(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem, popřípadě s osobou, která je způsobilá k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání, a písemného záznamu vztahujícího se k výkonu příslušného zdravotnického povolání⁶).