k vyhlášce č. 344/2009 Sb.
Způsob určování úspory primární energie v procesu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla
Poznámky:
^xplatí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedenou do provozu po 31.12.1995; pro kogenerační zdroje s rokem uvedení do provozu před 31.12.1995 platí η_el = 39,8%, S^ev_pal = 2,51 GJ/GJ nebo 9,04 GJ/MWh.
^xxplatí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

(1) Účinnost procesu kombinované výroby jako kritéria pro stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby s nárokem na příspěvek se stanovuje výpočtem jako úspora primární energie podle odstavce 3 nebo podle odstavce 16 této přílohy. Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Užitečným teplem, teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení; užitečným teplem není teplo spotřebované pro vlastní spotřebu výroby tepla, nebo elektřiny, nebo tepla a elektřiny; užitečným teplem není ani teplo spotřebované pro výrobu elektřiny u sériově řazených turbosoustrojí navazujících na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny

(3) Výpočet úspor primární energie
$\mathrm{UPE}=1-\frac{1}{\frac{{{\eta }_q}^T}{{{\eta }_r}^V}+\frac{{{\eta }_e}^T}{{{\eta }_r}^E}}.100\%$
přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^T v teplárně se stanoví podle vzorců:
${{\eta }_q}^T=\frac{{Q_{\mathrm{už}}}^T}{{Q_{\mathrm{pal}}}^T}-{{\eta }_e}^T=\frac{E^T}{{Q_{\mathrm{pal}}}^T}-$
η_q^T - je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních výroben elektřiny a tepla se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045. [-]
η_e^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny
z kombinované výroby v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně vázaná na dodávku
užitečného tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních
výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107. [-]
η_r^V - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]
η_r^E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 13) [-]
Q_už^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, stanoví se podle definice buď měřením nebo vyhodnocením naměřených hodnot [MWh]
Q_pal^T– je energetický potenciál paliva použitého v procesu kombinované výroby ke společné výrobě užitečného tepla a elektřiny, při splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celkové palivo spotřebované v soustrojí nebo sériové sestavě soustrojí [MWh]
Energetický potenciál paliva použitého v kombinované výrobě se stanoví podle vzorce:
Q_pal^T = Q_pal,celk^T - Q_pal,výt^T - Q_pal,elkond^T
Q_pal,elkond^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě kondenzační elektřiny [MWh] a odečítá se u zařízení parních kondenzačních odběrových turbín, pokud celková účinnost je nižší než 80%. Vypočte se ze vztahu:
Q_pal,elkond^T = E_K.s_pal^ev
E_K – je množství elektřiny [MWh] vyrobené kondenzačním způsobem a vypočtené podle přílohy č. 3, bod 2.
s_pal^ev – je měrná spotřeba paliva na výrobu kondenzační elektřiny [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace
Q_pal,celk^T – je celkový energetický potenciál paliva použitého v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo ve výrobně včetně výtopenského energetického potenciálu [MWh]; stanoví se měřením
Q_pal,výt^T – je výtopenský energetický potenciál paliva soustrojí nebo výrobny [MWh], stanoví se jako součet množství paliva spáleného ve výtopenských kotlích a paliva spotřebovaného na dodávku tepla z parních redukčních stanic
Vypočte se ze vztahu:
Q_pal,výt^T = Q_{už, výt}^T.s_pal^td
Q_{už, výt}^T – je dodávka užitečného tepla z výtopenských kotlů a redukčních stanic [MWh] (změřená nebo zjištěná vyhodnocením změřených hodnot)
s_pal^td – je měrná spotřeba paliva na výrobu užitečného tepla [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace
E^T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny [MWh] vázaná na dodávku užitečného tepla ze soustrojí, sériové sestavy soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v případě splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celou svorkovou výrobu elektřiny.

(4) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(5) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(6) Tabulka č. 1
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

Palivo		Zařízení KVET vybudované do roku
		1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006-2011
		ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE
Pevné	Černé uhlí	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Hnědé uhlí, lignit	37,300	38,100	38,800	39,400	39,900	40,300	40,700	41,100	41,400	41,600	41,8
	Dřevní hmota	25,000	26,300	27,500	28,500	29,600	30,400	31,100	31,700	32,200	32,600	33,0
	Biomasa	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Kapalné	Topné oleje	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biopaliva	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biologicky rozložitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Neobnovitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Plynné	Zemní plyn	50,000	50,400	50,800	51,100	51,400	51,700	51,900	52,100	52,300	52,400	52,5
	Plyn z rafinace/vodík	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,0
	Bioplyn	36,700	37,500	38,300	39,000	39,600	40,100	40,600	41,000	41,400	41,700	42,0

(7) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v souvislosti s rokem výstavby.
Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby.
Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(8) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem (7) harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(9) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení.
Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně.
V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby.
V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(10) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^E přímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.
${\eta }_{\mathrm{rpal}}^E=\frac{\sum _{i=1}^n{Q}_{\mathrm{pal},i}·{\eta }_{\mathrm{ripal}}^E}{\sum _{i=1}^n{Q}_{\mathrm{pal},i}}\%$
Q_pal,i - podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ].
η_ripal^E - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva. [%]

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15 °C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu t_tep dosahuje 8 °C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o
Δη_rtep^E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]
Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(12) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny η_rtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení k_{nap.úrovně přip.}
Tabulka č. 2
Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

Napětí	Hodnota korekčního faktoru kinap.úrovně přip
	Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy	Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením
> 200 kV	1,000	0,985
100-200 kV	0,985	0,965
50-100 kV	0,965	0,945
0,4-50 kV	0,945	0,925
< 0,4 kV	0,925	0,860

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_{nap.úrovně přip.} přímo hodnota k_{inap.úrovně přip.} z tabulky č. 2.
V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.
$k_{\mathrm{nap}.\mathrm{úrovňě}\mathrm{přip}}=\frac{\sum _{i=1}^n{k}_{\mathrm{inap}.\mathrm{úrovně}\mathrm{přip}..E_i}}{\sum _{i=1}^n{E}_i}-$
E_i - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]
k_{inap.úrovně přip} - jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(13) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 3 se stanoví podle vzorce
η_r^E = (η_rpal^E + Δη_rtep^E ).k_{nap.úrovně přip} [%]

(14) Tabulka č. 3
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

Palivo		Druh média
		Pára/horká voda	Přímé výfukové plyny
		ηripalV	ηripalV
Pevné	Černé uhlí	88,000	80,000
	Hnědé uhlí, lignit	86,000	78,000
	Dřevní hmota	86,000	78,000
	Biomasa	80,000	72,000
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	80,000	72,000
Kapalné	Topné oleje	89,000	81,000
	Biopaliva	89,000	81,000
	Biologicky rozložitelný odpad	80,000	72,000
	Neobnovitelný odpad	80,000	72,000
Plynné	Zemní plyn	90,000	82,000
	Plyn z rafinace/vodík	89,000	81,000
	Koksárenský, vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	80,000	72,000
	Bioplyn	70,000	62,000

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst.3 za hodnotu n_r^V hodnota η_ripal^V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce
${{\eta }_r}^V=\frac{\sum _{i=1}^n{Q}_{\mathrm{pal},i}.{{\eta }_{\mathrm{ripal}}}^V}{\sum _{i=1}^n{Q}_{\mathrm{pal},i}}-5\%$
Q_pal,i - jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]
η_ripal^V - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(15) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(16) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí η_el, kde rok výstavby je 31.12.1995 a později, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,32 GJ/GJ nebo 8,36 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50 MW je účinnost výroby η_el 35 % ^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2.85 GJ/GJ nebo 10,26 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50 MW je účinnost výroby η_el 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,5 GJ/GJ nebo 9 GJ/MWh.

(17) Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu η_et

Provozní soubor	Účinnost výroby ηet	Měrná spotřeba energie v palivu Setpal
	%	GJ/GJ
plynová turbína + spalinový kotel	74	1,35
plynová turbína + spalinový kotel - špičkový provoz	28	3,57
paroplynový cyklus s využitím tepla	72	1,39
Paroplynový cyklus s kondenzací	50x	1,39

Poznámka:
^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

(18) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η_kj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli η_et

Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky	teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky	účinnost výroby energie v kogen. jednotce ηet	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Sevpal	účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetx
KW	°C	%	GJ/MWh	%
do 100	do 90	75	4,8	75 + 9xK/(1 + K)
nad 100	do 90	80	4,5	80 + 5xK/(1 + K)
nad 100	91 - 100	75	4,8	75 + 10xK/(1 + K)
nad 100	101 – 110	69	5,22	69 + 16xK/(1 + K)
nad 100	111 – 120	64	5,62	64 + 21xK/(1 + K)
nad 100	121 - 130	59	6,1	59 + 26xK/(1 + K)
nad 100	nad 130	54	6,67	54 + 31xK/(1 + K)

$Kx=\frac{{Q_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{ko}}}{{Q_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{kj}}}$
Q_pal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)
Q_pal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

(19) V případě společného a současně probíhajícího procesu výroby elektřiny, tepla a mechanické energie lze převést mechanickou energii (nejčastěji využívané k výrobě tlakového vzduchu) na ekvivalent elektřiny. Přitom z tepelné energie páry na výrobu mechanické energie v parním turbosoustrojí Q_m lze vyrobit ekvivalentní množství elektřiny E_ekviv^T
Výsledná hodnota elektřiny z kombinovaného procesu pro výpočet dílčí elektrické účinnosti z kombinovaného procesu se stanoví podle vzorce
E^T = E_svorková^T + E_ekviv^T (MWh)
U turbosoustrojí v kondenzačním nebo protitlakém režimu se stanoví:
$E_{\mathrm{ekviv}}=\frac{Q_m}{q_{\mathrm{cl}}}\left(\mathrm{MWh}\right)$
Q_m - spotřeba tepla v páře na výrobu mechanické energie (GJ)
q_el - měrné spotřeba tepla na výrobu elektřiny (GJ/MWh)
Měrná spotřeba tepla v páře na výrobu elektřiny se stanoví

a) u turbosoustrojí v kondenzačním režimu se stanoví q_el = q_elk
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším
q_elk = 3,96 x k_p x k_o [GJ/MWh]
Pro soustrojí se jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW.
q_elk = 4,1 x k_p x k_o [GJ/MWh]
Hodnoty koeficientu k_p pro obvyklé tlakové úrovně admisní páry a teploty kondenzátu t_ko jsou uvedeny v tabulce č.4.
Tabulka č.4
Koeficient k_p pro určení měrné spotřeby na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu

tko	tlak admisní páry MPa
°C	9,0	6,0	3,5	2,5	2,0	1,6
40	3,038	3,241	3,452	3,710	3,898	4,046
60	3,247	3,465	3,755	4,122	4,318	4,543
80	3,485	3,757	4,162	4,640	4,912	5,224

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci a řádky se stanoví interpolací.

b) u turbosoustrojí v protitlakém režimu se stanoví q_el = q_elpt
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším
q_elpt = 3,96.k_o (GJ/MWh)
Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW
q_elpt = 4,1.k_o (GJ/MWh)

c) u turbosoustrojí v kondenzačním odběrovém režimu se stanoví
${E_{\mathrm{ekvivalent}}}^T=\frac{{M_{\mathrm{vst}}}^{\mathrm{ad}}.(i_{\mathrm{vst}}-i_{\mathrm{od}})}{q_{\mathrm{elpt}}}+\frac{(M_{\mathrm{vst}}-M_{\mathrm{od}}).({i_{\mathrm{vst}}}^{\mathrm{nt}}-i_{\mathrm{ko}})}{q_{\mathrm{elk}}}\left(\mathrm{MWh}\right)$
M_vst - množství páry na vstupu do turbíny (t)
M_od - množství páry do odběru (t)
i_vst^ad - entalpie vstupní admisní páry (GJ/t)
i_vst^nt- entalpie vstupní nízkotlaké páry (GJ/t)
i_od - entalpie páry od odběru (GJ/t)
i_ko - entalpie kondenzátu (GJ/t)
Zatížení v měsíci se stanoví pomocí hodnoty korekčního koeficientu k_o, který je stanoven na provozní výkon menší než jmenovitý v tabulce č. 5.
Tabulka č. 5
Koeficient k_o [-] pro určení závislosti měrné spotřeby na poměrném výkonu P_x/P_j [%]

Px/Pj (%)	100	90	80	70	60	50	40	30	20
ko	1,0	1,01	1,023	1,039	1,061	1,091	1,136	1,212	1,364

Elektrický výkon P_x se stanoví z provozních hodnot ve sledovaném měsíci
$P_x=\frac{E_x}{z_x}\mathrm{MW}$
P_j - jmenovitý výkon turbíny (MW)
P_x - dosažený elektrický výkon v daném měsíci E_x/z_x (MW)
E_x - výroba elektřiny v daném měsíci (MW)
z_x - počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)
Hodnoty mezi jednotlivými sloupci lze stanovit interpolací nebo pro P_x/P_j < 1 podle vzorce
$\mathrm{ko}=\frac{P_x/P_j+0,1}{P_x/P_{j}x1,1}$
Nelze-li spolehlivě určit hodnoty P_x nebo P_j, je možno místo poměru P_x/P_j dosadit poměr průměrného naměřeného a jmenovitého průtoku páry na vstupu do turbíny M_x/M_j.

(20) Při určení celkové účinnosti procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se postupuje níže uvedeným způsobem. Celková účinnost se stanoví jako poměr součtu ročních nebo měsíčních hodnot výroby elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie vyrobených v procesu kombinované výroby dělený energií vstupního paliva použitého na společnou výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie ve sledovaném období
${\eta }_{\mathrm{celk}}=\frac{3,6.E^T+{Q_{\mathrm{už}}}^T+{Q_m}^T}{{Q_{\mathrm{pal}}}^T}.100=\frac{3,6.(E^T+{E_{\mathrm{ekviv}}}^T)+{Q_{\mathrm{už}}}^T}{{Q_{\mathrm{pal}}}^T}.100(\%)$
η_celk – celkovou účinností procesu kombinované výroby (%)
E^T – výroba elektřiny na svorkách generátoru v procesu kombinované výroby (MWh)
E_ekviv^T – ekvivalentní množství elektřiny odpovídající výrobě mechanické energie (MWh)
Q_už^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného z kombinovaného procesu, jehož množství je stanoveno podle definice (GJ)
Q_m– výroba mechanické energie v procesu kombinované výroby (GJ)
Q_pal^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě užitečného tepla, elektřiny a mechanické energie v kombinovaném procesu (GJ)
Výpočet dosažené účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí, nebo měrné spotřeby energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí se doplňuje o mechanickou energii a to:
$-{s_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{ev}}={s_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{td}}.q_{\mathrm{cl}}=\frac{Q_{\mathrm{pal}}}{Q_d}.\frac{Q_{\mathrm{cl}}+Q_m}{E_{\mathrm{sv}}+E_{\mathrm{ekviv}}}(\mathrm{GJ}/\mathrm{MWh})$
Q_d – teplo dodané na výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie (GJ)
$-{\eta }_{\mathrm{el}}=\frac{3,6}{{s_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{ev}}}.100(\%)$