I. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze z nástrojů zařazených do investičního portfolia.
b) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia podle písmene c) a koeficientu 0,08.
c) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto:
1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze.
3. V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele.
4. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle bodu 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v této příloze se použije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v této příloze.
5. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v této příloze se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v této příloze. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu.
6. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle bodu 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v této příloze. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání) splňující kritéria podle bodu 9 s protistranou, se kterou byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle bodu 10.
7. V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze je 1,00, se použije riziková váha 0,50.
8. Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový.
9. Po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení je nutné sledovat relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody.
Dohoda musí splňovat tato kritéria
a) stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, tak, že po započtení bude existovat jediná pohledávka nebo jediný závazek ve vztahu k této protistraně (čistá částka),
b) definuje selhání protistrany,
c) není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby obě strany dohody byly oprávněny v případě selhání své protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky,
d) byla předložena České národní bance spolu s právním rozborem osoby, která dlouhodobě poskytuje právní služby v této oblasti, tímto rozborem bylo potvrzeno, že v případě selhání protistrany dojde k započtení podle písmena a), ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů tuto dohodu odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tuto dohodu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tuto dohodu odmítne. Česká národní banka může požádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný orgán dohledu s tím, že jeho negativním stanoviskem je vázána.
10. Pokud jsou splněny podmínky podle bodu 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s danou protistranou, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s danou protistranou. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angažovanost se stanoví podle vzorce
kde: PCEgross označuje součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v této příloze,
NGR označuje podíl:
Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s danou protistranou se rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení.
a) v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení s danou protistranou; pokud je tato hodnota záporná, považuje se za rovnou 0, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo
b) v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují dvoustranné dohody o uzavíracím započtení se všemi protistranami, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi protistranami, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi protistranami.
d) Při zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech se postupuje takto:
1. Rozvahovému aktivu ve formě pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A,
9. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,
10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo
11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001, nebo
2. dluhopisu s původní splatností do jednoho roku vydanému úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, a tento dluhopis je u ní uložen,
c) úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která není členem regulovaného konsolidačního celku, v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této úvěrové instituce, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této úvěrové instituce, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001,
d) emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému
1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi, nebo
7. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do jednoho roku včetně, a u banky dále
e) 0,50 v případě
1. pohledávek z úvěru fyzické osobě, který neslouží pro účely podnikání, na nemovitosti zároveň dané do zástavy, s tím, že hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci. Tato nemovitost je určena převážně k bydlení a je ve výlučném vlastnictví jednoho nebo více dlužníků - fyzických osob, které v ní trvale bydlí nebo ji pronajímají; nebo
2. pohledávek z cenných papírů, s výjimkou hypotečních zástavních listů, jejichž splácení je plně a přímo zajišťováno ze splácení pohledávek z úvěrů podle bodu 1 zajištěných nemovitostí podle bodu 1 (mortgage-backed securities), pokud tyto úvěry byly v době emise cenných papírů spláceny podle stanovených podmínek a přednostní nárok na tyto úvěry (podkladová aktiva) mají přímo investoři do cenných papírů nebo na jejich účet správce nebo zmocněný zástupce, a to v rozsahu odpovídajícím cenným papírům, které mají v držení,
f) pojistitele v případě pojištění, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou, nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A, nebo
g) směnečně zavázané úvěrové instituce nezahrnuté do regulovaného konsolidačního celku, v případě směnky s původní splatností do jednoho roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven (fixní směnka).
2. Podrozvahovému aktivu ve formě budoucí pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha
Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva ve formě budoucí pohledávky uznat.
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. bankami se sídlem ve státech zóny A,
9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku večtně,
10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo
11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001, nebo
2. cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zaručeny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,
c) 0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.
3. Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky:
Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle bodu 1 písm. a) až g), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v této příloze.
a) závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné,
b) závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas,
c) závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění,
d) v případě zajištění zástavním právem podle bodu 1 písm. b) až d) je člen regulovaného konsolidačního celku jediným zástavním věřitelem,
e) v případě zástavního práva k nemovitosti podle bodu 1 písm. e) bodu 1 vznikne zástavní právo ve prospěch člena regulovaného konsolidačního celku jako první v pořadí.