4.4 Popis jednotlivých zkoušek
Zkouška napínací soupravy se skládá z:
a) zkoušky měřícího zařízení síly,
b) zkoušky měřícího zařízení posuvu.
4.4.1 Podmínky při zkoušení
Teplota okolí při zkoušení napínací soupravy má být v rozmezí (23 ±5)°C. Zkouška musí být provedena při teplotě, která se nezmění o více než 2 °C.
Před zahájením měření při ověřování měřidel zákazníka je nutné zabezpečit vyrovnání teploty použitých etalonů a měřidel na teplotu prostředí, ve kterém bude probíhat ověřování, minimálně v délce osmi hodin.
Před zahájením měření je prostředí vyhodnoceno z hlediska možných vlivů na chování a správnou funkci použitého zařízení:
Pokud zákazník nezabezpečí dostupnost referenčních podmínek, odstranění nebo zamezení působení uvedených vlivů, ověření se neprovede.
a) nepřijatelné vibrace,
b) intenzivní tepelné zdroje,
c) silný zdroj rušivé energie,
d) dostatečné osvětlení, pořádek a klid pro práci,
e) dostatečný prostor dovolující provádět praktické a přesné pohyby a snižující riziko poškození nebo nebezpečí,
f) zasahování neoprávněných osob do prováděného měření,
g) ovlivňování průběhu a výsledků měření a jejich vyhodnocení osobami zákazníka.
4.4.2 Příprava ke zkoušce
Před zkouškou se zjistí, zda:
a) má napínací souprava všechny náležitosti nutné pro její správnou funkci,
b) je napínací souprava schopná provádět předpínání v celém rozsahu, a zda splňuje v celém rozsahu technické požadavky,
c) teplota napínací soupravy a okolí dovolí spolehlivé provedení zkoušek,
d) výměnné části měřícího zařízení a ostatní části, které ovlivňují jeho metrologické parametry, přísluší k této napínací soupravě,
e) etalonové a měřící zařízení síly je funkční a nepoškozené.
4.4.3 Zkouška měřícího zařízení síly
Zkouška měřícího zařízení síly se provede ověřeným siloměrem třídy 1 nebo 2. Doba od poslední kalibrace etalonového siloměru nesmí být delší než 24 měsíců.
Metoda zkoušky, typ, třída a jmenovité zatížení etalonového siloměru se volí tak, aby odpovídaly co nejlépe konstrukci, silovému rozsahu a třídě přesnosti napínací soupravy. Napínací souprava se společně s etalonovým siloměrem upne pomocí vhodného předpínacího prvku do zkušebního rámu. Přitom je nutno zajistit řádné usazení etalonového siloměru mezi zkušební rám a napínací soupravu, aby nedošlo k poškození dosedacích ploch etalonového siloměru, napínacího lisu nebo rámu.
Poloha napínací soupravy při zkoušce závisí na konstrukci zkušebního rámu. Napínací souprava se zkouší při vertikální poloze osy napínacího lisu nebo při horizontální poloze.
Napínací souprava sestavená v zatěžovacím rámu se třikrát zatíží na jmenovitou hodnotu etalonového siloměru nebo napínací soupravy (podle toho, která hodnota je menší) s následným úplným odlehčením. Etalonový siloměr je nastaven do základní polohy, tlak se měří elektronickým tlakoměrem. Provedou se dvě řady následným úplným odlehčením. Poté se siloměr pootočí o 90°, provede se zatížení na jmenovitou sílu napínací soupravy s následným úplným odlehčením a provede se třetí řada měření. Každá řada měření se provede v 8 – 12 bodech rozsahu stupnice síly napínací soupravy.
4.4.4 Zkouška měřícího zařízení polohy pístu
Zkouška měřícího zařízení polohy napínacího lisu se volí podle konstrukce a přesnosti tohoto zařízení. V případě, že je jako měřící zařízení použito číslicové posuvné měřítko, naváže se na koncové měrky čtvrté třídy. Je-li měřící zařízení posuvu pístu speciálně konstruováno pro napínací lis a je jeho součástí, musí být na pístu a válci napínacího lisu měřící body, mezi kterými bude možno změřit polohu pístu při jeho různém vysunutí kalibrovaným délkovým měřidlem příslušné přesnosti.
4.4.5 Vyhodnocení zkoušek
Hodnoty naměřené při zkoušce se zaznamenají a vyhodnotí. Vypočte se aritmetický průměr, relativní chyba měřícího zařízení síly, relativní odchylka reprodukovatelnosti, relativní odchylka opakovatelnosti a relativní odchylka interpolace.
4.4.5.1 Střední hodnota tlaku v napínacím lisu
Z naměřených hodnot tří řad měření tlaku se vypočítá aritmetický průměr podle rovnice
kde X1, X2, X3 jsou naměřené hodnoty tlaku oleje ve válci napínací soupravy (MPa).
4.4.5.2 Střední hodnota při nezměněné poloze siloměru
| kde | X1 | 1. řada měření tlaku (MPa) |
| X2 | 2. řada měření tlaku (MPa) |
4.4.5.3 Koeficient citlivosti S napínací soupravy se vypočítá podle následující rovnice
kde FN je jmenovitá síla napínací soupravy (kN)
XN střední hodnota ze všech řad měření (MPa)
4.4.5.4 Relativní chyba měřícího zařízení síly
Relativní chyba měřícího zařízení síly q v procentech se vypočítá jako rozdíl hodnot síly čtené na stupnici Fi a skutečné síly F. Relativní chyba měřícího zařízení síly se určuje pouze u napínacích souprav, u nichž je stupnice síly udána v jednotkách síly. U napínacích souprav, u nichž je použito deformačního tlakoměru se stupnicí udanou v jednotkách tlaku, se stanovení relativní chyby podle tohoto bodu neprovádí. Velikost relativní chyby je dána vztahem
kde Fi je síla čtená na stupnici (kN, MN)
F je skutečná síla čtená na etalonovém siloměru (kN, MN)
4.4.5.5 Relativní odchylka opakovatelnosti
Relativní odchylka opakovatelnosti b'se určuje ze dvou řad měření při nezměněné poloze etalonového siloměru podle rovnice
| kde | b´ je relativní hodnota odchylky opakovantelnosti | % | |
| X1 | hodnota tlaku při 1. řadě uměření | (MPa) | |
| X2 | hodnota tlaku při 2. řadě měření | (MPa) | |
| střední hodnota při nezměněné poloze etalonového siloměru | (MPa) | ||
4.2.5.6 Relativní odchylka reprodukovatelnosti
Relativní odchylka reprodukovatelnosti b se určí z řad měření při pootočení siloměru o 90o a v původní poloze
| kde | b je relativní hodnota odchylky reprodukovatelnosti | % | |
| X3 | hodnota tlaku oleje po pootočení siloměru o 90o | (MPa) | |
| Xl | hodnota tlaku oleje při první řade měření | (MPa) | |
| střední hodnota při změně polohy siloměru | (MPa) | ||
4.2.5.7 Relativní odchylka interpolace fa
Relativní odchylka interpolace fa se určí pro každou měřenou hodnotu síly jako funkce tlaku oleje použitím rovnice 1. řádu metodou nejmenších čtverců. Hodnota relativní chyby interpolace se určí ze vztahu
| kde | fa | je relativní odchylka interpolace | % |
| Střední hodnota údaje tlaku oleje | (MPa) | ||
| Xa | teoretická hodnota vypočtená z interpolační rovnice | (MPa) |
4.4.6 Výpočet nejistot
Standardní nejistoty vypočtené z naměřených hodnot u napínacích souprav, které nemají stupnici v jednotkách síly jsou uvedeny v následující tabulce 3.
Tabulka 3. Tabulka standardních nejistot
| Parametr | Rozdělení standardní nejistot a typu | Relativní odchylky | Relativní hodnota standardní nejistoty |
|---|---|---|---|
| Relativní odchylka opakovatelnosti | Typ B pravoúhlé rozdělení | ||
| Relativní odchylka reprodukovatelnosti | Typ B U rozdělení | ||
| Relativní odchylka interpolace | Typ B trojúhelníkové rozdělení | aa = fa | |
| Relativní rozlišovací schopnost | Typ B pravoúhlé rozdělení | ||
| Relativní standardní nejistota etalonového síloměru | |||
| Relativní standardní nejistota etalonového manometru | |||
| Relativní standardní nejistota pracovního manometru |
Relativní kombinovaná nejistota kalibrace se vypočte jako odmocnina součtu druhých mocnin relativních standardních nejistot
Relativní rozšířená nejistota napínací soupravy se získá vynásobením kombinované nejistoty koeficientem rozšíření k = 2.
W = k · w.
Výsledná číselná hodnota nejistoty měření se uvádí nejvýše na dvě desetinná místa.
Výsledná číselná hodnota nejistoty musí být větší nebo rovna nejlepší schopnost měření laboratoře.