21. Ačkoliv je z uvedených okolností evidentní, že výběr legislativního prostředku byl značně limitující, přesto zákonodárce došel k závěru, že formulace napadeného ustanovení založená na předpokladu pravdivosti tvrzených skutečností, pokud nevyšel v řízení najevo opak, je právní konstrukcí, která nikterak nenarušuje principy dokazování, na kterých je civilní procesní právo založeno. Právní domněnka v tomto případě totiž nikterak neomezuje strany sporu v předkládání tvrzení nebo v navrhování důkazů, ale pouze umožňuje rozhodnout soudu ve věci při „důkazní slabosti“ žalovaného, resp. stavu důkazní nouze.