(1) Při posuzování celkového stavu ekosystému se vychází z porovnání skutečného a cílového stavu ekosystému. Plán lovu zvěře se v návaznosti na toto posouzení upraví tak, aby se skutečné početní stavy zvěře po provedeném odlovu pohybovaly mezi minimálními a normovanými stavy (§ 3 odst. 2 zákona) blíže té hranici, která má odpovídat cílovému stavu ekosystému. Při splnění § 1 odst. 3 se k výsledkům tohoto porovnání nepřihlédne, pokud nejsou takové údaje uživateli honitby prokazatelně známy³).