Část X
Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu buničiny a papíru

1. Vymezení a kompletnost
V případě, že zařízení produkuje CO₂ ze spalování fosilních paliv a vyváží ho dále například do sousedního zařízení na výrobu vysráženého uhličitanu vápenatého (PCC), pak se tato vyvezená produkce do emisí ze zařízení nezahrnuje, pokud je to schváleno ministerstvem a uvedeno v plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů.
Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou vypočteny jako součást emisí z procesů v daném zařízení, vypočtou se v souladu s částí I této přílohy.

2. Stanovení emisí CO₂
U procesů výroby buničiny a papíru mohou emise CO₂ pocházet:
Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění odpadních vod nebo vyhnívání kalů, využívané k zneškodňování odpadů ze zařízení, nejsou uvedena v příloze č. 1 zákona. Proto emise z nich patří mimo oblast působnosti zákona.

a) z kotlů, plynových turbín a z dalších spalovacích zařízení produkujících páru nebo elektrickou energii pro výrobnu,

b) z regeneračních kotlů a dalších zařízení spalujících použité roztoky při výrobě buničiny,

c) ze spaloven,

d) z pecí na vápno a z pražicích pecí,

e) z čištění odpadních plynů,

f) ze sušiček spalujících fosilní paliva (například infračervené sušičky).

2.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem

2.1.1 Emise ze spalovacích procesů
Emise ze spalovacích procesů probíhajících v zařízeních na výrobu buničiny a papíru, se monitorují v souladu s částí I této přílohy.

2.1.2 Procesní emise
Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností v celulózkách. Ačkoli ztráty sodíku a vápníku z regeneračního systému a kaustifikace jsou obvykle vyrovnány chemikáliemi, které neobsahují uhličitany, používají se občas malá množství uhličitanu vápenatého (CaCO₃) a uhličitanu sodného (Na₂CO₃), která vedou k emisím CO₂. Uhlík obsažený v těchto chemikáliích je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (např. Na₂CO₃ nakoupený od papíren vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy.
Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto chemikáliích je emitován jako CO₂ z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se stanoví za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO₃ a Na₂CO₃ použitých v regeneračních a kaustifikačních prostorech je uvolněn do atmosféry.
Úprava vápníkem je vyžadována v důsledku ztrát z kaustifikačního prostoru, z nichž většina je ve formě uhličitanu vápenatého.
Emise CO₂ se vypočtou takto:
emise CO₂ = Σ {(aktivitní údaje_uhličitany * emisní faktor)}
kde:

a) Aktivitní údaje:
Aktivitní údaje_uhličitany představují množství CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu.
Úroveň 1: Množství [t] CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
Úroveň 2: Množství [t] CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±1,5 %.

b) Emisní faktor
Úroveň 1: Stechiometrické koeficienty [t_CO2/t_CaCO3] a [t_CO2/t_Na2CO3] pro uhličitany nepocházející z biomasy, jak je uvádí tabulka č. 11. Uhličitany pocházející z biomasy jsou váženy emisním faktorem 0 [t CO₂/t uhličitanů].
Tabulka č. 11: Stechiometrické emisní faktory

Typ uhličitanu a původ	Emisní faktor [t CO2/t uhličitanů]
Celulózka používající CaCO3	0,440
Celulózka používající Na2CO3	0,415

Tyto hodnoty se upraví podle obsahu vody a hlušiny v použitých uhličitanech.

2.2 Stanovení emisí CO₂ měřením
Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.