(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů v trestní věci obviněného R. Š., který byl uznán vinným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a přečinem porušení povi…
Statut a jednací řád škodní komise a příkazy vedoucího organizační složky státu, kterými ustanovuje členy škodní komise, nejsou výlučně vnitřním pokynem či personálním předpisem ve smyslu § 11 odst. 1…
Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze, který změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě škody způsobené zaměstnankyní. Odvolací soud pochybil, když změnil skutkový závěr o míře z…
Nejvyšší soud rozhodl, že Městský soud v Praze porušil zákon, když uložil obviněnému povinnost uhradit poškozené náhradu škody a nemajetkové újmy. K události došlo při výkonu pracovní činnosti obviněn…
Nejvyšší soud rozhodl, že zaměstnanec, který svým podvodným jednáním zneužil dotace a způsobil zaměstnavateli povinnost zaplatit penále za porušení rozpočtové kázně, je za tuto škodu odpovědný. Příčin…
o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 415 413 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 1 385 Kč, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajskéh…