OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

PLATEBNÍ INSTITUCE

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

Základní ustanovení

Povolení k činnosti platební instituce
Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce
Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce
Kapitál
Řídicí a kontrolní systém
Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce
Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce
Informační povinnost
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
Uchovávání dokumentů a záznamů

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě
Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

Základní ustanovení

Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu
Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Základní ustanovení

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
Ochrana peněžních prostředků
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
Informační povinnost
Uchovávání dokumentů a záznamů

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Základní ustanovení

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) Česká národní banka.

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

g) Česká národní banka.

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem,

b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce,

c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je platební instituce oprávněna

(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce,

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 16),

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 18),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31 nepoužijí.

(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce, jestliže o to platební instituce požádá.

(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku platební instituce,

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební instituce, jestliže

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8,

b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce,

c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby,

d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.

d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36).

a) zrušení platební instituce,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce.

(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební instituci.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a § 13.

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),

c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo

(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 16.

(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 1 větě první.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

1. pravidla přístupu platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování platebních služeb.

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

1. vnitřní audit,

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

c) systém vnitřní komunikace.

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,

1. zásady a postupy řízení,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby.

(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce stanoví prováděcí právní předpis.

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům,

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo jemuž bylo odňato.

(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.

(3) Má-li se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele, který

d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,

a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až e).

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo

(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne dnem

(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jestliže

d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování platebních služeb,

b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho zrušení,

(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo

b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúžit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně § 41.

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúží registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.

(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí obdobně § 19 až 22, 27 a 28. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a

c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,

a) vydávat elektronické peníze,

(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna

(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže

(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v České republice.

c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 52c),

g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem (§ 52a odst. 1),

(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz oprávněna poskytovat.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem

(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce elektronických peněz, jestliže

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby týkající se elektronických peněz,

d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo

e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických peněz.

(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.

b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.

(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2 větě první.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup stanoven.

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise. V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také

2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

1. vnitřní audit,

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

3. řádné administrativní a účetní postupy,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

1. zásady a postupy řízení,

c) systém vnitřní komunikace.

a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby.

b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.

(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dní ode dne vydání elektronických peněz.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.

(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.

(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.

(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.

(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.

(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.

(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení.

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek pro zápis do registru.

(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Má-li se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, který

(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) je splněna.

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,

d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a

f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán.

(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne dnem

(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo

d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže

(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v § 53 odst. 3,

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúží registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.

(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo zúžit registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže

c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.