Oddíl 4
Soudní dvůr
§ 165
Článek 165
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu.
Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 177.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 167 druhého pododstavce.
§ 166
Článek 166
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 164.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 167 třetího pododstavce.
§ 167
Článek 167
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
§ 169
Článek 169
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
§ 170
Článek 170
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může věc předložit Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné nesplnění povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
§ 171
Článek 171
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
§ 172
Článek 172
Nařízení vydaná Radou na základě ustanovení této smlouvy mohou na Soudní dvůr přenést neomezenou soudní pravomoc týkající se sankcí, které tato nařízení stanoví.
§ 173
Článek 173
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
§ 174
Článek 174
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
§ 175
Článek 175
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána v další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
§ 176
Článek 176
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 215 druhého pododstavce.
§ 177
Článek 177
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tak tyto statuty stanoví.
§ 178
Článek 178
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 215 druhého pododstavce.
§ 179
Článek 179
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
a) plnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky. Správní rada banky má v této souvislosti oprávnění, která článek 169 přiznává Komisi;
b) usnesení Rady guvernérů banky. Každý členský stát, Komise a správní rada banky může v této souvislosti podat žalobu za podmínek stanovených v článku 173;
c) usnesení správní rady banky. Žaloby proti těmto usnesením mohou za podmínek stanovených v článku 173 podat pouze členské státy nebo Komise, a to pouze pro porušení formálního postupu stanoveného v čl. 21 odst. 2, 5, 6 a 7 statutu Evropské investiční banky.
§ 181
Článek 181
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
§ 182
Článek 182
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
§ 183
Článek 183
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
§ 184
Článek 184
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 173 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 173 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
§ 185
Článek 185
Žaloby podané u Soudního dvora nemají odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že to okolnosti vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
§ 186
Článek 186
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
§ 188
Článek 188
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.