k vyhlášce č. 427/2004 Sb.
Hodnocení rizika registrovaných chemických látek pro lidské zdraví (toxikologické vlastnosti)
Výklad pojmů

ČÁST A
Při hodnocení rizika látky podle § 4 se identifikují nebezpečné vlastnosti látky podle § 2 zákona a její možné nepříznivé účinky na exponované skupiny osob
Účinky
Exponované skupiny osob

1. Akutní toxicita

2. Dráždivost

3. Žíravost

4. Senzibilizace

5. Toxicita při opakované dávce

6. Mutagenita

7. Karcinogenita

8. Toxicita pro reprodukci

1. Osoby exponované v pracovním procesu

2. Spotřebitelé

3. Osoby exponované nepřímo prostřednictvím životního prostředí

ČÁST B

1. Identifikace nebezpečnosti

1.1 V těch případech, kdy byly provedeny zkoušky vhodné pro identifikaci nebezpečnosti vztahující se k danému potenciálnímu účinku, ale výsledky nevedly ke klasifikaci látky jako nebezpečné podle § 2 odst. 5 zákona, není v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 písm. a) nutno charakterizovat riziko vztahující se k tomuto účinku, pokud neexistují jiné vážné důvody pro sledování, např. pozitivní in vitro zkoušky na mutagenitu.

1.2 V těch případech, kdy ještě nebyly provedeny zkoušky vhodné pro identifikaci nebezpečnosti vztahující se k danému potenciálnímu účinku, není nutno v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 písm. b) charakterizovat riziko vztahující se k danému účinku, nejsou-li jiné závažné důvody pro sledování.

2. Posouzení vztahu dávka (koncentrace) - odezva (účinek)

2.1 Vztah dávka - odezva se hodnotí pro toxicitu při opakované dávce a toxicitu pro reprodukci a, pokud je to možné, stanoví se hodnota dávky (koncentrace) bez pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL). Není-li možné stanovit hodnotu NOAEL, stanoví se nejnižší dávka nebo koncentrace spojená s pozorovaným nepříznivým účinkem (LOAEL).

2.2 Pro akutní toxicitu, žíravost a dráždivost obvykle není možné stanovit hodnotu NOAEL nebo LOAEL na základě výsledků zkoušek provedených podle požadavků zákona. Pro akutní toxicitu se stanoví hodnota LD₅₀ nebo LC₅₀ nebo diskriminační dávka v případě, že se použil postup s fixní dávkou. U ostatních účinků stačí stanovit, zda látka má takové účinky.

2.3 Pro mutagenitu a karcinogenitu je postačující stanovit, zda látka má takové vlastnosti, pro které může jako mutagenní nebo karcinogenní působit. Avšak v případě, kdy se má prokázat, zda látka, která je identifikovaná jako karcinogen, není i genotoxická, je potřeba stanovit NOAEL nebo LOAEL, jak je uvedeno v odstavci 2.1.

2.4 V případě senzibilizace kůže a senzibilizace dýchacího systému, pokud není možné stanovit dávku nebo koncentraci, při které je nepravděpodobné, že látka bude vykazovat uvedené účinky, zhodnotí se přirozená schopnost látky tyto účinky projevit.

3. Posouzení expozice

3.1 Posouzení expozice se provádí pro každou exponovanou skupinu osob, u které lze důvodně předpokládat expozici dané látce. Cílem tohoto posouzení je provést kvantitativní nebo kvalitativní odhad dávky nebo koncentrace látky, které je nebo může být exponovaná skupina osob vystavena. Tento odhad musí brát v úvahu prostorové a časové změny průběhu expozice.

3.2 Posouzení expozice je založeno na informacích poskytovaných podle § 12 nebo 13 zákona v souvislosti s registrací látky a na jiných dostupných a významných informacích. Zvláštní ohled je nutno brát zejména na

a) adekvátně naměřené expoziční údaje,

b) množství látky na trhu,

c) formu, ve které je látka uváděna na trh nebo, ve které se používá (např. samotná látka nebo jako složka přípravku),

d) způsob použití, případně různá omezení pro používání,

e) údaje o výrobě, pokud jsou k dispozici,

f) fyzikálně-chemické vlastnosti látky, včetně těch, které jsou způsobeny výrobním procesem, pokud jsou relevantní (např. tvorba aerosolů),

g) pravděpodobné cesty expozice a absorpční potenciál,

h) četnost a dobu trvání expozice,

i) typ a velikost specificky exponované skupiny (skupin) obyvatelstva, pokud jsou tyto informace dostupné.

3.3 Jsou-li pro odhad expozice použity metody kvalifikovaného odhadu, dává se přednost odpovídajícím údajům z monitorování látek s obdobným způsobem použití a průběhem expozice.

3.4 Je-li látka uváděna na trh jako součást přípravku, hodnotí se expozice této látce jen v případě, že je přípravek klasifikován jako nebezpečný podle § 2 odst. 5 zákona na základě vlastnosti této látky.

4. Charakterizace rizika

4.1 Pokud byla pro některý z účinků uvedených v příloze č. 1 část A stanovena hodnota NOAEL nebo LOAEL, zahrne charakterizace rizika vztahující se k jednotlivým účinkům porovnání hodnoty NOAEL nebo LOAEL s odhadem dávky nebo koncentrace, jíž bude exponovaná skupina (skupiny) osob vystavena. Pokud je k dispozici kvantitativní odhad expozice, stanoví se poměr hladina expozice/N(L)OAEL. Ministerstvo rozhodne na základě porovnání kvantitativního nebo kvalitativního odhadu expozice a N(L)OAEL, který ze čtyř závěrů podle § 3 odst. 3 vyhlášky je použitelný.

4.2 Pokud nebyla pro některý z účinků uvedených v příloze č. 1 část A stanovena hodnota NOAEL nebo LOAEL, vychází charakterizace rizika vztahující se k jednotlivým účinkům z hodnocení pravděpodobnosti, že tento účinek nastane, a to na základě kvantitativních nebo kvalitativních údajů o expozici, které jsou vystaveny uvažované skupiny obyvatelstva. Tam, kde přesto že, hodnota NOAEL nebo LOAEL nebyla stanovena, avšak výsledky zkoušek ukazují na existenci vztahu mezi dávkou nebo koncentrací a závažností nepříznivého účinku nebo tam, kde při aplikaci metody, která zahrnuje použití pouze jedné dávky nebo koncentrace, je možné vyhodnotit relativní závažnost účinku, je třeba brát takové informace v úvahu při hodnocení pravděpodobnosti výskytu účinku. Po tomto posouzení rozhodne ministerstvo, který ze čtyř závěrů uvedených v § 3 odst. 3 je použitelný.

4.3 Při rozhodování, který ze čtyř závěrů podle § 3 odst. 3 je použitelný, mimo jiné přihlíží:

a) k nejistotě, která vyplývá, kromě jiných faktorů, také z rozptylu experimentálních údajů a vnitrodruhových i mezidruhových rozdílů,

b) k charakteru a závažnosti účinku,

c) na skupiny obyvatelstva, na něž se vztahují kvantitativní nebo kvalitativní údaje o expozici.

5. Souhrn
Charakterizaci rizika je možné provést ve vztahu k více než jednomu potenciálně nepříznivému účinku nebo skupině obyvatelstva. V těchto případech ministerstvo posoudí, který ze čtyř závěrů uvedených v § 3 odst. 4 je použitelný pro každý z těchto účinků. Po posouzení jednotlivých závěrů zpracuje ministerstvo souhrnnou zprávu o celkové toxicitě dané látky.

(1) NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) je nejvyšší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které není pozorován žádný statisticky významný nepříznivý účinek na organismus v porovnání s kontrolní skupinou.

(2) LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) je nejnižší dávka nebo expoziční koncentrace látky, při které je ještě pozorován statisticky významný nepříznivý účinek na organismus v porovnání s kontrolní skupinou.

(3) Střední smrtelná dávka (LD₅₀), je statisticky vypočtená jednotlivá dávka látky, která pravděpodobně způsobí za definovanou dobu smrt 50% jedinců, kterým byla podána. Hodnota LD₅₀ se udává jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti jedince (miligramy na kilogram).

(4) Střední smrtelná koncentrace (LC₅₀), je statisticky vypočtená koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí za určitou dobu po expozici smrt 50% jedinců, exponovaných po definovanou dobu. Hodnota LC₅₀ se udává jako hmotnost testované látky ve standardním objemu prostředí (miligramy na litr).

(5) Diskriminační dávka je nejvyšší z předem stanovených úrovní dávky, kterou je možno podat pokusnému zvířeti nebo organismu, aniž by došlo k jeho úhynu.

(6) Expoziční koncentrace je koncentrace látky, které je člověk vystaven.