Část I
VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY, KTERÉ NEJSOU UPRAVENY PŘÍMO POUŽITELNÝMI PŘEDPISY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
Hlava 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a upravuje
a) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi,
c) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat v tržnicích a na tržištích, pro prodej živých ryb na samostatném prodejním místě a pro porážku, kuchání, porcování a jiné úpravy ryb, pokud tyto činnosti jsou součástí jejich prodeje,
b) veterinární požadavky na zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře,
e) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích,
g) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby a pro zacházení s těmito produkty, a co se rozumí tímto malým množstvím,
f) lhůtu, ve které lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává,
d) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata, a na jejich uspořádání a vybavení,
i) obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení (dále jen „podnik“), způsob a lhůty oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace podniku,
o) které potraviny živočišného původu jsou nepoživatelné.
m) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy, včetně termínu jejich předložení,
l) způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a vedení záznamů proškolené osoby, veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře a pro zacházení s nimi, a co se rozumí tímto malým množstvím,
k) postup při odběru vzorků a údaje, které obsahuje záznam o provedeném odběru vzorků,
n) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí,
h) podrobnosti způsobu označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a veterinární podmínky jejich uvolňování na trh,
j) obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu,
§ 2
Potraviny živočišného původu, posouzené jako poživatelné po zvláštním ošetření nebo dalším zpracování (dále jen „poživatelné po úpravě“), musí být zpracovány bez zbytečného prodlení v souladu se stanovenými veterinárními podmínkami a nesmí být použity k vytváření zásob.
§ 3
§ 4
Postup při odběru vzorků živočišných produktů pro účely státního veterinárního dozoru jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Hlava 2
VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PODNIKY, VE KTERÝCH SE ZACHÁZÍ SE ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY, KTERÉ NEJSOU UPRAVENY PŘÍMO POUŽITELNÝMI PŘEDPISY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
§ 5
Hlava 3
VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA TRŽNICE, TRŽIŠTĚ A SAMOSTATNÁ PRODEJNÍ MÍSTA, VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÁ PRAVIDLA PRO PRODEJ ZVÍŘAT NA TĚCHTO MÍSTECH
Požadavky na samostatné prodejní místo a pravidla pro prodej živých ryb na tomto místě
§ 6
Pravidla pro prodej zvířat na tržnicích a tržištích
(1) V tržnici nebo na tržišti je možno prodávat jen živá selata, jehňata a kůzlata o živé hmotnosti do 15 kg, drůbež patřící do rodů kur, krůta, perlička, kachna a husa, holuby, králíky, ryby a zvířata v zájmovém chovu s výjimkou psů, koček a zvířat druhů vyžadujících zvláštní péči5), jestliže jsou tato zvířata uvedena v tržním řádu a
a) jsou určena k dalšímu chovu, nebo
b) produkty získané z těchto zvířat s výjimkou zvířat v zájmovém chovu jsou určeny ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.
(2) Porážka a další opracovávání těl zvířat, která mohou být prodávána v tržnici, je možné jen za předpokladu, že to umožňuje tržní řád a že pro tyto účely má tržnice vhodné prostory a vybavení, zejména
a) snadno omyvatelnou a dezinfikovatelnou spádovou plochu s odpadní kanalizační vpustí,
b) dostatečný přívod pitné vody, podle možnosti teplé,
c) odpovídající zařízení, nástroje a pracovní pomůcky (stůl na porcování masa, paličku na omračování zvířat, nože, ochranné prostředky apod.),
d) nepropustnou, uzavíratelnou a označenou nádobu na vedlejší živočišné produkty.
(3) K prodeji živých ryb je třeba doklad o tom, kde byly posledně sádkovány.
§ 7
(1) Samostatné prodejní místo určené k prodeji živých ryb, případně i k jejich porážce, kuchání, porcování nebo jiným úpravám musí být umístěno a vybaveno tak, aby veškeré činnosti na tomto místě byly prováděny v odpovídajících hygienických podmínkách.
(2) Samostatné prodejní místo uvedené v odstavci 1 musí být
b) vybaveno prodejním pultem s omyvatelnou, dobře čistitelnou a dezinfikovatelnou pracovní deskou a dostatečně velkými káděmi na uchovávání živých ryb.
a) umístěno tak, aby byl zajištěn co nejsnazší odtok odpadních vod do kanalizace a aby nedocházelo k roztékání odpadní vody při manipulaci s rybami,
(3) Pro prodej živých ryb na samostatném prodejním místě platí § 6 odst. 3 obdobně.
§ 8
Jsou-li ryby na samostatném prodejním místě také poráženy, kuchány a porcovány, popřípadě jinak upravovány, musí být na tomto místě také
a) dobře čistitelná a dezinfikovatelná pracovní deska, nože, palička na omračování ryb a stěrky,
c) nepropustné, uzavíratelné a označené nádoby na pevné vedlejší živočišné produkty (vnitřnosti, žábry apod.).
b) dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu a odvod odpadní vody do kanalizace,
Hlava 4
VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ K PŘEPRAVĚ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
§ 9
(1) Je-li k přepravě živočišných produktů vyžadováno veterinární osvědčení (§ 27 odst. 1 zákona), je třeba požádat o jeho vydání alespoň 12 hodin před jejich nakládáním.
(2) Veterinární osvědčení je vystaveno úředním veterinárním lékařem na základě prohlídky živočišných produktů provedené před jejich naložením.
(3) Není-li stanoveno jinak, doba platnosti veterinárního osvědčení uvedeného v odstavci 1 činí 72 hodin od jeho vydání.
Hlava 5
VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY A NA ZACHÁZENÍ S NIMI A PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ DODÁVÁNÍ MALÝCH MNOŽSTVÍ MASA A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
§ 10
Čerstvé drůbeží maso
(1) Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích
a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b) dodávat do místního maloobchodu.
(2) Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 2 000 kusů drůbeže prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního roku.
(3) V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého drůbežího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
(4) Čerstvé drůbeží maso musí být skladováno za stálé teploty od – 2 °C do + 4 °C.
§ 11
Čerstvé králičí maso
(1) Chovatel, který chová králíky v malém, může neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích
a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b) dodávat do místního maloobchodu.
(2) Za malé množství čerstvého králičího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 2 000 kusů králíků prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního roku.
(3) Při prodeji nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.
(4) V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
(5) Čerstvé králičí maso musí být skladováno za stálé teploty od – 2 °C do + 4 °C.
§ 11a
Ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury
(1) Chovatel může živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury v malých množstvích
a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, nebo
b) uvádět čerstvé produkty rybolovu na trh při poskytování stravovacích služeb v místě hospodářství.
(2) Za malé množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury prodávaných chovatelem se považuje takové množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.
§ 12
Zvěřina
(1) Uživatel honitby může těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří (dále jen „zvěř“) v malých množstvích
V těchto případech musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou – určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
V těchto případech musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou – určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
a) prodávat přímo spotřebiteli,
b) dodávat do místní maloobchodní prodejny,
c) dodávat do místního maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, nebo
d) prodávat v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř.
(2) Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo zvěře, které
a) je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle zvláštního právního předpisu6a),
c) je skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
b) je uchováváno při teplotě od 0 °C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů od data ulovení,
(3) Pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti platí ustanovení odstavce 2 písm. b) obdobně.
(4) Pro maloobchodní zařízení, které bylo krajskou veterinární správou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, která je dodávána přímo konečnému spotřebiteli, platí vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004
a) v oddílu I kapitole V odstavcích 2 a 3, v kapitole VII odstavci 1 písm. a) a v odstavcích 2, 4 a 5, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
f) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě výrobků z masa volně žijící zvěře.
e) v oddílu V kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu,
c) v oddílu IV kapitole II odstavcích 4 až 6, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
(5) Za malé množství zvěře, určené k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 uživatelem honitby, se považuje nejvýše 4 000 kusů velké volně žijící zvěře a 100 000 kusů drobné volně žijící zvěře odlovených v jedné honitbě za rok.
§ 11b
§ 13
Syrové mléko
(1) Chovatel může se souhlasem krajské veterinární správy syrové mléko v malých množstvích
a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství v místě výroby, nebo
b) prodávat prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.
(2) Hygienické požadavky na výrobu syrového mléka, požadavky na prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na hygienu personálu stanovené předpisy Evropských společenství8) platí pro hospodářství, z něhož pochází syrové mléko, které je předmětem přímého prodeje, obdobně.
(3) Přímý prodej syrového mléka v místě výroby musí být prováděn v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“. Je-li z hospodářství dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového mléka v místě výroby oddělena od mléčnice.
(4) V případě přímého prodeje syrového mléka prostřednictvím prodejního automatu musí být na viditelném místě na prodejním automatu umístěno upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“. Přímý prodej syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu může být prováděn i v mléčnici. Jde-li však o hospodářství, ze kterého je dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být prodej zajištěn tak, aby konečný spotřebitel nevstupoval do mléčnice.
(5) Není-li syrové mléko určené k přímému prodeji prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení, nebo musí být zchlazeno na 6 °C a zchlazené prodáno do 48 hodin po nadojení.
(6) Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto syrového mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti9) daného spotřebitele.
§ 12a
(1) Proškolená osoba provede vyšetření těl zvěře, při němž se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt výrazných změn na kůži a osrstění způsobených ektoparazity, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o:
c) zvěř pernatou, vyšetří se oči a tělní otvory.
a) velkou volně žijící zvěř, vyšetří se tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, vnitřní orgány, svalovina a na hlavě zejména sliznice dutiny ústní a jazyk,
b) zajíce a divoké králíky, vyšetří se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, nebo
(2) Velká volně žijící zvěř se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny, pokud byly vyňaty z těla ven, se předloží k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem.
b) datum a výsledek vyšetření zvěře podle odstavce 1 slovy
1. BEZE ZMĚN; jestliže nebyly nalezeny žádné znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, nebo
2. SE ZMĚNAMI; jestliže byly nalezeny znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, a
c) pořadové číslo, evidenční číslo osvědčení a podpis.
a) identifikační údaje uživatele honitby, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo, identifikační číslo a umístění organizační jednotky, jde-li o právnickou osobu, a evidenční číslo plomby,
(4) Vzor záznamu vedeného proškolenou osobou podle odstavce 3 je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 14
Čerstvá vejce
(1) Chovatel může nebalená čerstvá vejce v malých množstvích
b) dodávat do místního maloobchodu.
a) prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti nebo prostřednictvím prodejního automatu, nebo
(2) Čerstvá vejce podle odstavce 1 mohou být prodána spotřebiteli nejpozději do 28 dnů po snášce, přičemž datum minimální trvanlivosti je nejvýše 28 dnů od data snášky.
(3) Čerstvá vejce, prodávaná prostřednictvím prodejního automatu nebo dodávaná chovatelem v malých množstvích do místního maloobchodu, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popřípadě jménech chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.
(4) Za malé množství čerstvých vajec určených k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 se považuje nejvýše 6 000 vajec prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho kalendářního měsíce.
§ 15
Včelí produkty určené k lidské spotřebě
(1) Med musí být přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu. Nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření.
(2) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě do 0 °C.
(3) Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny v průběhu jednoho kalendářního roku.
(4) Za malé množství pylu, určeného k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 100 kg v průběhu jednoho kalendářního roku.
(5) Za malé množství mateří kašičky, určené k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 10 kg v průběhu jednoho kalendářního roku.
§ 12b
Údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, a termín jejich předložení
(1) Laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění vyšetření zvěřiny, státní veterinární ústav a laboratoř, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 zákona povolení pro tento druh vyšetřování, předkládá krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) jednou ročně, vždy v termínu do 15. ledna za období předcházejícího kalendářního roku.
(2) Hlášení podle odstavce 1 obsahuje
c) u spárkaté zvěře číslo plomby vyšetřeného uloveného kusu volně žijící zvěře,
a) název laboratoře, která vyšetření provedla,
b) identifikační údaje objednavatele vyšetření, kterými jsou údaje o uživateli honitby podle § 12a odst. 3 písm. a),
f) výsledek vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel),
d) u spárkaté zvěře a jezevce název nebo číslo katastrálního území honitby, kde byla zvěř ulovena,
e) datum vyšetření,
g) metodu, která byla k vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) použita.
§ 13a
Rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí
Chovatel, který prodává syrové mléko podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona, zajistí vyšetření syrového mléka na přítomnost patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Hlava 6
VETERINÁRNÍ PODMÍNKY UVOLŇOVÁNÍ NA TRH JATEČNÝCH ZVÍŘAT POUŽITÝCH K POKUSNÝM ÚČELŮM
§ 16
Jde-li o jatečné zvíře, které bylo použito k pokusným účelům, k získání biologických materiálů k výrobě léčivých přípravků nebo k jejich klinickému ověřování, může být poraženo k lidské spotřebě, jen jestliže bylo veterinární prohlídkou před poražením ověřeno zejména, že
c) uplynulo nejméně 7 dnů po očkování zvířete umrtvenými mikroorganizmy, anebo nejméně 21 dnů po jeho očkování živými mikroorganizmy.
a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,
b) zvíře nevykazuje klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,
Hlava 7
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
§ 22
§ 23
§ 24
Hlava 8
NEPOŽIVATELNÉ POTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
§ 25
Nepoživatelné jsou
a) játra a ledviny jatečných koní starších 24 měsíců,
b) ledviny skotu staršího 60 měsíců.
Hlava 9
OZNAČOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ UVÁDĚNÝCH NA TRH
§ 26
(1) Maso jatečného skotu včetně telat, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které bylo posouzeno jako
b) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.
a) poživatelné po úpravě
1. z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků zejména se zřetelem na druh a povahu nákazy, rizika jejího šíření a jejího nebezpečí pro zdraví lidí, se označuje otiskem razítka oválného tvaru s doplňkovým úhlopříčným křížem složeným ze dvou přímých čar protínajících se ve středu razítka a zaručujících, že veškeré údaje uvedené na označení zůstanou čitelné,
2. z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního vyšetření a posouzení, se označuje otiskem razítka oválného tvaru překrytým dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,
(2) Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. a) se umísťuje na vnějším povrchu jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby – je-li toto tělo děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři části – každý díl byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.
(3) Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. b) se provádí tak, aby toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.
§ 27
Maso jatečného skotu, u něhož byla zjištěna cysticerkóza, která však není důvodem pro posouzení tohoto masa jako nepoživatelného, se označuje – vedle označení pozastavovacím štítkem – otiskem písmene „U“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci.
§ 28
(1) Maso jatečné drůbeže, které bylo posouzeno jako
a) poživatelné po úpravě
1. z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků, se označuje naříznutím obou prsních svalů zasahujícím až k prsní kosti a naříznutím stehenní svaloviny, zasahujícím až ke stehenní kosti, anebo označením identifikační značkou oválného tvaru s doplňkovým úhlopříčným křížem složeným ze dvou přímých čar protínajících se ve středu razítka a zaručujících, že veškeré údaje uvedené na označení zůstanou čitelné,
2. z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního vyšetření a posouzení, se označuje naříznutím obou prsních svalů zasahujícím až k prsní kosti anebo otiskem označením identifikační značkou oválného tvaru překrytou dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,
b) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě obarvením. Označení se provádí tak, aby maso nemohlo být zneužito.
(2) Označení uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se umísťuje na jatečně opracované tělo, na obal nebo na štítek umístěný na mase nebo na obalu. V případě kontejneru nebo jiného velkého balení se umísťuje na vnější povrch tohoto kontejneru nebo balení.
§ 29
Pro maso jatečných zajícovců platí § 28 obdobně s tím, že se neuplatňuje způsob označování naříznutím svaloviny.
§ 30
Hlava 10
OZNAČOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ URČENÝCH KE KRMENÍ ZVÍŘAT
§ 31
(1) Živočišné produkty, které jsou určeny ke krmení zvířat, se označují otiskem razítka obdélníkového tvaru o rozměrech 4 cm x 10 cm v případě těl přežvýkavců, koní a prasat.
(2) Výška písmen a číslic v označení s výjimkou slova „KRMIVO“ činí 1 cm. Výška písmen ve slově „KRMIVO“ činí 1,5 cm. V horní části označení se uvádějí zkratka „CZ“, veterinární schvalovací číslo podniku a v dolní části slovo „KRMIVO“.
(3) Označení živočišných produktů, uvedených v odstavci 1 a určených pro schválené a registrované výrobce krmiv, se provádí tak, aby otisk razítka byl na každé části masa; celé tělo, půlky a čtvrtě se navíc označují hlubokými řezy do tkání. Těla ostatních druhů jatečných zvířat (drůbeže a zajícovců) se označují hlubokými zářezy do tkání.
Hlava 11
ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ A REGISTRACI PODNIKU
§ 32
(1) Provozovatel podniku, ve kterém se zachází se živočišnými produkty a který podléhá podle zákona a předpisů Evropských společenství10) schválení a registraci, popřípadě jen registraci, uvede v žádosti o schválení a registraci:
b) adresu podniku, kterého se žádost bezprostředně týká,
c) údaje o druhu a rozsahu činnosti (údaje o objemu výroby a uvádění živočišných produktů na trh).
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jméno, popř. jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu; tyto údaje doloží ověřenou kopií dokladu o registraci podnikání,
(2) Některé skutečnosti, které jsou nezbytné pro posouzení žádosti podle odstavce 1 [§ 49 odst. 1 písm. h), § 76 odst. 5 písm. b) zákona] se zřetelem na možná rizika pro zdraví lidí a zvířat, mohou být poskytnuty krajské veterinární správě v podobě příslušných příloh k žádosti. Jedná se zejména o
a) kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas,
b) umístění podniku v území s vyznačením (popisem) jeho relevantních vazeb na okolí, jmenovitě z hlediska dopravního a z hlediska ochrany životního prostředí (situační plánek),
c) celkové konstrukční a dispoziční řešení podniku včetně technologického zařízení (plánek objektu podniku, v případě potřeby příslušnou část stavební dokumentace),
h) organizaci provozu a sanitaci podniku (provozní a sanitační řád) a o zajištění účinných postupů pro případ výskytu nebezpečné nákazy,
g) postupy založené na zásadách HACCP11) a o systém vlastní kontroly podmínek výroby a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů,
f) zásobování pitnou vodou (zdroj, vodovodní řád, odběrová místa, roční plán odběru vody podle spotřeby, výsledky laboratorního vyšetření vody),
d) bližší určení a vybavení jednotlivých provozních prostorů,
j) způsob třídění, bezpečné ukládání či ošetřování vedlejších živočišných produktů, jejich zpracovávání nebo předávání do zařízení určeného k jejich neškodnému odstraňování nebo k dalšímu zpracovávání, jakož i způsob likvidace ostatních odpadů.
e) některé technické podrobnosti (úprava podlah, stěn, stropů, dveří, oken, kanalizační systém, větrání, osvětlení, hygienické zázemí apod.),
i) dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (zajištění, používané prostředky, plán akcí, jejich evidence a vyhodnocování),
(3) Změny v údajích rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace oznámí provozovatel podniku uvedeného v odstavci 1 písemně krajské veterinární správě, a to bez průtahů, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
Hlava 12
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO A SANITAČNÍHO ŘÁDU PODNIKU
§ 33
Provozní a sanitační řád podniku musí obsahovat v části týkající se
b) sanitace podniku:
1. způsob a postupy čištění a dezinfekce provozních prostorů a výrobních zařízení, používané čisticí a dezinfekční prostředky,
6. způsob uskladňování čisticích, dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních prostředků.
5. vedení dokumentace o provedené dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
4. osoby odpovědné za organizaci a provádění čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, event. smluvní zajištění výkonu těchto činností,
3. věcný a časový plán provádění dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních činností včetně situačního náčrtu míst určených k pokládání nástrah, způsoby vyhodnocování účinnosti jednotlivých akcí, postupů a prostředků,
2. způsob a postupy hubení škůdců (dezinsekce a deratizace), používané dezinsekční a deratizační prostředky,
a) provozu podniku:
2. prostorové a dispoziční uspořádání podniku, včetně oddělení činností se zřetelem na ochranu surovin a potravin živočišného původu před kontaminací,
4. způsob sledování požadovaných teplot potravin živočišného původu,
5. pravidla provádění a vyhodnocování výsledků vlastní kontroly hygienických podmínek výroby;
1. hlavní zásady organizace a řízení provozu,
3. stručný popis vykonávaných činností včetně jejich objemu, doby výkonu a určení prostorů, kde jsou uváděné činnosti vykonávány,
§ 34
Přílohou provozního a sanitačního řádu jatek je pohotovostní plán opatření pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
Hlava 13
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 35
Zrušují se:
Část II
Změna vyhlášky č. 201/2004 Sb.
§ 36
Část první vyhlášky č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, se včetně nadpisu zrušuje.
Část III
Změna vyhlášky č. 232/2005 Sb.
§ 37
Část třetí vyhlášky č. 232/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, a vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů, se včetně nadpisu zrušuje.
Část IV
Změna vyhlášky č. 4/2007 Sb.
§ 38
k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
POSTUP PŘI ODBĚRU VZORKŮ
POSTUP PŘI ODBĚRU VZORKŮ
Část A
Část A
I. Prohlídka jatečných zvířat a masa
Čl. 2
Čl. 1
Při prohlídce jatečných zvířat a masa se odebírají vzorky k mikrobiologickému, virologickému, fyzikálnímu, chemickému, radiologickému, parazitologickému, histologickému, imunologickému, sérologickému a smyslovému vyšetření.
Jako vzorky se odebírají:
Čl. 2
Čl. 1
Při prohlídce jatečných zvířat a masa se odebírají vzorky k mikrobiologickému, virologickému, fyzikálnímu, chemickému, radiologickému, parazitologickému, histologickému, imunologickému, sérologickému a smyslovému vyšetření.
Jako vzorky se odebírají:
a) u velkých jatečných zvířat, selat, jehňat, kůzlat a velké volně žijící zvěře
1. kostka svalu o hraně nejméně 8 cm křížově z přední a zadní čtvrti,
2. po jedné neporušené krajinové mízní uzlině s okolním vazivem křížově z protilehlých čtvrtí,
3. celá neporušená slezina nebo její část o délce nejméně 10 cm,
4. celá neporušená ledvina nebo její část o délce nejméně 10 cm,
5. kostka jater o hraně 6 až 8 cm, popřípadě s vyprázdněným nebo podvázaným žlučníkem, u selat, jehňat a kůzlat celá játra,
6. vzorky ze změněných, popřípadě i jiných částí masa, vnitřností a tuku,
7. chybí-li některé vnitřnosti, neporušená rourovitá kost nebo její část o délce nejméně 10 cm,
8. vzorek prodloužené míchy z oblasti mozkového kmene;
b) u malých jatečných zvířat, s výjimkou selat, jehňat a kůzlat, a u drobné volně žijící zvěře celá těla, pokud nestačí jednotlivé vnitřnosti nebo části svalové, tukové či jiné tkáně.
II. Jiné formy státního veterinárního dozoru
Čl. 3
Čl. 5
V souvislosti s ostatními formami státního veterinárního dozoru se odebírají vzorky zejména, jestliže
Čl. 4
Čl. 7
Čl. 6
Orgán vykonávající státní veterinární dozor
Čl. 3
Čl. 5
V souvislosti s ostatními formami státního veterinárního dozoru se odebírají vzorky zejména, jestliže
Čl. 4
Čl. 7
Čl. 6
Orgán vykonávající státní veterinární dozor
a) odběr vzorků k laboratornímu vyšetření je součástí metodických postupů, stanovených pro vyšetřování a posuzování živočišných produktů předpisy Evropských společenství nebo Státní veterinární správou, anebo pravidelného sledování (monitoringu) cizorodých látek v krmivech, v potravinách živočišného původu a v životním prostředí a sledování (monitoring) zoonóz a původců zoonóz,
a) odebere vzorky,
a) odebere vzorky,
(1) Při stanovení počtu odebíraných vzorků a jejich hmotnosti nebo objemu se přihlíží k tomu, aby
(1) Nejsou-li důvody pro jiný postup, odebírají se z téže šarže (dávky) 1 až 2 vzorky, z téže zásilky 2 až 5 vzorků.
(1) Potřebná hmotnost (objem, počet kusů) vzorků činí:
(1) Nejsou-li důvody pro jiný postup, odebírají se z téže šarže (dávky) 1 až 2 vzorky, z téže zásilky 2 až 5 vzorků.
| druh kontrolovaných produktů | vyšetření | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| smyslové | mikrobiologické | fyzikálně chemické | chemické prvky a látky | radiobiologické | |
| tekuté (v ml) | 100 | 300 | 300 | 500 | 400 |
| kašovité (v g) | 50 | 250 | 250 | 500 | 250 |
| pevné (v g) | 100 | 300 | 300 | 500 | 400 |
| sušené (v g)v | 50 | 150 | 150 | 300 | 300 |
| koncentráty (v g) | 50 | 150 | 150 | 200 | 200 |
| vejce (v ks) | 3 | 3 | 3 | 12 | 10 |
| drůbež (v ks) | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
(1) Potřebná hmotnost (objem, počet kusů) vzorků činí:
a) odebrané vzorky umožňovaly zjištění (potvrzení)
2. kontaminace, jakéhokoli znečištění nebo jiného ohrožení či narušení zdravotní nezávadnosti kontrolovaných produktů,
1. průměrného stavu kontrolovaných produktů z hlediska veterinárních požadavků na ně,
b) byla respektována zásada hospodárnosti.
b) vzniknou jakékoli pochybnosti o zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, zejména na základě zjištění hrubých závad z hlediska hygienických podmínek výroby a veterinárních a hygienických požadavků na zacházení se živočišnými produkty,
b) řádně označí odebrané vzorky,
b) řádně označí odebrané vzorky,
(2) Pro zjištění, zda šarže (dávka) odpovídá stanoveným mikrobiologickým požadavkům, se odebírá zpravidla 5 vzorků.
(2) Za vzorkovanou jednotku se pro účely odběru vzorků považuje
(2) Je-li kontrolovaný produkt ve spotřebitelském balení, odebírá se jako vzorek
(2) Za vzorkovanou jednotku se pro účely odběru vzorků považuje
(2) Je-li kontrolovaný produkt ve spotřebitelském balení, odebírá se jako vzorek
a) 1 velkoobchodní originální balení (karton, bedna, balík, pytel, paleta apod.),
a) 1 balení, pokud jeho hmotnost (objem) dosahuje hmotnosti (objemu) uvedené v odstavci 1. Pokud jeho hmotnost (objem) podstatně převyšuje hmotnost (objem) potřebnou k vyšetření, stačí odebrat jako vzorek jen poměrnou část spotřebitelského balení, nebude-li tím ohroženo dosažení účelu vyšetření,
a) 1 balení, pokud jeho hmotnost (objem) dosahuje hmotnosti (objemu) uvedené v odstavci 1. Pokud jeho hmotnost (objem) podstatně převyšuje hmotnost (objem) potřebnou k vyšetření, stačí odebrat jako vzorek jen poměrnou část spotřebitelského balení, nebude-li tím ohroženo dosažení účelu vyšetření,
b) 1 upravený celek, jde-li o kusové produkty,
b) takový počet balení, aby jejich hmotnost (objem) odpovídala potřebám vyšetření, pokud hmotnost (objem) balení je nižší (menší) než hmotnost (objem), uvedená v odstavci 1.
b) takový počet balení, aby jejich hmotnost (objem) odpovídala potřebám vyšetření, pokud hmotnost (objem) balení je nižší (menší) než hmotnost (objem), uvedená v odstavci 1.
c) celá zásilka, jde-li o sypané či jiné volně ložené produkty. Odebírá se 5 vzorků z různých částí zásilky,
d) 1 nádrž, tank, konev či jiná nádoba, jde-li o tekuté živočišné produkty.
d) dojde k onemocnění nebo podezření z onemocnění nemocí přenosnou ze zvířat na člověka nebo alimentární nemocí, anebo jestliže dochází k vyšetření a posouzení živočišných produktů z podnětu stížnosti spotřebitele.
d) zajistí zabalení, uchovávání a odeslání odebraných vzorků podle zvláštního právního předpisu13) k laboratornímu vyšetření takovým způsobem, aby nedošlo k jejich změnám nebo záměnám.
d) zajistí zabalení, uchovávání a odeslání odebraných vzorků podle zvláštního právního předpisu13) k laboratornímu vyšetření takovým způsobem, aby nedošlo k jejich změnám nebo záměnám.
c) vyžadují zákon nebo právní předpisy Evropských společenství laboratorní vyšetření (fyzickou kontrolu) dováženého nebo prováženého veterinárního zboží,
c) pořídí záznam o odběru vzorků,
c) pořídí záznam o odběru vzorků,
| počet vzorkovaných jednotek | počet vzorků | hmotnost v kg (objem v l) | počet vzorků |
|---|---|---|---|
| do 10 | 2 | do 1000 | 2 |
| 50 | 4 | 10000 | 4 |
| 100 | 5 | 25000 | 6 |
| 500 | 8 | 50000 | 8 |
| 1000 | 10 | nad 50000 | 10 |
| od 1001 na každých dalších 500 | 1 |
(3) Jde-li o kontrolované produkty téhož druhu, ale z různých šarží (dávek), a není-li možné nebo účelné jejich roztřídění, anebo jedná-li se o větší počty vzorkovaných jednotek, odebírají se vzorky buď podle počtu vzorkovaných jednotek, anebo podle hmotnosti kontrolovaných produktů:
(3) Jsou-li kontrolované produkty nestejnorodé, anebo vykazují-li některé z nich jakékoli závady, musí být před odběrem vzorků tyto produkty roztříděny, popřípadě produkty vykazující závady odděleny. Vzorky se pak odebírají z každé skupiny zvlášť.
(5) V závislosti na dosažení účelu vyšetření může orgán vykonávající státní veterinární dozor odebrat větší nebo menší počet vzorků.
(4) K fyzikálně chemickému vyšetření a radiologickému vyšetření se odebírá zpravidla 1 vzorek.
(4) Jsou-li kontrolované produkty, které mají být mikrobiologicky vyšetřeny, soudržné (pevné), odebírají se vzorky v ucelených částech (kusech), aby bylo možno provést v laboratoři – po odstranění povrchových částí – sterilní kultivaci z hloubky výrobku. Jsou-li kontrolované produkty nesoudržné (kašovité, tekuté, sypké, sušené), odebírají se vzorky sterilně do sterilních vzorkovnic, dodaných z příslušné laboratoře.
(4) Jsou-li kontrolované produkty, které mají být mikrobiologicky vyšetřeny, soudržné (pevné), odebírají se vzorky v ucelených částech (kusech), aby bylo možno provést v laboratoři – po odstranění povrchových částí – sterilní kultivaci z hloubky výrobku. Jsou-li kontrolované produkty nesoudržné (kašovité, tekuté, sypké, sušené), odebírají se vzorky sterilně do sterilních vzorkovnic, dodaných z příslušné laboratoře.
Část B
Část B
Stěry z povrchu výrobního zařízení, odebrané z plochy 10 cm2 po skončení čištění a dezinfekce, nesmí obsahovat
a) více než 102 aerobních a fakultativně anaerobních mikroorganizmů,
b) salmonely.
Část V
ÚČINNOST A PLATNOST
§ 39
1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
ROZSAH A LIMITY VYŠETŘOVÁNÍ SYROVÉHO MLÉKA KE ZJIŠTĚNÍ PŘÍTOMNOSTI PATOGENNÍCH MIKROORGANISMŮ OHROŽUJÍCÍCH ZDRAVÍ LIDÍ
ROZSAH A LIMITY VYŠETŘOVÁNÍ SYROVÉHO MLÉKA KE ZJIŠTĚNÍ PŘÍTOMNOSTI PATOGENNÍCH MIKROORGANISMŮ OHROŽUJÍCÍCH ZDRAVÍ LIDÍ
| Parametr | Limit |
|---|---|
| Staphylococcus aureus | 500 KTJ/1ml |