Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)

(1) Hranice katastrálního území je spojnicí lomových bodů a vložených bodů na jejich přímých spojnicích (dále jen „lomový bod“) na obvodu katastrálního území a tvoří hranici pozemků⁷).

(2) Katastrální území se evidují

(3) Název katastrálního území je v rámci České republiky vždy jedinečný.

(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely⁹).

(2) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem se evidují pouze v souboru popisných informací jako parcely zjednodušené evidence.

(3) Sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než
Není-li možné tyto zásady dodržet s ohledem na požadavky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu¹⁰), lesního zákona¹¹) a stavebního zákona¹²), eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměry podle písmene a) nebo b).

(4) V katastru se dále jako parcela eviduje

(5) Parcely se v každém katastrálním území označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné. Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

(6) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků. Přílohou vyrozumění je vždy identifikace parcel.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo různé údaje s právy související. Výjimkou jsou parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu.

(1) Budovy a vodní díla se evidují

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

(4) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných²⁰), jako předměty vlastnictví vymezené v evidované budově²¹) (dále jen „jednotka“) se evidují v souboru popisných informací údaji o jednotce (§ 9 odst. 2).

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny číselným vyjádřením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl daným souřadnicemi lomových bodů, které byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami v S-JTSK a spojnicemi těchto bodů, nebo jen zobrazením hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl v katastrální mapě.

(2) Přesnost geometrického a polohového určení katastrálních území a nemovitostí vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů uvedených v bodu 13 přílohy, nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodu 15 přílohy. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(3) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je určeno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

(1) V katastru se evidují tyto údaje o parcele:

(2) O parcele zjednodušené evidence se evidují tyto údaje:

(1) V katastru se evidují tyto údaje o budově a vodním díle:

(2) V katastru se evidují tyto údaje o jednotce:

(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku a oprávněném z jiného věcného práva:

(2) Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, eviduje se u ní datum narození ve tvaru rodného čísla bez koncovky ve formátu RRMMDD; u občanů Slovenské republiky se rodným číslem platným v České republice rozumí rodné číslo přidělené do 31. prosince 1992.

(3) Je-li vlastníkem nebo oprávněným z jiného věcného práva Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují údaje obdobně podle odstavce 1 písm. d) a e).

(4) O organizační složce právnické osoby se eviduje identifikační číslo právnické osoby s číselným doplňkem, vyjadřujícím pořadí organizační složky v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, název a adresa sídla organizační složky. U organizační složky právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo organizační složky, její název a adresa sídla.

(5) U vlastníka nebo oprávněného z jiného věcného práva, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název organizace, která má k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla této organizace. Není-li u cizího státu uvedena organizace, která má k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, sídlo vlastníka se neeviduje. Identifikační číslo cizího státu se eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.

(1) V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy související:

(2) U vlastnického práva a dalších práv se evidují údaje o vlastníku a oprávněném z dalších práv, označení práva, spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z dalších práv tato práva vykonává, údaje o nemovitosti, která je předmětem práva.

(3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje obsah práva jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti zatížené věcným břemenem, údaje o povinném z věcného břemene v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, údaje o nemovitosti oprávněného z tohoto práva, popřípadě údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a pokud bylo věcné břemeno sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka nemovitosti se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem. Oprávnění z věcného břemene pro osobu se eviduje pouze u nemovitosti povinného. Právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch vlastníka nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti povinného.

(4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava, výše jistiny zajištěné pohledávky, popřípadě podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o zástavním dlužníku v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo zástavní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek, jejich limit a doba, po kterou pohledávky mohou vzniknout, aby se na ně vztahovalo zajištění. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně jako u zástavního práva.

(5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o povinném z předkupního práva v případě, kdy se předkupní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo předkupní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno.

(6) U zápisu poznámkou se v katastru eviduje obsah předmětu poznámky jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se poznámka týká.

(7) U zápisu údaje souvisejícího s právy k nemovitostem podle odstavce 1 písm. d) se v katastru eviduje obsah údaje jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se zápis týká.

(8) Při zápisu podle odstavců 2 až 7 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden, a údaje o listině, která byla podkladem k zápisu práva nebo poznámky nebo údaje souvisejícího s právy k nemovitostem.

(1) V katastru se evidují tyto další údaje:
Tyto údaje obsahují stručný obsah upozornění, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jichž se upozornění týká. Dále se uvádí označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým bylo upozornění zapsáno, a údaj o listině, která byla podkladem k zápisu upozornění.

(2) V souboru popisných informací se dále evidují údaje o BPEJ u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaje o BPEJ tvoří pětimístný číselný kód BPEJ a odpovídající výměry dílů parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely více.

(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou

(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a údaji podle bodu 7 přílohy a budovu ve spojení s číselným kódem části obce a kódem typu budovy.

(3) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. i) až l) určují jednoznačně polohu katastrálního území, parcely, budovy a vodního díla v S-JTSK.

(4) V katastrálních územích s katastrální mapou podle § 16 odst. 1 písm. a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím souboru geodetických informací.

(5) V katastrálních územích, ve kterých není katastrální mapa podle § 16 odst. 1 písm. a) a c), se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím orientační mapy parcel (§ 16 odst. 12).

(1) V katastru se vedou geodetické údaje³⁴) o bodech podrobného polohového bodového pole³⁵).

(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v § 68 a bodu 12.15 přílohy.

(3) Správa podrobného polohového bodového pole zahrnuje

(1) V katastru se vedou

(2) Místní a pomístní názvy podle odstavce 1 písm. c) až e) se vedou pouze v obnoveném katastrálním operátu³⁷).

(1) Katastrální mapa³⁸) je závazným státním mapovým dílem³⁹) velkého měřítka, obsahuje body polohového bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:
Katastrální mapa může mít v ucelených částech katastrálního území různou formu. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a map v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském jsou uvedeny v bodu 9 přílohy.

(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK nebo digitalizované mapy se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 10 přílohy. V ostatních katastrálních mapách se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle bodu 11 přílohy. Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis. Je-li katastrální mapa v S-JTSK, jsou jejím obsahem také trvale stabilizované body a trvale signalizované body polohového bodového pole.

(3) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic chráněných území a ochranných pásem, hranic nemovitostí a další prvky polohopisu.

(4) Zvláštním prvkem polohopisu digitální mapy a digitalizované mapy v S-JTSK jsou hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku. Při poskytování kopie katastrální mapy se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí v kopii katastrální mapy jen na žádost.

(5) Hranice a další prvky polohopisu podle odstavce 6 se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V odůvodněných případech lze použít kružnici nebo její část. Pokud to není možné, vyjádří se průběh hranice nebo dalšího prvku polohopisu úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m.

(6) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu, kterými jsou

(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které nejsou obsaženy v odstavci 6, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy je revizí údajů katastru zjištěna změna oproti jejich zobrazení v katastrální mapě, popřípadě do doby obnovy katastrálního operátu.

(8) Popis katastrální mapy tvoří

(9) V katastrálních územích, popřípadě v jejich částech, ve kterých katastrální úřad stanovil povinnost určovat polohu podrobných bodů v S-JTSK (dále jen „stanovené prostory“), jde-li o prostory s digitalizovanou nebo analogovou mapou, se spolu s touto mapou vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(10) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v analogové mapě musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

(11) Hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice se zobrazují podle skutečnosti i v případech, kdy jsou nemovitosti důležité z hlediska obrany státu, jeho vnitřního pořádku a bezpečnosti v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ústředním správním úřadem a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „Úřad“)⁴⁰).

(12) V územích, ve kterých není digitální mapa ani digitalizovaná mapa v S-JTSK, se poskytuje orientační mapa parcel. Orientační mapu parcel zpravidla tvoří rastrové obrazy katastrální mapy přibližně transformované do S-JTSK doplněné definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je do obnovy rastrového obrazu katastrální mapy doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 7 až 12 vedené v informačním systému katastru nemovitostí.

(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy, zejména

(3) Výpis z katastru nemovitostí obsahuje údaje listu vlastnictví, který se zakládá v katastrálním území vždy jeden pro skupinu nemovitostí nebo jednotek, ke kterým jsou evidovány shodné údaje podle § 11 odst. 2. Dále obsahuje údaje o nemovitostech a jednotkách, pro které je tento list vlastnictví založen, včetně údajů o právních vztazích a dalších právech, o poznámkách, omezeních a údajů souvisejících s právy k nemovitostem a k jednotkám a další údaje podle § 12. List vlastnictví se člení na záhlaví a části A, B, B1, C, D, E, F. V záhlaví jsou uvedeny údaje o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území, číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. List vlastnictví obsahuje v části
A – slovní označení vlastnického práva, údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, spoluvlastnický podíl, popřípadě slovní označení dalšího práva, údaje o oprávněném z dalšího práva a podíl, v jakém má oprávněný z dalšího práva toto právo k nemovitostem a jednotkám uvedeným v části B,
B – údaje o nemovitostech a jednotkách, které vlastník nebo spoluvlastníci zapsaní v části A vlastní, popřípadě ke kterým má oprávněný další právo, a plombu vyznačenou písmenem „P“ před označením nemovitostí a jednotek, jsou-li právní vztahy k nim dotčeny změnou [§ 12 odst. 1 písm. a)],
C – omezení a poznámky o skutečnostech, které vlastníka, oprávněného z dalších práv nebo třetí osobu omezují v nakládání s nemovitostmi a jednotkami uvedenými v části B, zatížení nemovitosti a jednotky jiným věcným právem, včetně údajů o dotčené nemovitosti a jednotce, údajů o oprávněném z jiného věcného práva, váže-li se omezení nebo jiné věcné právo k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
D – poznámky o podaném žalobním návrhu, informace o zahájení pozemkových úprav a další údaje, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti nebo k jednotce uvedené v části B, včetně údajů o tímto zápisem dotčené nemovitosti nebo jednotce, údajů o oprávněném z dalších práv uvedeném v části A, váže-li se tato poznámka nebo další údaj katastru k takové osobě, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,
E – údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva a dalších práv uvedených v části A,
F – údaje o vztahu BPEJ k parcelám zemědělských pozemků uvedeným v části B.
Za částí F jsou uvedena upozornění podle § 12 odst. 1 písm. a) až d) s odkazem na označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým je evidováno podání, kterým jsou dotčeny zápisy na listu vlastnictví.

(4) Pro vlastnictví jednotek v domě se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky domu s vymezenými jednotkami (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné údaje podle § 11 odst. 2 (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v domě“). Na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory nejsou uvedena jiná věcná práva, poznámky, popřípadě omezení vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru v domě. Výjimkou jsou údaje o věcném břemeni zřízeném k části pozemku evidovanému na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory, které jsou uvedeny jak na listu vlastnictví pro vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory, tak i na listu vlastnictví pro vlastnictví bytu a nebytového prostoru.

(5) Samostatný list vlastnictví se dále zakládá v případě duplicitního zápisu vlastnictví (§ 45 odst. 3).

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky zeměměřických činností při
uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje

(1) Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací (dále jen „spisová dokumentace“) obsahuje

(2) Dokumenty podle odstavce 1 písm. c), pokud jsou vedeny v elektronické formě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

(3) Sbírka listin se vede pouze v listinné podobě. Dokumenty předložené pro zápis do katastru nemovitostí ve formě datové zprávy se za účelem založení do sbírky listin převedou^40a) a opatří doložkou
„Obsah této listiny obsahující.... listů odpovídá obsahu dokumentu ve formě datové zprávy (vstup), ze kterého byla převedena podle § 4a zákona č. 344/1992 Sb.
Převedl ........
dne .............“.
K doložce se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který převod provedl.

(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, se považuje
Ke změně hranice katastrálního území podle písmene b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedené pozemkové úpravy.

(2) Podklady pro rozhodnutí katastrálního úřadu o změně hranice katastrálního území jsou
Pokud je změna hranice katastrálního území prováděna v rámci komplexní pozemkové úpravy, jsou podklady podle písmen b) a c) nahrazeny rozhodnutím o schválení návrhu pozemkových úprav, které nabylo právní moci⁴¹).

(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

(4) V případě změny hranice katastrálního území
může být geometrický plán nahrazen měřickou dokumentací.

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování hranic v terénu.

(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem⁴²), její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice katastrálního území a hranice obce v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě. Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi i možnost odstranění pohyblivé hranice na hranici obce.

(5) Změna hranice obce a s ní související změna hranice katastrálního území se v katastru provádí na základě žádosti a dohody obcí a listin vyhotovených podle zvláštních právních předpisů⁴³). Oddělená část katastrálního území se buď sloučí do sousedního katastrálního území nebo vznikne nové katastrální území. Katastrální úřad oznámí provedenou změnu hranice katastrálního území vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny. Přílohou tohoto oznámení je výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, a srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

(1) Před podáním návrhu na schválení změny nebo nového názvu katastrálního území Úřadem⁴⁵) si katastrální úřad vyžádá stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu. Stanovisko obce se přikládá k návrhu.

(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“) a obci, v níž katastrální území leží.

(1) Změnu údajů podle § 7 písm. b) až d) a f) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(2) Změny údajů podle § 7 písm. a), e), g) a h) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru Českému statistickému úřadu a Zeměměřickému úřadu.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti v souboru geodetických informací dochází

(2) Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu hranice pozemku, obvodu budovy nebo obvodu vodního díla dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně čísla bodu, novými údaji.

(3) Prvotní, popřípadě změněné geometrické a polohové určení nemovitosti se do souboru geodetických informací zavádí podle

(4) Nově vzniklé parcely se označují

(5) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu podle § 59.

(6) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(7) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 8.

(8) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(9) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(10) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území (komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor apod.) a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

(11) Při označování nové parcely vodní plochy, železniční dráhy a pozemní komunikace se vychází z těchto zásad:

(12) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 4 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 4 písm. b).

(13) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 4 písm. b).

(14) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 4.

(15) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě listin, jejichž součástí je geometrický plán, upřesněný přídělový plán, neměřický záznam nebo podklady pro změnu hranice katastrálního území a obce nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru, doplnění pozemku evidovaného zjednodušeným způsobem nebo rozhodnutí o opravě chyby.

(16) Sloučení parcel splňující podmínky podle § 4 odst. 3 a 7 se zapisuje na podkladě ohlášení vlastníka doloženého rozhodnutím nebo souhlasem příslušného stavebního úřadu podle stavebního zákona⁴⁶), popřípadě jeho vyjádřením, pokud se takové rozhodnutí nebo souhlas nevydává.

(1) Ke změně výměry parcely dochází

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka podle bodů 14.9 a 14.10 přílohy, pokud se nejedná o obnovu katastrálního operátu, novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů

(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je

(3) Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských a lesních pozemků a nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v katastru provádí podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu¹⁰), v případě pozemků určených k plnění funkcí lesa orgánu státní správy lesů¹¹), nebo rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav⁴¹), jsou-li v těchto listinách údaje o ochraně výslovně uvedeny, a na základě ohlášení vlastníka pozemku⁵⁴).

(1) Změna čísla listu vlastnictví, změna údajů o právních vztazích a dalších právech [§ 8 odst. 1 písm. h) a i), § 8 odst. 2 písm. f) a g), § 9 odst. 1 písm. g) a h) a § 9 odst. 2 písm. e) až g)] se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.

(2) Změna údajů o budově a jednotce podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) se v katastru provádí podle sdělení obcí.

(3) Změnu údajů o parcele podle § 8 odst. 1 písm. a), b), e), j) a k) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(4) Změna údajů o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu využití stavby a typu a způsobu využití jednotky se v katastru provede na základě příslušných listin⁵⁴) až po její realizaci v terénu.

Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji informačního systému evidence obyvatel⁵⁶).
(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa trvalého pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě

(2) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresy bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě listiny při vkladu nebo záznamu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(3) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje na podkladě

U finančního úřadu, celního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, které se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů podle písmen a) a c).
(4) U právnických osob, které se do žádného rejstříku nezapisují, organizačních složek státu, městských částí, městských obvodů a organizačních složek právnických osob se zapisuje změna

(5) Změna titulu nebo vědecké hodnosti se v katastru provede při vkladu nebo záznamu práv na podkladě listiny obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném.

(1) Údaje o BPEJ se v katastru mění při

(2) Katastrální úřad provádí změny podle

(3) Při evidování údajů o BPEJ v katastru se využívají údaje podle § 12 odst. 2, popřípadě údaje podle odstavce 2. V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ nemusí zavádět do katastru samostatně, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m² trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 36 (dále jen „smlouva“) nemovitosti evidované v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů a není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů⁷²).

(2) Návrh na vklad se smlouvou, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich. Obdobně se postupuje v případě, je-li předmětem smlouvy
jehož předmětem jsou nemovitosti v obvodech územní působnosti více katastrálních úřadů.

(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu¹²) je možné předložit k zápisu do katastru jako součást pouze první smlouvy, na základě které se zapíše změna práva k nemovitosti do katastru, pokud zápis této změny směřuje k uskutečnění změny využití území a pokud je v návrhu na vklad o zápis celého geometrického plánu výslovně požádáno. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy⁷⁴), ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. V dalších smlouvách, předkládaných k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem v souvislosti s tímto geometrickým plánem, se označují převáděné parcely již podle stavu katastru po zápisu změny.

(4) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud není z technických příčin nezpůsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje rozdíl v údajích vzniklý po potvrzení geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit.

(5) Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje, jsou-li ve smlouvě pozemky označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy, pokud jsou v návrhu na vklad nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání návrhu na vklad a ke smlouvě je připojena identifikace parcel, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, byla-li smlouva uzavřena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.

(6) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda ve smlouvě podle § 36 jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže
V případě, že nelze zjistit projev vůle žádným z uvedených způsobů, zjistí se pravost podpisu jiným vhodným způsobem. Projev vůle zástavního věřitele v zástavní smlouvě není třeba zjišťovat.

(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu při zjišťování skutečností, které se zkoumají při vkladu práva podle zákona o zápisech práv do katastru⁷⁷), dále vychází zejména

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad a výsledek řízení o vkladu. V souboru popisných informací u dotčených nemovitostí a jednotek vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou³⁰).

(2) Katastrální úřad po vkladu práva vyznačí na prvopisech smlouvy nebo na jejich úředně ověřených opisech nebo kopiích doložku⁸²)
„Katastrální úřad pro ...
Katastrální pracoviště ...
Vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. (č. j.) ...
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ...
Právní účinky vkladu vznikly ke dni ...“

(3) V případech, kdy katastrální úřad povolí vklad písemným rozhodnutím, tj. kdy
doplní se pod doložkou odkaz na písemnou formu pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu „O povolení vkladu bylo vydáno písemné rozhodnutí, které nabylo právní moci dnem ..............“. Toto rozhodnutí se připojí k listině tak, aby se stalo její neoddělitelnou součástí. K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného zaměstnance katastrálního úřadu. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení⁸³).

(4) Pokud je vklad povolen pravomocným rozsudkem soudu, připojí se na listinu, na základě které byl vklad povolen, doložka
„Katastrální úřad pro ...
Katastrální pracoviště ...
Vklad práva povolen rozhodnutím soudu ...
ze dne ... sp. zn. (č. j.) ...
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí ...
dne ... pod sp. zn. ...
Právní účinky vkladu vznikly ke dni ...“

(5) Má-li listina více listů, spojí se tyto pevně do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině.

(6) Jde-li o vklad práva k nemovitostem evidovaným v územní působnosti více katastrálních úřadů, připojí se v doložce podle odstavce 2 za spisovou značku katastrálního úřadu, který o vkladu rozhodoval, název katastrálního úřadu společně příslušného k provedení vkladu a spisová značka, pod kterou byl vklad proveden.

(7) Po vkladu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 1. Spis se uloží do spisové dokumentace a listiny, na jejichž podkladě byl proveden vklad do katastru, se uloží do sbírky listin.

(1) Záznamem⁸⁴) se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem na základě listin, které podle zvláštních právních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem,

(2) Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6, nejedná-li se o listinu,

(3) Listinou, která podle zvláštních právních předpisů potvrzuje právní vztahy, se rozumí

(4) Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a její vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, musí být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.

(5) Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené nemovitosti právo správy.

(6) Listinou, na základě které se zapisuje vlastnické právo k nové stavbě v případě, že vlastníkem stavby není vlastník pozemku, je i listina, na základě které měl stavebník právo stavbu postavit se souhlasem vlastníka pozemku.

(1) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním právním předpisu označeny podle katastrálního zákona⁸⁶), nemusí být ohlášení doloženo listinou podle § 39 odst. 3. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního právního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.

(2) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je zvláštním právním předpisem vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale ve zvláštním právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle § 39 odst. 3, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého

(3) V souhlasném prohlášení podle odstavce 2 písm. a) musí být

(4) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 2 písm. b) musí být

(1) Zápis vlastnického práva nabytého příklepem v soudní dražbě se zapíše na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu nebo soudního exekutora o zaplacení vydražené nemovitosti⁸⁷).

(2) Zápis vlastnického práva nově vzniklé obce vzniklého podle zvláštního právního předpisu⁸⁸) se zapíše na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 4 doloženého rozhodnutím krajského úřadu a dohodou obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec.

(3) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě ohlášení zástupce spoluvlastníků domu nebo společenství vlastníků nebo vlastníka nové jednotky doloženého smlouvou o výstavbě, popřípadě další listinou, která prokazuje, že vlastníkem je někdo jiný než stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí tří let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě ohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle zvláštního právního předpisu^88a) došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu^88b) své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě ohlášení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými podle § 40 odst. 3.

(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku⁸⁹). K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou připojí ověřená kopie⁷⁵) příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci⁹⁰), popřípadě schválení privatizace⁹¹), včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993, soupis nemovitého majetku a výpis z obchodního rejstříku. Při uskutečnění převodu privatizovaného majetku Ministerstvem financí se dále připojí ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného majetku do příslušnosti hospodařit Ministerstvu financí.

(1) Zánik věcného břemene zpeněžením podle zvláštního právního předpisu⁹²) se zapíše podle ohlášení doloženého ohlášením insolvenčního správce; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(2) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty⁹³) se do katastru zapíše na základě potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(3) Zánik zástavního práva a zánik věcného břemene vyvlastněním podle zvláštního právního předpisu^94a) se zapíše na základě potvrzení vyvlastňovacího úřadu; ohlášení musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(4) Vznik zástavního práva k jednotce povinného vlastníka k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků ostatních jednotek⁹⁵) se zapíše na základě ohlášení zástavních věřitelů nebo některého z nich, popřípadě společenství vlastníků⁹⁶), obsahující označení dotčených vlastníků včetně označení jednotek v jejich vlastnictví a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku, doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o přisouzení pohledávek vlastníků jednotek. Zánik tohoto zástavního práva se do katastru zapíše na základě potvrzení zástavních věřitelů nebo společenství vlastníků, které musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle § 40 odst. 4.

(5) Vznik předkupního práva podle zvláštního právního předpisu^96a) se zapíše na základě ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu doloženého ověřenou částečnou kopií textové části opatření obecné povahy (územního plánu nebo regulačního plánu) opatřenou záznamem o účinnosti. Ověřená částečná kopie obsahuje úvodní a závěrečnou stranu textové části opatření obecné povahy a tu část jeho textové části, kterou se vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. Pokud vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření není provedeno uvedením pozemků označených podle katastrálního zákona, nebo pokud z opatření obecné povahy nevyplývá, pro kterou osobu předkupní právo vzniklo, musí tyto údaje vyplývat z ohlášení pořizovatele územního plánu nebo regulačního plánu. Předkupní právo se zapisuje k celému pozemku i v případě, že byla pro veřejně prospěšnou stavbu, veřejně prospěšné opatření nebo veřejné prostranství určena pouze jeho část.

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení dědického řízení, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije. Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě listiny, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla.

(2) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi podle § 40 odst. 4.

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny uvedené v § 39 až 44 jsou čitelné a rozhodnutí uvedená v § 39 a § 41 až 44 jsou pravomocná, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona⁸⁶), zda právní vztahy a jejich změny, které listiny potvrzují nebo osvědčují, navazují na dosavadní stav zápisů v katastru, popřípadě zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí nebo jiná listina má některý z uvedených nedostatků, vrátí ji s uvedením zjištěných nedostatků⁹⁷) vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá. Pro listiny, které jsou podkladem k záznamu práva, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky, s tím, že duplicitní zápis bude v případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu, nebo v případě shody o vlastnictví na základě uznání provedeného souhlasným prohlášením s náležitostmi podle § 40 odst. 3, popřípadě jednostranným prohlášením s obdobnými náležitostmi podle § 40 odst. 3, že vlastnické právo druhé osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Duplicitní zápis vlastnictví nelze provést na základě rozhodnutí státního orgánu o určení vlastnického práva v případě, že dotčené osoby byly účastníky daného řízení nebo se jedná o takové rozhodnutí, které je podle zákona závazné pro každého. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, ve kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru a informace o vyřízení záznamu.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin, na základě kterých má být proveden záznam, se vyznačí v souboru popisných informací u dotčených nemovitostí a jednotek plomba.

(3) Po záznamu do katastru se odstraní plomba vyznačená podle odstavce 2 a rozhodnutí nebo jiná listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Listiny určené k zápisu nebo výmazu poznámky²⁶) se zaznamenávají v protokolu o záznamech podle § 46 odst. 1 a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 jsou čitelné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona⁸⁶) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(3) Poznámku na základě rozhodnutí příslušného orgánu katastrální úřad zapíše bez ohledu na právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí. K výmazu poznámky na základě rozhodnutí zapsané podle prvé věty je nutné doložit právní moc rozhodnutí, pokud ze zvláštního právního předpisu^97a) neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 má některý z nedostatků uvedených v odstavci 2 nebo není doložena právní moc rozhodnutí podle odstavce 3, vrátí ji s popisem zjištěných nedostatků vyhotoviteli nebo tomu, kdo ji předložil s ohlášením, případně si chybějící podklady vyžádá.

(5) Po zápisu nebo výmazu poznámky se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin. Plomba se odstraní i po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Pro zápis dalších práv do katastru platí přiměřeně § 39 až 42, § 45 a 46⁸⁴).

(2) Listiny určené k zápisu dalších práv do katastru a k jejich výmazu se zaznamenávají v protokolu o záznamech a u dotčených nemovitostí a jednotek se vyznačí plomba.

(3) Zápis katastrální úřad provede na základě ohlášení oprávněného z dalšího práva, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny podle katastrálního zákona⁸⁶), přičemž podpisy nemusí být ověřeny podle § 39 odst. 2.

(4) V případě, že další právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu vlastnického práva.

(5) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz dalšího práva v rámci vkladu nebo záznamu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je další právo odvozeno.

(6) Po zápisu dalších práv do katastru a jejich výmazu se odstraní plomba a listina se založí do sbírky listin.

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

(3) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny podle odstavce 1 písm. a) jsou čitelné a pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona⁸⁶) a zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Pro listiny, které jsou podkladem k zápisu jiných údajů do katastru, platí obdobně § 37 odst. 3 až 5.

(4) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků a jiných oprávněných, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka nebo jiného oprávněného.

(5) Informaci o zahájení pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav²⁸). Informaci o schválení návrhu pozemkových úprav vymaže katastrální úřad na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv⁹⁸), popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(1) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna⁹⁹).

(2) Před zahájením revize katastru se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě, že adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize katastru jsou

(5) Zjištěné změny

(6) Pokud se zápis podle odstavce 5 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru¹⁰⁰). Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 5 písm. b).

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění jeho povinností¹⁰¹).

(8) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

(1) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru nejpozději do 30 dnů

(2) V případě, že se změny údajů katastru týkají i souboru geodetických informací, vyznačí se v souboru popisných informací a v digitální nebo v digitalizované mapě současně. V případě digitalizované mapy vyhotovené v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském nebo v případě analogové mapy se změny vyznačí v souboru popisných informací bezprostředně po jejich vyznačení v těchto mapách.

(3) Změny jiných údajů katastru se zapisují do 60 dnů po doručení příslušné listiny.

(4) Bezodkladně se zapisují poznámky na podkladě usnesení soudu o nařízení exekuce a rozhodnutí o zajištění majetku v trestním řízení, popřípadě jiné poznámky, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává zahájení opravy z vlastního podnětu a na základě došlých návrhů³²).

(2) Chybný zápis práva a údaje s právem souvisejícího, parcelního čísla, čísla popisného a evidenčního, čísla jednotky, druhu pozemku, způsobu využití pozemku, BPEJ, způsobu využití stavby, způsobu využití jednotky, způsobu ochrany nemovitostí, údaje o vlastníku nebo oprávněném z jiného věcného práva podle § 10 opraví katastrální úřad na základě

(3) Chybné geometrické a polohové určení opraví katastrální úřad na základě
Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

(4) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 52, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jejich zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad s předstihem nejméně šesti měsíců nebo, jedná-li se o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně dvou měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona¹⁰³). Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, příslušnému pozemkovému úřadu, osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (například dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy), a dále bez ohledu na rozsah vlastnictví státu vždy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkovému fondu České republiky.

(2) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dotčenými dalšími správními orgány¹⁰⁴) (například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů, místně příslušným vodoprávním úřadem, pokud lze předpokládat, že by mohla při zjišťování hranice koryta vodního toku vzniknout pochybnost o jeho hranici).

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, s výjimkou území, kde se převezmou výsledky předchozí obnovy. Písemná pozvánka kromě místa a času zjišťování hranic obsahuje

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Při zjišťování hranic se rozlišují

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice katastrálního území se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území. Průběh hranice na obvodu pozemkových úprav se znovu nevyšetřuje.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci v termínu uvedeném ve výzvě katastrálního úřadu. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou čárou 0.014 s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (§ 88) mapovými značkami podle bodu 10 přílohy.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou

(4) Dojde-li k rozporu¹⁰⁷) v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 podle bodu 10.3 přílohy. Komise poučí vlastníky o možnosti řešit spor o vlastnictví příslušné části pozemku občanskoprávní cestou.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků. V případě, že tento způsob využití pozemku

(6) Při zjišťování obvodu budovy nebo obvodu vodního díla, které nejsou doposud vyznačeny v katastru nebo jejichž obvod neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, se vyznačí v náčrtu jejich obvod červenou čárou 0.012 a mapovou značkou budovy nebo vodního díla. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis nové budovy nebo vodního díla, popřípadě změny obvodu budovy nebo obvodu vodního díla do katastru¹⁰⁹).

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o průběhu této hranice pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentárního díla státních hranic⁴⁴).

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 6 přílohy) se v terénu nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popřípadě z podkladů předložených příslušnými správními orgány.

(9) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

(1) Náčrt zjišťování hranic se vyhotovuje ve vhodném měřítku jako zvětšenina katastrální mapy nebo se připravuje počítačovými prostředky na podkladě rastrového obrazu katastrální mapy tak, aby dovoloval zřetelné zobrazení hranic pozemků a zapsání údajů. Náčrt zjišťování hranic se připravuje na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně 150 g/m² ve formátu A3, popřípadě se do tohoto formátu skládá. Obsahuje v barevném rozlišení zobrazení dosavadních a nových hranic pozemků, včetně hranic pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem, další prvky polohopisu, místní a pomístní názvy, čísla listů vlastnictví, čísla popisná a čísla evidenční budov, čísla sousedních náčrtů zjišťování hranic, rozhraní jednotlivých náčrtů zjišťování hranic, orientaci náčrtu zjišťování hranic k severu a údaj o jeho měřítku, název katastrálního území, informaci o čísle protokolu a čísle odpovídajícího měřického náčrtu, dále datum vyhotovení, podpis vyhotovitele náčrtu zjišťování hranic, podpisy členů komise a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Změna hranice druhu pozemku, včetně změny, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu¹¹⁰), a změna rozhraní způsobu využití pozemku se v náčrtu zjišťování hranic vyznačí červenou čárou 0.012 podle skutečného stavu v terénu. Komise upozorní vlastníka na povinnost předložit příslušnou listinu pro zápis změny do katastru, je-li taková listina ke změně potřebná¹¹¹).

(3) Zjištěné změny dalších údajů podle § 56 odst. 3, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(4) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas
Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou červenou čárou 0.012 tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Opravy údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad v součinnosti s obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Katastrální mapy, které jsou podle § 16 odst. 1 písm. b) vedeny jako analogové mapy, se obnovují přepracováním na digitální mapu nebo digitalizovanou mapu.

(2) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním se zveřejní nejméně dva měsíce předem na úřední desce. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

(4) Souřadnice lomových bodů hranic parcel analogové mapy a parcel zjednodušené evidence, souřadnice lomových bodů obvodů budov a obvodů vodních děl a souřadnice lomových bodů dalších prvků polohopisu se

(5) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(7) Pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním platí obdobně § 62.

(6) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky podle bodu 14.9 přílohy, a v ostatních případech se zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru digitalizované katastrální mapy.

(9) Při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby se při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem postupuje podle odstavců 4 až 6. Uvědomění vlastníků o doplnění těchto pozemků do digitální mapy se provede

(8) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním se zveřejní v součinnosti s příslušnou obcí. Katastrální úřad a Úřad zveřejní vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu přepracováním rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav. Zejména určí postup při označení parcel parcelními čísly a způsoby transformace rastrových souborů map dřívějších pozemkových evidencí¹¹³).

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán nebo upřesněný přídělový plán. V tom případě se použije také § 66 odst. 1 písm. a) až e) a n).

(1) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 10.3 přílohy, i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.

(2) V případě ponechání pohyblivé hranice katastrálního území v obnovovaném katastrálním operátu se souřadnice lomových bodů této hranice vypočtou jako průměr ze souřadnic protilehlých lomových bodů spůlné parcely, kterou pohyblivá hranice prochází.

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

(2) Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav ověřené podle zákona o zeměměřictví¹¹⁶) musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem¹¹⁷) (dále jen „ověřovatel“) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Podklady pro obnovu podle odstavce 1 se mohou předávat postupně, přitom doklady podle odstavce 1 písm. d), e), g) a o) předá ověřovatel bez zbytečného odkladu.

(4) Nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací vyhotovený podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejní katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků písemným oznámením.

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

(1) Geometrickým základem podrobného měření jsou

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(3) Stanovené prostory zveřejňuje příslušný katastrální úřad a Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Je-li změnu potřebné zobrazit a navázat na polohopisný obsah katastrální mapy, která není v S-JTSK, měření se připojí s ohledem na rozsah zaměřované změny na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“). V katastrálním území, ve kterém probíhá obnova katastrálního operátu, se měření připojí na identické body tak, aby změnu bylo možné zobrazit v dosavadní i nové katastrální mapě, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(2) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven 3/4 délky takové spojnice.

(3) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

(4) Jako identický bod lze použít i styk hranic tří nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice dvou identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(5) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

(2) Zpravidla před měřením se nově určované lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků označí trvalým způsobem podle § 88. Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje obdobně podle § 85 až 87. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií hranice. Body polohového bodového pole se ověřují podle geodetických údajů nebo z výsledků měření. Ověření identických bodů se provede určením jejich vzájemné polohy (například polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně dvou jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě.

(4) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(5) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik jejího obvodu s terénem.

(6) Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká, a případu, kdy se jedná o hranici mezi pozemky jednoho vlastníka. Pro polohu zaměřených navazujících kontrolních bodů platí obdobně kritéria podle § 85 odst. 5. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit (bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený apod.) a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(7) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

(8) Charakteristiky, kritéria a ověření přesnosti měření jsou uvedeny v bodu 13 přílohy.

(9) Výsledky měření se zaznamenávají do tiskopisu Úřadu nebo polním registračním zařízením. Textový výstup z registračního zařízení s výsledky měření musí být obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Pokud k měření bylo použito technologie GNSS, zápisník měření se netiskne. Výsledky měření se připojí k záznamu podrobného měření změn.

(1) Převzetím výsledku zeměměřických činností se rozumí převzetí ověřeného výsledku zeměměřických činností, který se využívá pro správu a vedení katastru, katastrálním úřadem od způsobilé osoby.

(2) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda
U zeměměřických činností lze převzít jejich dílčí výsledky, pokud vznikají postupným dokončováním ucelených a na sebe navazujících samostatných etap činností.

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci zpět způsobilé osobě. O výsledku převzetí katastrální úřad vyrozumí písemně ověřovatele. Při opakovaném předkládání výsledku zeměměřických činností se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu.

(4) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu¹²⁰).

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

(2) V katastrální mapě nelze bez geometrického plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 83) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 90 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(4) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost než platná katastrální mapa.

(3) Dalšími podklady jsou zejména

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která vyhotovuje geometrický plán, je odborně způsobilá, může katastrální úřad při poskytování podkladů podle odstavce 1 požadovat předložení dokladu prokazujícího způsobilost podle zákona o zeměměřictví¹⁰²).

(1) Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podkladem

(2) Záznam podrobného měření změn pro doplnění nebo zobrazení změny dalších prvků polohopisu podle odstavce 1 písm. b) se vyhotovuje i na podkladě geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby podle zvláštního právního předpisu¹¹²).

(3) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(4) Náležitosti záznamu podrobného měření změn jsou stanoveny v bodu 16 přílohy.

(5) Ověření záznamu podrobného měření změn vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) v pravém dolním rohu první strany záznamu podrobného měření změn a v pravém dolním rohu poslední strany jeho částí podle bodu 16.1 přílohy a podle bodu 16.2 přílohy; pokud se části nebo přílohy skládají z více listů nebo archů, musí být spojeny obdobně podle § 78 odst. 5.

(1) Poloha podrobných bodů se určí z bodů geometrického základu a z podrobných bodů určených v předchozích záznamech podrobného měření změn
Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Výměry nových a změněných parcel a jejich dílů se určí
Přednost se dává způsobu určení výměry v uvedeném pořadí.

(3) Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Oddělovanou část pozemku nelze označit parcelním číslem, pokud by výměra takové parcely měla být menší než 0,50 m². Vzniklý díl se v geometrickém plánu označí písmenem malé abecedy a jeho výměra se uvede v m² na dvě desetinná místa.

(4) Zásady a kritéria určení výměr parcel jsou uvedeny v bodu 14 přílohy.

(5) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

V geometrickém plánu se poznamená případný návrh na opravu geometrického a polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo na změnu výměry podle § 29 odst. 1 písm. b), c) nebo d). Vzory geometrických plánů jsou uvedeny v bodu 18 přílohy.
(1) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Geometrický plán má tyto náležitosti:

(2) Geometrický plán pro

(4) Geometrický plán se vyhotovuje na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(3) Geometrický plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Geometrický plán má základní formát A4 a vyhotovuje se jen po jedné straně podložky. Geometrický plán větších rozměrů se do základního formátu skládá postupem podle bodů 3b a 3c ČSN 01 3111 Skládání výkresů, aby složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje přelepkou nesoucí na zadní straně geometrického plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na geometrickém plánu samém.

(6) Je-li v geometrickém plánu navrženo zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků vyžadující doložení souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6, uvede se nad popisovým polem upozornění: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 19a odst. 4 katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení podle § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.“.

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) v popisovém poli geometrického plánu, a to na všech stejnopisech.

(2) Podpis, datum ověření a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje pod otisk razítka ověřovatele.

(1) O potvrzení geometrického plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v geometrickém plánu s katastrálním úřadem a k převzetí geometrického plánu zpět. Přílohou žádosti o potvrzení geometrického plánu jsou nejméně tři stejnopisy geometrického plánu a záznam podrobného měření změn.

(2) Před potvrzením geometrického plánu katastrální úřad zkontroluje, zda geometrický plán je vyhotoven pro některý z účelů podle § 73 odst. 1 a zda nemá jiné vady podle § 72 odst. 2.

(4) Geometrický plán, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nepotvrdí a geometrický plán se záznamem podrobného měření změn vrátí ověřovateli s písemným odůvodněním. Žádost o potvrzení opraveného geometrického plánu se považuje za novou žádost. Při opakovaném předkládání geometrického plánu se závažnými vadami oznámí katastrální úřad takové zjištění místně příslušnému inspektorátu. Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru. Takové nesoulady, pokud tím zřetelnost a srozumitelnost geometrického plánu neutrpí, opraví ověřovatel, přičemž na vhodném místě všech stejnopisů geometrického plánu, popřípadě ve zvláštní příloze pevně spojené s geometrickým plánem, a v záznamu podrobného měření změn uvede upozornění na tyto opravy, které ověří předepsaným způsobem. Za vadu se rovněž nepovažuje chyba, která je způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými vyhotoviteli geometrického plánu, jejichž nesprávnost nemohl vyhotovitel geometrického plánu rozpoznat. Tyto chybné údaje geometrického plánu se uvedou do souladu s údaji katastru z úřední moci při zápisu, pokud s ověřovatelem není dohodnut jiný způsob nápravy.

(3) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání podle odstavce 2 a je-li v souladu s údaji záznamu podrobného měření změn. Souhlas s očíslováním parcel katastrální úřad potvrdí na všech předložených stejnopisech geometrického plánu. Údaje o potvrzení geometrického plánu obsahují číslo řízení, datum, jméno, případně jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného potvrzováním geometrických plánů a otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem. Jeden stejnopis geometrického plánu a záznam podrobného měření změn se ponechá na katastrálním úřadu pro další využití, ostatní stejnopisy geometrického plánu se vrátí ověřovateli.

(5) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(6) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

(7) Pokud byl geometrický plán potvrzen, a přesto není způsobilý při předložení listiny, jejíž je součástí, k vyznačení změny do katastru, vyznačí se tato skutečnost pod popisové pole záznamu podrobného měření změn.

(1) Ověřenou kopii stejnopisu geometrického plánu založeného podle § 81 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli geometrického plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí se stejnopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.“, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem vyhotovení, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem zaměstnance pověřeného ověřováním kopií geometrických plánů.

(2) Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii stejnopisu geometrického plánu jen v případě, že geometrický plán je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru.

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popřípadě je určena jen přibližně, kde podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a platná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít v rámci jednoduché pozemkové úpravy jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán. Takto lze použít upřesněný přídělový plán také tehdy, jedná-li se o digitalizovanou mapu, avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram jeho vyhotovení se projedná s příslušným pozemkovým úřadem, zejména s ohledem na postup prací při pozemkových úpravách.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu¹²²). Pro upřesněný přídělový plán platí obdobně § 74 až 82 s tím, že obsahuje ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru u všech nově vznikajících parcel nebo jejich souboru stejného nabyvatele údaje podle přídělového operátu, popřípadě označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence, pokud se liší od označení v přídělovém operátu.

(4) Vzor upřesněného přídělového plánu je uveden v bodu 19 přílohy.

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem překreslením do analogové mapy bez jejich vytyčení a zaměření podle § 90. Neměřický záznam obsahuje zobrazení změny v náčrtu, zpravidla na kopii katastrální mapy, a podle potřeby je přiloženo porovnání parcel, tj. jejich parcelních čísel a výměr před změnou a po ní. Neměřický záznam neobsahuje zápisník.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení (§ 6 odst. 1) dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků (například příkopem nebo hrází).

(5) Namísto vytyčení hranice je možno provést zaměření takové dosavadní hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh byl v terénu vlastníky upřesněn, která pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze upřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Upřesněním hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu daný délkou podle § 16 odst. 10, který nebyl v analogové mapě vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

(4) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí způsobem podle § 88, pokud již nejsou trvale označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením s přesností odpovídající kódu kvality 3. Vytyčené lomové body hranice se ve stanovených prostorech zaměří v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

(7) V souhlasném prohlášení podle odstavce 6 musí být

(6) Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely¹²³) katastrální úřad do katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Neoddělitelnou součástí souhlasného prohlášení je geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice. Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6. V případě, kdy se zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesnění výměry parcely dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno pouze některým z těchto vlastníků. Jedná-li se o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(9) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.

(8) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka podle odstavce 6, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru.

(1) K účasti na projednání vytyčené hranice přizve způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje
Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemku tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku a protokol o vytyčení hranice pozemku. Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem¹²¹) na každé samostatné části dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

(2) Vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku se vyhotovují na tiskopisu Úřadu nebo na tiskovém výstupu z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

(4) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemku je vytyčovatel povinen předat do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

(3) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků předá vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemku objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech (například beton, skála) se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (například v korytě vodního toku), použije se po dohodě s vlastníkem způsob označení podle § 89 odst. 1 písm. b), nebo se hraniční znak neumisťuje.

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice pozemku podle katastrálního zákona³) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (například trubkou, kolíkem).

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem. Taková skutečnost se uvede v geometrickém plánu, v záznamu podrobného měření změn a v dokumentaci o vytyčení hranice pozemku jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 10.2 přílohy.

(1) Hranice obce se označuje

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 88.

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 8) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním nebo při převodu číselného vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena výměra parcel, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

(1) Hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 se zobrazuje v katastrální mapě vždy při zápisu věcného břemene do katastru provedeném po účinnosti této vyhlášky. Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle § 16 odst. 4 zapsaného do katastru před účinností této vyhlášky se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky podle § 12 odst. 1 písm. g) se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění podle § 57 odst. 4 při obnově katastrálního operátu novým mapováním.

(1) Na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do účinnosti této vyhlášky se zápis do katastru provede podle dosavadní právní úpravy.

(2) U návrhů na vklad podaných do 30. června 2007 katastrální úřad v řízení o povolení vkladu práva považuje projev vůle osob uvedených v prvopisu smlouvy podle § 36 za zjištěný i tehdy, pokud smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly.