(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.