Část I
ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH
Hlava 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
§ 2
Vymezení pojmů
l) skupinou seskupení, které se skládá z
§ 3
Hlava 2
FINANČNÍ KONGLOMERÁT
Váha významnosti sektoru
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
Bilanční suma
§ 8
§ 9
Hlava 3
DOPLŇKOVÝ DOHLED NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU
§ 10
§ 11
§ 12
Finanční subkonglomerát
Hlava 4
KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOHLEDU
§ 13
§ 14
§ 15
§ 16
(1) Příslušný orgán dohledu, který rozhoduje o
§ 17
§ 18
§ 19
Povinnost mlčenlivosti
Hlava 5
DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ
Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti
Informační povinnost
§ 19a
Povinnost obezřetného výkonu činnosti
Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
Hlava 6
NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 27
§ 28
Nedostatky v činnosti regulované osoby
§ 29
Výměna informací
Hlava 7
PŘESTUPKY
§ 30
§ 31
Hlava 8
SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 32
§ 33
§ 34
Část II
Změna zákona o bankách
§ 35
d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.“.
c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo
b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
„(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí
Poznámka pod čarou č. 6d zní:
9. V § 25a odst. 3 se za slova „bankovního dohledu“ vkládají slova „nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu6d)“.
„(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.“.
g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,“.
11. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí:
d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu6d), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,
3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,
f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
„a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,
2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu6d) a
e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,
c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která
12. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní:
6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.“.
„(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.
„(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.“.
6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.
6g) Obchodní zákoník.
18. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí: „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění6f) podle zvláštního právního předpisu6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu6h).
16. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.“.
„(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.“.
d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.
c) prohlášením konkursu, nebo
b) jmenováním likvidátora,
(1) Nucená správa končí
„§ 33
21. § 33 zní:
(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.“.
„(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.
20. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:
28. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„§ 38
„Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru6d).“.
§ 36
Přechodné ustanovení
Část III
Změna zákona o České národní bance
§ 37
„4a) Zákon č. 21/1992 Sb.
Zákon č. 87/1995 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 4a zní:
„9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.
Poznámka pod čarou č. 9b zní:
„(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem9b).“.
Část IV
§ 38
§ 39
Část V
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
§ 40
„(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
„c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.
„c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
„a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,“.
11. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty,
j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,
12. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí:
e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,
13. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
14. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:
22. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen.
27. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“), a
a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací,
„§ 197
c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.“.
Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva,
Část VI
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Přechodné ustanovení
§ 41
„(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách2), nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné.
2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.
(11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.“.
„(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí
d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.
c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo
b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,
b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,
c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,
d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou3b) se sídlem na území členského státu [písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle zvláštního právního předpisu1b),
„§ 1a
e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo obchodníky s cennými papíry,
f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která
1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,
2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty3b) a
3. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí,
g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty3b), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,
h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu3b) nad finančními konglomeráty,
i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b zní:
j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.
(2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.
m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor.
k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby,
a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu,
8. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:
c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského státu,
„§ 2j
b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo
Udělení povolení družstevní záložně ve skupině
(2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“.
(1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je
Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje.
10. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní:
Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu, kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.“.
11. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:
g) dohodách podle § 25c,
12. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) až i), která znějí:
e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie,
f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,
h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,
i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.“.
13. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku18). Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.
(6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti
a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení,
b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.
(7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám.
a) o podílech na družstevní záložně,
d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.
„§ 22a
(1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.
14. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní:
(2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace
(3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.“.
c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,
15. V § 25a odstavec 3 zní:
„(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění18b) podle zvláštního právního předpisu18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18d).
18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.
20. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:
Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.
(6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce.
(7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.“.
„(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady.
a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou,
21. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14) Úřad je též oprávněn
„(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru3b) orgánu, který tento dozor vykonává.
16. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo
(2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
(1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních právních předpisů.
(1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.
b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později.
(4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.
(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.
(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost.
(1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem.
(4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady splňují (dále též „osoba ve vedení“). Finanční holdingová osoba předem informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.“.
17. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí:
18. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.“.
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,
(1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí
„§ 27f
19. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní:
26. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní:
27. V § 28g odstavec 1 zní:
„(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.“.
„d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a,
e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25d.“.
§ 42
Část VII
Změna zákona o konkursu a vyrovnání
Přechodná ustanovení
§ 43
„(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.“.
1h) Obchodní zákoník.
1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.
1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.
(3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i).
b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět.
a) před dnem povolení ochranné lhůty,
„(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto
1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.
„(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
§ 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.
8. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo „příkazy,“ vkládají slova „pokud zvláštní právní předpis1j) nestanoví jinak,“.
Poznámka pod čarou č. 1j zní:
„(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo
b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.“.
15. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:
17. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
„h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem10a).
23. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“.
(4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.
6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.
6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.
6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6c) a použijí se na úpadek
OBECNÁ USTANOVENÍ
ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.
f) údaje o zahraničním správci.
e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,
d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,
c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,
b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,
a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,
(4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména
(3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.
Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti.
f) údaje o zahraničním správci.
e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření,
d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků,
c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt,
b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí,
a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,
(2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména
(1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice.
(4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku.
(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.
(2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.
(1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.
Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.
ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉ LICENCE
e) údaje o správci.
d) adresu soudu,
c) den prohlášení konkursu,
b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,
a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,
(3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje
(2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce.
(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu.
Informování orgánů dozoru a veřejnosti
(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.
c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
4. právo požívat plody,
3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,
1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,
a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno
(1) Prohlášení konkursu
Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu6f) (dále jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.
ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ
(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.
b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.
a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné,
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno
c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla6e).
b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení6d),
a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení,
Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu.
(3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně.
(2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky.
(1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu.
Hypoteční podstata
(8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla.
(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů.
(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.
(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.
(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví.
(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.
d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,
c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,
b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo,
a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs,
(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede
(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.
Zjištění pohledávek a závazků
(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou.
(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.
(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.
(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Správce
Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).
Zpráva o postupu konkursního řízení
(4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku.
(5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.
(1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1).
(2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Správce
(1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu.
(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.
(3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům.
(5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou.
Zjištění pohledávek a závazků
(1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu.
(2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede
a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs,
b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví,
c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky,
d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy,
e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů,
f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů.
(3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.
(4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení.
(5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka.
(6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce.
(7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce.
Zvláštní ustanovení o rozvrhu
Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c).
ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY
21. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí:
„ČÁST PÁTÁ
ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
OBECNÉ USTANOVENÍ
(1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6a) a použijí se na úpadek
a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení,
b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu6b),
c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b).
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno
a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,
Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá.
6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
(3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům.
(2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují.
(1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován.
Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato.
(5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení.
(4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku.
(3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.
f) údaje o správci.
e) adresu soudu,
d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu,
c) den prohlášení konkursu,
b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek.
b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva,
a) údaje potřebné k identifikaci úpadce,
(2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje
(3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání.
ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C)
(1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu.
Návrh na prohlášení konkursu
Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije.
Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti
(3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám.
(1) Prohlášení konkursu
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu.
a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno
1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva,
c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky,
b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby,
(4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i).“.
a) před dnem povolení vyrovnání, nebo
b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.
20. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
„(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.“.
§ 44
Část VIII
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
§ 45
„(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců1ac).
1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line).
„(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel
c) datum úmrtí účastníka13ab).
b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec,
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10.
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky,
13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.“
(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.
13d) Obchodní zákoník.
„(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění13c) podle zvláštního právního předpisu13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu13e).
13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.
4. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní:
Část IX
§ 46
Část XI
Změna občanského soudního řádu
§ 48
„82) § 152 až 174 občanského zákoníku.
§ 323a až 323i obchodního zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 82 zní:
„(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy.
85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.
85b) Obchodní zákoník.“.
„(4) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 3 předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
„(5) Jsou-li zaknihované a imobilizované cenné papíry podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí jejich prodejem.“.
Část XII
Změna exekučního řádu
§ 49
„(2) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění18a) podle zvláštního právního předpisu18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.
18b) Obchodní zákoník.“.
1. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní:
Část X
§ 47
Část XVI
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Přechodné ustanovení
§ 53
7. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámek pod čarou č. 12a a 12b zní:
12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
„(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.“.
§ 54
Část XV
§ 52
Část XVII
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
§ 55
a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,
4. V § 5 odstavec 6 zní:
b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je banka4) povinna vést samostatnou evidenci.“.
„(6) Pokud banka4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:
„(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:
c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.“.
a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení,
b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
§ 56
Část XIII
§ 50
Část XVIII
Změna zákona o spotřebních daních
§ 57
„t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.“.
2. V § 49 odstavec 10 zní:
Část XIV
§ 51
Část XIX
Změna zákona č. 217/2005 Sb.
§ 58
Část XX
Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
§ 59
Část XXI
Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů
§ 60
2. V § 10 odst. 1 písm b) bod 1 zní:
Část XXII
Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
§ 61
1. V § 2 se doplňuje písmeno hh), které zní:
Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně.“.
„§ 2a
Část XXIII
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 62
Část XXIV
Změna notářského řádu
§ 63
Část XXV
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 64
Část XXVI
Změna zákona o státní sociální podpoře
§ 65
Část XXVII
Změna zákona o České konsolidační agentuře
§ 66
Část XXX
§ 69
Část XXXI
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
§ 70
a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách, dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání42),
44f) Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný podobný seznam.“.
(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1.
44a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku43) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče44),
f) jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44e) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44f),
e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky44d),
3. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů44b),
d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a fyzických osob se zdravotním postižením zařazených na pracovní rehabilitaci akreditovanými zařízeními44c), nebo zařízeními, která provádějí tuto činnost podle zvláštních právních předpisů a mají uzavřenou dohodu s úřadem práce,
4. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku,
c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách44a)
44e) Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
1. v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech,
2. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů,
g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie.
44) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí
44b) Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
44c) Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.
35. § 57 včetně poznámek pod čarou č. 42, 43, 44, 44a, 44b, 44c, 44d, 44e a 44f zní:
„§ 57
44d) § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.
43) § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
„(1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.“.
4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
7. V § 4 odst. 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:
4) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.
23. V § 26 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní:
„(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu20) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)21).
21) Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací.“.
20. V § 24 odstavec 3 zní:
„b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.“.
„b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,“.
„(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.“.
39. V § 69 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, které je povinna osoba, které vzniká daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23, zahrnout do základu daně podle § 38, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně.
(2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo svobodnými pásmy.
Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně
37. § 62 zní:
(1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně.
(2) Plněním osvobozeným od daně je dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně, a dodání zboží, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 3.“.
36. V § 61 písmeno b) zní:
42. V § 73 odstavec 3 zní:
Část XXXII
Změna zákona o finanční kontrole
§ 71
„p) řídicím orgánem vládou jmenovaný orgán veřejné správy odpovědný za řízení, koordinaci a realizaci finančních prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.“.
3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
Působnost řídicího orgánu
„§ 8a
Část XXIX
§ 68
Část XXXIII
Změna zákona o cenách
§ 72
„(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.“.
Část XXXIV
ÚČINNOST