ČÁST 1
HLAVA 1
§ 1
(1) Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení (dále jen „veřejné zdravotnické zařízení“) je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je provozování zdravotnického zařízení, v němž je poskytována zdravotní péče zejména formou ústavní péče1). Ve zdravotnickém zařízení provozovaném veřejným zdravotnickým zařízením je poskytována zdravotní péče též formou ambulantní péče. Pro poskytování této ambulantní péče musí veřejné zdravotnické zařízení splňovat veškeré požadavky stanovené zvláštním právním předpisem2) pro provoz ambulantního zdravotnického zařízení.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení může vykonávat vedle hlavní činnosti též doplňkovou činnost za podmínek stanovených tímto zákonem. Doplňková činnost veřejného zdravotnického zařízení musí navazovat na jeho hlavní činnost, kterou nesmí omezovat, narušovat nebo ohrožovat.
(3) Název veřejného zdravotnického zařízení musí obsahovat označení „veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení“ nebo zkratku „v. n. ú. z. z.“. Jiné právnické nebo fyzické osoby nesmí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat. Název veřejného zdravotnického zařízení nesmí být zaměnitelný s názvem jiné právnické osoby.
(4) Veřejné zdravotnické zařízení je zapsáno v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení vedeném podle tohoto zákona.
§ 2
(1) Zřizovatelem veřejného zdravotnického zařízení může být Česká republika (dále jen „stát“), kraj nebo obec.
(2) Zřizovatelem veřejného zdravotnického zařízení může být i jiná právnická osoba, než je uvedeno v odstavci 1, nebo fyzická osoba.
(3) Veřejné zdravotnické zařízení může zřídit společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 1 nebo více zřizovatelů uvedených v odstavci 2.
HLAVA 2
§ 3
Zřízení veřejného zdravotnického zařízení
(1) Vzniku veřejného zdravotnického zařízení předchází jeho zřízení.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení zřizované jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.
(3) Veřejné zdravotnické zařízení zřizované společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.
(4) Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen „zřizovací listina“) obsahuje
a) název a sídlo veřejného zdravotnického zařízení,
b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele, je-li zřizovatelem stát, název, sídlo a identifikační číslo územního samosprávného celku, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, je-li zřizovatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, je-li zřizovatelem fyzická osoba,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu na území státu nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území státu, a datum narození osoby pověřené zřizovatelem výkonem působnosti statutárního orgánu podle § 7 odst. 5,
d) vymezení druhu, formy a oboru zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením a vymezení doplňkové činnosti,
e) vymezení majetku, který zřizovatel vkládá do veřejného zdravotnického zařízení; zřizovací listina zároveň určí, zda k tomuto majetku přechází vlastnické právo na veřejné zdravotnické zařízení anebo zda majetek zůstává ve vlastnictví zřizovatele a veřejnému zdravotnickému zařízení vzniká právo jej spravovat,
f) den zřízení veřejného zdravotnického zařízení,
g) délku funkčního období členů dozorčí rady.
(5) Je-li veřejné zdravotnické zařízení zřizováno společně více zřizovateli, zřizovací listina upravuje vztahy mezi zřizovateli navzájem a jejich vztahy k veřejnému zdravotnickému zařízení.
§ 4
Vznik veřejného zdravotnického zařízení
(1) Veřejné zdravotnické zařízení vzniká dnem, ke kterému je zapsáno do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku veřejného zdravotnického zařízení přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o obchodních společnostech.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech vnitrostátní fúze a rozdělení veřejného zdravotnického zařízení přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažená v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.
§ 5
Jednání ve věcech veřejného zdravotnického zařízení před zápisem do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení
V době od zřízení veřejného zdravotnického zařízení do ustavení prvních orgánů tohoto veřejného zdravotnického zařízení jedná ve věcech veřejného zdravotnického zařízení zřizovatel.
HLAVA 3
§ 6
Základní ustanovení
(1) Orgány veřejného zdravotnického zařízení jsou ředitel, zástupce ředitele a dozorčí rada. Jeden ze zástupců ředitele musí být odborným zástupcem podle zvláštního právního předpisu2).
(2) Členové dozorčí rady, ředitel a jeho zástupce odpovídají za svá rozhodnutí obdobně jako členové statutárních orgánů akciových společností podle obchodního zákoníku.
(3) Funkci člena dozorčí rady, ředitele a jeho zástupce může vykonávat pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je bezúhonná a plně způsobilá k právním úkonům.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním zdravotní péče,
b) pro trestný čin majetkové povahy, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu a),
c) pro trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu a) nebo b),
(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
(6) Funkci člena dozorčí rady, ředitele a jeho zástupce nemůže vykonávat osoba, která
a) vykonává podnikatelskou činnost související s činností veřejného zdravotnického zařízení,
b) zprostředkovává pro jiné osoby podnikatelskou činnost související s činností veřejného zdravotnického zařízení,
c) je v postavení společníka, akcionáře, člena statutárního orgánu nebo zaměstnance, anebo v obdobném právním vztahu k fyzické nebo právnické osobě, která veřejnému zdravotnickému zařízení prodává zboží nebo služby, nebo se zabývá zprostředkováním této činnosti,
d) je s fyzickou nebo právnickou osobou, která prodává veřejnému zdravotnickému zařízení zboží nebo služby, v takovém právním vztahu, na jehož základě jí náleží odměna, provize nebo sleva v jiné než obvyklé výši,
e) je v postavení osoby blízké6) k osobě, která je
1. společníkem nebo akcionářem anebo členem statutárního orgánu obchodní společnosti, která prodává tomuto veřejnému zdravotnickému zařízení zboží nebo služby,
2. v pracovněprávním nebo v jiném obdobném právním vztahu k fyzické nebo právnické osobě, která tomuto veřejnému zdravotnickému zařízení prodává zboží nebo služby,
3. s fyzickou nebo právnickou osobou, která prodává veřejnému zdravotnickému zařízení zboží nebo služby, v takovém právním vztahu, na jehož základě jí náleží odměna, provize nebo sleva v jiné než obvyklé výši.
(7) K provedení právního úkonu, v jehož důsledku by veřejnému zdravotnickému zařízení vznikla pohledávka nebo závazek převyšující hodnotu dvacetipětinásobku částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zákona o daních z příjmů7) za hmotný majetek, je veřejné zdravotnické zařízení oprávněno jen na základě předchozího souhlasu dozorčí rady.
(8) K provedení právního úkonu, v jehož důsledku by veřejnému zdravotnickému zařízení vznikla pohledávka nebo závazek převyšující hodnotu padesátinásobku částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zákona o daních z příjmů7) za hmotný majetek, je veřejné zdravotnické zařízení oprávněno jen na základě předchozího souhlasu dozorčí rady a zřizovatele.
(9) S předchozím souhlasem zřizovatele je veřejné zdravotnické zařízení oprávněno provádět právní úkony, kterými je
a) převáděno vlastnické právo k nemovitému majetku veřejného zdravotnického zařízení,
b) převáděno vlastnické právo k movitému majetku veřejného zdravotnického zařízení, jehož hodnota je vyšší než padesátinásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zákona o daních z příjmů7) za hmotný majetek,
c) převáděno vlastnické právo k majetku zřizovatele, s nímž je veřejné zdravotnické zařízení příslušné hospodařit,
d) sjednána nebo měněna nájemní smlouva s dobou nájmu delší než 1 rok.
(10) Právní úkony uvedené v odstavcích 8 a 9 jsou bez předchozího souhlasu zřizovatele neplatné.
(11) Právní úkony uvedené v odstavcích 7 a 8 jsou bez předchozího souhlasu dozorčí rady neplatné.
§ 7
(1) Ředitel je statutárním orgánem veřejného zdravotnického zařízení, který řídí jeho činnost a jedná jeho jménem.
(2) Ředitel rozhoduje o všech záležitostech veřejného zdravotnického zařízení, pokud nejsou tímto zákonem vyhrazeny do působnosti dozorčí rady nebo zřizovatele. Je povinen se zúčastnit zasedání dozorčí rady.
(3) Funkce ředitele je neslučitelná s funkcí člena dozorčí rady.
(4) Ředitele jmenuje bezodkladně na návrh dozorčí rady zřizovatel. Zřizovatel ředitele odvolává. Zřizovatel bezodkladně odvolá ředitele vždy, jestliže ředitel pozbude způsobilost pro výkon funkce. Jestliže návrh na odvolání ředitele podá dozorčí rada, zřizovatel o něm bezodkladně rozhodne a dozorčí radu o svém rozhodnutí uvědomí.
(5) Na dobu od zřízení veřejného zdravotnického zařízení do doby jmenování ředitele zřizovatel písemně pověří výkonem působnosti statutárního orgánu osobu způsobilou pro výkon funkce ředitele.
(6) Ředitel nebo osoba pověřená výkonem působnosti statutárního orgánu podle předchozího odstavce odpovídá za výkon funkce zřizovateli.
(7) Funkce ředitele je vykonávána v pracovním poměru k veřejnému zdravotnickému zařízení.
§ 8
(1) Ředitel s předchozím souhlasem dozorčí rady jmenuje a odvolává zástupce ředitele a další vedoucí zaměstnance veřejného zdravotnického zařízení.
(2) Pravomoci zástupců ředitele a způsob, jakým v době nepřítomnosti ředitele vykonávají funkci statutárního orgánu, stanoví statut vydaný zřizovatelem.
(3) Funkce zástupce ředitele je vykonávána v pracovním poměru k veřejnému zdravotnickému zařízení.
§ 9
(1) Dozorčí rada
a) schvaluje na návrh ředitele
1. organizační řád a jeho změny,
2. koncepci rozvoje veřejného zdravotnického zařízení,
3. návrh rozpočtu a jeho změn a návrh střednědobého výhledu financování,
4. roční účetní závěrku,
5. výroční zprávu,
6. zprávu o kvalitě zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením; zpráva je dozorčí radě předkládána jednou ročně,
b) schvaluje jednací řád dozorčí rady,
c) zaujímá stanovisko k záměru zřizovatele
1. změnit druh, formu a obor zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením nebo změnit doplňkovou činnost veřejného zdravotnického zařízení,
2. rozhodnout o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení veřejného zdravotnického zařízení,
3. změnit zřizovací listinu,
d) rozhoduje o vydání předběžného souhlasu k právním úkonům podle § 6 odst. 7 a 8, jakož i o uzavření či změně nájemních smluv s dobou trvání nájmu od 6 měsíců do 1 roku,
e) sleduje kvalitu poskytované zdravotní péče,
f) dohlíží na
1. soulad činnosti ředitele a jeho zástupců se statutem,
2. dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů,
3. investiční akce,
4. hospodárné nakládání s majetkem,
5. efektivitu hospodaření,
6. dodržování schváleného rozpočtu,
7. dodržování smluvních vztahů a jejich výhodnost,
8. čerpání mzdových prostředků a sociální smír,
9. vyřizování stížností pacientů a zaměstnanců,
g) předkládá zřizovateli návrh na jmenování ředitele; dozorčí rada může též navrhnout zřizovateli odvolání ředitele.
(2) Dozorčí rada rozhodne o vydání předběžného souhlasu podle odstavce 1 písm. d) do 30 dnů ode dne, kdy o souhlas byla požádána.
(3) Členové dozorčí rady jsou při výkonu působnosti dozorčí rady oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti veřejného zdravotnického zařízení a zjišťovat stav a způsob hospodaření. Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet pouze tehdy, jsou-li osobami k tomu oprávněnými podle zvláštního právního předpisu8). Členové dozorčí rady jsou oprávněni vstupovat do všech prostor veřejného zdravotnického zařízení, s výjimkou pracovišť, u nichž je to zakázáno zejména z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dozorčí rada je při výkonu své působnosti oprávněna požadovat od ředitele zprávy a další informace potřebné pro svou činnost.
(4) Jestliže dozorčí rada zjistí nedostatky v činnosti nebo hospodaření veřejného zdravotnického zařízení, neprodleně na ně upozorní ředitele; na závažné nedostatky upozorní též zřizovatele. Dozorčí rada může současně navrhnout opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(5) Členy dozorčí rady jmenuje a odvolává zřizovatel; nejde-li o zástupce zřizovatele, činí tak na návrh navrhovatele, kterým je
a) zastupitelstvo kraje, na jehož území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
b) zastupitelstvo obce, na jehož území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
c) odborové organizace působící v dotčeném veřejném zdravotnickém zařízení,
d) Česká lékařská komora,
e) děkan příslušné lékařské fakulty veřejné vysoké školy, jde-li o fakultní nemocnici.
(6) O návrh na jmenování člena dozorčí rady zřizovatel požádá navrhovatele bezodkladně po vzniku veřejného zdravotnického zařízení. Dozorčí radu jmenuje do 30 dnů ode dne zřízení veřejného zdravotnického zařízení.
(7) Funkční období členů dozorčí rady je 5 let. Člena dozorčí rady lze do funkce jmenovat opakovaně.
(8) Členství v dozorčí radě zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) vzdáním se členství,
c) odvoláním z funkce,
d) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
e) omezením či ztrátou způsobilosti k právním úkonům.
(9) Člen dozorčí rady se odvolá z funkce, jestliže
b) opakovaně nesplní povinnost člena dozorčí rady, nebo
c) požádá-li o jeho odvolání navrhovatel.
(10) Člena dozorčí rady jmenovaného bez návrhu navrhovatele zřizovatel odvolá podle odstavce 9 písm. a) a b) z funkce bezodkladně, jakmile se o skutečnosti zakládající důvod k odvolání dozví. Člena dozorčí rady jmenovaného na návrh navrhovatele podle odstavce 5 zřizovatel odvolá z funkce bezodkladně, jakmile obdrží návrh na jeho odvolání podle odstavce 9 písm. c). Po odvolání člena dozorčí rady z funkce zřizovatel bezodkladně jmenuje na zbývající část funkčního období odvolaného člena nového člena, jde-li o zástupce zřizovatele, nebo bezodkladně požádá navrhovatele o návrh na jmenování člena dozorčí rady, jde-li o případ uvedený v odstavci 5, a bezodkladně po obdržení návrhu podle odstavce 5 jmenuje za odvolaného člena dozorčí rady navrženou osobu členem dozorčí rady.
§ 10
(1) V dozorčí radě veřejného zdravotnického zařízení, které je fakultní nemocnicí, musí být
a) 6 zástupců zřizovatele,
b) 1 zástupce obce, na jejímž území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
c) 2 zástupci zvolení zaměstnanci veřejného zdravotnického zařízení, z nichž 1 musí být lékař a druhý nelékařský zdravotnický pracovník,
d) 1 zástupce České lékařské komory,
e) 3 zástupci příslušné lékařské fakulty.
(2) V dozorčí radě veřejného zdravotnického zařízení zřizovaného krajem nebo státem, nejde-li o fakultní nemocnici, musí být
a) 5 zástupců zřizovatele,
b) 1 zástupce obce, na jejímž území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
c) 2 zástupci zvolení zaměstnanci veřejného zdravotnického zařízení, z nichž jeden musí být lékař a druhý nelékařský zdravotnický pracovník,
d) 1 zástupce České lékařské komory.
(3) V dozorčí radě veřejného zdravotnického zařízení zřizovaného obcí musí být
a) 5 zástupců zřizovatele,
b) 1 zástupce kraje, na jehož území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
c) 2 zástupci zvolení zaměstnanci veřejného zdravotnického zařízení, z nichž jeden musí být lékař a druhý nelékařský zdravotnický pracovník,
d) 1 zástupce České lékařské komory.
(4) V dozorčí radě veřejného zdravotnického zařízení zřizovaného právnickou osobou, není-li touto právnickou osobou organizační složka státu, kraj nebo obec, nebo fyzickou osobou, musí být
a) 5 zástupců zřizovatele,
b) 1 zástupce obce, na jejímž území je veřejné zdravotnické zařízení provozováno,
c) 2 zástupci zvolení zaměstnanci veřejného zdravotnického zařízení, z nichž jeden musí být lékař a druhý nelékařský zdravotnický pracovník,
d) 1 zástupce České lékařské komory.
§ 11
(1) Dozorčí rada zasedá nejméně šestkrát ročně. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda. Zasedání dozorčí rady může svolat též zřizovatel. Pozvání na zasedání obsahuje též program jednání a oznamuje se členům dozorčí rady a řediteli doručením písemného vyhotovení. První zasedání dozorčí rady svolává a řídí zřizovatel nebo jím jmenovaný zástupce.
(2) Omluvit neúčast člena dozorčí rady na jejím zasedání může předseda dozorčí rady na základě předchozí písemné žádosti odůvodněné závažnými skutečnostmi. O tom, že je neúčast člena dozorčí rady na jejím zasedání omluvena, vyrozumí předseda dozorčí rady písemně člena dozorčí rady. Neobdrží-li člen dozorčí rady před zasedáním dozorčí rady vyrozumění podle předchozí věty, je povinen se zasedání zúčastnit. Omluva se uvede v zápise o zasedání dozorčí rady.
(3) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. Právo hlasovat v dozorčí radě má pouze člen dozorčí rady. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. Dozorčí rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů. K rozhodnutí dozorčí rady je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů.
(4) Členové dozorčí rady volí na prvním zasedání ze svého středu předsedu a místopředsedu v tajném hlasování.
(5) Činnost dozorčí rady řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda.
(6) O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis. Zápis musí obsahovat všechny podstatné skutečnosti jednání, včetně údajů o hlasování jednotlivých členů. Zápis předá předseda dozorčí rady zřizovateli a řediteli veřejného zdravotnického zařízení. Ředitel do 10 dnů zajistí zveřejnění zápisu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Bližší podmínky činnosti dozorčí rady upraví jednací řád dozorčí rady.
HLAVA 4
§ 12
(1) Zřizovatel
a) vydává zřizovací listinu veřejného zdravotnického zařízení,
b) rozhoduje
1. o změnách zřizovací listiny veřejného zdravotnického zařízení,
2. o sloučení, splynutí a rozdělení veřejného zdravotnického zařízení,
3. o zrušení veřejného zdravotnického zařízení,
c) podává návrh na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení,
d) pověřuje jím vybranou osobu vykonáváním působnosti statutárního orgánu veřejného zdravotnického zařízení do doby jmenování jejího prvního ředitele a ruší toto pověření,
e) jmenuje a odvolává ředitele,
f) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady,
g) vydává statut veřejného zdravotnického zařízení,
h) rozhoduje o vydání předchozího souhlasu k právním úkonům podle § 6 odst. 8 a 9.
(2) Zřizovatel rozhodne o vydání předchozího souhlasu podle § 6 odst. 8 a 9 do 30 dnů ode dne, kdy byl o tento souhlas požádán.
(3) K předchozímu souhlasu podle § 6 odst. 9 a k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), je-li zřizovatelem kraj nebo obec, je třeba souhlasu tří pětin všech členů zastupitelstva.
(4) K předchozímu souhlasu podle § 6 odst. 9 a k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), je-li zřizovatelem více obcí nebo krajů, je třeba souhlasu tří pětin všech členů zastupitelstva v každé obci nebo kraji, které se účastní společného zřizování veřejného zdravotnického zařízení.
(5) Zřizovatel ručí za závazky veřejného zdravotnického zařízení, které zřizuje.
(6) Zřizovatel schvaluje rozpočet veřejného zdravotnického zařízení, které zřizuje.
HLAVA 5
§ 13
Základní ustanovení
(1) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno při nákupu zboží a služeb postupovat hospodárně a dodržovat ustanovení zákona o veřejných zakázkách9). Veřejné zdravotnické zařízení je povinno do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo zakázku zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky a výsledky zadávacího řízení a všechny nabídky včetně cen.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení hospodaří
a) s majetkem vloženým zřizovatelem do veřejného zdravotnického zařízení podle § 3 odst. 4 písm. e); tento majetek na základě zřizovací listiny zůstává ve vlastnictví zřizovatele, anebo vlastnické právo k tomuto majetku přechází na veřejné zdravotnické zařízení,
b) s majetkem získaným vlastní činností; tento majetek je ve vlastnictví veřejného zdravotnického zařízení,
c) s majetkem, k němuž má veřejné zdravotnické zařízení na základě smluvního vztahu založeno právo užívání.
(3) Zřizovateli nenáleží náhrada za užívání majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a).
(4) Všechny příjmy veřejného zdravotnického zařízení musí být použity na provoz, obnovu a rozvoj tohoto zařízení.
(5) Veřejné zdravotnické zařízení nesmí poskytovat úvěry, ručit za jiné fyzické nebo právnické osoby a nesmí vystavovat směnky.
(6) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno pravidelně každé čtvrtletí a každý rok zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup úplný seznam všech svých dodavatelů a smluvních partnerů spolu se specifikací nakoupeného zboží a služeb, jejich objemem, celkovou cenou zaplacenou za uplynulé období jednotlivým dodavatelům a jednotkovou cenou zboží a služeb. Přehled za každé čtvrtletí veřejné zdravotnické zařízení zveřejní do 30 dnů po skončení příslušného čtvrtletí. Přehled za každý kalendářní rok zveřejní do 1. února následujícího roku.
(7) Veřejné zdravotnické zařízení může přijímat dotace ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, rozpočtu obce a fondů Evropské unie.
§ 14
Kontrola
(1) Kontrolu hospodaření veřejného zdravotnického zařízení pravidelně provádí zřizovatel a Ministerstvo zdravotnictví.
(3) Zřizovatel je povinen pravidelně kontrolovat kvalitu zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením.
(4) Kontrolu kvality zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením provádí též Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, Českou lékárnickou komorou a Českou stomatologickou komorou (dále jen „příslušná Komora“). Při kontrole kvality zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením se postupuje přiměřeně podle zákona o státní kontrole11).
(5) Odborná hlediska pro posouzení kvality zdravotní péče a metodiku kontroly kvality této péče stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou vydanou po předchozím projednání s příslušnou Komorou.
§ 15
Rozpočet
(1) Veřejné zdravotnické zařízení hospodaří v rámci svého rozpočtu.
(2) Rozpočtovým obdobím je kalendářní rok.
(3) Rozpočet veřejného zdravotnického zařízení se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný.
(4) Veřejné zdravotnické zařízení do svého rozpočtu zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní činností a doplňkovou činností.
(5) Výnosy veřejného zdravotnického zařízení jsou zejména finanční prostředky z
a) veřejného zdravotního pojištění,
b) dotací z veřejných rozpočtů,
c) podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,
d) podpory hlavní nebo doplňkové činnosti z jiných než veřejných prostředků,
e) majetku,
f) přijatých darů a dědictví,
g) doplňkové činnosti,
h) úhrady za poskytování služeb občanům ve veřejném zájmu.
(6) Náklady veřejného zdravotnického zařízení jsou zejména
a) náklady související s hlavní činností,
b) náklady související s doplňkovou činností,
c) náklady na investiční činnost.
(7) Rozpočet veřejného zdravotnického zařízení schvaluje zřizovatel zpravidla před začátkem příslušného rozpočtového období.
(8) Nemá-li veřejné zdravotnické zařízení před začátkem rozpočtového období rozpočet schválený zřizovatelem, hospodaří v režimu rozpočtového provizoria.
(9) V režimu rozpočtového provizoria veřejné zdravotnické zařízení hospodaří podle provizorního rozpočtu. Za základ provizorního rozpočtu se považuje návrh rozpočtu, který zřizovatelem nebyl schválen.
(10) V režimu rozpočtového provizoria čerpá veřejné zdravotnické zařízení výdaje provizorního rozpočtu, s výjimkou výdajů na investiční činnost.
§ 16
Fondy
(1) Veřejné zdravotnické zařízení tvoří tyto fondy:
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond účelově určených prostředků,
d) sociální fond.
(2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 se k 31. prosinci běžného roku převádějí do následujícího rozpočtového roku.
§ 17
Rezervní fond
(1) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období,
b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení může použít prostředků rezervního fondu
a) k úhradě ztráty,
b) k úhradě sankcí,
c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků,
d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy,
e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení dozorčí radou, nebo
f) v mimořádných případech k jiným výdajům schváleným zřizovatelem.
§ 18
Fond reprodukce majetku
(1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou
a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku,
b) příděl ze zisku,
c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku,
e) finanční prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
f) finanční prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,
g) finanční prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila dozorčí rada.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení použije prostředků fondu reprodukce majetku
a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku,
b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku,
c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jiným veřejným zdravotnickým zařízením, nebo
e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.
§ 19
Fond účelově určených prostředků
(1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou
a) účelově určené peněžní dary, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
b) účelově určené finanční prostředky ze zahraničí.
(2) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejné zdravotnické zařízení použít pouze k účelu, ke kterému mu byly poskytnuty.
§ 20
Sociální fond
(1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejného zdravotnického zařízení ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejného zdravotnického zařízení zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Sociální fond je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu se schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci roční účetní závěrky.
(2) Sociální fond je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb
a) zaměstnanců v pracovním poměru k veřejnému zdravotnickému zařízení,
b) studentů, kteří ve veřejném zdravotnickém zařízení provádějí praktickou část přípravy na výkon povolání,
c) interních vědeckých aspirantů,
d) důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali ve veřejném zdravotnickém zařízení nebo jeho právním předchůdci,
e) rodinných příslušníků osob uvedených v písmenech a) až d).
§ 21
Majetek veřejného zdravotnického zařízení
(1) Zřizovatel vloží do veřejného zdravotnického zařízení na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejné zdravotnické zařízení zřizováno.
(2) Majetek veřejného zdravotnického zařízení určený k poskytování zdravotní péče nesmí být předmětem exekuce.
(3) Majetek nezbytný k provozování hlavní činnosti veřejného zdravotnického zařízení lze pronajmout jiné fyzické nebo právnické osobě pouze s předchozím souhlasem dozorčí rady.
(4) Pokud veřejné zdravotnické zařízení převádí vlastnické právo k majetku, s nímž hospodaří, je povinno sjednat cenu12) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze vlastnické právo k majetku veřejného zdravotnického zařízení převést pouze ve veřejném zájmu.
(5) Veřejné zdravotnické zařízení nesmí založit právnickou osobu ani nabýt majetkovou účast v již existující právnické osobě.
§ 22
Účetnictví
(2) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3) Majetek podle § 13 odst. 2 písm. a) a majetek podle § 13 odst. 2 písm. b) a c) musí být v účetnictví veřejného zdravotnického zařízení veden odděleně, pokud majetek vložený zřizovatelem do veřejného zdravotnického zařízení zůstává ve vlastnictví zřizovatele.
§ 23
Výroční zpráva
(1) Veřejné zdravotnické zařízení vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení uloží výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1 ve sbírce listin rejstříku veřejných zdravotnických zařízení.
(3) Výroční zpráva obsahuje
a) informace o složení orgánů veřejného zdravotnického zařízení a o jejich činnosti nebo o jejich změnách,
b) informace o změnách zřizovací listiny,
c) hodnocení hlavní činnosti,
d) hodnocení doplňkové činnosti,
e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce,
f) stanoviska dozorčí rady,
h) účetní závěrku,
i) informace o hospodaření veřejného zdravotnického zařízení, které tento zákon nařizuje zveřejnit,
j) informace o kvalitě zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením.
HLAVA 6
§ 24
Zrušení veřejného zdravotnického zařízení
(1) Veřejné zdravotnické zařízení zaniká dnem výmazu z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení.
(2) Zániku veřejného zdravotnického zařízení předchází jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejného zdravotnického zařízení. Ustanovení § 34 odst. 5 není tímto ustanovením dotčeno.
(3) Veřejné zdravotnické zařízení se zrušuje
a) rozhodnutím zřizovatele o zrušení veřejného zdravotnického zařízení, a to dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,
b) dnem uvedeným v rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku veřejného zdravotnického zařízení v důsledku jeho sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato.
(4) Nejde-li o zrušení veřejného zdravotnického zařízení z důvodu sloučení, splynutí nebo rozdělení, přechází na zřizovatele majetek, práva a povinnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, zrušeného veřejného zdravotnického zařízení.
§ 25
(1) Veřejné zdravotnické zařízení se může sloučit nebo splynout s jiným veřejným zdravotnickým zařízením nebo rozdělit na jiná veřejná zdravotnická zařízení. Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení.
(2) Sloučením dochází k zániku veřejného zdravotnického zařízení, jemuž předchází zrušení bez likvidace. Majetek, práva, pohledávky a závazky zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přecházejí na jiné veřejné zdravotnické zařízení, které je nástupnickou organizací.
(3) Splynutím dochází k zániku 2 nebo více veřejných zdravotnických zařízení, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace. Majetek, práva, pohledávky a závazky zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přecházejí na nově zřízené veřejné zdravotnické zařízení, které je nástupnickou organizací.
(4) Rozdělením dochází k zániku veřejného zdravotnického zařízení, jemuž předchází jeho zrušení bez likvidace. Majetek, práva, pohledávky a závazky zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přecházejí na nově zřízená veřejná zdravotnická zařízení, která jsou nástupnickými organizacemi.
(5) Při splynutí veřejných zdravotnických zařízení nebo rozdělení veřejného zdravotnického zařízení vydá zřizovatel nástupnickému veřejnému zdravotnickému zařízení zřizovací listinu.
(6) Zřizovatel změní zřizovací listinu veřejného zdravotnického zařízení, s nímž se sloučí jiné veřejné zdravotnické zařízení, tak, aby údaje ve zřizovací listině odpovídaly skutečnosti.
§ 26
(1) O sloučení rozhodne zřizovatel po předchozím projednání sloučení s dozorčí radou každého veřejného zdravotnického zařízení zúčastněného na sloučení a odborovými organizacemi působícími v těchto zdravotnických zařízeních. Rozhodnutí o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajícího a nástupnického veřejného zdravotnického zařízení a změny zřizovací listiny nástupnického veřejného zdravotnického zařízení.
(2) O splynutí rozhodne zřizovatel po předchozím projednání splynutí s dozorčí radou každého veřejného zdravotnického zařízení zúčastněného na splynutí a odborovými organizacemi působícími v těchto zdravotnických zařízeních. Rozhodnutí o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících veřejných zdravotnických zařízení. Zřizovatel současně vydá zřizovací listinu nástupnického veřejného zdravotnického zařízení.
(3) V případě splynutí veřejných zdravotnických zařízení zřizovaných různými zřizovateli je nástupnické veřejné zdravotnické zařízení zřízeno zřizovací listinou.
(4) O rozdělení rozhodne zřizovatel po předchozím projednání rozdělení s dozorčí radou rozdělovaného veřejného zdravotnického zařízení a odborovými organizacemi působícími v tomto veřejném zdravotnickém zařízení. Rozhodnutí o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení; v rozhodnutí musí být dále stanoveno, v jakém rozsahu přechází majetek, práva, pohledávky a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ze zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení na jednotlivá nástupnická veřejná zdravotnická zařízení. Zřizovatel současně vydá zřizovací listiny nástupnických veřejných zdravotnických zařízení.
(5) Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejného zdravotnického zařízení, které společně zřizuje více zřizovatelů, je nutný předchozí souhlas všech zřizovatelů dotčeného veřejného zdravotnického zařízení.
HLAVA 7
§ 27
(1) Rejstřík veřejných zdravotnických zařízení je veřejný seznam.
(2) Součástí rejstříku veřejných zdravotnických zařízení je sbírka listin.
(3) Rejstřík veřejných zdravotnických zařízení vede Ministerstvo zdravotnictví.
(4) Údaje zapsané v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění.
(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(6) Každý má právo nahlížet do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení a pořizovat si z něj výpisy. Na požádání vydá Ministerstvo zdravotnictví úřední výpis údajů z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení.
(7) Ministerstvo zdravotnictví je povinno zpřístupnit rejstřík veřejných zdravotnických zařízení též v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 28
Údaje zapisované do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení
(1) Do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení se zapisuje
a) název, sídlo a identifikační číslo veřejného zdravotnického zařízení poskytnuté správcem základního registru osob,15)
b) den vzniku veřejného zdravotnického zařízení,
c) název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele, je-li zřizovatelem stát, název a identifikační číslo územního samosprávného celku, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, je-li zřizovatelem právnická osoba, nebo jméno, případně jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu na území státu nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území státu fyzické osoby, je-li zřizovatelem fyzická osoba,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu na území státu nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území státu a datum narození statutárního orgánu, a den zahájení a ukončení výkonu funkce statutárního orgánu,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu na území státu nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území státu a datum narození osoby pověřené zřizovatelem vykonáváním působnosti statutárního orgánu do doby jmenování prvního ředitele, a den zahájení a ukončení výkonu této působnosti,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození členů dozorčí rady, místo trvalého pobytu na území státu nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území státu, a den zahájení a ukončení výkonu funkce člena dozorčí rady,
g) předmět hlavní činnosti, včetně druhu, formy a oboru poskytované zdravotní péče, a předmět doplňkové činnosti veřejného zdravotnického zařízení,
h) doba, na kterou je veřejné zdravotnické zařízení zřízeno,
i) den a právní důvod zrušení veřejného zdravotnického zařízení,
j) den zániku veřejného zdravotnického zařízení,
k) změna nebo zánik zapsaných skutečností,
l) den, ke kterému byl zápis proveden.
(2) Při splynutí nebo sloučení veřejného zdravotnického zařízení s jiným veřejným zdravotnickým zařízením nebo při jeho rozdělení na jiná veřejná zdravotnická zařízení se do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení zapisuje datum změny, a u zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení, že zaniklo rozdělením, sloučením nebo splynutím, s uvedením názvu sídla a identifikačního čísla nástupnického veřejného zdravotnického zařízení.
(3) U nástupnického veřejného zdravotnického zařízení se zapisuje
a) při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vzniklo rozdělením, název, sídlo a identifikační číslo veřejného zdravotnického zařízení, jehož rozdělením vzniklo,
b) při sloučení název, sídlo a identifikační číslo zanikajícího veřejného zdravotnického zařízení a změny zapsaných údajů o nástupnickém veřejném zdravotnickém zařízení,
c) při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vzniklo splynutím, název, sídlo a identifikační číslo veřejných zdravotnických zařízení, jejichž splynutím vzniklo.
§ 29
Sbírka listin
(1) Součástí rejstříku veřejných zdravotnických zařízení je sbírka listin, která obsahuje
a) zřizovací listinu a její změny; po každé změně zřizovací listiny musí být do sbírky listin založeno též její úplné znění,
b) doklad o jmenování, odvolání nebo jiném ukončení výkonu funkce statutárního orgánu, doklad o pověření, zrušení pověření nebo jiném ukončení výkonu působnosti statutárního orgánu osobou pověřenou výkonem této funkce do doby jmenování prvního ředitele,
c) podpisový vzor osob uvedených v písmenu b),
d) doklad o jmenování, odvolání nebo jiném ukončení výkonu funkce člena dozorčí rady,
e) výroční zprávy,
f) účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření,
g) rozhodnutí o zrušení veřejného zdravotnického zařízení.
(2) Pro každé zapsané veřejné zdravotnické zařízení se ve sbírce listin vede zvláštní složka.
(3) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno bez zbytečného odkladu předložit ve dvojím vyhotovení Ministerstvu zdravotnictví listiny, které se zakládají do sbírky listin. Listiny, jimiž se nedokládají zapisované skutečnosti, se předkládají v jednom vyhotovení. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, po nabytí právní moci předloží Ministerstvu zdravotnictví k založení do sbírky listin soud bez zbytečného odkladu.
(4) Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení a ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, je Ministerstvo zdravotnictví, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a zřizovatele veřejného zdravotnického zařízení vyzvat, aby listinu bez zbytečného odkladu předložil k založení do sbírky listin.
§ 30
Řízení ve věcech rejstříku veřejných zdravotnických zařízení
(1) Návrh na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, na zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo na výmaz z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení podává zřizovatel a přikládá k němu doklady osvědčující skutečnosti, které mají být v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení zapsány, změněny nebo z tohoto rejstříku vymazány. Spolu s návrhem na zápis nebo na změnu údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení je nutno současně předložit potřebné listiny, které se podle tohoto zákona zakládají do sbírky listin. Návrh na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, návrh na zápis změn údajů v tomto rejstříku nebo na výmaz z tohoto rejstříku musí být podán bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala rozhodná skutečnost.
(2) Účastníky řízení jsou zřizovatel a veřejné zdravotnické zařízení; ve věcech zápisu osob, které se zapisují do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, jsou účastníky řízení též tyto osoby.
(3) O návrhu na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení a návrhu na zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo návrhu na výmaz z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví do 30 dnů od podání návrhu.
(4) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o povolení zápisu a provede zápis veřejného zdravotnického zařízení do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení. Zápis se provede ke dni uvedenému v návrhu na zápis. Nabude-li rozhodnutí o povolení zápisu právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o povolení zápisu změn a zápis změn údajů se provede ke dni uvedenému v návrhu. Nabude-li rozhodnutí o povolení zápisu změn údajů právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis změn údajů proveden, provede se zápis změn údajů ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(6) Jsou-li splněny podmínky pro výmaz veřejného zdravotnického zařízení z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o povolení výmazu. Výmaz se provede ke dni uvedenému v návrhu na výmaz. Nabude-li rozhodnutí o povolení výmazu právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být výmaz proveden, provede se výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(7) V případě, kdy nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, pro změnu údajů uvedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo pro výmaz z tohoto rejstříku, Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutím návrh zamítne.
(8) Zápis veřejného zdravotnického zařízení do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo výmaz veřejného zdravotnického zařízení z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení oznámí Ministerstvo zdravotnictví příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně, místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, Českému statistickému úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a dále orgánu, který vydal veřejnému zdravotnickému zařízení podnikatelské oprávnění, a to nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu.
(9) Na řízení ve věcech rejstříku veřejných zdravotnických zařízení se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.
HLAVA 8
§ 32
Úkony v obecném zájmu
(1) Účast na jednání dozorčí rady se u jejích členů považuje za jiný úkon v obecném zájmu16), při němž náleží náhrada mzdy. Členům dozorčí rady rovněž náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, avšak jsou výdělečně činné, náleží za dobu účasti na jednání dozorčí rady náhrada ušlého výdělku v prokázané výši, nejvýše však ve výši trojnásobku průměrné mzdy v příslušném veřejném zdravotnickém zařízení v předchozím kalendářním roce.
(3) Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta zřizovatelem odměna s přihlédnutím k výsledkům hospodaření a kvalitě poskytované zdravotní péče v příslušném veřejném zdravotnickém zařízení.
(4) Náhrady poskytované členům dozorčí rady podle odstavců 1 a 2 jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotnického zařízení; odměny poskytované členům dozorčí rady podle odstavce 3 jsou hrazeny z prostředků zřizovatele.
§ 33
Spádové území
(1) Ministerstvo zdravotnictví po předchozím projednání s krajem, zdravotními pojišťovnami a příslušnými Komorami stanoví rozhodnutím každému veřejnému zdravotnickému zařízení zařazenému do sítě veřejných zdravotnických zařízení rozsah povinnosti poskytovat zdravotní péči a spádové území pro jednotlivé druhy zdravotní péče (dále jen „spádové území“).
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo zdravotnictví
a) obory poskytované zdravotní péče,
b) počet akutních lůžek v jednotlivých oborech,
c) počet lůžek následné péče v jednotlivých oborech,
d) druhy a počty léčebných a diagnostických přístrojů stanovených vyhláškou Ministerstva zdravotnictví,
e) rozsah péče, kterou je veřejné zdravotnické zařízení povinno poskytovat,
f) spádové území.
(3) Spádovým územím je území obcí, které jsou rozhodnutím podle odstavce 1 do tohoto spádového území zařazeny, a na němž veřejné zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavce 5.
(4) Na řízení podle odstavce 1 se nevztahuje správní řád.
(5) Pro stanovené spádové území je veřejné zdravotnické zařízení povinno
a) zajistit poskytování zdravotní péče pacientům v rozsahu stanoveném rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle odstavce 1,
b) zajistit poskytování zdravotní péče osobám, které mají trvalý pobyt ve stanoveném spádovém území,
c) poskytnout zdravotní péči státním občanům členských států Evropské unie,
d) poskytnout neodkladnou zdravotní péči jiným cizím státním občanům, osobám bez státního občanství, osobám, u nichž nelze zjistit příslušnost ke zdravotní pojišťovně; pokud tato péče není uhrazena jinak, uhradí ji Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu,
e) podílet se v rozsahu stanoveném rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle odstavce 1 na zajišťování pohotovostní lékařské, lékárenské a stomatologické péče, případně záchranné služby,
f) podílet se v rozsahu stanoveném krajem na zajišťování výkonů, lékařských prohlídek a protiepidemických opatření nařízených orgánem ochrany veřejného zdraví,
g) podílet se v rozsahu stanoveném krajem nebo Ministerstvem zdravotnictví na poskytování zdravotní péče při hromadných neštěstích, otravách a přírodních katastrofách,
h) podílet se v rozsahu stanoveném krajem nebo Ministerstvem zdravotnictví na zajišťování prohlídek zemřelých a dopravy zemřelých k pitvě a zpět,
i) udržovat kapacity izolačních lůžek.
(6) Plnění povinností podle odstavce 5 je veřejnou službou poskytovanou ve veřejném zájmu.
§ 34
Síť veřejných zdravotnických zařízení
(1) Veřejná zdravotnická zařízení, jimž byla Ministerstvem zdravotnictví uložena povinnost poskytovat zdravotní péči podle § 33, jsou uspořádána do sítě veřejných zdravotnických zařízení.
(2) Síť veřejných zdravotnických zařízení musí být uspořádána tak, aby spádová území veřejných zdravotnických zařízení v kraji na sebe účelně navazovala a byla zajištěna dostupnost jimi zajišťované zdravotní péče.
(3) Síť veřejných zdravotnických zařízení tvoří
b) veřejná zdravotnická zařízení zřízená podle tohoto zákona.
(4) O zařazení veřejného zdravotnického zařízení uvedeného v odstavci 3 písm. b) do sítě veřejných zdravotnických zařízení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s příslušnou Komorou, krajem, na jehož území je veřejné zdravotnické zařízení umístěno, a po předchozím projednání se zdravotními pojišťovnami. Při rozhodování se bere v úvahu zejména zajištění dostupnosti zdravotní péče a možnosti systému veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotnické zařízení, které hospodaří s majetkem, s nímž hospodařilo zdravotnické zařízení, které do doby jeho zrušení poskytovalo ústavní zdravotní péči a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona mělo uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče podle zvláštního právního předpisu17), musí být do sítě veřejných zdravotnických zařízení zařazeno.
(5) O vyřazení veřejného zdravotnického zařízení uvedeného v odstavci 3 písm. b) ze sítě veřejných zdravotnických zařízení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví na návrh zřizovatele nebo jakmile toto veřejné zdravotnické zařízení přestane splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vznik a provozování, a zároveň provede výmaz tohoto veřejného zdravotnického zařízení z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení; jedná-li se o nesplnění požadavků na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení, vydá Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí podle tohoto ustanovení na návrh příslušné Komory.
§ 35
Podmínky provozování veřejného zdravotnického zařízení
(1) Ve veřejném zdravotnickém zařízení musí být zdravotní péče poskytována prostřednictvím fyzických osob, které jsou způsobilé k výkonu zdravotnického povolání (dále jen „zdravotnický pracovník“) a splňují další podmínky pro výkon zdravotnického povolání stanovené zvláštními právními předpisy18).
(2) Veřejné zdravotnické zařízení zajistí specializační vzdělávání lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a dalších zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu18).
(3) Veřejné zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu stanoveném rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se veřejnému zdravotnickému zařízení stanoví povinnost poskytovat zdravotní péči.
(4) Veřejné zdravotnické zařízení musí být personálně, věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah jím poskytované zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou kapacitu izolačních lůžek a požadavky na věcné a technické vybavení veřejného zdravotnického zařízení. Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s příslušnou Komorou vyhláškou požadavky na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení.
(5) Splnění stanovených požadavků na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení kontroluje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s příslušnou Komorou.
(6) Splnění stanovených požadavků věcného a technického vybavení veřejného zdravotnického zařízení kontroluje Ministerstvo zdravotnictví.
(7) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno mít uzavřenu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče ve veřejném zdravotnickém zařízení. Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou je veřejné zdravotnické zařízení provozováno.
§ 36
Pořádková pokuta
(1) Veřejné zdravotnické zařízení je povinno při kontrole kvality zdravotní péče a při kontrole splnění stanovených požadavků na personální, věcné nebo technické vybavení veřejného zdravotnického zařízení poskytnout součinnost, zejména předložit požadované doklady a podat potřebná vysvětlení.
(2) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 1 může Ministerstvo zdravotnictví uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, a to i opakovaně. Celková výše takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Jde-li o kontrolu splnění stanovených požadavků na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení, ukládá Ministerstvo zdravotnictví pokutu na návrh příslušné Komory.
(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne nesplnění povinnosti.
(4) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA 9
§ 37
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako zřizovatel dopustí přestupku tím, že
a) jmenuje ředitele nebo člena dozorčí rady veřejného zdravotnického zařízení anebo provede pověření výkonem působnosti statutárního orgánu v rozporu s § 6 odst. 3 nebo 6,
b) v rozporu s § 7 odst. 4 nesplní povinnost jmenovat nebo odvolat ředitele veřejného zdravotnického zařízení anebo uvědomit dozorčí radu,
c) v rozporu s § 9 odst. 6 nepožádá o návrh na jmenování člena dozorčí rady nebo nejmenuje dozorčí radu,
d) v rozporu s § 9 odst. 10 neodvolá člena dozorčí rady z funkce,
e) nerozhodne o vydání předchozího souhlasu podle § 12 odst. 2,
f) v rozporu s § 14 odst. 1 nekontroluje pravidelně hospodaření veřejného zdravotnického zařízení,
g) v rozporu s § 14 odst. 3 nekontroluje pravidelně kvalitu zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením, nebo
h) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví listinu k založení do sbírky listin podle § 29 odst. 4 nebo nepodá návrh na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo výmaz z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení podle § 30 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 38
Správní delikty právnických osob
(1) Právnická osoba se jako zřizovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) jmenuje ředitele nebo člena dozorčí rady veřejného zdravotnického zařízení anebo provede pověření výkonem působnosti statutárního orgánu v rozporu s § 6 odst. 3 nebo 6,
b) v rozporu s § 7 odst. 4 nesplní povinnost jmenovat nebo odvolat ředitele veřejného zdravotnického zařízení anebo uvědomit dozorčí radu,
c) v rozporu s § 9 odst. 6 nepožádá o návrh na jmenování člena dozorčí rady nebo nejmenuje dozorčí radu,
d) v rozporu s § 9 odst. 10 neodvolá člena dozorčí rady z funkce,
e) nerozhodne o vydání předchozího souhlasu podle § 12 odst. 2,
f) v rozporu s § 14 odst. 1 nekontroluje pravidelně hospodaření veřejného zdravotnického zařízení,
g) v rozporu s § 14 odst. 3 nekontroluje pravidelně kvalitu zdravotní péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením,
h) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví listinu k založení do sbírky listin podle § 29 odst. 4 nebo nepodá návrh na zápis do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení, zápis změn údajů vedených v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení nebo výmaz z rejstříku veřejných zdravotnických zařízení podle § 30 odst. 1,
i) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nejpozději 30 dnů před vznikem veřejného zdravotnického zařízení potřebné údaje zapisované do rejstříku veřejných zdravotnických zařízení a potřebné listiny, které tvoří součást tohoto rejstříku, jde-li o vznik veřejného zařízení podle § 40 odst. 1.
(2) Veřejné zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje podle § 13 odst. 1,
b) sjedná cenu nebo převede vlastnické právo k majetku v rozporu s § 21 odst. 5,
c) nezveřejní výroční zprávu podle § 23 odst. 1,
d) neuloží výroční zprávu ve sbírce listin rejstříku veřejných zdravotnických zařízení podle § 23 odst. 2,
e) nevypracuje výroční zprávu v souladu s § 23 odst. 3,
f) nezajistí poskytování zdravotní péče podle § 33 odst. 5,
g) poskytuje zdravotní péči prostřednictvím osob, které nejsou způsobilé k výkonu zdravotnického povolání nebo nesplňují další podmínky pro výkon zdravotnického povolání podle § 35 odst. 1,
h) nezajistí specializační vzdělávání podle § 35 odst. 2,
i) v rozporu s § 35 odst. 4 poskytuje zdravotní péči, ačkoli nesplňuje požadavky na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení podle § 35 odst. 5 nebo požadavky na věcné a technické vybavení podle § 35 odst. 6, nebo
j) neuzavře pojistnou smlouvu podle § 35 odst. 7.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a), c), d), h) a i).
§ 39
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA 10
§ 41
Nakládání s majetkem ve zvláštních případech
Věci, které přešly z vlastnictví státu do vlastnictví územního samosprávného celku podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s přechodem některých zřizovatelských funkcí k nemocnicím, jsou ve vlastnictví tohoto územního samosprávného celku a nebyly tímto územním veřejným samosprávným celkem vloženy do veřejného zdravotnického zařízení, musí být při převodu vlastnického práva přednostně nabídnuty státu, jinému územnímu samosprávnému celku nebo jinému veřejnému zdravotnickému zařízení.
ČÁST 2
§ 42
V § 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Od daně jsou osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.“.
ČÁST 3
§ 43
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 117/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 46a zní:
„(2) Zdravotní pojišťovna je povinna uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zařazeným do sítě veřejných zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v rozsahu, v jakém je veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení povinno podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví zdravotní péči poskytovat, a to s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. S účinností od 1. ledna 2008 může být ústavní zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy podle předchozí věty, je-li poskytována veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu46a), nebo zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvu na základě výběrového řízení podle tohoto zákona.
46a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
„(2) Zdravotní pojišťovna je povinna uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zařazeným do sítě veřejných zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v rozsahu, v jakém je veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení povinno podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví zdravotní péči poskytovat, a to s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. S účinností od 1. ledna 2008 může být ústavní zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy podle předchozí věty, je-li poskytována veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu46a), nebo zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvu na základě výběrového řízení podle tohoto zákona.
46a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
2. V § 40 odst. 2 se slova „(§ 17 odst. 7)“ nahrazují slovy „(§ 17 odst. 8)“.
3. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
㤠45a
(1) Zdravotní pojišťovně, která neuzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením podle § 17 odst. 2, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
(2) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(3) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(4) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
㤠45a
(1) Zdravotní pojišťovně, která neuzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením podle § 17 odst. 2, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
(2) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(3) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(4) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
ČÁST 4
§ 44
V § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) zřizovat veřejné neziskové organizace.“.
ČÁST 5
§ 45
V § 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 29a zní:
„z) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis29a).
29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
ČÁST 6
§ 46
V zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 260/2001 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 290/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 156/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb. a zákona č. 115/2006 Sb., se za § 12 vkládá nový § 12a, který včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:
㤠12a
(1) Zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči musí být personálně, věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje, a musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz.
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení a hygienické požadavky na jeho provoz. Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s příslušnou komorou vyhláškou požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení.
(3) Splnění stanovených požadavků na personální vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s příslušnou komorou.
(4) Splnění stanovených požadavků na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví a u nestátních zdravotnických zařízení orgán příslušný k jejich registraci.
(5) Plnění stanovených hygienických požadavků na provoz zdravotnických zařízení kontroluje orgán ochrany veřejného zdraví zřízený podle zvláštního právního předpisu2a).
(6) Pokud orgán příslušný ke kontrole zdravotnického zařízení zjistí, že toto zdravotnické zařízení splňuje požadavky na personální, věcné a technické vybavení a hygienické požadavky na jeho provoz, vydá o tom v mezích své působnosti doklad osvědčující splnění těchto požadavků. V případě splnění požadavků na personální vybavení vydá tento doklad ministerstvo zdravotnictví po dohodě s příslušnou komorou.
(7) Doklad osvědčující splnění stanovených požadavků personálního, věcného a technického vybavení a hygienických požadavků obsahuje
a) název, sídlo a identifikační číslo zdravotnického zařízení,
b) název a sídlo orgánu, který provedl kontrolu,
c) vymezení předmětu provedené kontroly,
d) jména, příjmení, tituly a podpisy osob, které kontrolu provedly,
e) datum provedení kontroly,
f) osvědčení o splnění stanovených požadavků.
(8) V případech, kdy orgán příslušný ke kontrole zjistí, že zdravotnické zařízení nesplňuje stanovené požadavky na personální, věcné nebo technické vybavení nebo hygienické požadavky, příslušné osvědčení dokládající splnění těchto požadavků nevydá a uvědomí o této skutečnosti kontrolované zdravotnické zařízení, ministerstvo zdravotnictví, a v případě nestátního zdravotnického zařízení orgán příslušný k registraci.
(9) V případech, kdy orgán příslušný ke kontrole zjistí, že zdravotnické zařízení nesplňuje stanovené požadavky na personální, věcné nebo technické vybavení nebo hygienické požadavky, je oprávněn uložit kontrolovanému zdravotnickému zařízení přijetí opatření k nápravě.
(10) Při zjištění, že zdravotnické zařízení neplní stanovené požadavky na personální, věcné a technické vybavení nebo hygienické požadavky, je orgán příslušný ke kontrole povinen tyto skutečnosti bezodkladně sdělit ministerstvu zdravotnictví, a u nestátních zdravotnických zařízení orgánu příslušnému k registraci. Ministerstvo zdravotnictví nebo orgán příslušný k registraci zdravotnického zařízení je v takovém případě podle závažnosti závad oprávněn rozhodnout o změně oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo o odnětí tohoto oprávnění.
(11) Ustanoveními odstavců 1 až 10 není dotčena úprava obsažená v zákoně o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních2b).
2b) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
ČÁST 8
§ 48
V § 1 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se na konci odstavce 1 nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:
„f) veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení15), které občanům poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění16).
15) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
16) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST 9
§ 49
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 22 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 12c zní:
„f) veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu12c) Ministerstvo zdravotnictví,
12c) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
„f) veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu12c) Ministerstvo zdravotnictví,
12c) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
2. V § 22 odstavec 3 zní:
„(3) Identifikační čísla pro potřeby rejstříkových soudů, živnostenských úřadů, Ministerstva vnitra, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví zajišťuje Český statistický úřad.“.
„(3) Identifikační čísla pro potřeby rejstříkových soudů, živnostenských úřadů, Ministerstva vnitra, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví zajišťuje Český statistický úřad.“.
3. V § 22 odst. 4 se slova „odstavce 1 písm. a) a c) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) a c) až f)“.
ČÁST 10
§ 50
V zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se v § 1 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:
„(2) Tohoto zákona nelze užít k řešení sporů veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení zřízených podle zvláštního právního předpisu1a).
1a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.“.
ČÁST 11
§ 51
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními.“.
„f) veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními.“.
2. V § 20 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo mezi zřizovateli veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení a veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními“.
3. V § 20 odst. 6 písm. e) se za větu druhou vkládá věta „Osvobození zůstává zachováno, dojde-li ke změně obchodní společnosti na veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.“.
ČÁST 12
§ 52
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.