Část I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,
b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen „poskytovatel“) a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),
d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz (dále jen „vydavatel“) a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“),
e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen „provozovatel srovnávacích stránek“),
f) používání jednotného označení k označení služeb spojených s platebním účtem,
g) postup při změně platebního účtu,
h) přístup k platebnímu účtu.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, ledaže se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),
b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,
c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,
d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,
e) bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně,
f) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli,
g) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli,
h) trvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních prostředků z platebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se opakujících intervalech,
i) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,
j) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,
k) službou spojenou s platebním účtem platební nebo jiná služba poskytnutá v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtu, včetně překročení, možnosti přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních transakcí prováděných těmito nástroji.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,
c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho ústředí,
d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém dočasně jinak poskytuje služby,
e) počátečním kapitálem součet
3. povinných rezervních fondů,
2. splaceného emisního ážia,
1. splaceného základního kapitálu,
5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období,
4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k uhrazení ztráty uvedené v účetní závěrce,
f) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet na základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, který představuje alespoň 10 % nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení podniku jiné osoby,
g) úzkým propojením vztah
2. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
1. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
3. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
4. dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,
h) vedoucí osobou
2. v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb,
1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce (§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena vykonává,
i) pobočkou
1. organizační složka podniku v jiném než domovském členském státě, která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,
2. provozovna v domovském členském státě,
j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,
k) skupinou seskupení složené z
2. osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,
1. ovládající osoby a jí ovládaných osob,
l) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,
b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,
c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,
d) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,
e) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,
f) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,
g) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,
h) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
i) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,
j) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,
k) osobou oprávněně pobývající v členském státě
7. osoba, která oprávněně pobývá na území jiného členského státu.
2. cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,
4. cizinec pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,
1. občan členského státu, jakož i jeho rodinný příslušník podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,
5. osoba pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
6. osoba požívající na území České republiky výsad a imunit podle mezinárodního práva,
3. cizinec, který na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl,
§ 3
Platební služba
(1) Platební službou je
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
1. plátce,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
1. plátce,
e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3) Platební službou není
a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b) směnárenská činnost,
c) vydávání
ani platební transakce jimi prováděná,
ani platební transakce jimi prováděná,
2. papírových poukázek na zboží nebo služby,
3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,
4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
d) platební transakce prováděná
1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními zástupci na jejich vlastní účet,
7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce k zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického komunikačního zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, přičemž poskytovatel služeb elektronických komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,
6. osobou, která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,
5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu3),
4. v rámci správy cenných papírů,
3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
e) vyplacení hotovosti
2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,
1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),
f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich držby.
§ 4
Elektronické peníze
(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která
a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b) je uchovávaná elektronicky,
c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě 7.
Část II
OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE
Hlava 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 5
Oprávnění poskytovat platební služby
Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,
j) Česká národní banka.
i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,
h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,
§ 6
Oprávnění vydávat elektronické peníze
Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) Česká národní banka.
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,
Hlava 2
PLATEBNÍ INSTITUCE
Díl1
Základní ustanovení
§ 7
Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.
§ 8
(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna
c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,
b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce,
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.
c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,
(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.
Díl2
Povolení k činnosti platební instituce
Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce
Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce
§ 9
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31 nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.
§ 11
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
§ 12
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8,
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.
d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo
c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,
(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem
d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36).
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku platební instituce,
a) zrušení platební instituce,
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce.
§ 13
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 14
Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 9 odst. 1 písm. c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.
§ 15
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a § 13.
Díl3
Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce
Kapitál
Řídicí a kontrolní systém
Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce
Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce
Uchovávání dokumentů a záznamů
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
Informační povinnost
§ 16
Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající
c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).
b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo
a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),
§ 17
(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.
(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.
(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.
§ 18
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy
c) systém vnitřní komunikace.
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,
(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní postupy,
1. zásady a postupy řízení,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a
§ 19
Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.
§ 20
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.
(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.
§ 21
Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
§ 22
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,
a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.
§ 23
(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
§ 24
Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použijí obdobně § 29 a 30. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
§ 25
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.
(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.
§ 26
(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.
§ 28
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
§ 27
(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.
Díl4
Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě
Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice
§ 29
(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 29 došlo, obchodní firmu platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.
§ 31
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.
(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.
Díl5
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
Hlava 3
POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
Díl1
Základní ustanovení
§ 36
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
Díl2
Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu
Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 37
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.
(3) Má-li se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele, který
c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až e).
b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,
e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,
a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,
c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 38
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.
§ 39
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.
§ 40
(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne dnem
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho zrušení,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).
(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,
(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.
(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 41
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 42
Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), a odst. 4, § 38 a 39. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4, § 38 a 39.
§ 43
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúžit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo
b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně § 41.
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúží registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.
Díl3
Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 44
(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí obdobně § 19 až 22, 27 a 28. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
Díl4
§ 45
Hlava 4
INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Díl1
Základní ustanovení
§ 46
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.
(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna
a) vydávat elektronické peníze,
b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a
e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.
Díl2
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 47
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 52a odst. 1),
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 52c),
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
§ 48
(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz oprávněna poskytovat.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49
(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem
a) zrušení instituce elektronických peněz,
d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže
d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických peněz.
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby týkající se elektronických peněz,
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.
§ 50
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci elektronických peněz.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 51
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1 písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.
§ 52
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.
Díl3
Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
Ochrana peněžních prostředků
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
Informační povinnost
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 52a
Kapitál
(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.
(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.
(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2 větě první.
(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.
§ 52b
Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz a její ovládnutí
(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr
a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.
e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo
d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise. V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52c
Řídicí a kontrolní systém
(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
1. vnitřní audit,
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
3. řádné administrativní a účetní postupy,
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby.
§ 52d
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.
§ 52e
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.
(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.
§ 52f
(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dní ode dne vydání elektronických peněz.
§ 52g
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.
§ 52h
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
§ 52i
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
§ 52j
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.
§ 52k
(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52l
(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
Díl4
Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě
§ 52m
Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52n
Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice
(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
§ 46
§ 47
§ 48
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
Hlava 5
VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
Díl1
Základní ustanovení
§ 53
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.
Díl2
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 55
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.
§ 54
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.
(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,
f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a
d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,
c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,
b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
a) který je právnickou osobou,
(3) Má-li se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, který
b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 57
(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.
(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne dnem
d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 58
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
§ 58a
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), § 55 a 56. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 a § 55 a 56.
§ 58b
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúží registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúžit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 53 odst. 3,
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
Díl3
Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 59
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
§ 53
§ 54
§ 55
§ 56
§ 57
§ 58
§ 59
Část III
PLATEBNÍ SYSTÉMY
Hlava 1
PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM
§ 60
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které
a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo
b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.
(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat
a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,
b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo
c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.
§ 61
Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro
a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,
b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny,
c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.
Hlava 2
PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ
Díl1
Základní ustanovení
§ 62
(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)12) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem, a
b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených pravidel,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),
(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.
(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech10).
§ 63
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.
d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,
c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,
b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,
a) zúčtováním
1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo
2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
§ 64
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze
g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
a) banka,
b) zahraniční banka,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) obchodník s cennými papíry,
e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon11),
i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),
j) ústřední protistrana,
k) zúčtovatel,
l) clearingová instituce a
m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl2
Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Pravidla systému
Neodvolatelnost příkazu k zúčtování
Propojení systémů
§ 65
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,
m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,
e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,
b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
§ 66
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.
§ 67
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.
§ 68
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.
b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže
b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.
§ 69
(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.
(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.
Díl3
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 70
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s odbornou péčí.
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní banka.
§ 71
(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
a) je právnickou osobou,
d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,
k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
§ 72
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 73
(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zanikne dnem
a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší než 6 měsíců, nebo
c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování,
b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování požádá, nebo
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 73a
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl4
Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 73b
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení podle § 73f odst. 4.
(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
§ 73c
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 73d
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně těchto skutečností.
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a
Díl5
Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci
§ 73e
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice.
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
§ 73f
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem odnětí nebo zániku povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika13) a příslušnému orgánu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.
§ 62
§ 63
§ 64
§ 65
§ 66
§ 67
§ 68
§ 69
§ 70
§ 71
§ 72
§ 73
Část IV
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Hlava 1
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB
Díl1
Základní ustanovení
Poskytnutí a zpřístupnění informace
§ 74
Smlouva o platebních službách
(1) Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli
a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“), nebo
b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“).
(2) Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
§ 75
(3) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, § 103, 106, § 116 až 118 a § 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.
(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit
b) od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu s § 80 odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se způsobem použití platebního prostředku.
a) od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a g), § 86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, § 117 odst. 2 až 5 a odst. 6 věty druhé a § 118,
(4) Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce odpovídající 2 000 000 eur. Splnění podmínek podle věty první se posuzuje ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně závazku ze smlouvy o platebních službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně zohlednění změny v plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu poskytovatele nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené lhůtě, že je drobným podnikatelem, platí, že drobným podnikatelem není.
§ 76
(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.
(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm. b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.
(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120 odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla autorizována.
(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek,
b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše
3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.
1. 150 eurům,
2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo
a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k
1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,
3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo
2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo
§ 77
(2) Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu požadovanou poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou poskytovatelem příjemce.
(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za použití platebního prostředku nebo mu za jeho použití nabízel slevu.
(1) Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu, nesmějí si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění povinností poskytovatele podle této hlavy. To neplatí, jestliže tento zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.
(4) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na žádost uživatele.
§ 78
(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat.
(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.
Díl2
Informační povinnosti
Oddíl1
Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy
Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách
§ 79
Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci
(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:
d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,
c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
e) další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.
b) maximální lhůta pro provedení platební služby,
a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,
(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou; na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem poskytnuty.
(5) Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakce.
(4) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
(3) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1.
§ 84
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě:
a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu závazku z rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to dohodnuto,
b) údaj o době trvání rámcové smlouvy,
c) informace o právu uživatele vypovědět závazek z rámcové smlouvy a o podmínkách a následcích výpovědi,
d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran,
e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.
§ 83
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:
a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,
b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,
c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,
d) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle § 88.
§ 80
(3) Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.
(2) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy, jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1.
(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až 85. Tyto informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou. Tím není dotčen § 93.
§ 82
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě:
a) popis platební služby,
b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,
c) forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 98a,
d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o okamžiku blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,
e) maximální lhůta pro provedení platební služby,
f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li dohodnuto,
g) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,
i) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související.
§ 81
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli:
c) adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,
b) sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,
a) obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,
d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,
e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb.
§ 85
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:
d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,
a) pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek
1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,
2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,
b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,
c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,
e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,
f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce podle § 103,
g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.
Oddíl2
Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze smlouvy o platebních službách
Pododdíl2
Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy
§ 91
Informace příjemci o platební transakci
(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace:
e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účet příjemce,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
§ 90
Informace plátci o platební transakci
(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakce po této směně měn,
e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu.
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
§ 89
Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o
Informace plátci před provedením platební transakce
a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce,
b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.
§ 88
Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 81 až 85.
§ 91a
Informace o trvalých příkazech a inkasech
Poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost informace o jeho stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu, které uživatel sdělil při jejich udělení.
Pododdíl1
Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové platební transakci
§ 87
Informace příjemci po provedení platební transakce
(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány k dispozici příjemci,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
e) den valuty částky připsané na platební účet.
(2) Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
§ 86
Informace plátci po přijetí platebního příkazu
(2) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu při platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v § 79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn,
e) datum přijetí platebního příkazu.
Oddíl3
Další informační povinnosti
§ 92
(2) Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.
(3) Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.
(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit.
Oddíl4
Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby
§ 93
(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.
(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 80 až 85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel
a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele,
b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.
(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.
Díl3
Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy
Výpověď závazku z rámcové smlouvy
§ 94
Změna závazku z rámcové smlouvy
(2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 81 až 85 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.
(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.
(4) Jestliže uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3 odmítne, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.
(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 82 písm. i). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.
(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přijal, jestliže
b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy neodmítl,
c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval,
d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4.
a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,
§ 95
(1) Uživatel může závazek z rámcové smlouvy kdykoli vypovědět, i když byla rámcová smlouva uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne závazek z rámcové smlouvy uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.
(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď závazku z rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže závazek z rámcové smlouvy trval kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.
§ 96
(1) Poskytovatel může závazek z rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.
(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.
§ 97
Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi závazku z rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku závazku z rámcové smlouvy.
Díl4
Autorizace platební transakce
Oddíl1
Souhlas plátce a jeho odvolání
§ 98
(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak6).
(3) Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.
(2) Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku.
§ 98a
(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.
(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.
(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 106 odst. 2 tím není dotčeno.
(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakci.
Oddíl2
Platební prostředky
§ 99
Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období.
§ 100
Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele
(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je poskytovatel povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit novým platebním prostředkem.
(1) Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat platební prostředek pouze z důvodu
b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.
a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo
(2) Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat dohodnutým způsobem plátce o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech. To neplatí, jestliže by poskytnutí těchto informací mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.
§ 102
Povinnosti poskytovatele
(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků uživateli.
(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, je povinen
c) zajistit, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli
2. požádat o odblokování platebního prostředku podle § 100 odst. 3,
1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,
b) nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředek,
a) zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního prostředku nebyly přístupné jiným osobám než uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele stanovené v § 101,
d) na žádost poskytnout uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,
e) zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.
§ 101
Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen
Povinnosti uživatele
a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,
b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
Oddíl3
Vrácení částky autorizované platební transakce
§ 103
(2) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže
b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.
a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a zároveň
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce, jestliže
a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a
b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 81 písm. h).
(3) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1.
(4) Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.
Díl5
Provádění platebních transakcí
Oddíl1
Platební příkazy a převáděné částky
§ 104
Přijetí platebního příkazu
(1) Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.
(4) Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují za přijaté na začátku následující provozní doby.
(3) Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl přijat na začátku následující provozní doby poskytovatele plátce.
(2) Jestliže se uživatel, který dává platební příkaz k platební transakci, a jeho poskytovatel dohodnou, že provedení platební transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen „odložená splatnost platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto určený okamžik.
§ 105
Odmítnutí provést platební příkaz
(3) Rámcová smlouva může stanovit úplatu za poskytnutí nebo zpřístupnění informace uvedené v odstavci 2.
(2) Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí. To neplatí, pokud by poskytnutí nebo zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem nebo pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití platebního prostředku pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního příkazu je uživateli zjevné.
(1) Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy, nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho provedení, nebo stanoví-li tak jiný právní předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení platebního příkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis.
§ 106
Odvolání platebního příkazu
(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce zvlášť.
(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat.
(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.
(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat.
(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.
§ 107
Zákaz provádění srážek z částky platební transakce
(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).
(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.
Oddíl2
Lhůty pro provádění platebních transakcí
§ 109
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce
(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v
b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo
a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,
c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v
c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.
a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,
b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo
§ 108
(2) Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby poskytovatele.
(1) Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný právní předpis možnost lhůtu prodloužit.
§ 111
Ustanovení § 109 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.
Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně
Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně
§ 114
Den valuty
(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet příjemce musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.
(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.
(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.
§ 113
Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce
(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.
§ 110
neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce.
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce
Poskytovatel příjemce
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce
Poskytovatel příjemce
b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici
a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo
§ 112
Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti na platební účet
(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet veden, nebo vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.
(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty.
Díl6
Odpovědnost poskytovatele
Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci
Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci
Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele
§ 115
(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.
§ 116
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a
a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo
b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
(3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.
(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí
b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 101.
a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena
1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo
2. zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,
§ 117
(3) Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.
(6) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, se odstavce 1 až 5 nepoužijí, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.
(5) Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně
a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo
b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(4) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a
a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo
b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(2) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(1) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.
§ 118
(1) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce; tím není dotčen § 117.
(2) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, byla provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce; tím není dotčen § 117.
§ 119
Nesprávný jedinečný identifikátor
(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou uvedeny ve smlouvě mezi ním a poskytovatelem.
(2) Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Plátce a jeho poskytovatel se mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních prostředků požadovat úplatu.
§ 120
(1) Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou.
(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.
§ 121
Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce
(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.
(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.
(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.
§ 122
Následný postih
(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení, právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných právních předpisů, jimiž se tato smlouva řídí.
(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který toto nesprávné provedení způsobil. To neplatí v případě platební služby poskytnuté poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než členském státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu.
§ 123
Zproštění odpovědnosti
Jestliže splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílech 4 a 5 zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.
Hlava 2
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Zpětná výměna elektronických peněz
§ 124
Smlouva o vydání elektronických peněz
(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.
(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.
(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.
§ 124a
(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.
(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.
(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.
(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.
§ 124b
(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.
(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.
(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům vydavatele.
§ 124c
Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.
Část V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH
Hlava 1
POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM
§ 124d
Jednotné označení
(1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.
(2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení.
(3) Služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak, aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem, které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice spotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele spojeny s nejvyššími náklady.
§ 124e
Společná nabídka služeb a zboží
Nabízí-li poskytovatel spolu s vedením platebního účtu zboží nebo službu, která není službou spojenou s platebním účtem, informuje uživatele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu, zda lze uzavřít smlouvu o platebním účtu i bez nákupu tohoto zboží nebo čerpání této služby a o úplatě za jednotlivé zboží a služby.
§ 124f
Předsmluvní informace o úplatě
(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Ustanovení § 80 odst. 3 se použije obdobně.
(2) Předsmluvní informace o úplatě musí být určité, srozumitelné, přehledné a vyjádřené v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, a v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytnutí těchto informací v jiném jazyce nebo jiné měně.
(3) Poskytovatel poskytne předsmluvní informace o úplatě v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
(4) Předsmluvní informace o úplatě musí být čitelné bez zvláštních obtíží, a to i při jejich reprodukci v černobílé podobě, a musí obsahovat informaci, že nepředstavují úplné znění smlouvy o platebních službách ani informací poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách. Jsou-li služby spojené s platebním účtem poskytovány jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, obsahují předsmluvní informace o úplatě informaci o této souhrnné úplatě, výčet takto poskytovaných služeb a informace o úplatě za služby poskytnuté nad rámec tohoto souboru služeb.
(5) Poskytovatel bezplatně zpřístupní předsmluvní informace o úplatě na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách.
(6) Poskytovatel bezplatně poskytne předsmluvní informace o úplatě tomu, kdo o ně požádá.
§ 124g
Seznam označení
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách seznam jednotných označení služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení vztahuje, včetně charakteristiky těchto služeb.
(2) Vedle jednotných označení může seznam obsahovat i označení a charakteristiky dalších služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení nevztahuje.
(3) Informace obsažené v seznamu označení musí být určité a srozumitelné.
(4) Poskytovatel bezplatně poskytne seznam označení tomu, kdo o něj požádá.
§ 124h
Přehled o úplatě za poskytnuté služby
(1) Poskytovatel bezplatně poskytne uživateli vždy do konce února přehled o úplatě za poskytnuté služby spojené s platebním účtem za předchozí kalendářní rok. Na žádost uživatele poskytovatel bezplatně poskytne tento přehled v listinné podobě.
(2) Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň
a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané služby,
c) celkovou úplatu za všechny služby,
b) celkovou úplatu za jednotlivé služby,
e) celkovou částku úroků zaplacenou uživatelem za úvěr poskytnutý ve formě možnosti přečerpání,
h) údaje o smluvní pokutě a úrocích z prodlení požadovaných poskytovatelem.
d) úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru poskytnutého ve formě možnosti přečerpání,
g) celkovou částku úroků připsaných k zůstatku peněžních prostředků na platebním účtu,
f) úrokovou sazbu, jíž jsou úročeny peněžní prostředky na platebním účtu, a
(3) Přehled o úplatě za poskytnuté služby musí být určitý, srozumitelný, přehledný a vyjádřený v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, a v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytování tohoto přehledu v jiném jazyce nebo jiné měně.
(4) Poskytovatel poskytne přehled o úplatě za poskytnuté služby v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
§ 124i
Srovnávací stránky
(1) Provozovatel srovnávacích stránek zajistí, aby
c) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaje o jeho osobě,
b) tyto srovnávací stránky umožňovaly bezplatné srovnání všech služeb spojených s platebním účtem, na které se vztahuje povinnost jednotného označení,
a) se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků srovnání,
g) srovnání bylo provedeno na základě jasných a objektivních kritérií, která předem na těchto srovnávacích stránkách uveřejní,
j) v případě, že výsledky srovnání úplat neobsahují informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, byla tato skutečnost uvedena na těchto srovnávacích stránkách před uvedením výsledků srovnání.
i) výsledky srovnání úplat obsahovaly informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, nebo alespoň jeho významné části, a
d) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaj o tom, že jejich provozování a obsah podléhá dohledu,
e) informace uvedené na těchto srovnávacích stránkách byly pravdivé, určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí,
f) pojmenování služeb spojených s platebním účtem na těchto srovnávacích stránkách odpovídalo jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem podle § 124d odst. 3,
h) tyto srovnávací stránky obsahovaly informaci o datu poslední aktualizace uveřejněných informací,
(2) Provozovatel srovnávacích stránek zavede vhodné postupy k přijímání podnětů týkajících se nesprávnosti výsledků srovnání.
(3) Před zahájením provozu srovnávacích stránek oznámí provozovatel srovnávacích stránek České obchodní inspekci a České národní bance své jméno nebo obchodní firmu, den zahájení provozu a adresu těchto srovnávacích stránek. O úmyslu ukončit provozování srovnávacích stránek informuje provozovatel bez zbytečného odkladu Českou obchodní inspekci a Českou národní banku a oznámí jim den předpokládaného ukončení provozu.
(4) Česká obchodní inspekce a Česká národní banka uveřejňují údaje, které obdrží podle odstavce 3, na svých internetových stránkách.
§ 125
§ 126
Hlava 2
ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU
Díl1
Vnitrostátní změna platebního účtu
§ 124j
Zahájení změny platebního účtu
(1) Poskytovatel, který s uživatelem uzavřel smlouvu o platebním účtu a kterého uživatel požádal o změnu platebního účtu (dále jen „nový poskytovatel“), umožní tomuto uživateli prostřednictvím formuláře
c) jednotlivě uvést převody peněžních prostředků, které má nový poskytovatel začít provádět podle § 124l odst. 4, dosavadní poskytovatel přestat provádět podle § 124k odst. 1 písm. b) a o kterých má dosavadní poskytovatel předat informace novému poskytovateli podle § 124k odst. 2, nebo určit, že se tyto činnosti mají týkat všech těchto převodů,
b) určit, které činnosti podle § 124k odst. 1 má dosavadní poskytovatel provést,
d) určit den, k němuž má dosavadní poskytovatel provést činnosti podle § 124k odst. 1,
e) určit, zda si přeje obdržet informace podle § 124k odst. 3,
f) určit, zda má nový poskytovatel informovat plátce nebo příjemce o změně platebního účtu podle § 124l odst. 1, a uvést příslušné kontaktní údaje,
g) určit den, od něhož má nový poskytovatel začít provádět převody peněžních prostředků podle § 124l odst. 4,
h) určit, zda vypovídá závazek ze smlouvy o platebním účtu, kterou uzavřel s dosavadním poskytovatelem,
i) určit, zda má dosavadní poskytovatel předat novému poskytovateli informace o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech podle § 124k odst. 2.
a) určit poskytovatele, který uživateli vede platební účet a má provést činnosti uvedené v § 124k (dále jen „dosavadní poskytovatel“),
(2) Formulář podle odstavce 1 musí být sepsán v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.
(5) Nový poskytovatel ověří totožnost uživatele před tím, než jeho jménem požádá dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 124k; neposkytne-li uživatel na výzvu poskytovatele potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu platebního účtu nepožádal.
(4) Nový poskytovatel požádá jménem uživatele do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu uživatel sdělil údaje podle odstavce 1, dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 124k.
(3) Nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost kopii vyplněného formuláře podle odstavce 1.
§ 124k
Povinnosti dosavadního poskytovatele
(1) Dosavadní poskytovatel ve vztahu k platebnímu účtu, v rozsahu a ke dni, které určí uživatel, nejdříve však osmý pracovní den ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4,
b) přestane provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel trvalý příkaz, a inkasa, je-li uživatel plátcem (dále jen „odchozí inkaso“),
c) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený novým poskytovatelem.
a) přestane provádět převody peněžních prostředků, je-li uživatel příjemcem (dále jen „příchozí převod“),
(2) Dosavadní poskytovatel předá v rozsahu, který určí uživatel, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4, novému poskytovateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4. Dosavadní poskytovatel předá tyto informace v rozsahu potřebném k řádnému provedení platební transakce.
(3) Určí-li to uživatel podle § 124j odst. 1 písm. e), poskytne dosavadní poskytovatel informace podle odstavce 2 také jemu.
§ 124l
Povinnosti nového poskytovatele
(1) Nový poskytovatel do 2 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel informace podle § 124k odst. 2 od dosavadního poskytovatele, ve vztahu k platebnímu účtu a v rozsahu, které určí uživatel,
c) vyzve uživatele, aby doplnil údaje potřebné k informování plátce nebo příjemce podle písmene a) nebo b), jestliže údaje, které má nový poskytovatel k dispozici, nejsou dostatečné.
a) odešle plátci, který prováděl ve vztahu k platebnímu účtu uživatele vedeném dosavadním poskytovatelem pravidelně se opakující převody peněžních prostředků, informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,
b) odešle příjemci, který je na základě souhlasu uživatele oprávněn dát platební příkaz k inkasu, informaci, odkdy bude možné provádět inkasa ve vztahu k platebnímu účtu, který vede nový poskytovatel, a informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,
(2) Informuje-li nový poskytovatel plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), poskytne jim kopii plné moci uživatele.
(4) Nový poskytovatel začne provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel souhlas trvalým příkazem, a odchozí inkasa ve vztahu k účtu, v rozsahu a v den, které určí uživatel, nejdříve však třetí pracovní den ode dne, kdy obdržel informace podle § 124k odst. 2 od dosavadního poskytovatele.
(3) Nepožádá-li uživatel nového poskytovatele o informování plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost vzory informačních sdělení o změně platebního účtu určené plátci nebo příjemci. Vzor informačního sdělení obsahuje údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, a informaci o tom, odkdy bude možné provádět inkasa a převody peněžních prostředků ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel.
§ 124m
Úplata spojená se změnou platebního účtu
(1) Požaduje-li poskytovatel úplatu za služby podle § 124j, § 124k odst. 1 nebo § 124l odst. 1 až 3, musí tato úplata být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.
§ 124n
Informace o změně platebního účtu
(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a na trvalém nosiči dat ve svých obchodních prostorách informace o
d) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem.
c) úplatě podle § 124m odst. 1 a
b) lhůtách stanovených k provedení jednotlivých činností při změně platebního účtu,
(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí.
§ 124o
Společná ustanovení
(1) Poskytovatel není povinen provést změnu platebního účtu, jestliže platební účet vedený dosavadním poskytovatelem a platební účet vedený novým poskytovatelem jsou vedeny v různé měně.
(2) Ustanovení tohoto dílu se nepoužijí na Českou národní banku.
Díl2
Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu
§ 124p
Povinnosti poskytovatele
(2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle odstavce 1 nejdříve šestý pracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu.
(1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účet a kterého uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, v rozsahu a v den, které určí uživatel,
b) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený v jiném členském státě.
a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu,
Hlava 3
ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET
§ 124q
Zřízení základního platebního účtu
(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitel, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním platebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do 10 pracovních dnů,
a) předloží spotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu vedeném v české měně, nebo
(2) Předloží-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dní změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli do 5 pracovních dní ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně.
(3) Poskytovatel může spotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních podmínek, jestliže
b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelem vypověděl závazek ze smlouvy o základním platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s § 124v nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách uzavřené s tímto spotřebitelem.
a) spotřebitel je majitelem platebního účtu vedeného v České republice poskytovatelem, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtu je možné čerpat služby uvedené v § 124s odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitel doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtu, nebo
(4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitel není majitelem platebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitele.
(5) Poskytovatel spotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.
(6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.
§ 124r
Vázaná nabídka
Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 124s odst. 1.
§ 124s
Poskytované služby
(1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtu alespoň tyto služby:
g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účet prostřednictvím internetu.
a) zřízení a vedení základního platebního účtu,
e) odchozí inkaso,
f) převod peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím debetní platební karty, a
d) úhradu, včetně úhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaz,
b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účet,
c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtu,
(2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební účet.
§ 124t
Úplata
Za služby uvedené v § 124s odst. 1 může poskytovatel požadovat nejvýše úplatu odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách.
§ 124u
Smluvní pokuta
K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním platebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a možností přečerpání, se nepřihlíží.
§ 124v
Zrušení základního platebního účtu
(1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu
a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtu žádnou platební transakci po dobu delší než 24 měsíců,
d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtu.
c) je majitelem jiného platebního účtu vedeného v České republice bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v § 124s odst. 1, nebo
b) není osobou oprávněně pobývající v členském státě,
(2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle § 124x.
(3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu
a) použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem,
b) dosáhne založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo
c) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.
(4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit také tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem.
(5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtu lze vypovědět z důvodu podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodu podle odstavce 3 písm. b) a c) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl.
(6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu sdělí písemně majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu porušil jiný právní předpis.
§ 124w
Informace o základním platebním účtu
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách informace o
b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtu bez úplatného čerpání dodatečných služeb v souladu s § 124r,
e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem.
c) základním platebním účtu, který nabízí,
d) úplatě podle § 124t a
a) postupu při zřízení základního platebního účtu,
(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.
(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance počet smluv o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 124q odst. 2, 3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.
§ 124x
Společné ustanovení
Ustanovení této hlavy se použijí na poskytovatele, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a vede platební účty spotřebitelům.
§ 128
§ 127
§ 129
Hlava 4
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 124y
Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu o této skutečnosti uživatele.
§ 124z
Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtu diskriminovat uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, a to ani z důvodu jeho státního občanství nebo místa pobytu.
§ 124za
Ustanovení této části se použijí na platební účet, jehož majitelem je spotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob.
§ 130
§ 131
§ 132
§ 133
§ 133a
§ 134
§ 133b
§ 135
Část VI
PŘESTUPKY
Další přestupky
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 135a
§ 125
Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
(1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 11,
c) v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,
d) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,
e) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 18,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,
h) svěří výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 26 odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 39,
c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům,
d) v rozporu s § 44 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo
e) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, podle § 20,
b) poruší informační povinnost podle § 27,
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28,
d) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo
e) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. b), c), d) nebo e),
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 2 písm. a), c) nebo e) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 136
§ 126
Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
(1) Instituce elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že
b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,
c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,
d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 52c,
e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,
h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 52j odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že
a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,
b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 3,
c) neoznámí změnu údajů podle § 56,
d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,
e) v rozporu s § 59 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo
f) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, podle § 52e,
b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 137
§ 136a
§ 135b
§ 128
Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí přestupku tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm. a), b) nebo c).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
§ 138
§ 135c
§ 129
Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že
a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s § 70 odst. 2,
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.
(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst. 2 nebo § 73c.
(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 73d.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
§ 139
§ 135d
§ 140
§ 130
Přestupky poskytovatele
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že soustavně
a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, 91a, § 92 odst. 3, § 93, § 94 odst. 2, § 124e, 124f, 124g, 124h, 124n, § 124q odst. 6, § 124v odst. 6, § 124w nebo 124y,
c) vypovídá závazky z rámcových smluv uzavřených na dobu neurčitou v rozporu s § 96,
d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,
f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až 113,
g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici příjemci,
h) nepoužívá jednotné označení podle § 124d odst. 1,
j) požaduje úplatu za změnu platebního účtu v rozporu s § 124m,
k) neposkytuje součinnost při změně platebního účtu podle § 124p,
l) porušuje povinnost předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek nebo uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu podle § 124q odst. 1 nebo 2,
m) v rozporu s § 124r váže uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 124s odst. 1,
o) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního účtu v rozporu s § 124t,
q) v rozporu s § 124z diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o platebním účtu.
p) požaduje smluvní pokutu v rozporu s § 124u, nebo
(2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90.
(3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91.
(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí přestupku tím, že porušuje povinnosti podle § 102 odst. 1.
(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 107 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
c) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.
§ 135e
§ 135f
§ 131
Přestupky vydavatele
(1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že
a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,
b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,
d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 141
§ 142
§ 132
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 135d odst. 1 písm. b) až i).
(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle § 124i odst. 1,
b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 124i odst. 2, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 124i odst. 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 143
§ 144
§ 133
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),
c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo
d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),
§ 133a
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 není dosažitelný pro inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,
c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu,
i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo
h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky (BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,
j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb.
(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 145
§ 133b
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, nebo
b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(2) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(3) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 146
§ 134
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 135a odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).
§ 147
§ 135
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává
a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 132 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky, a přestupky podle § 133b odst. 4,
c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 130 odst. 1 písm. o),
d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.
(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.
(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.
Část VII
DOHLED A KONTROLA
§ 135a
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností
a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,
b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a
c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti stanovené v § 124t, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce2).
(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v
a) České republice vykonává v České republice,
b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo
c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.
(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.
(4) Ministerstvo financí vykonává kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v § 124t postupem podle zákona o cenách.
(6) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností poskytovatele Česká národní banka, pro účel zajištění dodržování povinností příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
§ 136
§ 135b
(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.
(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.
(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému příslušnému orgánu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.
(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, pokud
a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo
b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.
(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.
§ 139
§ 135c
Kontrola na místě
(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.
(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.
(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.
(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.
§ 141
§ 142
§ 135d
Opatření k nápravě
(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,
d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona upravujícího činnost auditorů,
e) vyměnila svoji vedoucí osobu,
f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,
g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,
h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo
i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
§ 143
§ 135e
Přijímání podnětů
Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední7) ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu8).
§ 135f
Pořádková pokuta
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.
(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 144
§ 145
§ 146
§ 147
Část VIII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 136
Seznamy a registry
(1) Česká národní banka vede
a) seznam platebních institucí,
b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,
c) seznam institucí elektronických peněz,
d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,
e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a
f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.
(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze. Do registrů podle odstavce 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.
(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.
(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České národní banky do nich může každý nahlížet.
(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo registru podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 139
(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v prvním stupni lze podat rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení zákona upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu9) se nepoužije.
§ 140
Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících ve vydávání a správě zařízení k přijímání platebních prostředků, smlouvu o rozhodci pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, pokud o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.
§ 141
Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů.
§ 142
Zmocnění
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 4, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48 odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, § 52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 3, § 54 odst. 4, § 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4, § 73b odst. 5 a § 124d odst. 3.
§ 143
(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince 2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen.
(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při tom je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen. Oprávnění podle věty první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona.
§ 144
(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona.
(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz podle § 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní zákon“) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez zbytečného odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních služeb, které jsou pro uživatele méně příznivé než podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele, platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé pro uživatele.
(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným podnikatelem, se za okamžik uzavření smlouvy o platebních službách považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného podnikatele, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli vztahují od 1. ledna 2010.
(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů. Jestliže však bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 145
(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1, jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a) tím není dotčen.
(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.
§ 146
Zrušuje se:
§ 147
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2009.