19. Ústavní soud se již problematikou přípustnosti započtení daňových přeplatků na dani z přidané hodnoty na úhradu daňových nedoplatků v případě, že daňovým subjektem je úpadce, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, zabýval v řadě svých senátních nálezů, např. v nálezech sp. zn. I. ÚS 544/02 (viz výše), sp. zn. II. ÚS 35/05 [nález ze dne 20. 12. 2005 (N 232/39 SbNU 457)], sp. zn. III. ÚS 648/04 [nález ze dne 28. 7. 2005 (N 145/38 SbNU 135)], sp. zn. III. ÚS 41/05 [nález ze dne 18. 1. 2006 (N 19/40 SbNU 147)], sp. zn. IV. ÚS 408/05 [nález ze dne 31. 7. 2006 (N 146/42 SbNU 177)]. K návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 37a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 588/1992 Sb.“), § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb. a § 64 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků se pak Ústavní soud předmětnou problematikou obsáhle zabýval v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/06 [nález ze dne 2. 7. 2008 (vyhlášen pod č. 342/2008 Sb., dostupný též na http://nalus.usoud.cz)]. Závěry, ke kterým Ústavní soud dospěl ve výše citovaných nálezech, lze vztáhnout i na nyní posuzovanou věc.