množení mikroorganismu, mohlo by být posouzení expozice velmi spekulativní.

d) Schopnost nebo neschopnost tvořit kolonie nebo možné účinky na operátora při testovaných úrovních dávky podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸) by se měly posoudit s ohledem na měřené nebo odhadované úrovně expozice člověka. Posouzení rizika, pokud možno kvantitativní, by mělo zahrnovat zvážení například způsobu účinku, biologických, fyzikálních a chemických vlastností mikroorganismu a jiných látek ve formulaci.

a) typ obalu,

b) rozměry a obsah,

c) velikost otvoru,

d) typ uzávěru,

e) pevnost obalu, jeho nepropustnost a odolnost při běžné přepravě a manipulaci,

f) odolnost obalu vůči obsahu a jeho kompatibilita s obsahem.

a) dostupnost a vhodnost,

b) účinnost,

c) snadnost jejich nošení s ohledem na fyzickou zátěž a klimatické podmínky,

d) odolnost vůči přípravku a kompatibilita s přípravkem.

Hodnocení na základě relevantních parametrů zkoušek prvního stupně by mělo vést k posouzení možných účinků pracovní expozice, přičemž se přihlédne k intenzitě a době trvání expozice, včetně expozice v důsledku opakovaných aplikací při použití v praxi. Toxicitu některých metabolitů/toxinů lze posoudit pouze tehdy, bylo-li prokázáno, že pokusná zvířata byla skutečně vystavena těmto metabolitům/toxinům;
a) medicínské údaje a toxikologické studie, studie infekčnosti a patogenity podle přílohy č. 2 části B^**) a výsledky jejich vyhodnocení. Zkoušky prvního stupně by měly umožnit hodnocení mikroorganismu s ohledem na jeho schopnost přetrvávat nebo růst v hostiteli a vyvolávat v hostiteli účinky/reakce. Parametry, které naznačují neschopnost přetrvávat a množit se v hostiteli a vyvolávat v hostiteli nepříznivé nebo jiné dopady, zahrnují: rychlé a úplné vymizení z těla, žádná aktivace imunitního systému, žádné histopatologické změny a neschopnost množení při tělesné teplotě savců. Tyto parametry lze v některých případech posoudit s použitím studií akutní toxicity a stávajících údajů o lidském zdraví a onemocněních a někdy je lze posoudit pouze s využitím studií v opakovaných dávkách.

b) jiné relevantní informace o mikroorganismu, metabolitech/toxinech, reziduálním živném médiu, kontaminujících látkách a formulačních přísadách v přípravku jako jejich biologické, fyzikální a chemické vlastnosti (například přežití mikroorganismu při tělesné teplotě člověka a zvířat; ekologická nika; chování mikroorganismů nebo jejich metabolitů/toxinů během aplikace);

c) toxikologické studie podle přílohy č. 1 části B¹⁸);

d) jiné relevantní informace o přípravku podle přílohy č. 1 části B¹⁸), jako jsou:

a) Vyhodnotí se možnost expozice lidí nebo zvířat životaneschopným reziduím a produktům jejich rozkladu prostřednictvím potravinového řetězce v důsledku možného výskytu těchto reziduí v jedlých částech ošetřených plodin nebo na jejich povrchu. Přihlédne se zejména k informacím o:

b) Vyhodnotí se toxicita životaneschopných reziduí a jejich produktů rozkladu s ohledem zejména na specifické informace podle přílohy č. 2 části B²⁰) a přílohy č. 1 části B¹⁸).

c) Pokud jsou životaneschopná rezidua a produkty jejich rozkladu považovány za toxikologicky významné pro člověka nebo zvířata a pokud se expozice nepovažuje za zanedbatelnou, mělo by se určit skutečné množství v jedlých částech ošetřených plodin nebo na jejich povrchu s přihlédnutím k:

a) Vyhodnotí se možnost expozice lidí nebo zvířat životaschopným reziduím a produktům jejich rozkladu prostřednictvím potravinového řetězce v důsledku možného výskytu těchto reziduí v (jedlých částech) ošetřených plodin nebo na jejich povrchu. Přihlédne se zejména k informacím o:

b) Vyhodnotí se specifické informace týkající se schopnosti životaschopných reziduí přetrvávat nebo růst v hostiteli a vyvolávat v hostiteli následně účinky/reakce. Zohlední se zejména:
Měla by se posoudit různá vývojová stadia a životní cyklus mikroorganismu.

c) Pokud jsou životaschopná rezidua považována za toxikologicky významná pro člověka nebo zvířata a pokud se expozice nepovažuje za zanedbatelnou, mělo by se určit skutečné množství v jedlých částech ošetřených plodin nebo na jejich povrchu s přihlédnutím k:

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti,

c) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti u savců,

d) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti u ptáků.

a) toxikologické studie na savce,

b) toxikologické studie na ptáky,

c) o osudu a chování v různých složkách životního prostředí.

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti,

c) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti.

a) toxikologické studie na vodní organismy,

b) informace o osudu a chování v různých složkách životního prostředí.

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti,

c) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti.

a) toxikologické studie na včely,

b) informace o osudu a chování v různých částech životního prostředí.

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti,

c) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti u včel medonosných a jiných členovců.

a) toxikologické studie na členovce,

b) informace o osudu a chování v různých složkách životního prostředí,

c) dostupné údaje z biologického primárního vyšetření.

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti,

c) studie o toxicitě, patogenitě a infekčnosti u žížal.

a) toxikologické studie na žížaly,

b) informace o osudu a chování v různých složkách životního prostředí.

a) způsob jeho účinku,

b) jiné biologické vlastnosti.

a) informace o osudu a chování v různých složkách životního prostředí,

b) veškeré dostupné informace z primárního biologického screeningu.

da) lhůty před vstupem, nezbytné ochranné lhůty nebo jiná bezpečnostní opatření na ochranu člověka a zvířat,

db) způsob aplikace, zejména postřik,

dc) maximální aplikační dávka,

dd) minimální objem aplikační postřikové kapaliny,

de) složení přípravku,

df) zbytky přípravku na rostlinách a rostlinných produktech po ošetření, při zohlednění vlivu faktorů jako teplota, UV záření, pH a výskyt určitých látek,

dg) další činnosti, při nichž jsou pracovníci exponováni.

aa) vývojovém stadiu mikroorganismu, ve kterém vznikají životaneschopná rezidua,

ab) vývojová stadia/životní cyklus mikroorganismu za typických environmentálních podmínek; pozornost je nutno věnovat zejména posouzení pravděpodobnosti přežití a množení mikroorganismu v nebo na plodinách, potravinách nebo krmivech a v důsledku toho pravděpodobnost vzniku životaneschopných reziduí,

ac) stabilitě významných životaneschopných reziduí (včetně vlivu faktorů jako je teplota, UV záření, pH a výskyt určitých látek),

ad) experimentálních studiích, které prokazují, zda jsou významná životaneschopná rezidua v rostlinách translokována nebo ne,

ae) navržené správné zemědělské praxi (včetně počtu a termínech aplikací, maximální aplikační dávky, minimálního objemu aplikační postřikové kapaliny, navržené předsklizňové lhůty pro zamýšlené použití nebo zadržovací lhůty či lhůty vyskladnění v případě posklizňových použití) a dalších údajích o aplikaci podle přílohy č. 1 části B¹⁸),

af) případně jiném povoleném použití přípravků v oblasti zamýšleného použití, pokud přípravky obsahují stejná rezidua, a

ag) přirozeném výskytu životaneschopných reziduí na jedlých částech jako důsledku přirozeného výskytu mikroorganismů.

ca) analytickým metodám pro životaneschopná rezidua,

cb) růstovým křivkám mikroorganismu za optimálních podmínek,

cc) produkci/tvorbě životaneschopných reziduí v rozhodných okamžicích (například předpokládaná doba sklizně).

aa) pravděpodobnosti přežití, perzistence a množení mikroorganismu v nebo na plodinách, potravinách nebo krmivech; měla by se posoudit různá vývojová stadia/životní cyklus mikroorganismu,

ab) ekologické nice mikroorganismu,

ac) osudu a chování v různých složkách životního prostředí,

ad) přirozeném výskytu mikroorganismu (nebo souvisejících mikroorganismů),

ae) navržené správné zemědělské praxi (včetně počtu a termínů aplikací, maximální aplikační dávky, minimálního objemu aplikační postřikové kapaliny, navržené předsklizňové lhůty pro zamýšlené použití nebo zadržovací lhůty či lhůty vyskladnění v případě posklizňových použití) a dalších údajích o aplikaci podle přílohy č. 1 části B¹⁸),

af) případně jiném povoleném použití přípravků v oblasti zamýšleného použití, pokud přípravky obsahují stejná rezidua nebo způsobují vznik stejných reziduí.

ba) medicínské údaje a toxikologické studie, studie infekčnosti a patogenity podle přílohy č. 2 části B^**) a výsledky jejich hodnocení,

bb) vývojová stadia/životní cyklus mikroorganismu za typických environmentálních podmínek (například v ošetřených plodinách nebo na jejich povrchu),

bc) způsob účinku mikroorganismu,

bd) biologické vlastnosti mikroorganismu (například okruh hostitelů).

ca) analytickým metodám pro životaschopná rezidua,

cb) růstovým křivkám mikroorganismu za optimálních podmínek,

cc) možnosti extrapolace údajů z jedné plodiny na jinou.