Kapitálová přiměřenost platební instituce
(K § 17 odst. 4 zákona)
§ 31
Výpočet kapitálové přiměřenosti
Při výpočtu kapitálové přiměřenosti platební instituce se porovnává výše kapitálu podle § 32 až 37 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik podle § 38 až 42 stanoveného přístupem, který je platební instituce oprávněna používat.
§ 32
Vymezení kapitálu
(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.
(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 37 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.
(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období, ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.
(6) Hybridní platební instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti podle § 8 zákona, přičemž při výkonu těchto činností je hybridní platební instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů15).
(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.
(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost nebo pojišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.
2. ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce platební instituce,
2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,
1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a
a) snížený o nabyté vlastní podíly16), přičemž součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,
b) zvýšený o emisní ážio, přičemž součástí této položky je
c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk, přičemž tato položka je součtem položek v bodech 1 až 4 sníženým o položku v bodě 5
d) zvýšený o zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud záměr doložený souhlasem auditora zahrnout tento zisk do původního kapitálu byl oznámen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne doložení záměru se souhlasem auditora odmítne zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu, anebo ve lhůtě 1 měsíce od doložení záměru se souhlasem auditora informuje platební instituci, že si vyhrazuje právo odmítnout zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc a v této prodloužené lhůtě odmítne zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu,
e) zvýšený o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční pobočky, přičemž jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, odečtou se,
f) snížený o ztrátu za běžné účetní období,
g) snížený o goodwill,
h) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill a
i) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní.
5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,
4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku,
3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem a schválené nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl a který nepřipadl na vypořádací podíly,
1. povinné rezervní a rizikové fondy,
a) podřízený dluh a
b) oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní. Oceňovací rozdíl je stanoven po snížení o případný závazek z odložené daně.
§ 35
Podřízený dluh
Pro vymezení podřízeného dluhu platí obdobně ustanovení vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry o podřízeném dluhu A v kapitálu na individuálním základě17).
2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
3. ostatních finančních institucí,
1. institucí,
1. institucí,
3. ostatních finančních institucí,
a) hodnota kapitálové investice do
pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,
b) součet hodnot kapitálových investic do
a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a
c) hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry náležela riziková váha 1250 %18).
2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.
§ 37
Limity položek kapitálu na individuálním základě
(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.
c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).
(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou
(2) Hybridní platební instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.
§ 38
Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik
a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),
b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo
§ 39
Přístup A
(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.
(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správní náklady.
(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období a případně upravených podle požadavků České národní banky.
(4) Hybridní platební instituce zahrnuje do režijních nákladů jen ty režijní náklady, které se vztahují k činnostem podle § 8 zákona.
(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu navýšení podle § 42 a součtu
e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.
§ 40
Přístup B
d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a
a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,
b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,
(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.
(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.
§ 41
Přístup C
(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:
(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná vyšší z hodnot:
a) součin relevantního ukazatele podle odstavce 2, koeficientu násobení podle odstavce 5 a koeficientu navýšení podle § 42, nebo
b) 80 % z tříletého průměru relevantních ukazatelů, který je počítán z údajů za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem.
a) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,
b) hybridní platební instituce zahrnuje jen ty ostatní provozní výnosy, které se vztahují k činnostem podle § 8 zákona,
c) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,
d) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a
e) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.
c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,
d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a
e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.
a) 10 % z části hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,
(5) Koeficient násobení se rovná součtu
(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu a případně upraveného podle požadavků České národní banky.
(3) Pokud platební instituce, jejíž účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu s jiným zákonem, nemá údaje uvedené v účetní závěrce ověřené auditorem po zákonem stanovené lhůtě, použije údaje auditorem neověřené.
b) 8 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
(6) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 5 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.
§ 42
Koeficient navýšení, který se používá při uplatnění přístupu B, anebo přístupu C, je
Koeficient navýšení
c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona, a
a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona,