ČÁST VIII
DOPADY NA NÁRODNÍ PRÁVO

Hlava I
Konverze na národní patentovou přihlášku

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu pouze na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:

(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odst. 3;

(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět nebo je evropský patent zrušen.

(2) V případě uvedeném v odst. 1 (a) se žádost o konverzi podává u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, kde byla podána evropská patentová přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost přímo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(3) V případech uvedených v odst. 1 (b) musí být žádost o konverzi podána u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(4) Účinek evropské patentové přihlášky uvedený v článku 66 zaniká, není-li žádost o konverzi podána včas.

(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 135 odst. 2 nebo 3 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.

(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;

(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.

Hlava II
Zrušení a starší práva

(1) S výhradou článku 139 může být evropský patent zrušen s účinkem pouze na území smluvního státu z těchto důvodů:

(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný podle článků 52 až 57;

(b) nepopisuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě oddělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;

(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena; nebo

(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odst. 1 právo.

(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, omezí se patent odpovídající změnou patentových nároků a částečným zrušením.

(3) V řízení před příslušným soudem nebo orgánem ve věci platnosti evropského patentu má majitel patentu právo omezit patent změnou nároků. Takto omezený patent je podkladem pro řízení.

(1) V každém určeném smluvním státě se evropská patentová přihláška nebo evropský patent posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k národní patentové přihlášce nebo národnímu patentu stejně, jako by šlo o národní patentovou přihlášku nebo národní patent.

(2) Národní patentová přihláška nebo národní patent se ve smluvním státě posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k evropskému patentu, který určuje tento smluvní stát, stejně, jako by evropský patent byl patentem národním.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, zda a za jakých podmínek lze vynálezu popsanému současně v evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu a národní patentové přihlášce nebo národním patentu se stejným dnem podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, se stejným dnem vzniku práva přednosti, poskytnout ochranu zároveň oběma přihláškami nebo oběma patenty.

Hlava III
Další účinky

(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odst. 2.

(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.