(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním zdravotní péče,

b) pro trestný čin majetkové povahy, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu a),

c) pro trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu a) nebo b),