§ 60

Domácí vězení

(1) Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže

a) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a

b) pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí nebo jeho části na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.

(2) Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

(3) Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit.

(4) Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.

(5) Soud může nad pachatelem na dobu výkonu trestu domácího vězení vyslovit dohled; na výkon dohledu se použijí obdobně § 49 až 51.

(6) Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem.

(7) Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že výčet rozhodnutí, u nichž lze povolit obnovu řízení podle § 277 trestního řádu, je taxativní a nelze jej rozšiřovat ani analogií ve prospěch obviněného. V situaci, kdy je roz…

  • I. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 8. 2022 č. j. 15 To 44/2022-3018 bylo porušeno právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 8, právo na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 a z…

  • Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů v trestní věci obviněného V. T., který byl uznán vinným přečinem způsobení úpadku. Soudy se nedostatečně zabývaly formou zavinění obviněného a reálností cen…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného Ing. P. Ž. je zjevně neopodstatněné a odmítl ho. Obviněný byl odsouzen za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dopustil…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného C. Č. proti rozsudku Městského soudu v Praze je nepřípustné, protože napadené rozhodnutí již právně neexistuje v důsledku zrušení výroků o vině a trestu v…

  • Regresní náhradu uloženou třetí osobě, která způsobila, že v důsledku jejího zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na…

  • I. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2024, č. j. 9 To 52/2024-3337, a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. července 2024, č. j. 4 T 5/2015-3328, byla porušena stěžovatel…

  • Při posuzování žádosti o zařazení do aktivní zálohy Armády České republiky se přihlíží i k odsouzením, u kterých bylo konstatováno, že se odsouzený osvědčil, a to vzhledem ke zvláštnímu vymezení pojmu…

Zobrazit všech 42 rozhodnutí →