k vyhlášce č. 60/2008 Sb.
Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů
TERMINOLOGIE:
POSTUP HODNOCENÍ:
Výběr dílčí plochy a její výměra:
- dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro hodnocení přirozenosti jsou homogenní, dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa,
- do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s odlišnými vlastnostmi, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10%, rozloha jedné plochy s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5% výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1ha,
- výměra dílčí plochy, na které se provádí hodnocení přirozenosti by neměla být menší než 1ha.
Určení stupně přirozenosti:
- pro jednu dílčí plochu se tabulka vyplní tak, že se v každém řádku vyhodnotí kritérium, které je zde uvedeno a je-li v daném případě správná odpověď „Ano“, zaškrtne se bílé políčko s touto odpovědí; nelze-li odpovědět „Ano“, žádné políčko se v daném řádku nezaškrtává a vysvětlení se uvede na konci tabulky v poznámce,
- při hodnocení se vychází ze skutečnosti, že není možno postihnout všechny složky ekosystému a jejich funkce a vazby, ale v případě lesů je vždy hlavní determinantou stavu i ostatních složek ekosystému dřevinné patro,
- po zaškrtnutí příslušných políček v jednotlivých řádcích, zjistíme, v kterých sloupcích se nacházejí zaškrtnutá políčka,
- pro zařazení dílčí plochy do příslušného stupně přirozenosti platí zásada, že tato plocha musí splňovat všechna kriteria pro daný stupeň přirozenosti, ani záporná odchylka u jen jednoho kriteria není důvodem pro zařazení do vyššího stupně přirozenosti,
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „E“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní“,
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „D“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní“,
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „C“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký“,
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „B“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní“,
- jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „A“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní“,
- v řádku označeném jako „Poznámka“ uvede hodnotitel komentář ke kriteriím použitým při hodnocení konkrétní plochy, zejména těch, kde nebylo možno odpovědět „Ano“ anebo podrobněji specifikovat případné arondace dílčí plochy. Podobný poznámkový aparát k jednotlivým kriteriím je uveden za tabulkou.
| Tabulka | |||||||||
| HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název lokality (území): | |||||||||
| Dílčí plocha: | |||||||||
| Výměra dílčí plochy: | |||||||||
| Kriteria hodnocení – jednotlivé hodnocené způsoby ovlivnění vývoje porostů v minulosti a v současnosti | Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy v minulosti a v současnosti | ||||||||
| A | B | C | D | E | |||||
| původní | přírodní | přírodě blízký | kulturní | nepůvodní | |||||
| A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření | |||||||||
| A1 | Žádná těžba v minulosti i současnosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety | Ano | |||||||
| A2 | Pouze těžba toulavá v minulých 100 letech | Ano | |||||||
| A3 | Mýtní těžba před více než 100 lety s následnou sekundární neřízenou sukcesí | Ano | |||||||
| A4 | Záměrné obnovní zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A5 | Záměrné obnovní zásahy na více než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A6 | Mýtní těžba úmyslná a vkládání obnovních prvků v současnosti | Ano | |||||||
| A7 | Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti bez vzniku holiny | Ano | |||||||
| A8 | Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti se vznikem holiny | Ano | |||||||
| A9 | Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na méně než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A10 | Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na více než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A11 | Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření v současnosti | Ano | |||||||
| A12 | Záměrné výchovné zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A13 | Záměrné výchovné zásahy na více než ¼ plochy v minulosti | Ano | |||||||
| A14 | Záměrné pěstební nebo výchovné zásahy v současnosti | Ano | |||||||
| A15 | Rekonstrukční managementová opatření v minulosti | Ano | |||||||
| A16 | Rekonstrukční managementová opatření v současnosti | Ano | |||||||
| A17 | Zásahy eliminující sekundární negativní antropické vlivy | Ano | |||||||
| B - Odumřelé dřevo | |||||||||
| B1 | Odumřelé dřevo se nikdy neodváželo nebo před více než 50 lety | Ano | |||||||
| B2 | Odvoz odumřelého dřeva v minulých 50 letech | Ano | |||||||
| B3 | Částečné zpracování odumřelého dřeva v současnosti | Ano | |||||||
| B4 | Zpracování odumřelého dřeva v plném rozsahu v současnosti | Ano | |||||||
| C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka | |||||||||
| C1 | Nejsou patrné známky negativního vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém anebo pouze vliv historické pastvy dobytka na vývoj struktury a textury porostu, který je již nepatrný a lze dovodit pouze teoretické ovlivnění dřevinné skladby | Ano | |||||||
| C2 | Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tlouštkových třídách), v lesních porostech v současnosti probíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin (tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%) | Ano | |||||||
| C3 | Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tlouštkových třídách), v lesních porostech v současnosti vlivem spárkaté zvěře neprobíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin | Ano | |||||||
| D - Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou | |||||||||
| D1 | přítomnost všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin, se zastoupením reprodukce schopných jedinců | Ano | |||||||
| D2 | přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin vtroušeně do 10% v zastoupení | Ano | |||||||
| D3 | přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin od 10% do 50% v zastoupení | Ano | |||||||
| D4 | přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin nad 50% v zastoupení | Ano | |||||||
| D5 | přechodná přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin označovaných jako invazní neofyty, například akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% v zastoupení | Ano | |||||||
| D6 | porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) | Ano | |||||||
| Stupně přirozenosti | původní | přírodní | přírodě blízký | kulturní | ne-původní | ||||
| Zařazení do stupně přirozenosti: | |||||||||
| Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (Ano/Ne) | |||||||||
| Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? | |||||||||
| Hodnocení provedl: | Datum zpracování: | ||||||||
| Poznámka: | |||||||||
Vysvětlení použití jednotlivých kriterií v tabulce:
• A1, A2 - Jedná se o porosty, v kterých dosud nebyla provedena žádná těžba nebo pouze těžba toulavá. Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území v době kdy nebyla ještě deklarována jeho ochrana. Časová hranice 100 let pro toulavou těžbu je odvozena od skutečnosti, že nejde-li o plošnou těžbu, nýbrž o těžbu jednotlivých stromů, která se vybraného území dotkla jen okrajově, dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. Není zásadně narušena struktura a textura vybraného porostu ani dřevinná skladba či jeho věková diferenciace. I dřeviny rostoucí pomaleji a v zástinu, jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor. Při vyhodnocování těchto kritérií se vychází z dostupných písemných údajů o těžbách nebo ze skutečného stavu lesního porostu v současnosti (například přítomnost pařezů nebo chybějící jedinci nejstarších věkových kategorií).
• A3 - Mýtní těžbou je zde míněna těžba, při které došlo před více než 100 lety k vymýcení původního porostu, ale plocha byla následně ponechána sekundární sukcesi a jejímž výsledkem je samovolně vzniklý lesní porost, jehož dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich ponechání dlouhodobé sekundární sukcesi v okolí dnešních zřícenin hradů nebo zemědělská půda v některých oblastech v pohraničí ponechaná mnoho desítek let ladem a v současnosti porostlá sekundárním lesem).
• A4, A5 - Jedná se o hospodářská opatření v minulosti, jejichž cílem byla obnova porostů. Pokud však došlo k obnově (i umělé) s pomocí stanovištně odpovídajících dřevin a dnešní porost splňuje ostatní kriteria, může být zařazen jako „přírodní“ nebo „přírodě blízký“. Velikost ¼ obnovované plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna další kriteria přírodního lesa, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně (např. lokální likvidace následků větrného polomu nebo částečné rozpracování porostů maloplošnými obnovními prvky). Do stupně „přírodě blízký“ tak mohou spadat i dnešní (z hlediska hospodářského) přestárlé pařeziny, kde se již dostatečně dlouho neprovádějí standardní hospodářské zásahy.
• A6 - Je to kontrolní pojistka proti případnému zařazování dnešních obhospodařovaných porostů, kde se aktivně hospodaří, mezi přirozené lesy.
• A7, A8 - Nahodilou těžbou není míněna cílevědomá výchovná ani obnovní těžba při standardním obhospodařování lesa, ale pouze těžba dosud živých stromů z důvodu ochrany lesa (např. těžba aktivních kůrovcových stromů smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Tento typ těžby má obvykle charakter toulavé těžby v současnosti (pokud se nejedná o jednorázový masivní zásah), při které nevzniká holina. V takovém případě lze les ještě hodnotit jako „přírodě blízký“. A8 - je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde v současnosti dochází ke vzniku holin a nelze při splnění ostatních kritérií výběru již takové plochy hodnotit jako lesy přirozené. Tzv. nahodilá těžba sterilních souší nebo vývratů jakýchkoliv dřevin je zpracováním odumřelého dřeva – viz B3.
• A9-11 - Velikost ¼ plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna kriteria, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně. A11 – je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde se v současnosti aktivně provádí tato činnost jako hospodářské opatření, mezi přirozené lesy.
• A12-14 - Záměrnými výchovnými zásahy je míněna cílevědomá výchovná těžba v určité části území, která měla za cíl „zkvalitnění“ porostů z hospodářského hlediska. Rozlišovací plocha ¼ velikosti rezervace je stejně jako u A2 a A8 toleranční hranicí pro přírodní les při různých zásazích. A14 – Je opět kontrolní pojistka pro porosty, kde jsou i dnes prováděny zásahy s hospodářským cílem.
• A15-16 - Za rekonstrukční managementová opatření se v tomto smyslu považují zásahy za účelem podpory ohrožených druhů dřevin (např. uvolnění vtroušených jedlí v plošném nárostu buku pro její záchranu), nebo vnesení chybějící dřeviny (např. dříve člověkem vytěžené, nebo hromadně odumřelé např. vlivem tracheomykóz nebo likvidace skupin stanovištně nevhodných dřevin). U přírodě blízkého lesa (např. pařeziny nebo horské smrčiny) je jako rekonstrukční managementové opatření vnímán i těžební zásah za účelem strukturální diferenciace porostu nebo např. těžby sice stanovištně původní dřeviny, ovšem zcela nevhodného ekotypu – např. chlumní smrk v horských lesích v 8. lesním vegetačním stupni apod. Při hodnocení je stále třeba mít na paměti rozdíl mezi managementovým opatřením a hospodářským zásahem, kde primárním měřítkem rozhodování je hospodářský výsledek.
• A17 - Za zásahy eliminující sekundární antropické vlivy se nepovažují rekonstrukční opatření (viz. A15-16), jejichž cílem je aktivní přiblížení porostů modelu původního lesa, nýbrž pouze zásahy jejichž cílem je udržení relativně vyrovnaného stavu ekosystému (např. oplocení celé rezervace či skupin zmlazení v rezervaci v oblasti s neúměrně vysokými stavy spárkaté zvěře – nikoliv však selekce jedinců ve skupinách zmlazení; dále likvidace invazních neofytů, která je odůvodnitelná i v lesních porostech již ponechaných samovolnému vývoji – např. likvidace invazního akátu nebo vejmutovky apod.). Tyto zásahy jsou, vzhledem k vnějšímu vlivu okolí, realizovány v řadě lokalit a jsou akceptovatelné i v původním lese.
• B1, B2, B3 - Časová hranice 50 let pro odvoz odumřelého dřeva respektuje výsledky výzkumu přirozených lesů, které dokazují, že rozklad odumřelých ležících stromů trvá více než 50 let jen na výjimečných stanovištích (suchá, zpravidla xerotermní stanoviště nebo naopak vysoké horské polohy a současně kmen bez doteku s půdním povrchem). Je tedy pravděpodobné, že byl-li porost více než 50 let ušetřen vyklízení odumřelého dřeva, jsou v něm dnes opět zastoupena všechna rozkladová stadia odumřelého dřeva. Při posuzování přítomnosti odumřelého dřeva zejména ve stupni „přírodě blízký“ je třeba více tolerance - např. pokud je odváženo mrtvé dřevo z okrajů porostu podél cest, kde vadí z hlediska dopravního či technologického běžnému obhospodařování a uvnitř porostu mrtvé dřevo zůstává. Totéž platí pro situaci, kdy je např. provedena nahodilá kůrovcová těžba a napadené stromy (zejména smrky) jsou vyváženy, zatímco staré sterilní souše zůstávají na místě a s nimi odumřelé dřevo dalších, zejména listnatých druhů dřevin.
• C1 - Vliv pastvy dobytka je zřetelný zejména u porostů ve středních horských a podhorských polohách, kde došlo vlivem pastvy ke zjednodušení porostní struktury a postupně i k ovlivnění dřevinné skladby (záměna buku jedlí či smrkem nebo záměna dubu bukem v nižších polohách apod.). Jedná se o formální připomenutí jevu, který vnímáme jako přípustný ve všech stupních přirozenosti.
• C2, C3 - Vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na přirozenou obnovu lesních ekosystémů je jedním z nevýznamnějších negativních vlivů způsobených člověkem, proto je třeba tento vliv vždy zodpovědně vyhodnotit a zohlednit při hodnocení přirozenosti.
• D1 - Potenciální přirozenou druhovou skladbu vyjádřenou zastoupením hlavních dřevin je do určité míry nutno brát s tolerancí s tím, že za mezní hodnoty pro hodnocení je považována účast hlavních dřevin – tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%, přičemž poměr zastoupení hlavních dřevin není pro hodnocení rozhodující (např. zastoupení jedle na stanovištích s jejím potenciálním vysokým podílem je v současnosti ve většině případů v jednotkách procent). Podstatná je schopnost, byť i malé populace, další reprodukce.
• D2 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin do 10% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či jednotlivě vtroušeně. Tyto dřeviny by měly být předmětem rekonstrukčních managementových opatření (např. postupná redukce příměsi smrku na stanovištích, kde v potenciální přirozené skladbě chybí atd.).
• D3 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin v rozmezí od 10% do 50% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či rovnoměrně rozptýleny po porostu. Tyto dřeviny mohou být předmětem obhospodařování.
• D5 - Je tolerována účast invazních neofytů (např. akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% zastoupení. Přítomnost invazních neofytů je vnímána jako dočasná záležitost a předpokládá se, že jsou a budou předmětem permanentní likvidace.
• D6 - Porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) – jednou ze základních podmínek pro označení lesního porostu jako les přirozený je jeho genetická původnost – tzn. porosty u nichž víme, že do nich byly vnášeny dřeviny prokazatelně cizího původu (nevhodného ekotypu) a tento původ je zcela zřejmý i dnes a tyto dřeviny plošně převažují, by neměly být v těchto stupních přirozenosti klasifikovány. Tam kde se jedná pouze o část jinak hodnotného porostu musí být tato část jasně graficky oddělena do samostatné dílčí plochy. Tento problém se bude týkat převážně porostů se zastoupením smrku.
Způsob označení lesních porostů v mapách tvořících přílohu plánů péče
| stupně přirozenosti lesních porostů | barva v mapě |
|---|---|
| Les původní (prales) | - zelená |
| Les přírodní | - hnědá |
| Les přírodě blízký | - žlutá |
| Les kulturní | - modrá |
| Les nepůvodní | - červená |
Porosty ponechané samovolnému vývoji se v mapách tvořících přílohu plánů péče označují tmavě zelenou čarou silnou 2 mm nakreslenou po obvodu jejich hranic.
a) stupeň přirozenosti
Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:
• les původní, nebo-li prales – člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné – např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
• les přírodní – les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy neřízené sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
• les přírodě blízký – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.), v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. V současnosti mohou být tyto porosty ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k obnově přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury.
• les přirozený – souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.
• les kulturní – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova, případně obnova porostů.
• les nepůvodní – les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova případně obnova porostů.
b) přirozený vývoj
Přirozený vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů nerušený vývoj přirozených lesů s vyloučením současných přímých (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) i nepřímých lidských vlivů (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení atd.). Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Přirozený vývoj lesa je v současných podmínkách prakticky nedosažitelný stav. Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa.
c) samovolný vývoj
Samovolný vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb). Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa, ale zároveň i ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).
d) ponechání samovolnému vývoji
Ponechání samovolnému vývoji je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).
e) stanovištně původní / stanovištně nepůvodní dřevina
Stanovištně původní dřevina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí přirozené druhové skladby. Přirozená druhová skladba je taková skladba, která je utvářena podle abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez vlivu člověka a odpovídá stavu lesního ekosystému na daném stanovišti, pro který se používá souhrnné označení klimax.
f) minulost
Minulost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako časové období předcházející dni, v němž je prováděno hodnocení porostu.
g) holina
Holina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část bez lesního porostu o výměře větší než 0,02 ha.
g) současnost
Současnost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako okamžik hodnocení porostu zahrnující též nejbližší následující období, pro které je stanoven konkrétní plán zásahů pro hodnocený porost (tzn. zpravidla období platnosti plánu péče a souvisejícího lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy).