k vyhlášce č. 696/2004 Sb.
Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu papíru a buničiny

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY
Pokud zařízení produkuje (a dále prodává) látku s obsahem C pocházejícího z fosilních paliv, například vysrážený uhličitan vápenatý, tato produkce se nezapočítává do emisní bilance tohoto zařízení.
Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO₂
V zařízení na výrobu buničiny a papíru emise CO₂ mohou pocházet z následujících zdrojů:
Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění vod a vyhnívání kalů a skládkování využívané pro ukládání odpadů z drcení nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona a nevztahuje se na ně povinnost vykazování podle § 7 zákona.

a) kotle, plynové turbíny a jiná spalovací zařízení produkující páru nebo energii pro papírnu,

b) regenerační kotel a další zařízení spalující použité roztoky při výrobě buničiny,

c) zařízení na spalování odpadu,

d) pece na vápno a pražící pece,

e) čištění odpadních plynů,

f) sušičky na plyn nebo spalující jiná fosilní paliva (například infračervené sušičky).

III. STANOVENÍ EMISÍ CO₂ VÝPOČTEM

1. Emise ze spalovacích procesů
Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

2. Emise z procesů
Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností, přičemž uhlík obsažený ve sloučeninách CaCO₃ a Na₂CO₃ je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (například Na₂CO₃ získávaný v papírnách vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy. Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto látkách je emitován jako CO₂ z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se uskutečňují za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO₃ a Na₂CO₃ použitý k regeneraci a neutralizaci je uvolněn do atmosféry.
Úprava uhličitanem je vyžadována v důsledku ztrát v oblasti žíravin, většina z nich je prováděna na CaCO₃.
Výpočet emisí je následující:
Emise CO₂ = ∑ (Aktivitní údaj _UHLIČITANY × emisní faktor × konverzní faktor)
Aktivitní údaj
Aktivitní údaj _UHLIČITANY je množství použitého CaCO₃ nebo Na₂CO₃.
Úroveň přesnosti 1 - množství [t] použitého CaCO₃ nebo Na₂CO₃ v procesu stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.
Úroveň přesnosti 2 - množství [t] použitého CaCO₃ nebo Na₂CO₃ v procesu stanovené s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.
Emisní faktor
Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický poměr $t_{{\mathrm{CO}}_2}/t_{{\mathrm{CaCO}}_3}$ a $t_{{\mathrm{CO}}_2}/t_{{\mathrm{Na}}_2{\mathrm{CO}}_3}$ z uhličitanů, které nepocházejí z biomasy uvádí Tabulka č. 14. Pro uhličitany biogenního původu se používá emisní faktor 0 $t_{{\mathrm{CO}}_2}/\mathrm{uhličitanů}$.
Tabulka č. 14 Stechiometrické emisní faktory

Typ uhličitanu a původ	Emisní faktor [tCO2 / t uhličitanů]
Pulp mill make-up CaCO3	0,440
Pulp mill make-up Na2CO3	0,415
CaCO3 biogenního původu	0,0
Na2CO3 biogenního původu	0,0

Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých látkách.
Konverzní faktor
Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO₂ MĚŘENÍM
Pro měření emisí CO₂ ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.