B. Přístup pro výpočet kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel
I. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze z nástrojů zařazených do investičního portfolia.
b) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia podle písmene c) a koeficientu 0,08.
c) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto:
1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze.
3. V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele.
4. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle bodu 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v této příloze se použije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v této příloze.
5. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v této příloze se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v této příloze. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu.
6. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle bodu 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v této příloze. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání) splňující kritéria podle bodu 9 s protistranou, se kterou byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle bodu 10.
7. V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze je 1,00, se použije riziková váha 0,50.
8. Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový.
9. Po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení je nutné sledovat relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody.
Dohoda musí splňovat tato kritéria
a) stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, tak, že po započtení bude existovat jediná pohledávka nebo jediný závazek ve vztahu k této protistraně (čistá částka),
b) definuje selhání protistrany,
c) není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby obě strany dohody byly oprávněny v případě selhání své protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky,
d) byla předložena České národní bance spolu s právním rozborem osoby, která dlouhodobě poskytuje právní služby v této oblasti, tímto rozborem bylo potvrzeno, že v případě selhání protistrany dojde k započtení podle písmena a), ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů tuto dohodu odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od předložení úplných dokumentů informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tuto dohodu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tuto dohodu odmítne. Česká národní banka může požádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný orgán dohledu s tím, že jeho negativním stanoviskem je vázána.
10. Pokud jsou splněny podmínky podle bodu 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s danou protistranou, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s danou protistranou. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angažovanost se stanoví podle vzorce
kde: PCEgross označuje součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v této příloze,
NGR označuje podíl:
Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s danou protistranou se rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s danou protistranou bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení.
a) v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení s danou protistranou; pokud je tato hodnota záporná, považuje se za rovnou 0, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo
b) v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují dvoustranné dohody o uzavíracím započtení se všemi protistranami, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi protistranami, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi protistranami.
d) Při zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech se postupuje takto:
1. Rozvahovému aktivu ve formě pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny A,
9. úvěrovými institucemi se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,
10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo
11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001, nebo
2. dluhopisu s původní splatností do jednoho roku vydanému úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, a tento dluhopis je u ní uložen,
c) úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, která není členem regulovaného konsolidačního celku, v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této úvěrové instituce, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této úvěrové instituce, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto úvěrovou institucí před 1. lednem 2001,
d) emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému
1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi, nebo
7. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do jednoho roku včetně, a u banky dále
e) 0,50 v případě
1. pohledávek z úvěru fyzické osobě, který neslouží pro účely podnikání, na nemovitosti zároveň dané do zástavy, s tím, že hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci. Tato nemovitost je určena převážně k bydlení a je ve výlučném vlastnictví jednoho nebo více dlužníků - fyzických osob, které v ní trvale bydlí nebo ji pronajímají; nebo
2. pohledávek z cenných papírů, s výjimkou hypotečních zástavních listů, jejichž splácení je plně a přímo zajišťováno ze splácení pohledávek z úvěrů podle bodu 1 zajištěných nemovitostí podle bodu 1 (mortgage-backed securities), pokud tyto úvěry byly v době emise cenných papírů spláceny podle stanovených podmínek a přednostní nárok na tyto úvěry (podkladová aktiva) mají přímo investoři do cenných papírů nebo na jejich účet správce nebo zmocněný zástupce, a to v rozsahu odpovídajícím cenným papírům, které mají v držení,
f) pojistitele v případě pojištění, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou, nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A, nebo
g) směnečně zavázané úvěrové instituce nezahrnuté do regulovaného konsolidačního celku, v případě směnky s původní splatností do jednoho roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven (fixní směnka).
2. Podrozvahovému aktivu ve formě budoucí pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle bodu 3 přiřazena riziková váha
Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva ve formě budoucí pohledávky uznat.
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrálními vládami států zóny A,
2. centrálními bankami států zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. vládami územních celků států zóny A,
5. orgány územní samosprávy států zóny A,
6. mezinárodními finančními institucemi,
7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. bankami se sídlem ve státech zóny A,
9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku večtně,
10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, nebo
11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001, nebo
2. cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zaručeny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,
c) 0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.
3. Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky:
Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle bodu 1 písm. a) až g), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v této příloze.
a) závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné,
b) závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas,
c) závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění,
d) v případě zajištění zástavním právem podle bodu 1 písm. b) až d) je člen regulovaného konsolidačního celku jediným zástavním věřitelem,
e) v případě zástavního práva k nemovitosti podle bodu 1 písm. e) bodu 1 vznikne zástavní právo ve prospěch člena regulovaného konsolidačního celku jako první v pořadí.
II. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia.
b) Při stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součtu kapitálových požadavků
a) ke specifickému úrokovému riziku (bod III),
b) ke specifickému akciovému riziku (bod IV),
c) k vypořádacímu riziku podle bodu 2, popřípadě podle bodu 3,
d) k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit podle bodu 4,
f) k ostatním nástrojům obchodního portfolia podle bodu 6.
2. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví v případě, kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, kromě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do 4 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Stanoví se jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů nebo jako součet absolutních hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v této příloze. Cenový rozdíl se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje 46. dnem po stanoveném dni vypořádání. V ostatních případech lze postupovat podle bodu 3.
3. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání, lze stanovit jako součet součinů dohodnutých vypořádacích cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů a konverzních faktorů vypořádacího rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v této příloze.
4. Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím. Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, výpůjčce, půjčce cenného papíru nebo komodity se stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové váhy protistrany podle tabulky č. 1 v této příloze a koeficientu 0,08. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity) a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v této příloze. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Konverzní faktor se volí podle toho, zda byla poskytnuta hotovost, cenný papír nebo komodita. Reálná hodnota se stanoví v případě
a) rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou hotovostního závazku,
b) reverzních rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou hotovostní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit, pokud všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou peněžní pohledávky a reálnou hodnotou těch přijatých cenných papírů nebo komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby,
c) půjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou přijatého kolaterálu,
d) vypůjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit, pokud všechny nebo část těchto cenných papírů nebo komodit nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby. Jinak se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou těch přijatých cenných papírů nebo komodit, které nejsou dále převedeny na jinou osobu nebo zatíženy právem jiné osoby.
5. Kapitálový požadavek k derivátům se stanoví jako součin součtu podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle bodu I, písm. c), bodu 6 až 10 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze.
6. Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům obchodního portfolia vyplývajícím z dalších obchodů, které představují pohledávku, se rovná součtu součinů reálných hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze a koeficientu 0,08. Ostatními nástroji jsou například pohledávky vyplývající z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému termínu nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo komodit do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky).
III. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice. Pro účely kompenzací nástrojů podle písmena b) a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od centrální banky státu zóny A nebo úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v této příloze nebo od obchodníka s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v této příloze a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v investičním portfoliu. Potom se použijí všechny takové úrokové pozice, které byly zaujmuty za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně oceňovány reálnými hodnotami.
b) Při kompenzaci nástrojů se postupuje takto:
1. Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kupónovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.
2. V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle bodu 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek:
a) v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o 7 dnů,
b) v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o
1. 0 dnů při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,
2. 7 dnů při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně, nebo
3. 30 dnů při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.
c) Při stanovení úrokových pozic se postupuje takto:
1. Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
2. Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.
3. Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček či půjček cenných papírů nebo komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
4. S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.
5. V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
6. V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
7. V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle podle dosavadních pravidel. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
d) Při stanovení kapitálového požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v této příloze. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v této příloze zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v této příloze rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.
2. Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle bodu 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula.
e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se postupuje takto:
1. Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika obchodního portfolia podle dosavadních pravidel, kterými jsou metoda splatností nebo metoda durací.
2. Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.
3. Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží s tím, že úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.
4. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu stanovených podle metody splatností nebo metody durací a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží.
f) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto:
1. Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.
2. Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze.
3. Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.
4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
6. Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou splatností se u dané měny rovná součtu
a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (bod 3),
b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (bod 4),
c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (bod 4),
d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (bod 4),
e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (bod 5),
f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (bod 5),
g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (bod 6),
h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.
g) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou durací se postupuje takto:
1. Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v této příloze.
2. Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v této příloze.
3. Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.
4. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
5. Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
6. Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.
7. Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel stanovený metodou durací se rovná součtu
a) 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (bod 3),
b) 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (bod 4),
c) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 bod 4),
d) 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (bod 4),
e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (bod 5),
f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (bod 5),
g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (bod 6),
h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle bodu 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle bodu 6.
h) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku stanovenému metodou splatností, metodou durací nebo podle vlastních modelů.
2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do měnových pozic nezařazují.
IV. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty. V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle písmena c).
b) Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.
c) Při stanovení akciových pozic se postupuje takto:
1. Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
2. Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.
3. Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.
4. Převody akciových nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
5. U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
6. Obchodník s cennými papíry může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou. Může také vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 11 v této příloze vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 11 v této příloze ode dne, ke kterému se obchodník s cennými papíry zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu.
d) Při stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle písmene c) bodu 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle bodu 2.
2. Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:
Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel v případě vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v této příloze pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel,
b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze,
c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
3. Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle bodu 1 a 2.
e) Při stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle písmene c) bodu 3.
2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.
f) S akciovými indexy se při stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel zachází takto:
1. Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 v této příloze lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.
2. Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů, nebo jako reálná hodnota akciového indexu.
3. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 v této příloze se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.
V. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů, a dále pozice podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů. Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato. Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.
b) Při stanovení měnových pozic se postupuje takto:
1. Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
2. Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.
3. Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.
4. Celková měnová pozice je součet
4.1 větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje a
4.2 absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.
c) Se silně korelovanými měnami se zachází takto:
1. Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě kurzů devizovaného trhu vyhlašovaných Českou národní bankou v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.
2. Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle písmene b) bodu 4.
d) Při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.
2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle bodu 1 nebo podle vlastních modelů. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle bodu 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.
VI. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici.
b) Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejnou protistranu. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle písmene e) a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o deset dnů.
c) Při stanovení komoditních pozic se postupuje takto:
1. Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
2. Převody komoditních nástrojů v rámci revezních rep a rep, výpůjček a půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
3. U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
4. Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby ovládající osoba přijala kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.
d) Při výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku se postupuje takto:
1. Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene f) nebo metoda splatností podle písmene g). U silně korelovaných komodit lze použít podle písmene e) společné schéma splatností.
2. Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle písmene h) s tím, že komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
e) Se silně korelovanými komoditami se zachází takto:
1. Silně korelovanými komoditami se rozumí komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.
2. Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle písmene f) a metody splatností podle písmene g) za jednu komoditu.
f) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel stanovený pro danou komoditu zjednodušenou metodou je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.
g) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou splatností se postupuje takto:
1. Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.
2. Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.
3. Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem
3.1 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
3.2 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a
3.3 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.
h) Při stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle zjednodušené metody, metody splatnostní nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel.
2. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do měnových pozic, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.
i) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle písmene f) nebo metody splatností podle písmene g) nebo metody marží podle písmene h).
VII. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel pro banky a obchodníky s cennými papíry
a) Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia.
b) Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.
c) Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.
d) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel se pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda podle písmene e), metoda delta plus podle písmene f), metoda analýzy situací podle písmene g) nebo metoda marží podle písmene h). Metodu delta plus může používat pouze banka.
e) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou se postupuje takto:
1. Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.
2. Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do úrokových, akciových, měnových a komoditních pozic pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.
3. Kapitálový požadavek k opci podle dosavadních pravidel je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle bodu 4 a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot
3.1 reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle bodu 4, nebo
3.2 reálná hodnota opce.
4. Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě
4.1 úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 této vyhlášky, a koeficientu 0,08,
4.2 akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 38 a koeficientu 0,08,
4.3 měnových opcí je koeficient roven 0,08, nebo
4.4 komoditních opcí je koeficient roven 0,15.
5. Kapitálový požadavek k opcím podle dosavadních pravidel je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle bodu 3.
6. Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.
7. Kapitálový požadavek k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu specifického rizika se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Druhá část kapitálového požadavku k úrokovým opcím podle dosavadních pravidel odpovídající koeficientu 0,08 se přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel.
8. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadním pravidlům se postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického rizika použitému při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a druhá část ke kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel.
9. Kapitálový požadavek k měnovým opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
10. Kapitálový požadavek ke komoditním opcím podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
f) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou delta plus se postupuje takto:
1. Delta ekvivalenty opcí se zařadí do úrokových, akciových a komoditních pozic, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
2. Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do měnových pozic podle, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel.
3. Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.
4. Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje.
Pro účely tohoto ustanovení se stejnými podkladovými nástroji rozumí v případě
Pro účely tohoto ustanovení se změnou reálné hodnoty podkladového nástroje rozumí v případě
4.1 úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 nebo č. 8 v této příloze v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel byla zvolena,
4.2 akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny při stanovení akciových pozic do jednoho národního trhu,
4.3 cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato, nebo
4.4 komodit jednotlivé komodity.
4.5 úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v této příloze. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v této příloze;
4.6 akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08, nebo
4.7 komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.
5. Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.
6. Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.
7. Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
g) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou analýzy situací se postupuje takto:
1. Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu + 8 % a v případě komodit + 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu + 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.
2. Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.
3. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku podle dosavadních pravidel takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel.
4. Nejvyšší očekávané ztráty podle bodu 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
h) Při stanovení kapitálového požadavku k opcím podle dosavadních pravidel metodou marží se postupuje takto:
1. Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle dosavadních pravidel zjednodušenou metodou, metodou delta plus, metodou analýzy situací nebo podle vlastních modelů podle dosavadních pravidel.
2. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí podle dosavadních pravidel je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v této příloze nebo koeficientů specifického akciového rizika použitých při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia podle dosavadních pravidel. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí podle dosavadních pravidel se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle dosavadních pravidel v závislosti na podkladovém nástroji.
3. Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle dosavadních pravidel, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle dosavadních pravidel.
4. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do měnových pozic nezařazují.
VIII. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel pro banky
a) Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku na základě vlastních modelů podle dosavadních pravidel jsou tato:
1. Model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu dobré shody (goodness of fit).
2. Model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací.
3. Model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí.
4. Model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno.
b) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna
Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle bodu 1 nebo 2 za posledních 60 pracovních dnů.
1. části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo
2. rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko.
c) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména
1. na základě postupů výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě,
2. na základě postupů výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo
3. pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika.
d) Denně se provádí zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka tento záměr ve lhůtě 3 měsíců od jeho úplného doložení odmítne nebo ve lhůtě 3 měsíců od úplného doložení záměru informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše o 2 měsíce, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tato skutečnost se oznamuje neprodleně České národní bance.
e) Nedostatky modelu je nutné neprodleně odstranit a zajistit dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.
IX. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle dosavadních pravidel pro družstevní záložny
a) Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia a koeficientu 0,08.
b) Při stanovení rizikově vážených aktiv investičního portfolia se postupuje takto:
1. Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
2. Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací družstevní záložna stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze.
3. V případě reverzního repa, repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů nedochází jejich převody ke změně jejich původních vykazovaných pozic. V případě reverzního repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě repa s cennými papíry družstevní záložna oceňuje poskytnutý cenný papír rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru a vypůjčovatele.
4. Podrozvahová rizikově vážená aktiva družstevní záložna stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle bodů 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v této příloze. Podrozvahová aktiva, na která se nevztahují ustanovení bodů 5, 6 a 8, se při stanovení podrozvahových rizikově vážených aktiv nezahrnují. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a směnky z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a směnky z opcí podle tabulky č. 2 v této příloze družstevní záložna použije příslušnou rizikovou váhu emitenta dluhopisu nebo dlužníka ze směnky nebo z pohledávky z vkladu nebo úvěru podle tabulky č. 1 v této příloze.
5. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v této příloze družstevní záložna stanoví jako součin podrozvahového aktiva nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy a směnky z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v této příloze. Od tohoto součinu družstevní záložna odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny k pokrytí závazku nebo výdaje z konkrétního podrozvahového aktiva, avšak pouze do výše tohoto součinu.
6. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle bodu 8, družstevní záložna stanoví jako součin podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 12 v této příloze. Od tohoto součinu družstevní záložna odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny k pokrytí závazku nebo výdaje z konkrétního podrozvahového aktiva, avšak pouze do výše tohoto součinu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie.
7. Pro účely stanovení podrozvahových rizikově vážený aktiv se u derivátů riziková váha 1,00 podle tabulky č. 1 v této příloze nahrazuje rizikovou vahou 0,50.
8. Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je 0.
c) Při zohlednění zajištění v rizikově vážených aktivech se postupuje takto:
1. Rozvahovému aktivu družstevní záložny, které je pohledávkou a které je zajištěno způsoby zajištění podle tohoto bodu, může být po dobu trvání zajištění, jsou-li dodrženy podmínky pro zajištění stanovené v bodu 4, přiřazena riziková váha
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo příslušné smluvní strany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrální vládou státu zóny A,
2. centrální bankou státu zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. orgánem územního celku státu zóny A,
5. orgánem územní samosprávy státu zóny A,
6. mezinárodní finanční institucí,
7. centrální vládou nebo centrální bankou státu zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A,
9. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,
10. obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, nebo
11. uznaným clearingovým centrem nebo burzou se sídlem ve státě zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této družstevní záložny,
c) úvěrové instituce se sídlem ve státě zóny A, v případě zástavního práva k pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této úvěrové instituce, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této úvěrové instituce,
d) emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému
1. centrální vládou státu zóny A,
2. centrální bankou státu zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. orgánem územního celku státu zóny A,
5. orgánem územní samosprávy státu zóny A,
6. mezinárodní finanční institucí, nebo
7. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do 1 roku včetně,
e) 0,50 v případě pohledávky z úvěru poskytnutého fyzické osobě na nemovitost zároveň danou do zástavy, která je ve výlučném vlastnictví dlužníka nebo dlužníků z tohoto úvěru, kteří v příslušné nemovitosti trvale bydlí nebo ji pronajímají; hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci, nebo
f) směnečně zavázané úvěrové instituce ve státě zóny A nebo B v případě směnky se stanovenou původní splatností do 1 roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven.
2. Podrozvahovému aktivu družstevní záložny, které je podrozvahovou pohledávkou nebo které je uvedeno v tabulce č. 2 v této příloze, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění, jsou-li dodrženy podmínky pro zajištění stanovené v bodu 4, přiřazena riziková váha
a) ručitele nebo poskytovatele záruky nebo příslušné smluvní strany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
1. centrální vládou státu zóny A,
2. centrální bankou státu zóny A,
3. Evropskými společenstvími,
4. orgánem územního celku státu zóny A,
5. orgánem územní samosprávy státu zóny A,
6. mezinárodní finanční institucí,
7. centrální vládou nebo centrální bankou státu zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
8. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny A,
9. úvěrovou institucí se sídlem ve státě zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do 1 roku včetně,
10. obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, nebo
11. uznaným clearingovým centrem nebo burzou se sídlem ve státě zóny A,
b) nula v případě zástavního práva k
1. pohledávce na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této družstevní záložny, nebo
2. cennému papíru emitovanému centrální vládou státu zóny A nebo institucí nebo osobou, jejichž závazky jsou zaručeny centrální vládou státu zóny A, centrální bankou státu zóny A nebo Evropskými společenstvími, nebo
c) 0,20 v případě zástavního práva k cennému papíru emitovanému mezinárodní finanční institucí.
3. Pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva nelze zajištění, které není uvedené v bodu 2, použít.
4. Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky nebo jiného zajišťovaného aktiva, pokud dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky:
a) závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné,
b) závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas,
c) závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění,
d) družstevní záložna je jediným zástavním věřitelem, je-li rozvahové nebo podrozvahové aktivum zajištěno zástavním právem podle bodu 1 písm. b) až d) nebo bodu 2 písm. b) a c),
e) zástavní právo ve prospěch družstevní záložny je zřízené jako první v pořadí, je-li pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti podle bodu 1 písm. e).
5. Pokud rozvahové nebo podrozvahové aktivum uvedené v bodu 4 není zajištěno v plné výši podle bodu 1 písm. a) až f) nebo podle bodu 2 písm. a) až c), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v této příloze.
X. Přístup pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku a k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle dosavadním pravidel pro družstevní záložny
a) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů investičního a obchodního portfolia obsahujících pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace, pevné termínové operace a opce. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách družstevní záložna vyjímá pozice
1. nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zaúčtovány na účtech nákladů nebo výnosů,
2. podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zaúčtovány na účtech nákladů nebo výnosů.
b) Při stanovení měnových pozic se postupuje takto:
1. Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
2. Měnové pozice opcí, které představují měnový nástroj, se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí, které se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem. Pro účely stanovení čistých měnových pozic v cizích měnách se zohledňují pouze delta ekvivalenty v cizích měnách opcí.
3. Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.
4. Celková měnová pozice v cizích měnách je větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách.
c) Při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku stanoví družstevní záložna, jejíž celková měnová pozice v cizích měnách převyšuje součin koeficientu 0,02 a hodnoty kapitálu družstevní záložny.
2. Kapitálový požadavek k měnovému riziku podle dosavadních pravidel se rovná součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice v cizích měnách.
d) Při výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia se postupuje takto:
1. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia družstevní záložna stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia.
2. Pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia se použijí ustanovení v této příloze upravující rizikově vážená aktiva investičního portfolia družstevní záložny a ustanovení v této příloze upravující výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia družstevní záložny.