ČÁST PÁTÁ
ORGÁNY SPOLEČENSTVÍ
HLAVA I
USTANOVENÍ O ORGÁNECH
KAPITOLA 1
Orgány
KAPITOLA 2
Ustanovení společná pro více orgánů
KAPITOLA 3
Hospodářský a sociální výbor
Oddíl 1
Shromáždění
§ 137
Článek 137
Shromáždění se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává rozhodovací a kontrolní pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
§ 138
Článek 138
1. Shromáždění se skládá z delegátů, které jmenují parlamenty ze svých členů způsobem stanoveným příslušným členským státem.
2. Počet delegátů je stanoven takto:
| Belgie | 14 |
| Německo | 36 |
| Francie | 36 |
| Itálie | 36 |
| Lucembursko | 6 |
| Nizozemsko | 14 |
3. Shromáždění vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
§ 139
Článek 139
Shromáždění zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, třetí úterý v měsíci říjnu.
Shromáždění se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
§ 140
Článek 140
Shromáždění volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Shromáždění nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Shromážděním.
§ 141
Článek 141
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Shromáždění nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
§ 142
Článek 142
Shromáždění přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Shromáždění se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
§ 143
Článek 143
Shromáždění projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
§ 144
Článek 144
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Shromáždění o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou členů Shromáždění, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však nadále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 158.
Oddíl 2
Rada
§ 145
Článek 145
K dosažení cílů vytyčených touto smlouvou a za podmínek jí vymezených Rada:
— zajišťuje koordinaci obecných hospodářských politik členských států,
— má rozhodovací pravomoc.
§ 146
Článek 146
Rada se skládá ze zástupců členských států. Každá vláda do ní vysílá jednoho ze svých členů.
Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v abecedním pořadí členských států.
§ 147
Článek 147
Radu svolává její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z jejích členů nebo z podnětu Komise.
§ 148
Článek 148
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:
| Belgie | 2 |
| Německo | 4 |
| Francie | 4 |
| Itálie | 4 |
| Lucembursko | 1 |
| Nizozemsko | 2 |
K přijetí usnesení je potřeba nejméně:
— 12 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise,
— 12 hlasů alespoň čtyř členů v ostatních případech.
3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
§ 149
Článek 149
Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně.
Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit, zejména byl-li tento návrh konzultován se Shromážděním.
§ 150
Článek 150
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
§ 151
Článek 151
Rada přijme svůj jednací řád.
Jednací řád může zřídit výbor složený ze zástupců členských států. Rada určí jeho úkoly a pravomoci.
§ 152
Článek 152
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
§ 154
Článek 154
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Oddíl 3
Komise
§ 155
Článek 155
K zajištění řádného fungování a rozvoje společného trhu Komise:
— dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
— vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
— má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Shromáždění za podmínek stanovených touto smlouvou;
— vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
§ 156
Článek 156
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Shromáždění souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
§ 157
Článek 157
1. Komise se skládá z devíti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
Nejvýše dva členové Komise mohou být téže státní příslušnosti.
2. Členové Komise vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmějí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 160 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
§ 158
Článek 158
Členy Komise jmenují na základě vzájemné dohody vlády členských států.
Jsou jmenováni na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
§ 159
Článek 159
Mimo případy pravidelné obměny a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit.
Mimo případy odvolání podle článku 160 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
§ 160
Článek 160
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
V takovém případě může Rada jednomyslným rozhodnutím prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce a zajistit jeho nahrazení až do okamžiku, dokud Soudní dvůr nerozhodne.
Soudní dvůr může prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce na návrh Rady nebo Komise.
§ 161
Článek 161
Předseda a dva místopředsedové Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy celkové obměny Komise se jmenování provádí po konzultaci s Komisí.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti, jsou předseda a místopředsedové nahrazeni na zbývající část funkčního období za podmínek uvedených v prvním pododstavci.
§ 162
Článek 162
Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
§ 163
Článek 163
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 157.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
Oddíl 4
Soudní dvůr
§ 165
Článek 165
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 177.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 167 druhého pododstavce.
§ 166
Článek 166
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 164.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 167 třetího pododstavce.
§ 167
Článek 167
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
§ 169
Článek 169
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
§ 170
Článek 170
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může věc předložit Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné nesplnění povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
§ 171
Článek 171
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
§ 172
Článek 172
Nařízení vydaná Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.
§ 173
Článek 173
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
§ 174
Článek 174
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
§ 175
Článek 175
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
§ 176
Článek 176
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 215 druhého pododstavce.
§ 177
Článek 177
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.
§ 178
Článek 178
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 215 druhého pododstavce.
§ 179
Článek 179
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 169 přiznává Komisi;
b) usnesení Rady guvernérů banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 173;
c) usnesení správní rady banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 173 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky.
§ 181
Článek 181
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
§ 182
Článek 182
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
§ 183
Článek 183
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
§ 184
Článek 184
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 173 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 173 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
§ 185
Článek 185
Žaloby podané u Soudního dvora nemají odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že to okolnosti vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
§ 186
Článek 186
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
§ 188
Článek 188
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
§ 189
Článek 189
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
§ 190
Článek 190
Nařízení, směrnice a rozhodnutí Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
§ 191
Článek 191
Nařízení se vyhlašují v Úředním věstníku Společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
Směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
§ 192
Článek 192
Rozhodnutí Rady nebo Komise, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou podkladem pro výkon rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi a Soudnímu dvoru.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
§ 193
Článek 193
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života, zejména producentů, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání a veřejnosti.
§ 194
Článek 194
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto:
| Belgie | 12 |
| Německo | 24 |
| Francie | 24 |
| Itálie | 24 |
| Lucembursko | 5 |
| Nizozemsko | 12 |
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu a nesmí být vázáni žádnými příkazy.
§ 195
Článek 195
1. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
§ 196
Článek 196
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné.
Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise.
§ 197
Článek 197
Výbor se člení na odborné skupiny pro hlavní oblasti, jež jsou předmětem této smlouvy.
Zahrnuje zejména skupinu pro zemědělství a skupinu pro dopravu, na které se vztahují zvláštní ustanovení hlav týkajících se zemědělství a dopravy.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
§ 198
Článek 198
Rada nebo Komise jsou povinny výbor konzultovat v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně deseti dnů od jejího sdělení předsedovi. Po uplynutí této lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.
HLAVA II
FINANČNÍ USTANOVENÍ
§ 199
Článek 199
Veškeré příjmy a výdaje Společenství, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu, musí být předběžně vyčísleny a zahrnuty do rozpočtu pro každý rozpočtový rok.
Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
§ 200
Článek 200
1. Příjmy rozpočtu zahrnují kromě jiných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče:
| Belgie | 7,9 |
| Německo | 28 |
| Francie | 28 |
| Itálie | 28 |
| Lucembursko | 0,2 |
| Nizozemsko | 7,9 |
2. Finanční příspěvky členských států určené ke krytí výdajů Evropského sociálního fondu jsou určeny podle následujícího klíče:
| Belgie | 8,8 |
| Německo | 32 |
| Francie | 32 |
| Itálie | 20 |
| Lucembursko | 0,2 |
| Nizozemsko | 7 |
3. Rada může klíče změnit jednomyslným rozhodnutím.
§ 201
Článek 201
Komise prozkoumá, za jakých podmínek mohou být finanční příspěvky členských států podle článku 200 nahrazeny vlastními zdroji Společenství, zejména příjmy ze společného celního sazebníku po jeho konečném zavedení.
Komise předloží v tomto smyslu návrhy Radě.
Rada může přijmout jednomyslně po konzultaci se Shromážděním k těmto návrhům odpovídající ustanovení a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
§ 202
Článek 202
Výdaje uvedené v rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 209 jinak.
Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 209 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.
Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209.
Výdaje Shromáždění, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.
§ 203
Článek 203
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví předběžný odhad svých výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady.
Komise předloží předběžný návrh rozpočtu Radě nejpozději do 30. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžného návrhu.
3. Rada kvalifikovanou většinou schválí návrh rozpočtu a předloží jej Shromáždění.
Návrh rozpočtu musí být Shromáždění předložen nejpozději 31. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhu rozpočtu.
4. Pokud Shromáždění schválí návrh rozpočtu nebo nepředá své stanovisko Radě do jednoho měsíce od předložení návrhu rozpočtu, považuje se rozpočet za schválený s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny, je takto pozměněný návrh rozpočtu předán Radě. Ta jej projedná s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, a rozhodne o schválení rozpočtu s konečnou platností kvalifikovanou většinou.
5. K přijetí části rozpočtu, která se vztahuje na Evropský sociální fond, je hlasům členů Rady přidělena následující váha:
| Belgie | 8 |
| Německo | 32 |
| Francie | 32 |
| Itálie | 20 |
| Lucembursko | 1 |
| Nizozemsko | 7 |
K přijetí usnesení je třeba nejméně 67 hlasů.
§ 204
Článek 204
Pokud rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním pododstavci umožnit výdaje přesahující jednu dvanáctinu.
Členské státy platí každý měsíc částky nezbytné k zajištění provedení tohoto článku prozatímně na základě klíčů přijatých pro předešlý rozpočtový rok.
§ 205
Článek 205
Komise plní rozpočet v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 209 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.
§ 206
Článek 206
Účetnictví týkající se veškerých příjmů a výdajů posuzuje kontrolní komise složená z auditorů, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti; jeden z jejích členů je předsedou komise. Počet auditorů určuje Rada jednomyslným rozhodnutím. Členové a předseda kontrolní komise jsou jmenováni do funkce jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let. Rada určí kvalifikovanou většinou jejich odměnu.
Cílem ověřování, prováděného na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě, je zjištění legality a řádnosti příjmů a výdajů a zabezpečení řádného finančního řízení. Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje kontrolní komise zprávu, kterou přijme většinou hlasů svých členů.
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění vyúčtování operací prováděných v rámci rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok a jako přílohu přikládá zprávu kontrolní komise. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.
Rada udělí kvalifikovanou většinou absolutorium Komisi za plnění rozpočtu. O svém rozhodnutí informuje Shromáždění.
§ 207
Článek 207
Rozpočet se sestavuje ve zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 209.
Finanční příspěvky stanovené v čl. 200 odst. 1 dávají členské státy k dispozici Společenství ve svých národních měnách.
Nevyčerpané části těchto příspěvků jsou uloženy ve státních pokladnách členských států nebo u orgánů jimi určených. Po dobu uložení si uložené prostředky uchovají hodnotu odpovídající jejich přepočítacímu koeficientu platnému ke dní uložení vůči zúčtovací jednotce uvedené v prvním pododstavci.
Tyto nevyčerpané prostředky mohou být použity za podmínek dohodnutých mezi Komisí a příslušným členským státem.
Nařízení přijaté na základě článku 209 stanoví technické podmínky, za kterých se provádějí finanční operace Evropského sociálního fondu.
§ 208
Článek 208
Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho členského státu do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se příspěvky členských států dávají k dispozici Komisi,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.