Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)
16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn
Popisové pole
Dokumentace o vytyčení hranice pozemku
Náčrt
Zápisník
Návrh zobrazení změny
Protokol o výpočtech
Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů
Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b), d), e) a f).
16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti
16.10 Vzor náčrtu
16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů značkou č. 1.10, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u analogových map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob využití, jsou-li tyto údaje známy.
16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.
16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.5. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu a je-li významnější obsah zvýrazněn (například měřická síť červeně, budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu. U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je vchod.
16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.
16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.7. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.
16.16 Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření změn nebo, má-li náčrt více samostatných částí než 3, uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.
16.17 Zápisník obsahuje
16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.
16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje
16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je
U pomocných bodů podle bodu 16.6 a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality.
16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje
16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.
16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)
16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje
16.24 Návrh zobrazení změny má vždy elektronickou formu a tvoří jej změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality podle § 6 odst. 2 se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu zobrazení změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen "přiřazení změny") [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s analogovou mapou se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy, případně je z důvodu zobrazení změny v orientační mapě parcel možné uvést souřadnice odlišné. V prostorech s analogovou mapou se návrh zobrazení změny vyhotoví také v analogové podobě, a to na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce. Návrh zobrazení změny v analogové podobě obsahuje hlavičku s údaji o čísle geometrického plánu (zakázky), katastrálním území, mapovém listu a měřítku katastrální mapy a podle povahy změny a formy katastrální mapy identické body nebo značky čtvercové souřadnicové sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu.
16.25 Návrh zobrazení změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud
Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen "napojení změny") upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.
16.26 Návrh zobrazení změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:
Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.
Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů podle § 71 odst. 6 se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.
Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.
16.27 Přiřazení a napojení změny
16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu
16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku
16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od liniového nebo bodového prvku, jehož poloha v terénu je evidována v katastru nebo na základě vytyčení tohoto prvku v terénu; přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku124). Při převzetí souřadnic bodů použitých pro vymezení rozsahu věcného břemene z výsledků jiných zeměměřických činností ověřených ověřovatelem, například z dokumentace skutečného provedení stavby, se k těmto údajům připojí poznámka obsahující bližší specifikaci výsledku zeměměřické činnosti (nejméně jméno ověřovatele, číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u Úřadu, číslo z evidence ověřovaných výsledků a datum ověření).
16.30 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.
16.31 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje
16.4 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma lze průběh jejich hranice vymezit i s využitím map dřívějších pozemkových evidencí.
16.5 Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde
16.6 Úplné číslo pomocného měřického bodu a pomocného bodu pro výpočet má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 16.5 písmen a), b) a c) a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.
16.7 Vzor popisového pole
Pod popisovým polem se uvádí
16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny tiskopisem Úřadu. Název „Záznam podrobného měření změn“ v tiskopisu nebo při jeho vyhotovení počítačovými prostředky se upraví na název podle této vyhlášky, jedná-li se o neměřický záznam.
16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 0001 až 9999.
a) popisové pole,
b) náčrt,
c) zápisník,
d) protokol o výpočtech,
e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),
f) návrh zobrazení změny,
g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem.
a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,
b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,
c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.
a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr,
b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,
c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,
d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,
e) výpočet číselně určených výměr,
f) seznam souřadnic nově určených bodů,
g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty prováděla.
a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,
b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,
c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,
d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
e) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.
a) úplné číslo bodu (bod 16.5),
b) souřadnice obrazu v pořadí Y, X (bod 16.24),
c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,
d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,
e) případnou poznámku.
a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a označení listu katastrální mapy,
b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,
c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 7.3,
d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny a
e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry vypočítala.
a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,
b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo
c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo
d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.
a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,
b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, nebo
c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (po dohodě s katastrálním úřadem lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).
a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.
b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,
b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),
c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,
d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,
e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,
f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,
g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,
h) datum a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru, popřípadě otisk razítka vytyčovatele,
i) údaje o ověření.
a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,
b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,
c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného měření změn,
d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř záznamu podrobného měření změn v rozsahu 0001 až 3999.
a) text: „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,
b) seznam příloh podle bodu 16.2,
c) případné upozornění na návrh opravy geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo změny výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d).
1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,
2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto
2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),
2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.