bod 4 · 69/2004 Sb.

4 OVĚŘOVÁNÍ

4.1 Postup pro prvotní a následné ověřování je shodný.

4.2 Ověření napínací soupravy sestává z:

a) posouzení konstrukčního provedení a technického stavu napínací soupravy,

b) kontroly správné činnosti,

c) zkoušky správnosti měřícího zařízení síly,

d) zkoušky správnosti měřícího zařízení polohy,

e) vystavení dokumentu a označení napínací soupravy úřední značkou.

4.3 Posouzení konstrukčního provedení a technického stavu napínací soupravy

4.3.1 Posouzení technického stavu napínací soupravy
Posouzení technického stavu napínací soupravy se rozumí vizuální prohlídka napínací soupravy. Kontroluje se stav vlastního tělesa válce napínacího lisu, zda nejeví známky poškození a zda není poškozena dosedací plocha, kterou se napínací lis opírá o konstrukci nebo o etalonový siloměr. Je-li tato plocha příliš opotřebena, což by mohlo způsobit poškození dosedací plochy etalonového siloměru nebo je nebezpečí, že by tím mohla být ovlivněna přesnost měření, je nutno napínací lis opravit.

4.3.2 Kontrola technického stavu upínacího zařízení
Při kontrole technického stavu upínacího zařízení se posoudí zda upnutí předpínacího prvku bude spolehlivé, aby nedocházelo k prokluzům. To by mohlo způsobit neosové zatížení etalonového siloměru při zkoušce, příčení pístu lisu, což by mělo vliv na přesnost měření zkušební síly. V provozu by to způsobilo nerovnoměrné zatěžování napínacích prvků.

4.3.3 Kontrola technického stavu hydraulického agregátu
Při kontrole technického stavu hydraulického agregátu se kontroluje stav a opotřebení jednotlivých částí. Posuzuje se stav čerpadla a jeho schopnost trvale dosahovat předepsaných parametrů. Dále se posuzuje těsnost jednotlivých spojů, ovladatelnost jednotlivých prvků a stav spojovacích hadic. Kontroluje se, zda souprava vyhovuje podmínkám bezpečnosti práce a ekologickým požadavkům.

4.3.4 Vizuální kontrola měřícího zařízení napínací síly
Provede se vizuální kontrola měřícího zařízení napínací síly a měřícího zařízení polohy pístu. Kontroluje se, zda oba měřící systémy mají příslušné náležitosti a zda splňují požadavky pro příslušnou třídu.

4.3.5 Kontrola konstrukčního provedení
Kontrola konstrukčního provedení napínací soupravy se provádí při každém ověřování.

4.4 Popis jednotlivých zkoušek
Zkouška napínací soupravy se skládá z:

a) zkoušky měřícího zařízení síly,

b) zkoušky měřícího zařízení posuvu.

4.4.1 Podmínky při zkoušení
Teplota okolí při zkoušení napínací soupravy má být v rozmezí (23 ±5)°C. Zkouška musí být provedena při teplotě, která se nezmění o více než 2 °C.
Před zahájením měření při ověřování měřidel zákazníka je nutné zabezpečit vyrovnání teploty použitých etalonů a měřidel na teplotu prostředí, ve kterém bude probíhat ověřování, minimálně v délce osmi hodin.
Před zahájením měření je prostředí vyhodnoceno z hlediska možných vlivů na chování a správnou funkci použitého zařízení:
Pokud zákazník nezabezpečí dostupnost referenčních podmínek, odstranění nebo zamezení působení uvedených vlivů, ověření se neprovede.

a) nepřijatelné vibrace,

b) intenzivní tepelné zdroje,

c) silný zdroj rušivé energie,

d) dostatečné osvětlení, pořádek a klid pro práci,

e) dostatečný prostor dovolující provádět praktické a přesné pohyby a snižující riziko poškození nebo nebezpečí,

f) zasahování neoprávněných osob do prováděného měření,

g) ovlivňování průběhu a výsledků měření a jejich vyhodnocení osobami zákazníka.

4.4.2 Příprava ke zkoušce
Před zkouškou se zjistí, zda:

a) má napínací souprava všechny náležitosti nutné pro její správnou funkci,

b) je napínací souprava schopná provádět předpínání v celém rozsahu, a zda splňuje v celém rozsahu technické požadavky,

c) teplota napínací soupravy a okolí dovolí spolehlivé provedení zkoušek,

d) výměnné části měřícího zařízení a ostatní části, které ovlivňují jeho metrologické parametry, přísluší k této napínací soupravě,

e) etalonové a měřící zařízení síly je funkční a nepoškozené.

4.4.3 Zkouška měřícího zařízení síly
Zkouška měřícího zařízení síly se provede ověřeným siloměrem třídy 1 nebo 2. Doba od poslední kalibrace etalonového siloměru nesmí být delší než 24 měsíců.
Metoda zkoušky, typ, třída a jmenovité zatížení etalonového siloměru se volí tak, aby odpovídaly co nejlépe konstrukci, silovému rozsahu a třídě přesnosti napínací soupravy. Napínací souprava se společně s etalonovým siloměrem upne pomocí vhodného předpínacího prvku do zkušebního rámu. Přitom je nutno zajistit řádné usazení etalonového siloměru mezi zkušební rám a napínací soupravu, aby nedošlo k poškození dosedacích ploch etalonového siloměru, napínacího lisu nebo rámu.
Poloha napínací soupravy při zkoušce závisí na konstrukci zkušebního rámu. Napínací souprava se zkouší při vertikální poloze osy napínacího lisu nebo při horizontální poloze.
Napínací souprava sestavená v zatěžovacím rámu se třikrát zatíží na jmenovitou hodnotu etalonového siloměru nebo napínací soupravy (podle toho, která hodnota je menší) s následným úplným odlehčením. Etalonový siloměr je nastaven do základní polohy, tlak se měří elektronickým tlakoměrem. Provedou se dvě řady následným úplným odlehčením. Poté se siloměr pootočí o 90°, provede se zatížení na jmenovitou sílu napínací soupravy s následným úplným odlehčením a provede se třetí řada měření. Každá řada měření se provede v 8 – 12 bodech rozsahu stupnice síly napínací soupravy.

4.4.4 Zkouška měřícího zařízení polohy pístu
Zkouška měřícího zařízení polohy napínacího lisu se volí podle konstrukce a přesnosti tohoto zařízení. V případě, že je jako měřící zařízení použito číslicové posuvné měřítko, naváže se na koncové měrky čtvrté třídy. Je-li měřící zařízení posuvu pístu speciálně konstruováno pro napínací lis a je jeho součástí, musí být na pístu a válci napínacího lisu měřící body, mezi kterými bude možno změřit polohu pístu při jeho různém vysunutí kalibrovaným délkovým měřidlem příslušné přesnosti.

4.4.5 Vyhodnocení zkoušek
Hodnoty naměřené při zkoušce se zaznamenají a vyhodnotí. Vypočte se aritmetický průměr, relativní chyba měřícího zařízení síly, relativní odchylka reprodukovatelnosti, relativní odchylka opakovatelnosti a relativní odchylka interpolace.

4.4.5.1 Střední hodnota tlaku v napínacím lisu
Z naměřených hodnot tří řad měření tlaku se vypočítá aritmetický průměr podle rovnice
$\bar{X} = \frac{X_{1} + X_{2} + X_{3}}{3}$
kde X₁, X₂, X₃ jsou naměřené hodnoty tlaku oleje ve válci napínací soupravy (MPa).

4.4.5.2 Střední hodnota při nezměněné poloze siloměru
$X_{o} = \frac{X_{1} + X_{2}}{2},$

kde

X₁

1. řada měření tlaku (MPa)

X₂

2. řada měření tlaku (MPa)

4.4.5.3 Koeficient citlivosti S napínací soupravy se vypočítá podle následující rovnice
$S = \frac{F_{N}}{X_{N}},$
kde F_N je jmenovitá síla napínací soupravy (kN)
X_N střední hodnota ze všech řad měření (MPa)

4.4.5.4 Relativní chyba měřícího zařízení síly
Relativní chyba měřícího zařízení síly q v procentech se vypočítá jako rozdíl hodnot síly čtené na stupnici F_i a skutečné síly F. Relativní chyba měřícího zařízení síly se určuje pouze u napínacích souprav, u nichž je stupnice síly udána v jednotkách síly. U napínacích souprav, u nichž je použito deformačního tlakoměru se stupnicí udanou v jednotkách tlaku, se stanovení relativní chyby podle tohoto bodu neprovádí. Velikost relativní chyby je dána vztahem
$q = \frac{F_{i} - F}{F} ∙ 100,$
kde F_i je síla čtená na stupnici (kN, MN)
F je skutečná síla čtená na etalonovém siloměru (kN, MN)

4.4.5.5 Relativní odchylka opakovatelnosti
Relativní odchylka opakovatelnosti b'se určuje ze dvou řad měření při nezměněné poloze etalonového siloměru podle rovnice
$b ´ = \frac{X_{1} - X_{2}}{\bar{X}} ∙ 100,$

kde	b´ je relativní hodnota odchylky opakovantelnosti		%
	X₁	hodnota tlaku při 1. řadě uměření	(MPa)
	X₂	hodnota tlaku při 2. řadě měření	(MPa)
	$\bar{X}$	střední hodnota při nezměněné poloze etalonového siloměru	(MPa)

4.2.5.6 Relativní odchylka reprodukovatelnosti
Relativní odchylka reprodukovatelnosti b se určí z řad měření při pootočení siloměru o 90^o a v původní poloze
$b = \frac{X_{3} - X_{l}}{\bar{X}} ∙ 100,$

kde	b je relativní hodnota odchylky reprodukovatelnosti		%
	X₃	hodnota tlaku oleje po pootočení siloměru o 90^o	(MPa)
	X_l	hodnota tlaku oleje při první řade měření	(MPa)
	$\bar{X}$	střední hodnota při změně polohy siloměru	(MPa)

4.2.5.7 Relativní odchylka interpolace f_a
Relativní odchylka interpolace f_a se určí pro každou měřenou hodnotu síly jako funkce tlaku oleje použitím rovnice 1. řádu metodou nejmenších čtverců. Hodnota relativní chyby interpolace se určí ze vztahu
$f_{a} = \frac{\bar{X} - X_{a}}{\bar{X}} ∙ 100,$

kde	f_a	je relativní odchylka interpolace	%
	$\bar{X}$	Střední hodnota údaje tlaku oleje	(MPa)
	X_a	teoretická hodnota vypočtená z interpolační rovnice	(MPa)

4.4.6 Výpočet nejistot
Standardní nejistoty vypočtené z naměřených hodnot u napínacích souprav, které nemají stupnici v jednotkách síly jsou uvedeny v následující tabulce 3.
Tabulka 3. Tabulka standardních nejistot

Parametr	Rozdělení standardní nejistot a typu	Relativní odchylky	Relativní hodnota standardní nejistoty
Relativní odchylka opakovatelnosti	Typ B pravoúhlé rozdělení	$a_{b ´} = \frac{b ´}{2}$	$w_{r e p} = \frac{b ´}{\sqrt{12}}$
Relativní odchylka reprodukovatelnosti	Typ B U rozdělení	$a_{b} = \frac{b}{2}$	$w_{r o t} = \frac{b}{\sqrt{8}}$
Relativní odchylka interpolace	Typ B trojúhelníkové rozdělení	a_a = f_a	$w_{i n t} = \frac{f_{a}}{\sqrt{6}}$
Relativní rozlišovací schopnost	Typ B pravoúhlé rozdělení	$a_{r} = \frac{r}{2}$	$w_{r e s} = \frac{r}{\sqrt{12}}$
Relativní standardní nejistota etalonového síloměru		$a_{F} = \frac{U_{F}}{2}$	$w_{F} = \frac{W_{b m c}}{2}$
Relativní standardní nejistota etalonového manometru		$a_{E p} = \frac{U_{E p}}{2}$	$w_{E p} = \frac{W_{E p}}{2}$
Relativní standardní nejistota pracovního manometru		$a_{P p} = \frac{U_{P p}}{2}$	$w_{P p} = \frac{W_{P p}}{2}$

Relativní kombinovaná nejistota kalibrace se vypočte jako odmocnina součtu druhých mocnin relativních standardních nejistot

w = \sqrt{w_{r e p}^{2} + w_{r o t}^{2} + w_{r e s}^{2} + w_{i n t}^{2} + w_{E F}^{2} + w_{E p}^{2} + w_{P p}^{2}} .

Relativní rozšířená nejistota napínací soupravy se získá vynásobením kombinované nejistoty koeficientem rozšíření k = 2.
W = k · w.
Výsledná číselná hodnota nejistoty měření se uvádí nejvýše na dvě desetinná místa.
Výsledná číselná hodnota nejistoty musí být větší nebo rovna nejlepší schopnost měření laboratoře.

4.5 Ověření napínací soupravy

4.5.1 Napínací souprava, která splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou se opatří úřední značkou³) a vystaví se ověřovací list.

4.5.3 Ověřovací list
Náležitosti ověřovacího listu stanoví zvláštní právní předpis⁴).
V případě neověření napínací soupravy se vystaví protokol o zkoušce, který musí obsahovat důvod proč napínací souprava nebyla ověřena a instrukce potřebné k odstranění zjištěných závad.