k zákonu č. 59/2006 Sb.
Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
Část 1
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
Část 2
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
ÚČINNOST
1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.
2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce I.
3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.
4. Posuzování nebezpečných vlastností čistých chemických látek, chemických směsí a chemických přípravků se provádí podle části první hlavy II chemického zákona. Posouzení nebezpečných vlastností výbušnin se provádí přednostně podle Mezinárodní smlouvy o silniční přepravě nebezpečných věcí22), kterou je Česká republika vázána (dále jen „Dohoda ADR“).
5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.
6. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 °C se rovná 101,3 kPa nebo je větší.
7. Pro účely tohoto zákona se kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.
b) látka nebo přípravek, které představují mimořádné nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchují jinými zdroji zapálení (označení specifické rizikovosti standardní větou R3),
Dusičnan amonný (10/50) - materiál nevyhovující požadované specifikaci a hnojiva, která nesplňují požadavky detonační zkoušky.
Poznámka 4 k Tabulce I
Používá se pro
Poznámka 1 k Tabulce I
Dusičnan amonný (350/2 500) - průmyslová jakost.
Dusičnan draselný (5 000/10 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí.
| Položka | Nebezpečné látky | množství v tunách | |
|---|---|---|---|
| sloupec 1 | sloupec 2 | ||
| 1. | Dusičnan amonný (viz poznámku 1) | 5 000 | 10 000 |
| 2. | Dusičnan amonný (viz poznámku 2) | 1 250 | 5 000 |
| 3. | Dusičnan amonný (viz poznámku 3) | 350 | 2 500 |
| 4. | Dusičnan amonný (viz poznámku 4) | 10 | 50 |
| 5. | Dusičnan draselný (viz poznámku 5) | 5 000 | 10 000 |
| 6. | Dusičnan draselný (viz poznámku 6) | 1 250 | 5 000 |
| 7. | Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1 | 2 |
| 8. | Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | 0,1 | |
| 9. | Brom | 20 | 100 |
| 10. | Chlór | 10 | 25 |
| 11. | Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý) | 1 | |
| 12. | Ethylenimin | 10 | 20 |
| 13. | Fluor | 10 | 20 |
| 14. | Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%) | 5 | 50 |
| 15. | Vodík | 5 | 50 |
| 16. | Chlorovodík (zkapalněný) | 25 | 250 |
| 17. | Alkyly olova | 5 | 50 |
| 18. | Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn | 50 | 200 |
| 19. | Acetylen | 5 | 50 |
| 20. | Ethylenoxid | 5 | 50 |
| 21. | Propylenoxid | 5 | 50 |
| 22. | Methanol | 500 | 5 000 |
| 23. | 4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku | 0,01 | |
| 24. | Methyl-isokyanát | 0,15 | |
| 25. | Kyslík | 200 | 2 000 |
| 26. | Toluen-diisokyanát | 10 | 100 |
| 27. | Karbonyl dichlorid (fosgen) | 0,3 | 0,75 |
| 28. | Arsenovodík (arsin) | 0,2 | 1 |
| 29. | Fosforovodík (fosfin) | 0,2 | 1 |
| 30. | Chlorid sirnatý | 1 | |
| 31. | Oxid sírový | 15 | 75 |
| 32. | Ropné produkty: (a) automobilové a jiné benzíny (b) petroleje (včetně paliva pro tryskové motory) (c) plynové oleje (zahrnující motorové nafty, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů) (d) těžké topné oleje | 2 500 | 25 000 |
| 33. | Polychlorované dibenzofurany a polychlorované dibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent (viz poznámku 7) | 0,001 | |
| 34. | Tyto KARCINOGENY v koncentracích větších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl) ether, chlormethyl methyl ether, 1,2-dibromethan, diethyl sulfát, dimethyl sulfát, dimethylkarbamoyl chlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethyl hydrazin, dimethyl nitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4- nitrodifenyl a 1,3 propansulton | 0,5 | 2 |
Tabulka I - Jmenovitě vybrané nebezpečné látky
Poznámka 3 k Tabulce I
8. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.
a které splňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
– materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného podle poznámek 2 a 3, které se vracejí nebo byly vráceny výrobci, do dočasného skladovacího nebo zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování vedoucím k jejich bezpečnému používání, protože již nevyhovují specifikacím uvedeným v poznámkách 2 a 3;
Poznámka 6 k Tabulce I
– hnojiva podle první odrážky poznámky 1 a podle poznámky 2, která nesplňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Poznámka 1 k Tabulce II
| Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako (viz poznámka 1) | množství v tunách | ||
|---|---|---|---|
| sloupec 1 | sloupec 2 | ||
| 1. | Vysoce toxické | 5 | 20 |
| 2. | Toxické | 50 | 200 |
| 3. | Oxidující | 50 | 200 |
| 4. | Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.4 Dohody ADR | 50 | 200 |
| 5. | Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do kteréhokoliv z podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 Dohody ADR nebo jsou označeny standardními větami označujícími specifickou rizikovost R2 nebo R3 | 10 | 50 |
| 6. | Hořlavé (viz poznámka 3(a)) | 5 000 | 50 000 |
| 7a. | Vysoce hořlavé (viz poznámka 3(b) bod 1)) | 50 | 200 |
| 7b. | Vysoce hořlavé kapaliny (viz poznámka 3(b) bod 2)) | 5 000 | 50 000 |
| 8. | Extrémně hořlavé (viz poznámka 3(c)) | 10 | 50 |
| 9. | Nebezpečné pro životní prostředí, označené standardními větami označujícími specifickou rizikovost: | ||
| i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy (zahrnující R50/53) | 100 | 200 | |
| ii) R51/53: toxické pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodném prostředí | 200 | 500 | |
| 10. | Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení se standardními větami označujícími specifickou rizikovost: | ||
| i) R14: reaguje prudce s vodou (včetně R14/15) | 100 | 500 | |
| ii) R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn | 50 | 200 | |
Poznámka 5 k Tabulce I
Tabulka II - Ostatní nebezpečné látky, klasifikované do skupin podle vybraných nebezpečných vlastností
| Koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky | |||
|---|---|---|---|
| 2,3,7,8-TCDD | 1 | 2,3,7,8-TCDF | 0,1 |
| 1,2,3,7,8-PeDD | 0,5 | 2,3,4,7,8-PeCDF | 0,5 |
| 1,2,3,7,8-PeCDF | 0,05 | ||
| 1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD | 0,1 | 1,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF | 0,1 |
| 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD | 0,01 | ||
| OCDD | 0,001 | 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF | 0,01 |
| OCDF | 0,001 | ||
| T = tetra, Pe = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta | |||
Poznámka 2 k Tabulce II
– větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 80 %), u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,
U látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství. Pro použití vzorce pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek, uvedeného v části 2, však kvalifikační množství musí být vždy kvalifikační množství odpovídající příslušné klasifikaci.
Používá se pro hnojiva na bázi dusičnanu amonného a pro vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
– větší než 24,5 % hmotnostních kromě směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,
– větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,
– 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) nebo méně a spalitelné látky nejsou omezeny, a které jsou podle mezinárodní úmluvy23) schopny samovolného rozkladu.
Skutečné množství jednotlivých polychlorovaných dibenzofuranů (CDF) a polychlorovaných dibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:
Polychlorované dibenzofurany (CDF) a polychlorované dibenzodioxiny (CDD).
Poznámka 7 k Tabulce I
Poznámka 2 k Tabulce I
Používá se pro
U látek a přípravků, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle výše uvedeného zákona, například odpady, ale přesto jsou přítomné nebo by mohly být v objektu nebo zařízení přítomné a mají nebo pravděpodobně mají za podmínek existujících v objektu nebo zařízení rovnocenné vlastnosti z hledisek potenciálu závažné havárie, se dodržují postupy pro prozatímní klasifikaci v souladu s článkem upravujícím tuto oblast v příslušné vyhlášce.
Dusičnan amonný (1 250/5 000) - jakost pro hnojiva.
Dusičnan draselný (1 250/5 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě.
– vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých je koncentrace dusičnanu amonného větší než 80 % hmotnostních.
– více než 28 % hmotnostních, a které neobsahují více než 0,2 % spalitelných látek,
„Výbušnými“ se rozumí:
Definice zahrnuje pyrotechnické látky, které jsou pro účely tohoto zákona definovány jako látky (nebo směsi látek), které jsou určeny k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, neuhasínající exotermické chemické reakce.
- 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75% hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) až 24,5 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 70 %), a které obsahují celkem ne více než 0,4 % spalitelných/organických látek nebo splňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Látky a předměty třídy 1 jsou podle klasifikačního schématu Dohody ADR zařazeny do podtříd 1.1 až 1.6. Jde o tyto podtřídy:
Látky a přípravky se klasifikují podle části první hlavy II chemického zákona.
– 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % spalitelných látek,
| Podtřída 1.1 | Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě). |
| Podtřída 1.2 | Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu. |
| Podtřída 1.3 | Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu, (a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo (b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo obou těchto účinků. |
| Podtřída 1.4 | Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně, nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu. |
| Podtřída 1.5 | Velmi málo citlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni. |
| Podtřída 1.6 | Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření. |
– dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je
Definice také zahrnuje výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky v předmětech. Pokud je známo množství výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravku v předmětu, pak pro účely tohoto zákona se uvažuje toto množství. Pokud množství není známo, pak se pro účely tohoto zákona pokládá takový předmět za výbušný.
Používá se pro vícesložková/směsná hnojiva (vícesložková/směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem a/nebo uhličitanem draselným), u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
Dusičnan amonný (5 000/10 000) - hnojiva schopná samovolného rozkladu.
Poznámka 3 k Tabulce II
Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená:
- látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 55 °C a které zůstávají pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie,
2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které nejsou extrémně hořlavé (označení specifické rizikovosti standardní větou R11, druhá odrážka písm. b) bod 1).
1) - látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (označení specifické rizikovosti standardní větou R17),
b) vysoce hořlavé kapaliny
1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35 °C (označení specifické rizikovosti standardní větou R12), a
c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:
3) hořlavé a vysoce hořlavé kapalné látky a přípravky udržované o teplotě nad jejich bodem varu.
2) plyny, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (označení specifické rizikovosti standardní větou R 12), vyskytující se v plynném nebo nadkritickém stavu, a
c) látka, přípravek nebo předmět zařazené podle Dohody ADR do třídy 1.
a) látka nebo přípravek, u kterých hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchují jiným zdrojem zapálení (označení specifické rizikovosti standardní větou R2),
a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21 °C a méně než nebo rovno 55 °C (označení specifické rizikovosti standardní větou R10), podporující hoření;
1. U objektů a zařízení, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt nebo zařízení vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona:
Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v části 1 této přílohy ve sloupci 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,
N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.
n = počet nebezpečných látek,
qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu nebo zařízení,
kde:
2. Toto pravidlo se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou
(b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako podporující hoření, výbušné, hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8 tabulky II;
(a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 1 nebo 2 tabulky II;
Příslušná ustanovení tohoto zákona se uplatní, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro (a), (b) nebo (c) je větší nebo se rovná 1.
(c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí R50 (včetně R50/53) nebo R51/53, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 9(i) nebo 9(ii) Tabulky II;
b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.
3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do
a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
§ 45
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.