Část 5.
Vyšetřování a stíhání

1. Po vyhodnocení poskytnutých informací zahájí žalobce vyšetřování, s výjimkou případů, kdy neshledá dostatečné důvody k postupu podle tohoto Statutu. Při rozhodování o zahájení vyšetřování žalobce zváží, zda:
Rozhodne-li žalobce, že není dostatečný důvod se věcí dále zabývat, a své rozhodnutí založí pouze na písmenu c), vyrozumí o tom přípravný senát.

a) informace dostupné žalobci zakládají dostatečnou domněnku, že došlo nebo dochází ke spáchání zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu;

b) věc je nebo by byla přípustná podle čl. 17; a

c) vzhledem k závažnosti zločinu a zájmům obětí nicméně není podstatný důvod se domnívat, že vyšetřování by nesloužilo zájmům spravedlnosti.

2. Pokud na základě výsledků vyšetřování žalobce neshledá dostatečný důvod k zahájení stíhání, jelikož:

a) neshledal dostatečné právní nebo věcné důvody k návrhu na vydání zatýkacího rozkazu nebo předvolání podle čl. 58;

b) věc je nepřípustná podle čl. 17; nebo

c) stíhání není v zájmu spravedlnosti vzhledem ke všem okolnostem případu, včetně závažnosti zločinu, zájmů obětí a věku či nemoci domnělého pachatele a jeho podílu na domnělém zločinu;

3. a) Na žádost státu, který podal oznámení podle čl. 14, nebo na žádost Rady bezpečnosti v případech spadajících pod čl. 13 písm. b) může přípravný senát přezkoumat rozhodnutí žalobce dále se nezbývat danou věcí přijaté na základě odstavce 1 či 2 a požádat žalobce, aby své rozhodnutí přehodnotil.

b) Kromě toho může přípravný senát z vlastní iniciativy přezkoumat rozhodnutí žalobce dále se nezabývat danou věcí, pokud je toto rozhodnutí založeno pouze na odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. c). V takovém případě je rozhodnutí žalobce účinné, pouze pokud je potvrdí přípravný senát.

4. Žalobce může své rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo stíhání kdykoli přehodnotit s ohledem na nově zjištěné skutečnosti či informace.

1. Žalobce:

a) v zájmu zjištění skutečného stavu věcí postupuje při vyšetřování tak, aby byly přezkoumány veškeré skutečnosti a důkazy potřebné pro zjištění trestní odpovědnosti podle tohoto Statutu, přičemž stejně pečlivě prověřuje přitěžující a polehčující okolnosti;

b) přijímá vhodná opatření pro zajištění účinného vyšetření a stíhání zločinů spadajících do jurisdikce Soudu s ohledem na zájmy a osobní poměry obětí a svědků, včetně jejich věku, pohlaví, jak je definováno v čl. 7 odst. 3, a jejich zdravotního stavu, a s ohledem na povahu zločinu, zvláště pokud jde o zločiny s prvky sexuálního násilí, násilí z důvodu pohlaví a násilí na dětech; a

c) plně respektuje práva osob vyplývající z tohoto Statutu.

2. Žalobce může vést vyšetřování na území státu:

a) podle ustanovení části 9; nebo

b) na základě pověření přípravného senátu podle čl. 57 odst. 3 písm. d).

3. Žalobce může:

a) shromažďovat a zkoumat důkazy;

b) požadovat zajištění přítomnosti vyšetřovaných, obětí a svědků a vyslýchat je;

c) požadovat součinnost státu nebo mezivládní organizace či uskupení v souladu s jejich příslušnými kompetencemi a/nebo mandátem;

d) pro zajištění součinnosti jakéhokoli státu, mezivládní organizace nebo osoby uzavírat ujednání či dohody, které nesmí být neslučitelné s tímto Statutem;

e) souhlasit, že v žádném úseku řízení nezpřístupní písemnosti či informace, které mu byly poskytnuty s tím, že mají být považovány za důvěrné a použity výhradně pro účely získání dalších důkazů, s výjimkou případů, kdy původce informace dá souhlas se zpřístupněním; a

f) přijmout opatření potřebná pro zajištění důvěrnosti informací, ochrany osob a uchování důkazů či vyžadovat přijetí takových opatření.

1. V rámci vyšetřování podle tohoto Statutu osoba:

a) nesmí být nucena vypovídat proti sobě samé a nesmí být nucena k doznání;

b) nesmí být vystavena nátlaku, vydírání či hrozbám, mučení či jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání;

c) pokud výslech probíhá v jazyce jiném, než je jazyk, kterému osoba plně rozumí a kterým je plně schopna hovořit, musí mít zdarma k dispozici kompetentního tlumočníka a takové překlady, které jsou nezbytné k naplnění požadavků spravedlnosti; a

d) nesmí být svévolně zatčena či držena ve vazbě; a nesmí být zbavena osobní svobody z jiných důvodů a jiným postupem, než stanoví tento Statut;

2. Je-li důvodné podezření, že osoba se dopustila zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu, a tedy ji bude vyslýchat žalobce nebo vnitrostátní orgány na základě dožádání podle části 9 tohoto Statutu, má osoba rovněž následující práva, o nichž musí být před výslechem poučena:

a) právo být před výslechem upozorněna na důvodné podezření, že se dopustila zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu;

b) právo odepřít výpověď, přičemž odepření výpovědi nebude považováno za důkaz viny nebo neviny;

c) právo na právní pomoc podle své volby nebo právo, nemá-li právní pomoc, na ustanovení právní pomoci v případech, kdy je to v zájmu spravedlnosti, přičemž tato pomoc je bezplatná pro osoby, které nemají dostatek prostředků na uhrazení nákladů obhajoby;

d) právo na přítomnost obhájce při výslechu, pokud se dobrovolně nevzdá práva na obhájce.

1. a) Domnívá-li se žalobce, že ve průběhu vyšetřování vznikla neopakovatelná příležitost zajistit výpověď nebo prohlášení svědka nebo zkoumat, shromažďovat či ověřovat důkazy, které později nebudou pro účely řízení dostupné, vyrozumí o tom přípravný senát.

b) V takovém případě může přípravný senát na návrh žalobce přijmout nezbytná opatření k zajištění účinnosti a úplnosti řízení, a zejména k ochraně práv obhajoby.

c) Nenařídí-li přípravný senát jinak, žalobce poskytne příslušné informace osobě, která byla zatčena či se dostavila k Soudu na základě předvolání v souvislosti s vyšetřováním podle písmene a), aby se tato osoba mohla k věci vyjádřit.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) mohou zahrnovat:

a) doporučení nebo nařízení ohledně postupů, které mají být uplatněny;

b) nařízení, aby o úkonu byl sepsán protokol;

c) přibrání znalce;

d) pověření obhájce osoby, která byla zatčena či se dostavila k Soudu na základě předvolání, aby se zúčastnil vyšetřovacího úkonu, nebo pověření jiného obhájce, aby se zúčastnil vyšetřovacího úkonu a zastupoval zájmy obhajoby, pokud osoba dosud nebyla zadržena či se nedostavila či nemá obhájce;

e) pověření jednoho z členů senátu nebo v případě potřeby jiného soudce přípravného či projednacího úseku, který je k dispozici, aby sledoval vyšetřovací úkon a vydával doporučení či nařízení ohledně shromažďování a uchování důkazů a výslechů osob;

f) jiná opatření potřebná pro shromažďování a uchování důkazů.

3. a) V případech, kdy žalobce nenavrhl přijetí opatření podle tohoto článku, nicméně podle názoru přípravného senátu jsou taková opatření potřebná pro uchování důkazů, které považuje za nezbytné pro obhajobu při hlavním líčení, dotáže se přípravný senát žalobce na podstatné důvody, které jej vedly k rozhodnutí nenavrhnout taková opatření. Pokud na základě dotazu dojde přípravný senát k závěru, že žalobce neměl důvod nenavrhnout přijetí takových opatření, může přípravný senát přijmout taková opatření z vlastní iniciativy.

b) Proti rozhodnutí přípravného senátu postupovat z vlastní iniciativy podle tohoto odstavce se žalobce může odvolat. Odvolání musí být projednáno urychleně.

4. O přípustnosti důkazů uchovaných či shromážděných pro účely soudního řízení podle tohoto článku nebo protokolů o nich se v průběhu hlavního líčení rozhoduje na základě čl. 69 a jejich závažnost posuzuje projednací senát.

1. Nestanoví-li tento Statut jinak, vykonává přípravný senát funkce v souladu s ustanoveními tohoto článku.

2. a) Nařízení nebo rozhodnutí přípravného senátu vydaná podle čl. 15, 18, 19, čl. 54 odst. 2, čl. 61 odst. 7 a čl. 72 musí být schválena většinou hlasů jeho soudců.

b) Ve všech ostatních případech může jednotlivý soudce přípravného senátu vykonávat funkce stanovené tímto Statutem, není-li stanoveno jinak Jednacím a důkazním řádem či rozhodnutím přijatým většinou hlasů členů přípravného senátu.

3. Kromě jiných funkcí podle tohoto Statutu může přípravný senát:

a) na žádost žalobce vydávat nařízení a příkazy potřebné pro účely vyšetřování;

b) na žádost osoby, která byla zatčena nebo se dostavila na základě předvolání podle čl. 58, vydávat nařízení, včetně opatření typu popsaného v čl. 56, nebo vyžadovat součinnost podle části 9 potřebnou pro pomoc poskytovanou této osobě při přípravě obhajoby;

c) v případě potřeby zajistit ochranu a soukromí obětí a svědků, uchování důkazů, ochranu osob, které byly zadrženy nebo se dostavily na základě předvolání, a ochranu skutečností souvisejících s bezpečností státu;

d) pověřit žalobce provedením určitých vyšetřovacích úkonů na území smluvní strany bez zajištění součinnosti tohoto státu podle části 9, pokud přípravný senát rozhodne, že stát je zjevně neschopen vyhovět žádosti o spolupráci z důvodu nedostupnosti orgánu či složky justičního systému příslušné k vyřízení žádosti o spolupráci podle části 9, přičemž podle možností zohlední názory daného státu;

e) byl-li vydán zatýkací rozkaz či předvolání podle čl. 58 a s přihlédnutím k síle důkazů a právům dotčených stran stanoveným tímto Statutem a Jednacím a důkazním řádem, vyžadovat součinnost států podle čl. 93 odst. 1 písm. k) při přijímání ochranných opatření pro účely zabavení věci, zejména pokud konečným výsledkem má být prospěch obětí.

1. Přípravný senát vydá na žádost žalobce kdykoli po zahájení vyšetřování zatýkací rozkaz na osobu, pokud na základě posouzení žádosti a důkazů a jiných informací poskytnutých žalobcem shledá, že:

a) je důvodné podezření, že osoba se dopustila zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu; a

b) zatčení osoby se jeví jako nezbytné:

(i) pro zajištění její přítomnosti při hlavním líčení,

(ii) pro zajištění, aby tato osoba nemařila či neohrožovala vyšetřování nebo soudní řízení, nebo

(iii) případně proto, aby osoba nepokračovala v páchání tohoto nebo souvisejícího zločinu, který spadá do jurisdikce Soudu a jehož okolnosti jsou stejné.

2. Návrh žalobce obsahuje:

a) jméno osoby a jiné údaje potřebné pro zjištění totožnosti;

b) konkrétní výčet zločinů spadajících do jurisdikce Soudu, jichž se osoba měla dopustit;

c) úplné vylíčení skutečností, které údajně naplňují skutkové podstaty těchto zločinů;

d) souhrn důkazů a jiných skutečností nasvědčujících tomu, že osoba spáchala tyto zločiny; a

e) důvod, proč žalobce pokládá zatčení osoby za nezbytné.

3. Zatýkací rozkaz obsahuje:

a) jméno osoby a jiné údaje potřebné pro zjištění totožnosti;

b) konkrétní výčet zločinů spadajících do jurisdikce Soudu, v souvislosti s nimiž se navrhuje zatčení osoby; a

c) stručné vylíčení skutečností, které údajně naplňují skutkovou podstatu těchto zločinů;

4. Zatýkací rozkaz zůstane v platnosti, dokud Soud nerozhodne jinak.

5. Na základě zatýkacího rozkazu může Soud vyžadovat předběžnou vazbu nebo zatčení a předání osoby podle části 9.

6. Žalobce může navrhnout přípravnému senátu změnu zatýkacího rozkazu úpravou nebo rozšířením výčtu zločinů v něm uvedených. Přípravný senát takto pozmění zatýkací rozkaz, pokud shledá dostatečné důvody domnívat se, že osoba se dopustila zločinů uvedených v pozměněném či rozšířeném výčtu.

7. Místo návrhu na vydání zatýkacího rozkazu může žalobce navrhnout přípravnému senátu předvolání osoby. Pokud přípravný senát shledá dostatečné důvody domnívat se, že osoba se dopustila domnělého zločinu a že předvolání postačí k zabezpečení její přítomnosti, vydá předvolání s podmínkami omezujícími osobní svobodu (kromě zadržení), pokud takové podmínky stanoví vnitrostátní právní řád, nebo bez těchto podmínek. Předvolání obsahuje:

a) jméno osoby a jiné údaje potřebné pro zjištění totožnosti;

b) konkrétní datum, kdy se osoba má dostavit;

c) konkrétní výčet zločinů spadajících do jurisdikce Soudu, kterých se osoba měla dopustit; a

d) stručné vylíčení skutečností, které údajně naplňují skutkovou podstatu těchto zločinů.

1. Smluvní strana, která obdržela žádost o předběžnou vazbu či zatčení a předání osoby, neprodleně podnikne kroky k zajištění této osoby v souladu se svými zákony a s ustanoveními části 9.

2. Zatčený bude neprodleně předveden před příslušný soudní orgán ve vazebním státu, který v souladu se zákony svého státu rozhodne, že:

a) zatýkací rozkaz se vztahuje na tuto osobu;

b) zatčení osoby bylo provedeno v souladu s řádným postupem; a

c) práva osoby byla respektována.

3. Zatčený má právo požádat příslušný orgán vazebního státu o dočasné propuštění do předání.

4. Při rozhodování o takové žádosti zváží příslušný orgán vazebního státu, zda existují, vzhledem k závažnosti údajných zločinů, naléhavé a výjimečné okolnosti odůvodňující dočasné propuštění a zda existují dostatečné záruky, že vazební stát bude schopen splnit svou povinnost předat osobu Soudu. Příslušný orgán vazebního státu není oprávněn posuzovat, zda zatýkací rozkaz byl řádně vydán podle čl. 58 odst. 1 písm. a) a b).

5. Přípravný senát musí být vyrozuměn o každé žádosti o dočasné propuštění na svobodu a předloží svá doporučení příslušnému orgánu vazebního státu. Příslušný orgán vazebního státu před vydáním rozhodnutí důkladně zváží tato doporučení, včetně doporučených opatření na zabránění útěku osoby.

6. Je-li povoleno dočasné propuštění osoby, může přípravný senát vyžadovat pravidelné zprávy o stavu dočasného propuštění.

7. Jakmile je vazebnímu státu nařízeno předání osoby, musí být osoba co nejdříve předána Soudu.

1. Po předání osoby Soudu nebo jejím dostavení o vlastní vůli či na základě předvolání se přípravný senát ujistí, že osobě bylo sděleno obvinění ze zločinů, jichž se měla dopustit, a že byla poučena o svých právech podle tohoto Statutu, včetně práva požádat o dočasné propuštění do zahájení hlavního líčení.

2. Osoba, na kterou byl vydán zatýkací rozkaz, může požádat o dočasné propuštění do zahájení hlavního líčení. Pokud přípravný senát shledá, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 58 odst. 1, zůstane osoba ve vazbě. Pokud přípravný senát neshledá, že tyto podmínky jsou splněny, povolí podmíněné či bezpodmínečné propuštění.

3. Přípravný senát pravidelně přezkoumává svá rozhodnutí o propuštění nebo vazbě osoby a může tak kdykoli učinit na návrh žalobce nebo osoby. Na základě přezkumu může pozměnit své rozhodnutí o vazbě, propuštění či podmínkách propuštění, pokud shledá, že je to třeba vzhledem ke změně okolností.

4. Přípravný senát zajistí, aby osoba nebyla držena ve vazbě po neúměrně dlouhou dobu z důvodu neopodstatněných průtahů způsobených žalobcem. Dojde-li k takovým průtahům, Soud zváží možnost podmíněného či bezpodmínečného propuštění osoby.

5. Přípravný senát může v případě potřeby vydat zatýkací rozkaz za účelem zajištění přítomnosti propuštěné osoby.

1. S výhradou ustanovení odstavce 2 přípravný senát v přiměřené lhůtě po předání nebo dobrovolném dostavení se osoby provede slyšení o potvrzení obvinění, na jejichž základě žalobce hodlá žádat o zahájení hlavního líčení. Slyšení bude přítomen žalobce a obviněný, jakož i obhájce obviněného.

2. Přípravný senát může na žádost žalobce nebo z vlastního podnětu provést slyšení o potvrzení obvinění, na jejichž základě žalobce hodlá žádat o zahájení hlavního líčení, v nepřítomnosti obviněného, pokud obviněný:
V takovém případě je osoba zastoupena obhájcem, pokud přípravný senát rozhodne, že je to v zájmu spravedlnosti.

a) se vzdal svého práva být přítomen; nebo

b) uprchl nebo místo jeho pobytu nelze zjistit a byla přijata veškerá přiměřená opatření pro zajištění jeho přítomnosti před Soudem a sdělení obvinění a skutečnosti, že se bude konat slyšení o potvrzení obvinění.

3. V přiměřené lhůtě před slyšením osoba:
Přípravný senát může vydat nařízení upravující poskytování informací pro účely slyšení o potvrzení obvinění.

a) obdrží opis dokumentu obsahujícího obvinění, na jejichž základě žalobce hodlá žádat o zahájení hlavního líčení; a

b) obdrží informace o důkazech, o něž se žalobce hodlá opírat během slyšení o potvrzení obvinění;

4. Před slyšením může žalobce pokračovat ve vyšetřování a může pozměnit nebo vzít zpět některé z obvinění. O projednávání změny nebo zpětvzetí obvinění musí být osoba vyrozuměna v dostatečném předstihu před slyšením. Je-li obvinění vzato zpět, vyrozumí žalobce přípravný senát o důvodech zpětvzetí.

5. Při slyšení žalobce podpoří každé obvinění dostatečnými důkazy o tom, že dotčená osoba spáchala zločin, ze kterého je obviněna. Žalobce se může opírat o listinné nebo souhrnné důkazy a není povinen povolávat svědky, kteří mají svědčit v hlavním líčení.

6. Při slyšení může osoba:

a) vznést námitky proti obviněním;

b) napadnout důkazy předložené žalobcem; a

c) předkládat důkazy.

7. Přípravný senát na základě výsledků slyšení rozhodne, zda existují dostatečné důkazy nasvědčující tomu, že osoba se dopustila každého ze zločinů, z nichž byla obviněna. Na základě tohoto rozhodnutí přípravný senát:

a) potvrdí ta obvinění, u nichž shledal dostatečné důkazy, a předá osobu projednacímu senátu pro účely hlavního líčení ve věci potvrzených obvinění;

b) odmítne potvrdit ta obvinění, u nichž neshledal dostatečné důkazy;

c) odročí slyšení a navrhne žalobci, aby zvážil:

(i) předložení dalších důkazů nebo doplnění vyšetřování ohledně konkrétního obvinění; nebo

(ii) možnost pozměnit obvinění vzhledem k tomu, že předložené důkazy zřejmě nasvědčují tomu, že byla naplněna skutková podstata jiného zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu.

8. Pokud přípravný senát odmítne potvrdit obvinění, nebrání to žalobci v podání další žádosti o potvrzení tohoto obvinění na základě dodatečně získaných důkazů.

9. Po potvrzení obvinění a před zahájením hlavního líčení může žalobce se souhlasem přípravného senátu a po vyrozumění obviněného pozměnit obvinění. Pokud žalobce navrhne doplnění obvinění nebo jejich nahrazení závažnějšími obviněními, musí být tato obvinění potvrzena ve slyšení podle tohoto článku. Po zahájení hlavního líčení může žalobce se souhlasem projednacího senátu vzít obvinění zpět.

10. Jakýkoli dříve vydaný zatýkací rozkaz pozbývá platnosti ve vztahu k obviněním, která nepotvrdil přípravný senát nebo která žalobce stáhl.

11. Po potvrzení obvinění podle tohoto článku předsednictvo ustaví projednací senát, který za podmínek ustanovení odstavce 9 a čl. 64 odst. 4 odpovídá za průběh následného řízení a může vykonávat kteroukoli z funkcí přípravného senátu, která s řízením souvisí a kterou lze v jeho průběhu uplatnit.