26/2007 Sb. — Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)

Oddíl 1

§ 3

Katastrální území

(1) Hranice katastrálního území je spojnicí lomových bodů a vložených bodů na jejich přímých spojnicích (dále jen „lomový bod“) na obvodu katastrálního území a tvoří hranici pozemků⁷).

(2) Katastrální území se evidují

a) v souboru popisných informací svým názvem, číselným kódem⁸) a údaji zprostředkujícími vztah k územnímu členění České republiky,

b) v souboru geodetických informací svým obvodem označeným mapovou značkou hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou hranice územní správní jednotky nebo státu, pokud se hranice katastrálního území nebo její část s takovou hranicí shoduje.

(3) Název katastrálního území je v rámci České republiky vždy jedinečný.

§ 4

Pozemky a parcely

(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely⁹).

(2) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem se evidují pouze v souboru popisných informací jako parcely zjednodušené evidence.

(3) Sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než
Není-li možné tyto zásady dodržet s ohledem na požadavky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ¹⁰), lesního zákona¹¹) a stavebního zákona¹²), eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměry podle písmene a) nebo b).

a) 100 m² u zahrad,

b) 1000 m² u ostatních druhů pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří.

(4) V katastru se dále jako parcela eviduje

a) pozemek, na kterém je vodní nádrž, a pozemek tvořící koryto vodního toku¹³), je-li jeho koryto široké nejméně 2 m,

b) plocha zastavěná

1. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční číslo¹⁴), spolu s příslušenstvím budovy¹⁵) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka, které tvoří s budovou jeden celek,

2. budovou v areálu budov téhož vlastníka určených k jinému účelu než pro bydlení¹⁶),

3. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční číslo¹⁴), nebo budovou, která tvoří příslušenství hlavní budovy, jejíž vnější obvod je vlastnickou hranicí pozemku, nebo pokud jde o budovu obklopenou pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle odstavce 3 a nebo pokud jde o budovu jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, na němž je budova nebo její část postavena,

4. vodním dílem, které se eviduje v katastru podle vodního zákona ¹⁷) včetně plochy funkčně související s tímto vodním dílem, pokud nesplňuje podmínky pro vytvoření parcely stanovené v odstavci 3, obsahující dvůr, vjezd nebo drobné stavby,

c) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bodu 1 s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří a způsobem využití společný dvůr,

d) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bodu 2 s druhem pozemku ostatní plochy a způsobem využití manipulační plocha,

e) pozemek, na kterém je pozemní komunikace¹⁸), s výjimkou komunikací pro pěší a cyklisty na úrovni místních a účelových komunikací, jejichž šířka je menší než 2 metry,

f) nezastavěná plocha funkčně související s vodním dílem podle písmene b) bodu 4, pokud splňuje podmínky pro vytvoření parcely stanovené v odstavci 3, obsahující dvůr, vjezd nebo drobné stavby, s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití manipulační plocha.

(5) Parcely se v každém katastrálním území označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné. Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo

b) v jedné číselné řadě.

(6) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků. Přílohou vyrozumění je vždy identifikace parcel.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo různé údaje s právy související. Výjimkou jsou parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu.

§ 5

Budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla

(1) Budovy a vodní díla se evidují

a) v souboru popisných informací údaji o budově a vodním díle (§ 9 odst. 1),

b) v souboru geodetických informací

1. průmětem vnějšího obvodu budovy, který odpovídá průniku vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislému průmětu vnějšího obvodu budovy na terén (dále jen „obvod budovy“); zobrazení budov v katastrální mapě se řídí ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek – Kreslení a značky, nebo

2. průmětem obvodu vodního díla podle zvláštního právního předpisu¹⁹).

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy kód 1 nebo 5,

c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy kód 28,

d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy kód 1.

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

(4) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných²⁰), jako předměty vlastnictví vymezené v evidované budově²¹) (dále jen „jednotka“) se evidují v souboru popisných informací údaji o jednotce (§ 9 odst. 2).

Oddíl 2

§ 6

Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě.

(2) Přesnost geometrického a polohového určení katastrálních území a nemovitostí vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů uvedených v bodu 13 přílohy, nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodu 15 přílohy. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(3) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je určeno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

§ 7

Údaje o katastrálním území
V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:

a) název katastrálního území,

b) číselný kód katastrálního území⁸),

c) název a číselný kód obce, v níž katastrální území leží²²), s vazbou údajů o obci na název a číselný kód části obce,

d) název a číselný kód²³) kraje podle zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ²⁴), okresu, v jejichž územním obvodu katastrální území leží, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do jejichž správního obvodu náleží obec, v níž katastrální území leží,

e) pořadové číslo katastrálního území v rámci územního obvodu, ve kterém katastrální pracoviště vykonává působnost příslušného katastrálního úřadu; pořadová čísla katastrálních území nemusí tvořit souvislou číselnou řadu,

f) název a číselný kód finančního úřadu, v obvodu jehož územní působnosti katastrální území leží,

g) druh číslování parcel (bod 7 přílohy), údaj o souřadnicovém systému (bod 8 přílohy) a analogové mapě podle § 16 odst. 1 písm. b) (bod 9 přílohy), popřípadě údaj o tom, že v daném katastrálním území je vedena digitální katastrální mapa,

h) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.

§ 8

Údaje o parcele a údaje o parcele zjednodušené evidence

(1) V katastru se evidují tyto údaje o parcele:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) rozlišení a druh číslování parcel (bod 7 přílohy),

c) parcelní číslo,

d) výměra parcely,

e) kód způsobu určení výměry (§ 77 odst. 2),

f) druh pozemku a způsob využití pozemku (body 1 a 2 přílohy),

g) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),

h) číslo listu vlastnictví,

i) právní vztahy a další práva,

j) označení listu katastrální mapy [§ 16 odst. 1 písm. b) a bod 9 přílohy],

k) další údaje (§ 12),

l) souřadnice definičního bodu parcely v S-JTSK.

(2) O parcele zjednodušené evidence se evidují tyto údaje:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ (bod 7 přílohy),

c) parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence,

d) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,

e) původní nebo zbytková výměra po majetkoprávně provedených změnách,

f) číslo listu vlastnictví,

g) právní vztahy a další práva,

h) další údaje (§ 12),

i) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.

§ 9

Údaje o budově, vodním díle a jednotce

(1) V katastru se evidují tyto údaje o budově a vodním díle:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) údaje o parcele [§ 8 odst. 1 písm. b) a c)], popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích různých vlastníků,

c) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,

d) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním,

e) typ a způsob využití stavby (body 3 a 4 přílohy),

f) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),

g) číslo listu vlastnictví,

h) právní vztahy a další práva,

i) další údaje (§ 12),

j) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.

(2) V katastru se evidují tyto údaje o jednotce:

a) číslo jednotky,

b) údaje o budově, ve které je jednotka vymezena, podle odstavce 1,

c) typ jednotky a způsob využití jednotky (bod 5 přílohy),

d) typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 6 přílohy),

e) číslo listu vlastnictví,

f) spoluvlastnický podíl na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek,

g) právní vztahy a další práva,

h) další údaje (§ 12).

§ 10

Údaje o vlastníku a oprávněném z jiného věcného práva

(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku a oprávněném z jiného věcného práva:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky,

b) rodné číslo fyzické osoby,

c) označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení „docent“ nebo „profesor“ (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost, je-li součástí údaje o vlastníku nebo oprávněném z jiného věcného práva, pokud je uvedeno v listině, která je podkladem k zápisu práva. Titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem,

d) název a adresa sídla právnické osoby,

e) identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo právnické osoby cizího státu přidělené jí v cizině, bylo-li přiděleno.

(2) Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, eviduje se u ní datum narození ve tvaru rodného čísla bez koncovky ve formátu RRMMDD; u občanů Slovenské republiky se rodným číslem platným v České republice rozumí rodné číslo přidělené do 31. prosince 1992.

(3) Je-li vlastníkem nebo oprávněným z jiného věcného práva Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují údaje obdobně podle odstavce 1 písm. d) a e).

(4) O organizační složce právnické osoby se eviduje identifikační číslo právnické osoby s číselným doplňkem, vyjadřujícím pořadí organizační složky v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, název a adresa sídla organizační složky. U organizační složky právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo organizační složky, její název a adresa sídla.

(5) U vlastníka nebo oprávněného z jiného věcného práva, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název organizace, která má k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla této organizace. Není-li u cizího státu uvedena organizace, která má k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, sídlo vlastníka se neeviduje. Identifikační číslo cizího státu se eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.

§ 11

Údaje o právech a údaje s právy související

(1) V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy související:

a) právní vztahy a další práva k nemovitostem,

b) omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších předpisů (například právo stavby)²⁵),

c) poznámky²⁶),

d) údaje související s právy k nemovitostem evidované podle zvláštního právního předpisu, například upozornění na zahájení pozemkové úpravy²⁷), upozornění na rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci²⁸), a další skutečnosti, pokud zvláštní právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou-li potřebná pro správu katastru²⁹).

(2) U vlastnického práva a dalších práv se evidují údaje o vlastníku a oprávněném z dalších práv, označení práva, spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z dalších práv tato práva vykonává, údaje o nemovitosti, která je předmětem práva.

(3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje obsah práva jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti zatížené věcným břemenem, údaje o povinném z věcného břemene v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, údaje o nemovitosti oprávněného z tohoto práva, popřípadě údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a pokud bylo věcné břemeno sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka nemovitosti se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem. Oprávnění z věcného břemene pro osobu se eviduje pouze u nemovitosti povinného. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti povinného.

(4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava, výše jistiny zajištěné pohledávky, popřípadě podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o zástavním dlužníku v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo zástavní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek, jejich limit a doba, po kterou pohledávky mohou vzniknout, aby se na ně vztahovalo zajištění. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně jako u zástavního práva.

(5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o povinném z předkupního práva v případě, kdy se předkupní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo předkupní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno.

(6) U zápisu poznámkou se v katastru eviduje obsah předmětu poznámky jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se poznámka týká.

(7) U zápisu údaje souvisejícího s právy k nemovitostem podle odstavce 1 písm. d) se v katastru eviduje obsah údaje jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se zápis týká.

(8) Při zápisu podle odstavců 2 až 7 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden, a údaje o listině, která byla podkladem k zápisu práva nebo poznámky nebo údaje souvisejícího s právy k nemovitostem.

§ 12

Další údaje katastru

(1) V katastru se evidují tyto další údaje:
Tyto údaje obsahují stručný obsah upozornění, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se upozornění týká. Dále se uvádí označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým bylo upozornění zapsáno, a údaj o listině, která byla podkladem k zápisu upozornění.

a) upozornění, že zapsaný právní vztah a další právo jsou dotčeny změnou³⁰) (dále jen „plomba“),

b) upozornění na probíhající obnovu katastrálního operátu³¹),

c) upozornění na probíhající řízení o opravě chyby³²) v katastru nebo řízení o námitce³³),

d) upozornění na výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení [§ 50 odst. 5 písm. b) a § 58 odst. 4],

e) upozornění na podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

f) upozornění na související list vlastnictví,

g) upozornění na spornou hranici mezi pozemky a

h) další upozornění, pokud zvláštní právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru.

(2) V souboru popisných informací se dále evidují údaje o BPEJ u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaje o BPEJ tvoří pětimístný číselný kód BPEJ a odpovídající výměry dílů parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely více.

§ 13

Propojení katastru s informačními systémy

(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou

a) kód okresu,

b) číselný kód obce,

c) číselný kód části obce,

d) číselný kód katastrálního území⁸),

e) identifikační číslo právnické osoby nebo organizační složky státu nebo organizační složky právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku nebo organizační složky právnické osoby s číselným doplňkem vyjadřujícím pořadí organizační složky v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, její název a sídlo,

f) rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, její jméno, popřípadě jména, příjmení,

g) parcelní číslo,

h) popisné nebo evidenční číslo budovy,

i) souřadnice definičního bodu katastrálního území,

j) souřadnice definičního bodu parcely,

k) souřadnice definičního bodu budovy,

l) souřadnice definičního bodu vodního díla.

(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a údaji podle bodu 7 přílohy a budovu ve spojení s číselným kódem části obce a kódem typu budovy.

(3) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. i) až l) určují jednoznačně polohu katastrálního území, parcely, budovy a vodního díla v S-JTSK.

(4) V katastrálních územích s katastrální mapou podle § 16 odst. 1 písm. a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím souboru geodetických informací.

(5) V katastrálních územích, ve kterých není katastrální mapa podle § 16 odst. 1 písm. a) a c), se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím orientační mapy parcel (§ 16 odst. 12).

§ 14

Podrobné polohové bodové pole

(1) V katastru se vedou geodetické údaje³⁴) o bodech podrobného polohového bodového pole³⁵).

(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v § 68 a bodu 12.15 přílohy.

(3) Správa podrobného polohového bodového pole zahrnuje

a) zajištění zeměměřických činností při založení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole na základě rozhodnutí katastrálního úřadu,

b) řízení o poškození, zničení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole podle zákona o zeměměřictví ³⁶),

c) vedení dokumentace a

d) poskytování údajů o bodech podrobného polohového bodového pole.

§ 15

Místní a pomístní názvosloví

(1) V katastru se vedou

a) názvy územních samosprávných celků, částí obcí a katastrálních území,

b) pomístní názvy pozemkových tratí,

c) v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů sousedních států,

d) názvy veřejných prostranství,

e) názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění.

(2) Místní a pomístní názvy podle odstavce 1 písm. c) až e) se vedou pouze v obnoveném katastrálním operátu³⁷).

Oddíl 3

§ 16

Soubor geodetických informací

(1) Katastrální mapa³⁸) je závazným státním mapovým dílem³⁹) velkého měřítka, obsahuje body polohového bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:
Katastrální mapa může mít v ucelených částech katastrálního území různou formu. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a map v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském jsou uvedeny v bodu 9 přílohy.

a) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově katastrálního operátu novým mapováním (§ 54 až 62), na podkladě výsledků pozemkových úprav (§ 64 až 66), přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „přepracování“), s výjimkou mapy vyhotovené podle písmene c), nebo převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy (§ 63) (dále jen „digitální mapa“),

b) katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku (dále jen „analogová mapa“),

c) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském do digitální formy nebo digitální forma katastrální mapy vyhotovená podle dřívějších předpisů, zejména v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském (dále jen „digitalizovaná mapa“).

(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK nebo digitalizované mapy se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 10 přílohy. V ostatních katastrálních mapách se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle bodu 11 přílohy. Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis. Je-li katastrální mapa v S-JTSK, jsou jejím obsahem také trvale stabilizované body a trvale signalizované body polohového bodového pole.

(3) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic chráněných území a ochranných pásem, hranic nemovitostí a další prvky polohopisu.

(4) Zvláštním prvkem polohopisu digitální mapy a digitalizované mapy v S-JTSK jsou hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku. Při poskytování kopie katastrální mapy se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí v kopii katastrální mapy jen na žádost.

(5) Hranice a další prvky polohopisu podle odstavce 6 se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V odůvodněných případech lze použít kružnici nebo její část. Pokud to není možné, vyjádří se průběh hranice nebo dalšího prvku polohopisu úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m.

(6) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu, kterými jsou

a) osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody,

b) hrana koruny a střední dělicí pás silnice nebo dálnice,

c) most,

d) osa koryta vodního toku s šířkou koryta menší než 2 m,

e) propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace evidovaná jako parcela,

f) nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů,

g) zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž a boží muka,

h) budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téže parcele nebo které jsou součástí vodního díla evidovaného v katastru, s výjimkou drobných staveb²).

(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které nejsou obsaženy v odstavci 6, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy je revizí údajů katastru zjištěna změna oproti jejich zobrazení v katastrální mapě, popřípadě do doby obnovy katastrálního operátu.

(8) Popis katastrální mapy tvoří

a) uvnitř mapového rámu čísla bodů polohového bodového pole, čísla hraničních znaků na státní hranici, místní a pomístní názvosloví a označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami,

b) vně mapového rámu mimorámové údaje, kterými u analogové mapy jsou název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze ve správním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky; u digitální mapy a digitalizované mapy jsou tyto údaje obsaženy v jejich metadatech.

(9) V katastrálních územích, popřípadě v jejich částech, ve kterých katastrální úřad stanovil povinnost určovat polohu podrobných bodů v S-JTSK (dále jen „stanovené prostory“), jde-li o prostory s digitalizovanou nebo analogovou mapou, se spolu s touto mapou vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(10) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v analogové mapě musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

(11) Hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice se zobrazují podle skutečnosti i v případech, kdy jsou nemovitosti důležité z hlediska obrany státu, jeho vnitřního pořádku a bezpečnosti v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ústředním správním úřadem a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „Úřad“)⁴⁰).

(12) V územích, ve kterých není digitální mapa ani digitalizovaná mapa v S-JTSK, se poskytuje orientační mapa parcel. Orientační mapu parcel zpravidla tvoří rastrové obrazy katastrální mapy přibližně transformované do S-JTSK doplněné definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je do obnovy rastrového obrazu katastrální mapy doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 17

Soubor popisných informací

(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 7 až 12 vedené v informačním systému katastru nemovitostí.

(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy, zejména

a) výpis z katastru nemovitostí,

b) informace o vlastnících a jiných oprávněných,

c) informace o parcelách katastru,

d) informace o budovách a seznam budov s čísly popisnými a evidenčními,

e) informace o vodních dílech,

f) informace o jednotkách,

g) informace o územních jednotkách, které zahrnují seznamy okresů, seznamy obcí, seznamy katastrálních území, seznam částí obcí a úhrnné hodnoty druhů pozemků.

(3) Výpis z katastru nemovitostí obsahuje údaje listu vlastnictví, který se zakládá v katastrálním území vždy jeden pro skupinu nemovitostí nebo jednotek, ke kterým jsou evidovány shodné údaje podle § 11 odst. 2. Dále obsahuje údaje o nemovitostech a jednotkách, pro které je tento list vlastnictví založen, včetně údajů o právních vztazích a dalších právech, o poznámkách, omezeních a údajů souvisejících s právy k nemovitostem a k jednotkám a další údaje podle § 12. List vlastnictví se člení na záhlaví a části A, B, B1, C, D, E, F. V záhlaví jsou uvedeny údaje o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území, číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. List vlastnictví obsahuje v části
A – slovní označení vlastnického práva, údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, spoluvlastnický podíl, popřípadě slovní označení dalšího práva, údaje o oprávněném z dalšího práva a podíl, v jakém má oprávněný z dalšího práva toto právo k nemovitostem a jednotkám uvedeným v části B,
B – údaje o nemovitostech a jednotkách, které vlastník nebo spoluvlastníci zapsaní v části A vlastní, popřípadě ke kterým má oprávněný další právo, a plombu vyznačenou písmenem „P“ před označením nemovitostí a jednotek, jsou-li právní vztahy k nim dotčeny změnou [§ 12 odst. 1 písm. a)],
C – omezení a poznámky o skutečnostech, které vlastníka, oprávněného z dalších práv nebo třetí osobu omezují v nakládání s nemovitostmi a jednotkami uvedenými v části B, zatížení nemovitosti a jednotky jiným věcným právem, včetně údajů o dotčené nemovitosti a jednotce, údajů o oprávněném z jiného věcného práva, váže-li se omezení nebo jiné věcné právo k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
D – poznámky o podaném žalobním návrhu, informace o zahájení pozemkových úprav a další údaje, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti nebo k jednotce uvedené v části B, včetně údajů o tímto zápisem dotčené nemovitosti nebo jednotce, údajů o oprávněném z dalších práv uvedeném v části A, váže-li se tato poznámka nebo další údaj katastru k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
E – údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva a dalších práv uvedených v části A,
F – údaje o vztahu BPEJ k parcelám zemědělských pozemků uvedeným v části B.
Za částí F jsou uvedena upozornění podle § 12 odst. 1 písm. a) až d) s odkazem na označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým je evidováno podání, kterým jsou dotčeny zápisy na listu vlastnictví.

B1 – věcná práva odpovídající věcnému břemeni a práva zapsaná podle dřívějších předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí a jednotek uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech a jednotkách, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

(4) Pro vlastnictví jednotek v domě se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky domu s vymezenými jednotkami (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné údaje podle § 11 odst. 2 (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v domě“). Na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory nejsou uvedena jiná věcná práva, poznámky, popřípadě omezení vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v domě. Výjimkou jsou údaje o věcném břemeni zřízeném k části pozemku evidovanému na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory, které jsou uvedeny jak na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory, tak i na listu vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru.

(5) Samostatný list vlastnictví se dále zakládá v případě duplicitního zápisu vlastnictví (§ 45 odst. 3).

§ 18

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
Souhrnné přehledy o půdním fondu České republiky z údajů katastru se vyhotovují, pokud se nedohodne Úřad s ostatními ústředními správními úřady jinak, vždy se stavem ke dni 31. prosince.

§ 19

Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky zeměměřických činností při
uspořádané podle katastrálních území.

a) správě podrobného polohového bodového pole,

b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

c) projednání místních a pomístních názvů,

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje

a) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

c) seznamy souřadnic,

d) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje

a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

b) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy, včetně výpočtů souřadnic lomových bodů parcel a výpočtů výměr parcel, dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

c) prvopisy geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a podklady pro doplňování pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací, například vstupní počítačové soubory, výsledky transformací rastrových obrazů map pozemkového katastru,

d) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“) a koncept digitální nebo digitalizované mapy,

e) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu,

f) výsledky dalších činností při obnově katastrálního operátu novým mapováním, přepracováním a na podkladě výsledků pozemkových úprav a výsledky převodu (§ 63).

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje

a) seznam místních a pomístních názvů,

b) grafický přehled místních a pomístních názvů na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území s vyznačením kladu listů katastrálních map, kladu listů Základní mapy České republiky 1 : 10 000 a jejich číselným označením,

c) doklady o změnách a o schválení místních a pomístních názvů a názvů katastrálních území.

§ 20

Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací

(1) Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací (dále jen „spisová dokumentace“) obsahuje

a) sbírku listin,

b) spisy z řízení o návrhu na povolení vkladu práv a spisy jiných založených řízení a jejich seznamy,

c) protokoly o vkladech, protokoly o záznamech, protokoly o výsledku revize katastru, výkazy změn a záznamy pro další řízení,

d) listy vlastnictví, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 písm. c), pokud jsou vedeny v elektronické formě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

(3) Sbírka listin se vede pouze v listinné podobě. Dokumenty předložené pro zápis do katastru nemovitostí ve formě datové zprávy se za účelem založení do sbírky listin převedou^40a) a opatří doložkou
„Obsah této listiny obsahující.... listů odpovídá obsahu dokumentu ve formě datové zprávy (vstup), ze kterého byla převedena podle § 4a zákona č. 344/1992 Sb.
Převedl ........
dne .............“.
K doložce se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který převod provedl.

Oddíl 4

§ 21

Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených v § 6 až 15. Každá změna se zaznamenává v příslušném protokolu pod pořadovým číslem.

§ 22

(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, se považuje
Ke změně hranice katastrálního území podle písmene b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedené pozemkové úpravy.

a) sloučení více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území,

c) nahrazení pohyblivé hranice pevnou hranicí.

(2) Podklady pro rozhodnutí katastrálního úřadu o změně hranice katastrálního území jsou
Pokud je změna hranice katastrálního území prováděna v rámci komplexní pozemkové úpravy, jsou podklady podle písmen b) a c) nahrazeny rozhodnutím o schválení návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci⁴¹).

a) kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice černou čárou o tloušťce 1 mm a slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální mapy tak, aby v něm byla uvedena parcelní čísla pozemků, které částí svého obvodu tvoří novou hranici, v uspořádání podle dotčených katastrálních území,

b) vyjádření vlastníků dotčených nemovitostí k návrhu na změnu hranice,

c) prohlášení navrhovatele změny, že dá-li katastrální úřad ke změně souhlas, zajistí na svůj náklad označení a zaměření lomových bodů hranic pozemků (§ 88) na nové hranici katastrálního území, pokud není řízení o změně hranic zahájeno z podnětu katastrálního úřadu, a

d) vyjádření místně příslušné obce.

(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

(4) V případě změny hranice katastrálního území
může být geometrický plán nahrazen měřickou dokumentací.

a) při obnově katastrálního operátu novým mapováním (§ 54 až 62), nebo

b) při pozemkových úpravách, na podkladě jejichž výsledků se provádí obnova katastrálního operátu (§ 64 až 66),

§ 23

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování hranic v terénu.

(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem⁴²), její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice katastrálního území a hranice obce v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě. Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi i možnost odstranění pohyblivé hranice na hranici obce.

(5) Změna hranice obce a s ní související změna hranice katastrálního území se v katastru provádí na základě žádosti a dohody obcí a listin vyhotovených podle zvláštních právních předpisů⁴³). Oddělená část katastrálního území se buď sloučí do sousedního katastrálního území nebo vznikne nové katastrální území. Katastrální úřad oznámí provedenou změnu hranice katastrálního území vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny. Přílohou tohoto oznámení je výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, a srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

§ 24

Změna hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí, se v katastru provádí na podkladě údajů dokumentárního díla státních hranic poskytnutých Ministerstvem vnitra⁴⁴).

§ 25

(1) Před podáním návrhu na schválení změny nebo nového názvu katastrálního území Úřadem⁴⁵) si katastrální úřad vyžádá stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu. Stanovisko obce se přikládá k návrhu.

(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“) a obci, v níž katastrální území leží.

§ 26

(1) Změnu údajů podle § 7 písm. b) až d) a f) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(2) Změny údajů podle § 7 písm. a), e), g) a h) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

§ 27

(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru Českému statistickému úřadu a Zeměměřickému úřadu.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28

(1) Ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti v souboru geodetických informací dochází

a) změnou hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla,

b) přesnějším určením souřadnic lomových bodů hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla,

c) prvotním číselným vyjádřením hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla, daným souřadnicemi lomových bodů a jejich spojnicemi,

d) při opravě chybného geometrického a polohového určení nemovitosti.

(2) Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně čísla bodu, novými údaji.

(3) Prvotní, popřípadě změněné geometrické a polohové určení nemovitosti se do souboru geodetických informací zavádí podle

a) výsledků obnovy katastrálního operátu novým mapováním a přepracováním a výsledků převodu (§ 54 až 63),

b) výsledků obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav (§ 64 až 66),

c) geometrického plánu podle § 73 odst. 1 písm. a) až i),

d) upřesněného přídělového plánu (§ 83),

e) záznamu podrobného měření změn [§ 76 odst. 1 písm. b) a c)],

f) neměřického záznamu (§ 84).

(4) Nově vzniklé parcely se označují

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady podle § 4 odst. 5.

(5) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu podle § 59.

(6) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(7) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 8.

(8) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(9) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(10) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území (komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor apod.) a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

(11) Při označování nové parcely vodní plochy, železniční dráhy a pozemní komunikace se vychází z těchto zásad:

a) koryto vodního toku se nepřerušuje, pokud není zakryto, nebo pokud na něm není vodní dílo, které se eviduje v katastru,

b) při mimoúrovňovém křížení železničních drah a pozemních komunikací se nepřerušuje železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí po terénu bez ohledu na jejich význam; přerušuje se železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí po mostě,

c) při úrovňovém křížení

1. železniční dráhy a pozemní komunikace se přerušuje pozemní komunikace,

2. pozemních komunikací se přerušuje komunikace nižšího významu v sestupném pořadí silnice I. třídy, silnice II. třídy a silnice III. třídy, místní komunikace, účelová komunikace,

d) železniční dráha nebo pozemní komunikace vedoucí po vodním díle se přerušuje, pokud způsob využití pozemku neurčuje jinak.

(12) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 4 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 4 písm. b).

(13) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 4 písm. b).

(14) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 4.

(15) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě listin, jejichž součástí je geometrický plán, upřesněný přídělový plán, neměřický záznam nebo podklady pro změnu hranice katastrálního území a obce nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru, doplnění pozemku evidovaného zjednodušeným způsobem nebo rozhodnutí o opravě chyby.

(16) Sloučení parcel splňující podmínky podle § 4 odst. 3 a 7 se zapisuje na podkladě ohlášení vlastníka doloženého rozhodnutím nebo souhlasem příslušného stavebního úřadu podle stavebního zákona ⁴⁶), popřípadě jeho vyjádřením, pokud se takové rozhodnutí nebo souhlas nevydává.

§ 29

(1) Ke změně výměry parcely dochází

a) při změně hranice pozemku,

b) při změně geometrického a polohového určení pozemku i při nezměněných hranicích pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry (§ 77 odst. 2) i při nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo

d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka podle bodů 14.9 a 14.10 přílohy, pokud se nejedná o obnovu katastrálního operátu, novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 30

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů

a) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví – Českého inspektorátu lázní a zřídel⁴⁷),

b) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody⁴⁸),

c) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu nebo odborné organizace státní památkové péče, které vedou ústřední seznam kulturních památek České republiky⁴⁹),

d) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného orgánu⁵⁰),

e) o chráněném ložiskovém území, popřípadě dobývacím prostoru nebo území zvláštního zásahu do zemské kůry, a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, popřípadě obvodního báňského úřadu⁵¹),

f) o ochranném pásmu vodního zdroje a rozhodnutí vodoprávního úřadu⁵²),

g) o ochranném pásmu vodního díla a rozhodnutí vodoprávního úřadu⁵³).

(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je

a) kopie katastrální mapy s označením nemovité kulturní památky nebo se zobrazením průběhu hranice chráněného území a ochranného pásma mapovou značkou podle bodů 10.3 a 11.1 přílohy,

b) záznam podrobného měření změn obsahující geometrické a polohové určení chráněného území, pokud jeho hranice není shodná s hranicemi parcel v katastrální mapě,

c) listina, která obsahuje podle obcí a katastrálních území seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a kódy vyjadřujícími typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 6 přílohy.

(3) Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských a lesních pozemků a nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v katastru provádí podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu¹⁰), v případě pozemků určených k plnění funkcí lesa orgánu státní správy lesů¹¹), nebo rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav⁴¹), jsou-li v těchto listinách údaje o ochraně výslovně uvedeny, a na základě ohlášení vlastníka pozemku⁵⁴).

§ 31

(1) Změna čísla listu vlastnictví, změna údajů o právních vztazích a dalších právech [§ 8 odst. 1 písm. h) a i), § 8 odst. 2 písm. f) a g), § 9 odst. 1 písm. g) a h) a § 9 odst. 2 písm. e) až g)] se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.

(2) Změna údajů o budově a jednotce podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) se v katastru provádí podle sdělení obcí.

(3) Změnu údajů o parcele podle § 8 odst. 1 písm. a), b), e), j) a k) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(4) Změna údajů o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu využití stavby a typu a způsobu využití jednotky se v katastru provede na základě příslušných listin⁵⁴) až po její realizaci v terénu.

§ 32

(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa trvalého pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě
Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji informačního systému evidence obyvatel⁵⁶).

a) listiny při vkladu nebo záznamu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném,

b) údajů získaných z informačního systému evidence obyvatel propojeného s informačním systémem katastru nemovitostí,

c) potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu⁵⁵),

d) údajů zjištěných při obnově katastrálního operátu novým mapováním a zapsaných v soupisu nemovitostí [§ 56 odst. 3 písm. a)] a při obnově katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav,

e) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo

f) oznámení správního úřadu.

(2) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresy bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě listiny při vkladu nebo záznamu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(3) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje na podkladě

a) výpisu z obchodního rejstříku⁵⁷) nebo jiného zákonem určeného rejstříku⁵⁸), pokud se vznik právnické osoby do takového rejstříku zapisuje, nebo

b) listiny předložené soudem, orgánem státní správy, exekutorem, notářem, pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku podle písmene a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v daném rejstříku vyplývá, že se jedná o tutéž osobu.

(4) U právnických osob, které se do žádného rejstříku nezapisují, organizačních složek státu, městských částí, městských obvodů a organizačních složek právnických osob se zapisuje změna
U finančního úřadu, celního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, které se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů podle písmen a) a c).

a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny, popřípadě změny zákona,

b) identifikačního čísla na základě potvrzení Českého statistického úřadu,

c) adresy sídla pouze na základě jejich ohlášení.

(5) Změna titulu nebo vědecké hodnosti se v katastru provede při vkladu nebo záznamu práv na podkladě listiny obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném.

§ 33

(1) Údaje o BPEJ se v katastru mění při

a) změnách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ⁵⁹),

b) obnově katastrálního operátu,

c) změnách hranic pozemků, nebo

d) opravě chyby.

(2) Katastrální úřad provádí změny podle

a) odstavce 1 písm. a) nahrazením dosavadních údajů novými údaji předanými příslušným orgánem,

b) odstavce 1 písm. b) přizpůsobením údajů změnám výměr parcel, s výjimkou obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledku pozemkových úprav [§ 66 odst. 1 písm. m)],

c) odstavce 1 písm. c) využitím údajů o BPEJ uvedených v geometrickém plánu [§ 78 odst. 1 písm. e)] a

d) odstavce 1 písm. d) z úřední povinnosti.

(3) Při evidování údajů o BPEJ v katastru se využívají údaje podle § 12 odst. 2, popřípadě údaje podle odstavce 2. V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ nemusí zavádět do katastru samostatně, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m² trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

§ 34

Za změnu v podrobném polohovém bodovém poli se považuje

a) zničení a poškození měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole,

b) zřízení, přemístění, nebo odstranění bodu podrobného polohového bodového pole,

c) změna geodetických údajů o bodu podrobného polohového bodového pole, včetně změny souřadnic při novém určení.

§ 35

V katastru se změní

a) název okresu, obce a části obce na podkladě listiny vydané podle zvláštních právních předpisů⁶⁰),

b) název katastrálního území podle § 25,

c) název ulice a veřejného prostranství na podkladě listiny vydané podle zvláštního právního předpisu⁶¹),

d) název vodního toku a vodní plochy ve standardizovaném znění podle databáze geografických názvů vedené pro Základní mapu České republiky 1 : 10 000 (dále jen „databáze geografických názvů“).

Oddíl 5

§ 36

Předmětem vkladu⁶²) jsou práva zapisovaná do katastru na základě

a) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti,

b) smlouvy o zástavním právu a smlouvy o podzástavním právu k nemovitosti,

c) smlouvy o věcném břemeni,

d) smlouvy o předkupním právu k nemovitosti s účinky věcného práva,

e) prohlášení vlastníka budovy podle zákona o vlastnictví bytů ⁶³), není-li prohlášení přílohou smlouvy o převodu vlastnického práva k první převáděné jednotce,

f) smlouvy o převodu jednotky⁶⁴),

g) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního právního předpisu⁶⁵),

h) prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti nebo do jiného obdobného jmění právnické osoby⁶⁶) (dále jen „základní kapitál“), doloženého společenskou smlouvou nebo zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou nebo jinou listinou s projevem vůle právnické osoby (například usnesení valné hromady) přijmout nemovitost do svého základního kapitálu, a v případě zvýšení základního kapitálu též výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku dokládající zvýšení základního kapitálu,

i) dohody o vypořádání společného jmění manželů⁶⁷) a smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu⁶⁸), je-li předmětem vypořádání nemovitost,

j) dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů, týkají-li se konkrétní nemovitosti,

k) dohody všech vlastníků jednotek v domě o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy⁶⁹),

l) prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o zrušení vymezení jednotek v domě a změně vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy⁷⁰),

m) dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem⁷¹),

n) smlouvy o výstavbě, jejíž součástí je převod spoluvlastnických podílů na pozemku⁶³).

§ 37

(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 36 (dále jen „smlouva“) nemovitosti evidované v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů a není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů⁷²).

(2) Návrh na vklad se smlouvou, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich. Obdobně se postupuje v případě, je-li předmětem smlouvy
jehož předmětem jsou nemovitosti v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů.

a) zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

b) vypořádání společného jmění manželů, nebo

c) zřízení věcného břemene,

(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu¹²) je možné předložit k zápisu do katastru jako součást pouze první smlouvy, na základě které se zapíše změna práva k nemovitosti do katastru, pokud zápis této změny směřuje k uskutečnění změny využití území a pokud je v návrhu na vklad o zápis celého geometrického plánu výslovně požádáno. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy⁷⁴), ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. V dalších smlouvách, předkládaných k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem v souvislosti s tímto geometrickým plánem, se označují převáděné parcely již podle stavu katastru po zápisu změny.

(4) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud není z technických příčin nezpůsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje rozdíl v údajích vzniklý po potvrzení geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit.

(5) Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje, jsou-li ve smlouvě pozemky označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy, pokud jsou v návrhu na vklad nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání návrhu na vklad a ke smlouvě je připojena identifikace parcel, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, byla-li smlouva uzavřena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.

(6) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda ve smlouvě podle § 36 jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže
V případě, že nelze zjistit projev vůle žádným z uvedených způsobů, zjistí se pravost podpisu jiným vhodným způsobem. Projev vůle zástavního věřitele v zástavní smlouvě není třeba zjišťovat.

a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zvláštního právního předpisu⁷⁵),

b) smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu,

c) smlouva obsahuje prohlášení advokáta o pravosti podpisu⁷⁶),

d) právnická osoba předložila podpisový vzor ověřený způsobem podle písmene a) nebo c) shodný s podpisem na smlouvě a výpis z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, popřípadě jiný doklad o právní subjektivitě a o osobě oprávněné jednat za právnickou osobu, nebo

e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.

(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu při zjišťování skutečností, které se zkoumají při vkladu práva podle zákona o zápisech práv do katastru ⁷⁷), dále vychází zejména

a) z rozhodnutí nebo souhlasu příslušného správního úřadu s dělením nebo scelováním pozemků, nebo z jeho vyjádření, pokud se takové rozhodnutí nebo souhlas nevydává⁷⁸),

b) z kopie nabídky k převodu vlastnictví bytu nebo ateliéru jeho nájemci vlastníkem bytu, popřípadě vlastníkem budovy⁷⁹), pokud je nájemcem fyzická osoba a byt nebo ateliér se převádí jiné osobě,

c) z písemného souhlasu příslušného orgánu s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru⁸⁰),

d) z potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu⁸¹),

e) z potvrzení příslušného stavebního úřadu o tom, že sekce je stavebně a technicky uspořádána tak, že může plnit samostatně základní funkci budovy,

f) ze souhlasu příslušného soudu nebo správního orgánu k právnímu úkonu účastníka řízení podle zvláštních právních předpisů.

§ 38

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad a výsledek řízení o vkladu. V souboru popisných informací u dotčených nemovitostí a jednotek vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou³⁰).

(2) Katastrální úřad po vkladu práva vyznačí na prvopisech smlouvy nebo na jejich úředně ověřených opisech nebo kopiích doložku⁸²)
„Katastrální úřad pro ...
Katastrální pracoviště ...
Vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. (č. j.) ...
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ...
Právní účinky vkladu vznikly ke dni ...“

(3) V případech, kdy katastrální úřad povolí vklad písemným rozhodnutím, tj. kdy
doplní se pod doložkou odkaz na písemnou formu pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu „O povolení vkladu bylo vydáno písemné rozhodnutí, které nabylo právní moci dnem ..............“. Toto rozhodnutí se připojí k listině tak, aby se stalo její neoddělitelnou součástí. K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného zaměstnance katastrálního úřadu. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení⁸³).

a) rozhodnutím není povolován vklad všech práv ke všem nemovitostem uvedeným v listině,

b) v průběhu řízení došlo ke změně označení předmětných nemovitostí (například při obnově katastrálního operátu),

c) je to vhodné s ohledem na okolnosti dané věci,

(4) Pokud je vklad povolen pravomocným rozsudkem soudu, připojí se na listinu, na základě které byl vklad povolen, doložka
„Katastrální úřad pro ...
Katastrální pracoviště ...
Vklad práva povolen rozhodnutím soudu ...
ze dne ... sp. zn. (č. j.) ...
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí ...
dne ... pod sp. zn. ...
Právní účinky vkladu vznikly ke dni ...“

(5) Má-li listina více listů, spojí se tyto pevně do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině.

(6) Jde-li o vklad práva k nemovitostem evidovaným v územní působnosti více katastrálních úřadů, připojí se v doložce podle odstavce 2 za spisovou značku katastrálního úřadu, který o vkladu rozhodoval, název katastrálního úřadu společně příslušného k provedení vkladu a spisová značka, pod kterou byl vklad proveden.

(7) Po vkladu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 1. Spis se uloží do spisové dokumentace a listiny, na jejichž podkladě byl proveden vklad do katastru, se uloží do sbírky listin.

§ 39

(1) Záznamem⁸⁴) se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem na základě listin, které podle zvláštních právních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem,

a) předložených příslušnými státními orgány přímo k zápisu do katastru, nebo

b) přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného.

(2) Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6, nejedná-li se o listinu,

a) která je podle zvláštního právního předpisu označena za veřejnou listinu, nebo

b) která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní správy nebo samosprávy.

(3) Listinou, která podle zvláštních právních předpisů potvrzuje právní vztahy, se rozumí

a) listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy,

b) listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že se na jejím základě provádí zápis do katastru záznamem⁸⁵),

c) pravomocné rozhodnutí státního orgánu,

d) jiné opatření, kterým se na základě zvláštního právního předpisu zřizuje, převádí, mění nebo ruší právo k nemovitosti,

e) smlouva či dohoda, jejíž právní účinností dochází podle zvláštního právního předpisu ke vzniku, změně nebo zániku práva k nemovitosti,

f) výpis
jehož přílohou je soupis nemovitostí a soupis jiných práv k nemovitostem, kterých se má zapisovaná změna týkat, a v případě rozdělení právnické osoby protokol o rozdělení majetku se soupisem nemovitostí a pohledávek zajištěných zástavním právem k nemovitostem evidovaným v katastru,

1. z obchodního rejstříku, který prokazuje sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, nebo

2. z jiného zákonem určeného rejstříku, pokud vznik právnické osoby je podmíněn zápisem do tohoto rejstříku, který prokazuje sloučení, splynutí nebo rozdělení jiných právnických osob,

g) listina, která prokazuje, že došlo ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo změně právní formy právnické osoby, u které nedochází k přeměně zápisem do zákonem stanoveného rejstříku, jejíž přílohou je soupis nemovitostí a soupis jiných práv k nemovitostem, kterých se má zapisovaná změna týkat, a v případě rozdělení právnické osoby protokol o rozdělení majetku se soupisem nemovitostí a pohledávek zajištěných zástavním právem k nemovitostem evidovaným v katastru.

(4) Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a její vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, musí být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.

(5) Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené nemovitosti právo správy.

(6) Listinou, na základě které se zapisuje vlastnické právo k nové stavbě v případě, že vlastníkem stavby není vlastník pozemku, je i listina, na základě které měl stavebník právo stavbu postavit se souhlasem vlastníka pozemku.

§ 40

(1) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním právním předpisu označeny podle katastrálního zákona⁸⁶), nemusí být ohlášení doloženo listinou podle § 39 odst. 3. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního právního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.

(2) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je zvláštním právním předpisem vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale ve zvláštním právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle § 39 odst. 3, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého

a) souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva učiněným osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzením o zániku práva zapsaného dosud v katastru vydaným osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“).

(3) V souhlasném prohlášení podle odstavce 2 písm. a) musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmene a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona ⁸⁶),

d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(4) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 2 písm. b) musí být

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 3 písm. a),

b) označení toho, jehož právo zaniklo, údaji podle odstavce 3 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona ⁸⁶),

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo,

e) odkaz na ustanovení zvláštního právního předpisu, podle kterého k zániku práva došlo, a

f) uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva.

§ 41

(1) Zápis vlastnického práva nabytého příklepem v soudní dražbě se zapíše na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu nebo soudního exekutora o zaplacení vydražené nemovitosti⁸⁷).

(2) Zápis vlastnického práva nově vzniklé obce vzniklého podle zvláštního právního předpisu⁸⁸) se zapíše na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 4 doloženého rozhodnutím krajského úřadu a dohodou obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec.

(3) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě ohlášení zástupce spoluvlastníků domu nebo společenství vlastníků nebo vlastníka nové jednotky doloženého smlouvou o výstavbě, popřípadě další listinou, která prokazuje, že vlastníkem je někdo jiný než stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.

§ 42

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí tří let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě ohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle zvláštního právního předpisu^88a) došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu^88b) své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě ohlášení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3.

(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku⁸⁹). K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou připojí ověřená kopie⁷⁵) příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci⁹⁰), popřípadě schválení privatizace⁹¹), včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993, soupis nemovitého majetku a výpis z obchodního rejstříku. Při uskutečnění převodu privatizovaného majetku Ministerstvem financí se dále připojí ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného majetku do příslušnosti hospodařit Ministerstvu financí.

§ 43

(1) Zánik věcného břemene zpeněžením podle zvláštního právního předpisu⁹²) se zapíše podle ohlášení doloženého ohlášením insolvenčního správce; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(2) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty⁹³) se do katastru zapíše na základě potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(3) Zánik zástavního práva a zánik věcného břemene vyvlastněním podle zvláštního právního předpisu^94a) se zapíše na základě potvrzení vyvlastňovacího úřadu; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(4) Vznik zástavního práva k jednotce povinného vlastníka k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků ostatních jednotek⁹⁵) se zapíše na základě ohlášení zástavních věřitelů nebo některého z nich, popřípadě společenství vlastníků⁹⁶), obsahující označení dotčených vlastníků včetně označení jednotek v jejich vlastnictví a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o přisouzení pohledávek vlastníků jednotek. Zánik tohoto zástavního práva se do katastru zapíše na základě potvrzení zástavních věřitelů nebo společenství vlastníků, které musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(5) Vznik předkupního práva podle zvláštního právního předpisu^96a) se zapíše na základě ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu doloženého ověřenou částečnou kopií textové části opatření obecné povahy (územního plánu nebo regulačního plánu) opatřenou záznamem o účinnosti. Ověřená částečná kopie obsahuje úvodní a závěrečnou stranu textové části opatření obecné povahy a tu část jeho textové části, kterou se vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. Pokud vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření není provedeno uvedením pozemků označených podle katastrálního zákona, nebo pokud z opatření obecné povahy nevyplývá, pro kterou osobu předkupní právo vzniklo, musí tyto údaje vyplývat z ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu. Předkupní právo se zapisuje k celému pozemku i v případě, že byla pro veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné opatření nebo veřejné prostranství určena pouze jeho část.

§ 44

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení dědického řízení, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije. Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě listiny, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla.

(2) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi podle § 40 odst. 4.

§ 45

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny uvedené v § 39 až 44 jsou čitelné a rozhodnutí uvedená v § 39 a § 41 až 44 jsou pravomocná, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona ⁸⁶), zda právní vztahy a jejich změny, které listiny potvrzují nebo osvědčují, navazují na dosavadní stav zápisů v katastru, popřípadě zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí nebo jiná listina má některý z uvedených nedostatků, vrátí ji s uvedením zjištěných nedostatků⁹⁷) vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá. Pro listiny, které jsou podkladem k záznamu práva, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky, s tím, že duplicitní zápis bude v případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu, nebo v případě shody o vlastnictví na základě uznání provedeného souhlasným prohlášením s náležitostmi podle § 40 odst. 3, popřípadě jednostranným prohlášením s obdobnými náležitostmi podle § 40 odst. 3, že vlastnické právo druhé osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Duplicitní zápis vlastnictví nelze provést na základě rozhodnutí státního orgánu o určení vlastnického práva v případě, že dotčené osoby byly účastníky daného řízení nebo se jedná o takové rozhodnutí, které je podle zákona závazné pro každého. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.

§ 46

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, ve kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru a informace o vyřízení záznamu.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin, na základě kterých má být proveden záznam, se vyznačí v souboru popisných informací u dotčených nemovitostí a jednotek plomba.

(3) Po záznamu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 2 a rozhodnutí nebo jiná listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 47

(1) Listiny určené k zápisu nebo výmazu poznámky²⁶) se zaznamenávají v protokolu o záznamech podle § 46 odst. 1 a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 jsou čitelné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona ⁸⁶) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(3) Poznámku na základě rozhodnutí příslušného orgánu katastrální úřad zapíše bez ohledu na právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí. K výmazu poznámky na základě rozhodnutí zapsané podle prvé věty je nutné doložit právní moc rozhodnutí, pokud ze zvláštního právního předpisu^97a) neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 má některý z nedostatků uvedených v odstavci 2 nebo není doložena právní moc rozhodnutí podle odstavce 3, vrátí ji s popisem zjištěných nedostatků vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá.

(5) Po zápisu nebo výmazu poznámky se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 48

(1) Pro zápis dalších práv do katastru platí přiměřeně § 39 až 42, § 45 a 46 ⁸⁴).

(2) Listiny určené k zápisu dalších práv do katastru a k jejich výmazu se zaznamenávají v protokolu o záznamech a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(3) Zápis katastrální úřad provede na základě ohlášení oprávněného z dalšího práva, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny podle katastrálního zákona⁸⁶), přičemž podpisy nemusí být ověřeny podle § 39 odst. 2.

(4) V případě, že další právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu vlastnického práva.

(5) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je další právo odvozeno.

(6) Po zápisu dalších práv do katastru a jejich výmazu se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin.

Oddíl 6

§ 49

Zápis jiných údajů katastru

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou

a) listiny dokládající skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem katastru,

b) informace vyšetřené katastrálním úřadem nebo převzaté z jiných informačních systémů.

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

(3) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 písm. a) jsou čitelné a pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona ⁸⁶) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Pro listiny, které jsou podkladem k zápisu jiných údajů do katastru, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(4) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků a jiných oprávněných, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka nebo jiného oprávněného.

(5) Informaci o zahájení pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav²⁸). Informaci o schválení návrhu pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv⁹⁸), popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

§ 50

Revize katastru

(1) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna⁹⁹).

(2) Před zahájením revize katastru se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě, že adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize katastru jsou

a) hranice katastrálního území,

b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku, způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,

c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena před účinností této vyhlášky,

d) další prvky polohopisu,

e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení,

f) seznamy budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznam budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla přidělena, nebo identifikačních čísel,

h) body polohového bodového pole,

i) místní a pomístní názvy.

(5) Zjištěné změny

a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn (§ 76 a bod 16 přílohy) nebo změny tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru,

b) nedoložené podle písmene a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.

(6) Pokud se zápis podle odstavce 5 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru¹⁰⁰). Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 5 písm. b).

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění jeho povinností¹⁰¹).

(8) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

a) datum a rozsah provedené revize katastru,

b) způsob provedení revize katastru (pochůzka v terénu, využití leteckých snímků, jednání s obcí a vlastníky apod.),

c) výčet příloh protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné změny údajů katastru podle odstavce 5 nebo které obsahují zejména výsledky revize údajů podle odstavce 4 písm. c), d), g) a h), a

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.

§ 51

Lhůty pro vyznačování změn údajů katastru v katastrálním operátu

(1) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru nejpozději do 30 dnů

a) po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu, nebo

b) po doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku.

(2) V případě, že se změny údajů katastru týkají i souboru geodetických informací, vyznačí se v souboru popisných informací a v digitální nebo v digitalizované mapě současně. V případě digitalizované mapy vyhotovené v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském nebo v případě analogové mapy se změny vyznačí v souboru popisných informací bezprostředně po jejich vyznačení v těchto mapách.

(3) Změny jiných údajů katastru se zapisují do 60 dnů po doručení příslušné listiny.

(4) Bezodkladně se zapisují poznámky na podkladě usnesení soudu o nařízení exekuce a rozhodnutí o zajištění majetku v trestním řízení, popřípadě jiné poznámky, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

§ 52

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává zahájení opravy z vlastního podnětu a na základě došlých návrhů³²).

(2) Chybný zápis práva a údaje s právem souvisejícího, parcelního čísla, čísla popisného a evidenčního, čísla jednotky, druhu pozemku, způsobu využití pozemku, BPEJ, způsobu využití stavby, způsobu využití jednotky, způsobu ochrany nemovitostí, údaje o vlastníku nebo oprávněném z jiného věcného práva podle § 10 opraví katastrální úřad na základě

a) listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, nebo

b) opravy listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést.

(3) Chybné geometrické a polohové určení opraví katastrální úřad na základě
Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

a) výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro účely katastru, podle potřeby v součinnosti s osobou odborně způsobilou k výkonu zeměměřických činností¹⁰²) (dále jen „způsobilá osoba“) a

b) písemného prohlášení vlastníků, že hranice nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna; prohlášení není třeba, pokud z původního výsledku zeměměřické činnosti je chyba zřejmá, nebo pokud se jedná o opravu na podkladě opravy listiny^102a).

(4) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

§ 53

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 52, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jejich zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

Oddíl 7

§ 54

Zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad s předstihem nejméně šesti měsíců nebo, jedná-li se o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně dvou měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona ¹⁰³). Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, příslušnému pozemkovému úřadu, osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (například dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy), a dále bez ohledu na rozsah vlastnictví státu vždy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkovému fondu České republiky.

(2) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 55

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dotčenými dalšími správními orgány¹⁰⁴) (například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů, místně příslušným vodoprávním úřadem, pokud lze předpokládat, že by mohla při zjišťování hranice koryta vodního toku vzniknout pochybnost o jeho hranici).

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, s výjimkou území, kde se převezmou výsledky předchozí obnovy. Písemná pozvánka kromě místa a času zjišťování hranic obsahuje

a) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník pověřit svého zástupce na základě plné moci a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

b) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví¹⁰⁵) a

c) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona^105a) a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního zobrazení v katastrální mapě, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách³³).

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

§ 56

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Při zjišťování hranic se rozlišují

a) hranice vlastnické,

b) hranice druhů pozemků, popřípadě rozhraní způsobu využití nemovitosti,

c) obvody budov a obvody vodních děl,

d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku podle § 10,

b) druh pozemku,

c) způsob využití pozemku a typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní a pomístní názvy,

f) další prvky polohopisu.

§ 57

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice katastrálního území se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území. Průběh hranice na obvodu pozemkových úprav se znovu nevyšetřuje.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci v termínu uvedeném ve výzvě katastrálního úřadu. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou čárou 0.014 s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (§ 88) mapovými značkami podle bodu 10 přílohy.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou

a) chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu její oprava červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice,

b) zřetelný posun hranice způsobený přírodními vlivy, s výjimkou změn podle vodního zákona ¹⁰⁶), zobrazí se změna hranice v náčrtu červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí se poznamená důvod změny hranice a skutečnost, že se nejedná o chybu v katastru,

c) vědomě provedená změna průběhu hranice v terénu, vyznačí se v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě černou čárou 0.014 a nová hranice se vyznačí červenou čárou 0.012 se slučkou, přičemž vlastníci se vyzvou k předložení příslušných listin a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu¹⁰⁷) v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu 10.3 přílohy. Komise poučí vlastníky o možnosti řešit spor o vlastnictví příslušné části pozemku občanskoprávní cestou.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků. V případě, že tento způsob využití pozemku

a) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního úřadu došlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona ¹⁰⁸), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici druhu pozemku,

b) není u dotčeného pozemku v katastru evidován a podle vyjádření vodoprávního úřadu nedošlo k přechodu vlastnických práv podle vodního zákona ¹⁰⁸), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici vlastnickou,

c) odpovídá zobrazení v katastrální mapě, považuje se hranice koryta vodního toku za vlastnickou hranici,

d) neodpovídá zobrazení v katastrální mapě a je-li příčinou změna koryta vodního toku podle vodního zákona ¹⁰⁶), považuje se v terénu vyšetřená hranice koryta vodního toku za hranici druhu pozemku.

(6) Při zjišťování obvodu budovy nebo obvodu vodního díla, které nejsou doposud vyznačeny v katastru nebo jejichž obvod neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, se vyznačí v náčrtu jejich obvod červenou čárou 0.012 a mapovou značkou budovy nebo vodního díla. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis nové budovy nebo vodního díla, popřípadě změny obvodu budovy nebo obvodu vodního díla do katastru¹⁰⁹).

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o průběhu této hranice pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentárního díla státních hranic⁴⁴).

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 6 přílohy) se v terénu nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popřípadě z podkladů předložených příslušnými správními orgány.

(9) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

§ 58

(1) Náčrt zjišťování hranic se vyhotovuje ve vhodném měřítku jako zvětšenina katastrální mapy nebo se připravuje počítačovými prostředky na podkladě rastrového obrazu katastrální mapy tak, aby dovoloval zřetelné zobrazení hranic pozemků a zapsání údajů. Náčrt zjišťování hranic se připravuje na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně 150 g/m² ve formátu A3, popřípadě se do tohoto formátu skládá. Obsahuje v barevném rozlišení zobrazení dosavadních a nových hranic pozemků, včetně hranic pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem, další prvky polohopisu, místní a pomístní názvy, čísla listů vlastnictví, čísla popisná a čísla evidenční budov, čísla sousedních náčrtů zjišťování hranic, rozhraní jednotlivých náčrtů zjišťování hranic, orientaci náčrtu zjišťování hranic k severu a údaj o jeho měřítku, název katastrálního území, informaci o čísle protokolu a čísle odpovídajícího měřického náčrtu, dále datum vyhotovení, podpis vyhotovitele náčrtu zjišťování hranic, podpisy členů komise a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Změna hranice druhu pozemku, včetně změny, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu¹¹⁰), a změna rozhraní způsobu využití pozemku se v náčrtu zjišťování hranic vyznačí červenou čárou 0.012 podle skutečného stavu v terénu. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis změny do katastru, je-li taková listina ke změně potřebná¹¹¹).

(3) Zjištěné změny dalších údajů podle § 56 odst. 3, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(4) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas
Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou červenou čárou 0.012 tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Opravy údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu.

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s dohodnutým termínem k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru s uvedením lhůty k jejich předložení.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

§ 59

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

§ 60

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí, popřípadě upřesněných přídělových plánů,

f) geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, jedná-li se o další prvky polohopisu,

g) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

§ 61

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě

a) dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v soupisu nemovitostí a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací, a

b) listin, které jsou podkladem pro zápis změn údajů katastru, doručených v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním.

§ 62

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad v součinnosti s obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 63

(1) Katastrální mapy, které jsou podle § 16 odst. 1 písm. b) vedeny jako analogové mapy, se obnovují přepracováním na digitální mapu nebo digitalizovanou mapu.

(2) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním se zveřejní nejméně dva měsíce předem na úřední desce. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 50 odst. 4 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle písmene g),

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací (§ 90),

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací,

e) nový výpočet výměr dílů BPEJ.

(4) Souřadnice lomových bodů hranic parcel analogové mapy a parcel zjednodušené evidence, souřadnice lomových bodů obvodů budov a obvodů vodních děl a souřadnice lomových bodů dalších prvků polohopisu se

a) převezmou z registru souřadnic těchto bodů evidovaných v katastru,

b) vypočtou z výsledků dřívějšího geodetického nebo fotogrammetrického určení polohopisu v S-JTSK nebo v původním souřadnicovém systému, ve kterém bylo provedeno číselné zaměření přepracovávané katastrální mapy, nebo z výsledků měření dokumentovaných v záznamech podrobného měření změn v místním souřadnicovém systému; v případě dalších prvků polohopisu převezmou z geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu¹¹²),

c) určí vektorizací rastrových souborů analogových map v S-JTSK nebo v jiném souřadnicovém systému transformovaných do S-JTSK, u nichž je eliminována deformace mapy, nebo

d) určí kartometrickou digitalizací, pokud nelze užít postup podle písmene c), přičemž souřadnice se transformují do S-JTSK po mapových listech nebo po blocích.

(5) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(6) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky podle bodu 14.9 přílohy, a v ostatních případech se zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru digitalizované katastrální mapy.

(7) Pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním platí obdobně § 62.

(8) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním se zveřejní v součinnosti s příslušnou obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby se při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem postupuje podle odstavců 4 až 6. Uvědomění vlastníků o doplnění těchto pozemků do digitální mapy se provede

a) oznámením, nebo

b) vyložením doplněného souboru popisných informací a souboru geodetických informací k veřejnému nahlédnutí. V souladu s § 52 je možné při veřejném nahlédnutí podat návrh na opravu údajů katastru.

§ 64

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav. Zejména určí postup při označení parcel parcelními čísly a způsoby transformace rastrových souborů map dřívějších pozemkových evidencí¹¹³).

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán nebo upřesněný přídělový plán. V tom případě se použije také § 66 odst. 1 písm. a) až e) a n).

§ 65

(1) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 10.3 přílohy, i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.

(2) V případě ponechání pohyblivé hranice katastrálního území v obnovovaném katastrálním operátu se souřadnice lomových bodů této hranice vypočtou jako průměr ze souřadnic protilehlých lomových bodů spůlné parcely, kterou pohyblivá hranice prochází.

§ 66

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) seznam parcel vstupujících do pozemkových úprav,

b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,

c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků^113a),

d) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací¹¹⁴) (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

e) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

f) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

g) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole podle § 68 odst. 2,

h) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

i) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

j) dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

k) geometrické plány pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmene h),

l) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahů věcných břemen k částem pozemků; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu,

m) u parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu,

n) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o změnách hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách pomístních názvů,

o) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu¹¹⁵),

p) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav ověřené podle zákona o zeměměřictví ¹¹⁶) musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem¹¹⁷) (dále jen „ověřovatel“) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Podklady pro obnovu podle odstavce 1 se mohou předávat postupně, přitom doklady podle odstavce 1 písm. d), e), g) a o) předá ověřovatel bez zbytečného odkladu.

(4) Nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací vyhotovený podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků písemným oznámením.

Oddíl 8

§ 67

Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu¹¹⁸) ověřené podle zákona o zeměměřictví ¹¹⁶)

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány a upřesněné přídělové plány,

d) neměřické záznamy,

e) výsledky podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu a

f) geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby pro zobrazení dalších prvků polohopisu v katastrální mapě¹¹²).

§ 68

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole podle bodů 12.4 a 12.5 přílohy s vlastníkem dotčené nemovitosti.

§ 69

(1) Geometrickým základem podrobného měření jsou

a) body polohového bodového pole, popřípadě pomocné měřické body, v případě použití technologie globálního navigačního družicového systému¹¹⁹) (dále jen „GNSS“) také body referenční sítě permanentních stanic,

b) v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, jejichž souřadnice byly určeny v S-JTSK s přesností podle bodu 13.1 přílohy, nebo výjimečně v místním souřadnicovém systému, nejedná-li se o stanovené prostory, nelze-li postupovat podle písmene a) nebo je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(3) Stanovené prostory zveřejňuje příslušný katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 70

Připojení na identické body

(1) Je-li změnu potřebné zobrazit a navázat na polohopisný obsah katastrální mapy, která není v S-JTSK, měření se připojí s ohledem na rozsah zaměřované změny na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“). V katastrálním území, ve kterém probíhá obnova katastrálního operátu, se měření připojí na identické body tak, aby změnu bylo možné zobrazit v dosavadní i nové katastrální mapě, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(2) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven 3/4 délky takové spojnice.

(3) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku tří nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(4) Jako identický bod lze použít i styk hranic tří nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice dvou identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(5) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 71

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s přesností podle bodu 13.1 přílohy a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se nově určované lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků označí trvalým způsobem podle § 88. Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje obdobně podle § 85 až 87. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií hranice. Body polohového bodového pole se ověřují podle geodetických údajů nebo z výsledků měření. Ověření identických bodů se provede určením jejich vzájemné polohy (například polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně dvou jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě.

(4) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(5) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik jejího obvodu s terénem.

(6) Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká, a případu, kdy se jedná o hranici mezi pozemky jednoho vlastníka. Pro polohu zaměřených navazujících kontrolních bodů platí obdobně kritéria podle § 85 odst. 5. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit (bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený apod.) a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(7) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

(8) Charakteristiky, kritéria a ověření přesnosti měření jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(9) Výsledky měření se zaznamenávají do tiskopisu Úřadu nebo polním registračním zařízením. Textový výstup z registračního zařízení s výsledky měření musí být obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Pokud k měření bylo použito technologie GNSS, zápisník měření se netiskne. Výsledky měření se připojí k záznamu podrobného měření změn.

§ 72

(1) Převzetím výsledku zeměměřických činností se rozumí převzetí ověřeného výsledku zeměměřických činností, který se využívá pro správu a vedení katastru, katastrálním úřadem od způsobilé osoby.

(2) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda
U zeměměřických činností lze převzít jejich dílčí výsledky, pokud vznikají postupným dokončováním ucelených a na sebe navazujících samostatných etap činností.

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) měření je připojeno na body geometrického základu v souladu s § 69, a

c) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci zpět způsobilé osobě. O výsledku převzetí katastrální úřad vyrozumí písemně ověřovatele. Při opakovaném předkládání výsledku zeměměřických činností se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu.

(4) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu¹²⁰).

§ 73

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 22 odst. 3,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru s výjimkou případu podle § 16 odst. 6 písm. h),

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, že jejich výsledky nejsou využity pro obnovu katastrálního operátu (§ 64 odst. 3),

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků,

j) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) V katastrální mapě nelze bez geometrického plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 83) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 90 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(4) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 74

Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa.

(3) Dalšími podklady jsou zejména

a) záznamy podrobného měření změn [§ 2 odst. 1 písm. b)],

b) údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech podrobného polohového bodového pole,

c) údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo jako kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou v katastru obsaženy.

§ 75

Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady podle § 74 ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která vyhotovuje geometrický plán, je odborně způsobilá, může katastrální úřad při poskytování podkladů podle odstavce 1 požadovat předložení dokladu prokazujícího způsobilost podle zákona o zeměměřictví ¹⁰²).

§ 76

Záznam podrobného měření změn

(1) Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podkladem

a) pro vyhotovení geometrického plánu,

b) pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nemění hranice pozemku, obvod budovy nebo obvod vodního díla [například určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma podle § 30 odst. 2 písm. b), dalších prvků polohopisu podle § 16 odst. 6], nebo

c) pro opravu chyby v katastru katastrálním úřadem.

(2) Záznam podrobného měření změn pro doplnění nebo zobrazení změny dalších prvků polohopisu podle odstavce 1 písm. b) se vyhotovuje i na podkladě geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu¹¹²).

(3) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(4) Náležitosti záznamu podrobného měření změn jsou stanoveny v bodu 16 přílohy.

(5) Ověření záznamu podrobného měření změn vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) v pravém dolním rohu první strany záznamu podrobného měření změn a v pravém dolním rohu poslední strany jeho částí podle bodu 16.1 přílohy a podle bodu 16.2 přílohy; pokud se části nebo přílohy skládají z více listů nebo archů, musí být spojeny obdobně podle § 78 odst. 5.

§ 77

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a z podrobných bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn
Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

a) ve stanovených prostorech souřadnicemi v S-JTSK,

b) v ostatních prostorech souřadnicemi v S-JTSK, popřípadě pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

(2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí
Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí.

a) ze souřadnic S-JTSK lomových bodů s kódem kvality 3 nebo 4 a souřadnic lomových bodů, které jsou vloženými body na přímých hranicích, bez ohledu na jejich kód kvality; způsob určení výměry se označí kódem 2,

b) jiným číselným způsobem, tj. z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označí kódem 1,

c) ze souřadnic lomových bodů, z nichž nejméně jeden lomový bod, který není vloženým bodem na přímé hranici, má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označí kódem 0, nebo

d) graficky
s přihlédnutím k plošné deformaci mapového listu; způsob určení výměry se označí kódem 0.

1. planimetrováním,

2. výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo

3. výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě,

(3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Oddělovanou část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové parcely měla být menší než 0,50 m². Vzniklý díl se v geometrickém plánu označí písmenem malé abecedy a jeho výměra se uvede v m² na dvě desetinná místa.

(4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy.

(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

§ 78

Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Geometrický plán má tyto náležitosti:
V geometrickém plánu se poznamená případný návrh na opravu geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo na změnu výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d). Vzory geometrických plánů jsou uvedeny v bodu 18 přílohy.

a) popisové pole (bod 17.1 až 17.3 přílohy),

b) grafické znázornění (bod 17.4 až 17.12 přílohy),

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí (bod 17.13 až 17.17 přílohy),

d) seznam souřadnic (bod 17.18 až 17.20 přílohy),

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu (bod 17.21 až 17.23 přílohy).

(2) Geometrický plán pro

a) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů,

b) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu 10.3 přílohy,

c) změnu hranice katastrálních území musí obsahovat zobrazení a stručný popis nové hranice katastrálních území podle skutečného stavu, například pomocí čísel lomových bodů nové hranice, i když taková změna nebyla ještě schválena,

d) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán může být vyhotoven pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků,

e) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví. Je-li změnou dotčena hranice parcely, od které je vymezen rozsah věcného břemene k části pozemku zobrazený v katastrální mapě, obsahuje geometrický plán i zpřesnění nebo opravu geometrického a polohového určení rozsahu tohoto věcného břemene.

(3) Geometrický plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(4) Geometrický plán se vyhotovuje na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(5) Geometrický plán má základní formát A4 a vyhotovuje se jen po jedné straně podložky. Geometrický plán větších rozměrů se do základního formátu skládá postupem podle bodů 3b a 3c ČSN 01 3111 Skládání výkresů, aby složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje přelepkou nesoucí na zadní straně geometrického plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na geometrickém plánu samém.

(6) Je-li v geometrickém plánu navrženo zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků vyžadující doložení souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6, uvede se nad popisovým polem upozornění: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 19a odst. 4 katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.“.

§ 79

Ověření geometrického plánu

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) v popisovém poli geometrického plánu, a to na všech stejnopisech.

(2) Podpis, datum ověření a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje pod otisk razítka ověřovatele.

§ 80

Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O potvrzení geometrického plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v geometrickém plánu s katastrálním úřadem a k převzetí geometrického plánu zpět. Přílohou žádosti o potvrzení geometrického plánu jsou nejméně tři stejnopisy geometrického plánu a záznam podrobného měření změn.

(2) Před potvrzením geometrického plánu katastrální úřad zkontroluje, zda geometrický plán je vyhotoven pro některý z účelů podle § 73 odst. 1 a zda nemá jiné vady podle § 72 odst. 2.

(3) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání podle odstavce 2 a je-li v souladu s údaji záznamu podrobného měření změn. Souhlas s očíslováním parcel katastrální úřad potvrdí na všech předložených stejnopisech geometrického plánu. Údaje o potvrzení geometrického plánu obsahují číslo řízení, datum, jméno, případně jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného potvrzováním geometrických plánů a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem. Jeden stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn se ponechá na katastrálním úřadu pro další využití, ostatní stejnopisy geometrického plánu se vrátí ověřovateli.

(4) Geometrický plán, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nepotvrdí a geometrický plán se záznamem podrobného měření změn vrátí ověřovateli s písemným odůvodněním. Žádost o potvrzení opraveného geometrického plánu se považuje za novou žádost. Při opakovaném předkládání geometrického plánu se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu. Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru. Takové nesoulady, pokud tím zřetelnost a srozumitelnost geometrického plánu neutrpí, opraví ověřovatel, přičemž na vhodném místě všech stejnopisů geometrického plánu, popřípadě ve zvláštní příloze pevně spojené s geometrickým plánem, a v záznamu podrobného měření změn uvede upozornění na tyto opravy, které ověří předepsaným způsobem. Za vadu se rovněž nepovažuje chyba, která je způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými vyhotoviteli geometrického plánu, jejichž nesprávnost nemohl vyhotovitel geometrického plánu rozpoznat. Tyto chybné údaje geometrického plánu se uvedou do souladu s údaji katastru z úřední moci při zápisu, pokud s ověřovatelem není dohodnut jiný způsob nápravy.

(5) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(6) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

(7) Pokud byl geometrický plán potvrzen, a přesto není způsobilý při předložení listiny, jejíž je součástí, k vyznačení změny do katastru, vyznačí se tato skutečnost pod popisové pole záznamu podrobného měření změn.

§ 81

Dokumentace geometrického plánu
Katastrální úřad založí stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn do měřické dokumentace.

§ 82

Vyhotovení a ověření kopie stejnopisu geometrického plánu

(1) Ověřenou kopii stejnopisu geometrického plánu založeného podle § 81 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli geometrického plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí se stejnopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.“, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem vyhotovení, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného ověřováním kopií geometrických plánů.

(2) Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii stejnopisu geometrického plánu jen v případě, že geometrický plán je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru.

§ 83

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popřípadě je určena jen přibližně, kde podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a platná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít v rámci jednoduché pozemkové úpravy jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán. Takto lze použít upřesněný přídělový plán také tehdy, jedná-li se o digitalizovanou mapu, avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram jeho vyhotovení se projedná s příslušným pozemkovým úřadem, zejména s ohledem na postup prací při pozemkových úpravách.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu¹²²). Pro upřesněný přídělový plán platí obdobně § 74 až 82 s tím, že obsahuje ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru u všech nově vznikajících parcel nebo jejich souboru stejného nabyvatele údaje podle přídělového operátu, popřípadě označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence, pokud se liší od označení v přídělovém operátu.

(4) Vzor upřesněného přídělového plánu je uveden v bodu 19 přílohy.

§ 84

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem překreslením do analogové mapy bez jejich vytyčení a zaměření podle § 90. Neměřický záznam obsahuje zobrazení změny v náčrtu, zpravidla na kopii katastrální mapy, a podle potřeby je přiloženo porovnání parcel, tj. jejich parcelních čísel a výměr před změnou a po ní. Neměřický záznam neobsahuje zápisník.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

§ 85

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení (§ 6 odst. 1) dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků (například příkopem nebo hrází).

(4) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí způsobem podle § 88, pokud již nejsou trvale označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením s přesností odpovídající kódu kvality 3. Vytyčené lomové body hranice se ve stanovených prostorech zaměří v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

(5) Namísto vytyčení hranice je možno provést zaměření takové dosavadní hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh byl v terénu vlastníky upřesněn, která pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze upřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Upřesněním hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu daný délkou podle § 16 odst. 10, který nebyl v analogové mapě vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

(6) Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely¹²³) katastrální úřad do katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Neoddělitelnou součástí souhlasného prohlášení je geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice. Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6. V případě, kdy se zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesnění výměry parcely dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno pouze některým z těchto vlastníků. Jedná-li se o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(7) V souhlasném prohlášení podle odstavce 6 musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby,

b) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona⁸⁶),

c) popis průběhu vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku čísly bodů podle výsledku zeměměřické činnosti,

d) uvedeno, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru a nadále jimi respektovány.

(8) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka podle odstavce 6, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru.

(9) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

§ 86

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemku

(1) K účasti na projednání vytyčené hranice přizve způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje
Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník pověřit svého zástupce na základě plné moci,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice a o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 87

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemku tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku a protokol o vytyčení hranice pozemku. Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) na každé samostatné části dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

(2) Vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku se vyhotovují na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(3) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků předá vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemku objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(4) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemku je vytyčovatel povinen předat do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

Oddíl 9

§ 88

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech (například beton, skála) se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (například v korytě vodního toku), použije se po dohodě s vlastníkem způsob označení podle § 89 odst. 1 písm. b), nebo se hraniční znak neumisťuje.

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice pozemku podle katastrálního zákona³) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (například trubkou, kolíkem).

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem. Taková skutečnost se uvede v geometrickém plánu, v záznamu podrobného měření změn a v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 10.2 přílohy.

§ 89

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 88.

Oddíl 10

§ 90

Postupné doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální mapy

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 8) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním nebo při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena výměra parcel, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 91

(1) Hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 se zobrazuje v katastrální mapě vždy při zápisu věcného břemene do katastru provedeném po účinnosti této vyhlášky. Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 zapsaného do katastru před účinností této vyhlášky se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky podle § 12 odst. 1 písm. g) se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění podle § 57 odst. 4 při obnově katastrálního operátu novým mapováním.

§ 92

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (například poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech. V případě zjištěného posunu se změna do katastrální mapy vyznačí postupem podle bodu 16.26 přílohy.

§ 93

Geometrický plán vyhotovený podle dosavadní právní úpravy a předložený k potvrzení do 30. dubna 2007 se považuje za plán vyhotovený podle této vyhlášky.

§ 94

Obsah katastrální mapy vyhotovené podle předpisů platných v minulosti může být proti ustanovení § 16 odst. 2 až 7 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu, přitom mapové značky uvedené v bodech 10.8 a 11.2 přílohy se nově nevyznačují.

§ 95

Do doby úpravy informačního systému katastru nemovitostí umožňující samostatné evidování vodních děl, nejpozději do 31. prosince 2007, se vodní díla evidují v katastru jako budovy s typem budovy vodní dílo.

§ 96

(1) Na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do účinnosti této vyhlášky se zápis do katastru provede podle dosavadní právní úpravy.

(2) U návrhů na vklad podaných do 30. června 2007 katastrální úřad v řízení o povolení vkladu práva považuje projev vůle osob uvedených v prvopisu smlouvy podle § 36 za zjištěný i tehdy, pokud smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly.

§ 97

Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

§ 98

Pokud nebyl do účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 99

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

2. Vyhláška č. 179/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

3. Vyhláška č. 113/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.

4. Vyhláška č. 163/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 100

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2007.

§ 1

Úvodní ustanovení
Tato vyhláška podrobněji upravuje předmět a obsah katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic pozemků, označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, postup při vkladu, záznamu a poznámce.

§ 2

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) nádvořím plocha příslušející k budově, včetně rozestavěné¹) (dále jen „budova“), obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby²) a související plochy, které nesplňují podmínky pro to, aby byly podle § 4 odst. 3 a 4 evidovány samostatně jako parcely,

b) záznamem podrobného měření změn výsledek podle § 76 a obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle předpisů platných v minulosti, dokumentované u katastrálního úřadu, a to měřická část geometrického plánu, polní náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů,

c) dřívějšími pozemkovými evidencemi

1. pozemkové evidence předcházející katastru, kterými jsou bývalý pozemkový katastr, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí, a

2. operáty přídělového a scelovacího řízení,

d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona³), který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem podle této dřívější pozemkové evidence,

e) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální⁴),

f) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely, zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejího středu se souřadnicemi určenými v S-JTSK,

g) BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka⁵),

h) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků mimo zastavěné území,

i) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností při obnově katastrálního operátu nebo geometrický plán, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i ve vztahu k oprávněnému z dalších práv k nemovitostem⁶).

Příloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb.
Technické podrobnosti pro správu katastru

1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek, a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě).
3	chmelnice		Pozemek, na němž se pěstuje chmel.
4	vinice		Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva.
5	zahrada		Pozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek [§ 3i písm. e) zákona č. 252/1997 Sb.].
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.
10	lesní pozemek	lesní poz	Pozemek s lesním porostem a pozemek u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je a) budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr podle § 4 odst. 4 písm. c), c) zbořeniště, d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

2. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.	2 až 7 a 10
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.	2, 6 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les (ne hospodář.)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.	10
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo ohrazováním.
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.	13
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.	14
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj.	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět.pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha [§ 4 odst. 4 písm. d)].
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	2 až 10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Svah, skála a jiná neplodná půda.
28	vodní plocha, na které je budova	vod.pl.s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11

Poznámka:

1. Druh pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

2. Je-li na stavební parcele evidována budova nebo vodní dílo ve vlastnictví jiného vlastníka, je u této parcely ve výpisu z katastru nemovitostí vyznačen způsob využití „stavba“ s označením listu vlastnictví „LV“, na kterém je tato budova nebo vodní dílo evidováno.

3. Typ stavby

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č.p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č.e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
4	rozestavěná budova	rozestav.
6	vodní dílo	vod. dílo

4. Způsob využití stavby

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód typu st.
2	zemědělská usedlost	zem.used	Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.	1 a 4
6	bytový dům	byt.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7	rodinný dům	rod.dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8	stavba pro rodinnou rekreaci	rod.rekr	Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.	1,2 a 4
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m² (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].	1,3 a 4
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt.zař	Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
13	zemědělská stavba	zem.stav	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].	1,3 a 4
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod.
16	stavba technického vybavení	tech.vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy.
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20	víceúčelová stavba	víceúčel	Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.).
21	skleník		Skleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona.
22	přehrada		Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.	6
23	hráz přehrazující vodní tok nebo údolí	hráz př.	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
24	hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni	hráz pod	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
25	hráz ohrazující umělou vodní nádrž	hráz ohr	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
26	jez		Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
27	stavba k plaveb.účelům v korytech nebo na březích vod.toků	plav.úč.	Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
28	stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)	vodní el	Vodní dílo podle § 2 písm e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
29	stavba odkaliště	odkališ.	Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.

Poznámka:

1. U budov se zapisuje převažující způsob využití.

2. V informačním systému katastru nemovitostí mohou být uvedeny též zrušené kódy způsobu využití stavby 1 (průmyslový objekt), 3 (objekt k bydlení), 4 (objekt lesního hospodářství) a 5 (objekt občanské vybavenosti), které není možné nově zapisovat, a to až do doby nejbližší změny v katastru týkající se příslušné budovy nebo do obnovy katastrálního operátu novým mapováním.

5. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)

Typ jednotky			Způsob využití jednotky
Kód	Název	Zkráceně	Kód	Název	Zkráceně
1	byt nebo nebytový prostor		1	byt
2	rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor	rozest.	2	ateliér
			3	garáž
			4	dílna nebo provozovna	dílna
			5	jiný nebytový prostor	j.nebyt.

6. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Typ	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
		7	národní park - II. zóna
		8	národní park - III. zóna
		9	ochranné pásmo národního parku
		10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
		11	chráněná krajinná oblast - II.-IV. zóna
		12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
		13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
		14	ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
		34	evropsky významná lokalita
		35	ptačí oblast
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
		16	pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
		17	pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
		18	nemovitá kulturní památka
		19	ochr. pásmo nem.kult. pam.,pam. zóny,rezervace, nem. nár.kult. pam.
3	ochr.přír.léč.láz, přír.léčiv. zdroje a zdroje přír.min.vody	20	vnitřní území lázeňského místa
		21	přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
		22	ochr. pásmo přír.léčiv. zdroje nebo zdroje přír. miner.vody
4	ochrana nerostného bohatství	23	chr.lož.území,dob.prostor,chr.území pro zvl.zásahy do z.kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
5	ochrana značky geodetického bodu	25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
6	jiná ochrana pozemku	27	zemědělský půdní fond
7	ochrana vodního díla	28	ochranné pásmo vodního díla
8	ochrana vodního zdroje	29	ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
		32	ochranné pásmo vodního zdroje 1.stupně
		33	ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně

Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
23	Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34	Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.

7. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

7.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence	Označení
Parcela katastru nemovitostí	PKN
Parcela zjednodušené evidence	PZE

7.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

Druh číslování parcel	Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě	1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě	2

7.3 Původ parcely zjednodušené evidence

Původ parcely	Zkratka	Kód
Evidence nemovitostí	EN	3
Pozemkový katastr	PK	4
Přídělový plán nebo jiný podklad	GP	6

8. Souřadnicový systém

Název	Kód
S-JTSK	1
gusterbergský	2
svatoštěpánský	3
místní	4

9. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a katastrální mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském
MAPOVÝ LIST
STÁTNÍ MAPY MĚŘÍTKA 1:50 000

Obr. 1
MAPOVÝ LIST MAPY
MĚŘÍTKA 1:5000

Obr. 2
KLAD TRIANGULAČNÍCH LISTŮ V SYSTÉMECH GUSTERBERG A SVATÝ ŠTĚPÁN

Obr. 3

9.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v S-JTSK navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).

9.2 Klad a rozměry mapových listů v S-JTSK se odvozují u map měřítek:

a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) (obr. 2),

c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) (obr. 2).

9.3 Rozměry rámu mapových listů v S-JTSK včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm)	Délka úhlopříčky rámu (mm)	Rozměry zobrazeného území (m)	Plocha zobrazeného území (ha)
1:5000	500 x 400	640,31	2500 x 2000	500
1:2000	625 x 500	800,39	1250 x 1000	125
1:1000	625 x 500	800,39	625 x 500	31,25

9.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka

a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího sídla zobrazeného na tomto listu, popřípadě morfologického útvaru), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 9.2); čísla se oddělí pomlčkou (například OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (například OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),

c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (například OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

9.5 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v systému gusterbergském nebo svatoštěpánském navazuje na klad triangulačních listů v těchto systémech. Sloupce jsou číslovány římskými čísly samostatně na východ a na západ od základního poledníku. Vrstvy pak arabskými čísly od nejsevernější vrstvy k jihu (obr. 3). Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy.

9.6 Klad a rozměry mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském se odvozují u map měřítek

a) 1:2880 – dělením triangulačního listu na 4 sloupce ve směru osy Y a 5 vrstev ve směru osy X (obr. 4),

b) 1:1440 – dělením mapového listu měřítka 1:2880 na dva sloupce a dvě vrstvy, na poloviny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 5),

c) 1:720 – dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6). Rozměry rámu mapových listů v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm, palce)	Délka úhlopříčky rámu (mm, palce)	Rozměry zobrazeného území (m, sáhy)	Plocha zobrazeného území (ha, jitra)
1:2880	658,5 x 526,8	843,29	1896,484 x 1517,187	287,7321
1:2880	25 x 20	32,02	1000 x 800	500
1:1440	658,5 x 526,8	843,29	948,242 x 758,593	71,9330
1:1440	25 x 20	32,02	500 x 400	125

9.7 Označení mapových listů map v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském obsahuje podle měřítka

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

a) 1:2880 – rozlišení sloupce triangulačního listu (východní nebo západní), římské číslo sloupce, číslo vrstvy (údaje odděleny pomlčkou) a písmenné označení mapového listu (sloupec a vrstva) podle obr. 4. Novější označení používá místo písmenného označení listu jeho číslo podle obr. 4 (například VS-III-22 cf nebo VS-III-22-6),

b) 1:1440 – označení zdrojového mapového listu 1:2880 doplněné o vlastní označení listu sloupcem a vrstvou ve formě zlomku podle obr. 5 (například VS-III-22 cf 1/3),

c) 1:720 - dělením mapového listu 1:2880 na čtyři sloupce a čtyři vrstvy, na čtvrtiny rovnoběžkami s osami Y a X (obr. 6).

9.8 Kromě mapových listů v měřítku 1:2880 a mapových listů vzniklých postupným půlením tohoto listu existují v malém rozsahu klady mapových listů v měřítkách 1:2500, případně 1:1250, 1:2000 a 1:1000 vycházející z nového kladu triangulačních listů po zavedení metrické míry.

10. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované mapy

10.1 Čáry

Poř. číslo	Druh čáry	Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná		1	0,13	tenká
			2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované	1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03		2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04		2,0 2,0	*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0.021 = tenká čárkovaná čára).
0.05		3,0 1,0
0.07		5,0 2,0

0.10	Čára tečkovaná	0,3 0,1

0.12	Čáry střídavé	1,0 0,8 0,3 0,8
0.13		2,0 0,8 0,3 0,8
0.14		3,0 1,3 0,3 1,3
0.18		3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19		5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

10.2 Body bodových polí a hraniční znaky

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod	číslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu červeně ø 2 mm
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.05	Lomový bod označený hraničním znakem	v náčrtu
1.07	Pomocný měřický bod	červeně, jen v náčrtu
1.09	Lomový bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)	jen v náčrtu, index u bodu například „k“ = kolík „tr.“ = trubka „sl.“ = sloupek plotu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny	jen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou
1.11	Bod dočasně stabilizovaný s výzvou k trvalému označení	jen v náčrtu zjišťování hranic

10.3 Hranice

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
2.01	Hranice státní	značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03	Hranice kraje	čára 0.186
2.04	Hranice okresu	čára 0.146
2.05	Hranice obce
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví zjedná strany	jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví zjedná strany
2.13	Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví zjedná strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví zjedná strany
2.17	Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18	Slučka	v geometrickém plánu a v náčrtu na nové hranici
2.19	Hranice parcely, vnější obvod stavby, jiná vnitřní kresba v parcele	čára 0.011
2.20	Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná, podchodná část budovy	čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá	čára 0.101
2.22	Hranice převzatá	čára 0.121, jen v náčrtu zjišťování hranic
2.23	Hranice chráněného území	čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma	čára 0.191
2.27	Hranice sporná	čára 0.131
2.28	Hranice rozsahu věcného břemene>	čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem

Poznámka:

1. V grafickém výstupu z digitální mapy a digitalizované mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodě 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodě 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

2. Mapové značky pořadové číslo 2.23 a 2.24 se v případě jejich souběhu s jinou hranicí zobrazují 0,5 mm směrem do chráněného území nebo ochranného pásma.

10.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
3.01	Orná půda	jen v náčrtu
3.02	Chmelnice	mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní půda bez rozlišení druhu porostu	mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.14	Park, okrasná zahrada
3.15	Hřbitov
3.16	Neplodná půda
8.02	Koryto vodního toku
8.03	Vodní nádrž
8.04	Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)
7.01	Dobývací prostor
3.19	Zbořeniště, společný dvůr

10.5 Ochrana nemovitosti

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití	Poznámka
3.18	Nemovitá kulturní památka			umísťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů
7.03	Ložisko slatin a rašelin			umísťuje se uvnitř zobrazených chráněných objektů

10.6 Stavební objekty

Poř. Číslo	Předmět	Poznámka
4.02	Budova
4.24	Vodní dílo
4.06	Nádvoří	jen v náčrtu
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna	umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10	Synagoga

10.7 Další prvky polohopisu

Poř. Číslo	Předmět	Poznámka
4.11	Střed předmětu malého rozsahu
4.12	Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka)
4.25	Hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace	čára 0.011
4.20	Most bez rozlišení, propustek
5.01	Osa železničních kolejí	čára 0.014
6.01	Kovový, betonový stožár
6.02	Příhradový stožár
6.05	Osa nadzemního vedení	čára 0.041
6.59	Vedení vysokého a velmi vysokého napětí

10.8 Mapové značky nově nevyznačované

Poř. číslo	Předmět	Značka	Příklad použití
1.03	Bod jednotné nivelační sítě
1.04	Stabilizovaný bod technické nivelace
2.22	Hranice převzatá
2.26	Hranice podzemní
3.07	Pastvina
4.01	Průmět okraje střešního pláště
4.03	Budova dřevěná
4.08	Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích
4.20	Lávka bez rozlišení
5.21	Visutá lanová dráha
5.22	Pozemní lanová dráha
6.04	Stožár vysílacích nebo retranslačních stanic
8.11	Veřejná studna

Poznámka:
Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr.
Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1250, 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohy

11.1 Mapové značky

Poř. číslo	Předmět	Značka
1	Hranice státní
2	Hranice kraje
3	Hranice okresu
4	Hranice obce
5	Hranice katastrálního území
6	Hranice chráněného území
7	Chmelnice
8	Vinice
9	Zahrada
10	Trvalý travní porost
11	Sad
12	Lesní půda
13	Koryto vodního toku
14	Hřbitov

11.2 Mapové značky nově nevyznačované

Poř. číslo	Předmět	Mapová značka
1	Hranice neznatelná
2	Pastvina
3	Koryto vodního toku kryté
4	Ostatní plochy
5	Zamokřená půda bez rákosí
5	Zamokřená půda s rákosím
6	Zřícenina
7	Most kamenný, betonový
	Most železný
	Most dřevěný
8	Lávka užší než 2 m
8	Lávka širší než 2 m

Poznámka:
Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr.
Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svojí stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Body podrobného polohového bodového pole se zaměřují v terénu určováním hodnot délek a úhlů (určovací prvky), popřípadě výšek, nebo určením souřadnic technologií GNSS.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem

m_{xy} = \sqrt{\frac{m_{x}^{2} + m_{y}^{2}}{2},} kde

m_x, m_y jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba u_xy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby m_xy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí
která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u_xy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m_xy.

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření,

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u_xy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m_xy.

12.13 Úplné číslo bodu podrobného polohového bodového pole je dvanáctimístné, kde

a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,

b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu nulová, nebo může znamenat příslušnost bodu do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,

c) pátá až osmá číslice jsou nulové,

d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř katastrálního území v rozsahu 0501 až 3999.

12.14 Úplné číslo dočasně stabilizovaného bodu podrobného polohového bodového pole má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 12.13 písm. a), b) a c), a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.

12.15 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole obsahují

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1:5000,

c) souřadnice v S-JTSK zaokrouhlené na 2 desetinná místa, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před 28. dubnem 1993) a výšku bodu v Bpv (pokud byla určena),

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu,

g) poznámky.

12.16 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se předávají na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.17 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se znovu nesmí použít.

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba m_xy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou m_xy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky m_d. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky m_d vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba u_xy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby m_xy. Mezní rozdíl délky u_d se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky m_d.

13.3 Mezní polohová chyba u_p je dána vztahem
u_p= √2.u_xy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl u_d vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky m_d se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky m_d.

13.6 Základní střední chyba délky m_d je dána vztahem

m_{d} = k \cdot \frac{d + 12}{d + 20}

, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když
je menší než mezní souřadnicová chyba u_xy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m_xy.

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u_xy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m_xy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě m_xy

Kód kvality	Základní střední souřadnicová chyba m_xv
3	0,14 m
4	0,26 m
5	0,50 m

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou m_xy = 0,14 m.

14. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 77 odst. 2, přitom se ponechají dosavadní výměry v rozsahu uvedeném v § 29 odst. 2.

14.2 U výpočtu výměr v analogové mapě jsou přípustná tato zjednodušení

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů, určených s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o digitální nebo digitalizovanou mapu, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 1 a 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2.
Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů vzniklý zaokrouhlováním poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Nelze-li provést vyrovnání ve skupině, ale rozdíl lze přiřadit pouze jedné parcele, čímž dochází k překročení mezní odchylky, navrhne se oprava výměry. Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) podle bodu 16.23 písm. d).

14.9 Mezní odchylky v digitální mapě a v digitalizované mapě
Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací

Kód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m²
3	2
4	0,4.√P + 4
5	1,2.√P + 12
6	0,3.√P + 3
7	0,8.√P + 8
8	2,0.√P + 20

P v m² je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v analogové mapě se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry [§ 77 odst. 2 písm. d)] se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Hodnota mezní odchylky u_MP v m² mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví, jsou-li

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny s kódem způsobu určení výměry 1, ze vzorce

u_{M P} = \frac{1}{2} . n_{1} + n_{2} - 1,

kde n₁ je počet dosavadních parcel ve skupině,
n₂ je počet nových parcel a dílů ve skupině,

b) dosavadní a nové výměry určeny s kódem způsobu určení výměry 0 nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 14.9; nedochází-li k vyrovnání mezi dva a více dílů, vypočtená hodnota se nenásobí.

14.12 Při postupu podle bodu 16.26 písm. c) se mezní odchylky výpočtu výměr podle bodu 14.9 nepoužijí.

15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení m_zobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu m_zobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů m_d.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky m_d vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky m_d je dána vztahem

m_{d} = k \cdot \frac{d + 12}{d + 20}

, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby m_xy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z analogové mapy se stanoví podle měřítka této mapy

Kód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba m_xv
6	1:1000, 1:1250	0,21 m
7	1:2000, 1:2500	0,50 m
8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m

16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn
Popisové pole
Náčrt
Zápisník
Protokol o výpočtech
Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)
Návrh zobrazení změny
Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti
Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro upřesněný přídělový plán obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), b), d), e) a f).

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh zobrazení změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic; zpravidla pod popisovým polem.

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 68 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět podle § 52 odst. 3 na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

e) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od liniového nebo bodového prvku, jehož poloha v terénu je evidována v katastru nebo na základě vytyčení tohoto prvku v terénu; přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku¹²⁴). Při převzetí souřadnic bodů použitých pro vymezení rozsahu věcného břemene z výsledků jiných zeměměřických činností ověřených ověřovatelem, například z dokumentace skutečného provedení stavby, se k těmto údajům připojí poznámka obsahující bližší specifikaci výsledku zeměměřické činnosti (nejméně jméno ověřovatele, číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u Úřadu, číslo z evidence ověřovaných výsledků a datum ověření).

16.4 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma lze průběh jejich hranice vymezit i s využitím map dřívějších pozemkových evidencí.

16.5 Úplné číslo podrobného bodu je dvanáctimístné, kde

a) první tři číslice jsou pořadovým číslem katastrálního území v rámci okresu,

b) čtvrtá číslice je uvnitř okresu buď nulová, nebo může znamenat příslušnost záznamu podrobného měření změn do katastrálního území sousedního okresu a pak má hodnotu v rozmezí 1 až 8,

c) pátá až osmá číslice jsou číslem záznamu podrobného měření změn,

d) poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu uvnitř záznamu podrobného měření změn v rozsahu 0001 až 3999.

16.6 Úplné číslo pomocného měřického bodu a pomocného bodu pro výpočet má na prvém až osmém místě číslice podle bodu 16.5 písmen a), b) a c) a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu od čísla 4001 včetně.

16.7 Vzor popisového pole

16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny tiskopisem Úřadu. Název „Záznam podrobného měření změn“ v tiskopisu nebo při jeho vyhotovení počítačovými prostředky se upraví na název podle této vyhlášky, jedná-li se o neměřický záznam.
Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) případné upozornění na návrh opravy geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo změny výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d).

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 0001 až 9999.

16.10 Vzor náčrtu

16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů značkou č. 1.10, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u analogových map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka „n.m.“. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob využití, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.5. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného obsahu a je-li významnější obsah zvýrazněn (například měřická síť červeně, budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu. U budov dotčených změnou se uvádí číslo popisné nebo evidenční, je-li takové číslo přiděleno, tak, že se umístí podél té strany budovy, kde je vchod.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.7. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření změn nebo, má-li náčrt více samostatných částí než 3, uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů,

g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty prováděla.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje
U pomocných bodů podle bodu 16.6 a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality.

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y, X (bod 16.24),

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a označení listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 7.3,

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny a

e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry vypočítala.

16.24 Návrh zobrazení změny má vždy elektronickou formu a tvoří jej změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality podle § 6 odst. 2 se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu zobrazení změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen "přiřazení změny") [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s analogovou mapou se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy, případně je z důvodu zobrazení změny v orientační mapě parcel možné uvést souřadnice odlišné. V prostorech s analogovou mapou se návrh zobrazení změny vyhotoví také v analogové podobě, a to na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce. Návrh zobrazení změny v analogové podobě obsahuje hlavičku s údaji o čísle geometrického plánu (zakázky), katastrálním území, mapovém listu a měřítku katastrální mapy a podle povahy změny a formy katastrální mapy identické body nebo značky čtvercové souřadnicové sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu.

16.25 Návrh zobrazení změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud
Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen "napojení změny") upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

16.26 Návrh zobrazení změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:
Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit podle § 85 odst. 6 nebo 8, nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (po dohodě s katastrálním úřadem lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

16.27 Přiřazení a napojení změny
Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.
Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů podle § 71 odst. 6 se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50^gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50^gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu

16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku

16.30 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.31 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru, popřípadě otisk razítka vytyčovatele,

i) údaje o ověření.

17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu
Popisové pole
Grafické znázornění
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí
Seznam souřadnic
Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu

17.1 Vzor popisového pole

17.2 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.3 V popisovém poli se uvede
V katastrálních územích s digitální nebo digitalizovanou mapou v S-JTSK se místo čísla mapového listu uvádí DKM.

a) účel geometrického plánu,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katstrálního území a označení listu katastrální mapy,

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaj o ověření a potvrzení geometrického plánu nebo KMD.

17.4 Vzor grafického znázornění

17.5 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí vychází ze stavu katastrální mapy, vyhotovuje se černě ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení, přičemž se vždy použijí platné mapové značky podle bodu 10 přílohy. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

17.6 V případech, kdy rozsah právních vztahů k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví grafické znázornění z podkladů odděleně od grafického zobrazení z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.

17.7 V grafickém znázornění se použijí zejména tyto mapové značky

a) tenká čára

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu právních vztahů k nemovitostem podle bodu 17.6 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) velmi tlustá čára

1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.126 a 0.136) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu shodně pro dosavadní i nový stav, jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona¹²³), použije se pro zobrazení značky síla čáry o specifikaci 4; značka č. 1.09, jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, průměr značky je 0,5 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely,

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zvýrazní oválem a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 17.6 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 10.4) se vyznačí podle údajů katastru pro dosavadní stav a podle povahy navrhované změny a skutečného stavu v terénu pro nový stav a umístí se nad parcelním číslem,

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 4, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a šrafováním.

17.8 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.9 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.10 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.11 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

17.12 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s digitální mapou nebo digitalizovanou mapou v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.

17.13 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

a) varianta pro více nabyvatelů

b) varianta pro jednoho nabyvatele

17.14 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu.

17.15 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle skutečnosti v terénu, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy podle bodu 1 až 4.

17.16 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.17 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 7.3, popřípadě název původního katastrálního území.

17.18 Vzor seznamu souřadnic

17.19 Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové hranice a souřadnice kontrolních bodů. V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). Nejsou-li souřadnice určeny v S-JTSK, uvádějí se v místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu (§ 19a odst. 4 katastrálního zákona).“ U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

17.20 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

17.21 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód BPEJ a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu. Je-li díl parcely katastru nebo parcely zjednodušené evidence v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v geometrickém plánu dělen hranicí BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

17.22 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.

17.23 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).

18. Vzory geometrických plánů

18.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy

a) rodinný dům s garáží, která není stavebně propojena s rodinným domem, a která zčásti zasahuje do pozemku jiného vlastníka,

b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku.

18.2 Geometrický plán pro vytyčení hranice pozemku a jeho doplnění ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací

18.3 Geometrický plán pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen

18.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla

18.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků

19. Vzor upřesněného přídělového plánu

20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků