POSTUP OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA

(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo

(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O tomto úkonu se provede záznam do protokolu.

(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má specializovanou způsobilost v daném specializačním oboru k výkonu zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.

(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.

(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.

a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,

b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo

c) pohovorem.