Část 9.
Mezinárodní spolupráce a justiční pomoc

1. a) Soud je oprávněn vyžadovat spolupráci smluvních stran. Žádosti se předávají diplomatickou cestou nebo jiným vhodným způsobem, který každá smluvní strana stanoví při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu.
Následné změny stanovených způsobů předávání žádostí provede smluvní strana v souladu s Jednacím a důkazním řádem.

b) V případě potřeby, aniž by tím byla dotčena ustanovení písmene a), lze předávat žádosti i prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie nebo příslušné regionální organizace.

2. Žádosti o spolupráci a přiložené písemnosti se vyhotovují v úředním jazyce dožádaného státu nebo v jednom z pracovních jazyků Soudu, nebo se k nim přikládá překlad do některého z těchto jazyků podle volby států při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu. Následné změny této volby se provádějí v souladu s Jednacím a důkazním řádem.

3. Dožádaný stát zachová důvěrnost žádosti o spolupráci a přiložených písemností, s výjimkou případů, kdy je zpřístupnění nutné pro vyřízení žádosti.

4. V souvislosti se žádostí o pomoc podanou podle této části může Soud přijmout opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti nebo tělesného a duševního zdraví obětí, potenciálních svědků a jejich rodinných příslušníků, včetně opatření na ochranu informací. Soud může požadovat, aby informace poskytované podle této části byly předávány a aby s nimi bylo nakládáno způsobem šetřícím bezpečnost a tělesné i duševní zdraví obětí, potenciálních svědků a jejich rodinných příslušníků.

5. a) Soud může vyzvat stát, který není smluvní stranou tohoto Statutu, aby poskytl pomoc podle této části na základě ad hoc ujednání, dohody s takovým státem nebo na jiném vhodném základě.

b) Pokud stát, který není smluvní stranou tohoto Statutu a který uzavřel ad hoc ujednání nebo dohodu se Soudem, neposkytuje součinnost na základě žádostí podle takového ujednání nebo dohody, Soud o tom může vyrozumět Shromáždění smluvních stran nebo, v případech, kdy věc postoupila Soudu Rada bezpečnosti, Radu bezpečnosti.

6. Soud může požádat mezivládní organizaci o poskytnutí informací či písemností. Soud může rovněž vyžadovat jiné formy spolupráce nebo pomoci, které s touto organizací dojedná a které jsou v souladu s jejími kompetencemi či mandátem.

7. Pokud smluvní strana v rozporu s ustanoveními tohoto Statutu nevyhoví žádosti o spolupráci se Soudem, čímž brání Soudu ve výkonu jeho funkcí a pravomocí podle tohoto Statutu, může Soud vydat v tomto smyslu nález a postoupit věc Shromáždění smluvních stran nebo, v případech, kdy věc postoupila Soudu Rada bezpečnosti, Radě bezpečnosti.

1. Soud může zaslat žádost o zatčení a předání osoby, společně s podklady uvedenými v čl. 91, kterémukoli státu, na jehož území se osoba zdržuje, a požádat tento stát o spolupráci při zatčení a předání této osoby. Smluvní strany vyřídí žádosti o zatčení a předání osob v souladu s ustanoveními této části a postupy svého vnitrostátního práva.

2. Pokud osoba, která má být předána, podá opravný prostředek u vnitrostátního soudu na základě zásady ne bis in idem podle čl. 20, dožádaný stát musí neprodleně zjistit dotazem u Soudu, zda existuje dřívější soudní rozhodnutí o přípustnosti. Je-li případ přípustný, dožádaný stát žádost vyřídí. Pokud řízení o přípustnosti právě probíhá, dožádaný stát může odložit vyřízení žádosti o předání osoby, dokud Soud nerozhodne o přípustnosti.

3. a) Smluvní strana v souladu se svým vnitrostátním procesním právem povolí přepravu osoby, kterou jiný stát předává Soudu, přes své území, s výjimkou případů, kdy by průvoz přes tento stát bránil předání neboje zdržoval;

b) Žádost Soudu o průvoz musí být zaslána v souladu s čl. 87. Žádost o průvoz musí obsahovat:

(i) popis provážené osoby;

(ii) stručné vylíčení skutkového děje a jeho právní kvalifikaci; a

(iii) rozkaz k zatčení a předání;

c) Přepravovaná osoba musí být po dobu průvozu držena ve vazbě;

d) Pro leteckou přepravu osoby bez plánovaného přistání na území státu průvozu není zapotřebí povolení.

e) V případě neplánovaného přistání na území státu průvozu může tento stát vyžadovat, aby Soud zažádal o průvoz podle písmene b). Stát průvozu zadrží prováženou osobu až do obdržení žádosti o průvoz a uskutečnění průvozu, přičemž zadržení pro účely tohoto písmene nesmí překročit 96 hodin od neplánovaného přistání, není-li žádost obdržena v průběhu této lhůty.

4. Pokud je osoba, o jejíž předání se žádá, v dožádaném státu stíhána či ve výkonu trestu pro jiný zločin než ten, pro který se žádá o její předání Soudu, musí dožádaný stát poté, co rozhodne o vyhovění žádosti, konzultovat tuto otázku se Soudem.

1. Obdrží-li smluvní strana žádost Soudu o předání osoby podle čl. 89 a rovněž žádost jiného státu o vydání téže osoby projednání zakládající skutkovou podstatu zločinu, pro který Soud žádá o předání této osoby, oznámí tuto skutečnost Soudu a dožadujícímu státu.

2. Je-li dožadující stát smluvní stranou, dožádaný stát přednostně vyřídí žádost Soudu, pokud:

a) Soud na základě čl. 18 a 19 shledal věc, pro kterou žádá o předání, přípustnou, přičemž toto rozhodnutí bere v úvahu vyšetřování či stíhání vedené dožadujícím státem v souvislosti se žádostí o vydání podanou tímto státem; nebo

b) Soud přijal rozhodnutí uvedené v písmenu a) na základě oznámení dožádaného státu podle odstavce 1.

3. Pokud nebylo přijato rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a), může dožádaný stát podle vlastního uvážení, do rozhodnutí Soudu podle odstavce 2 písm. b), pokračovat ve vyřizování žádosti o vydání obdržené od dožadujícího státu, nicméně osobu nesmí vydat, dokud Soud neshledá věc nepřípustnou. Soud v této otázce rozhodne urychleně.

4. Jestliže dožadující stát není smluvní stranou tohoto Statutu, dožádaný stát, pokud není vázán mezinárodním závazkem vydat osobu dožadujícímu státu, přednostně vyřídí žádost o předání Soudu, pokud Soud shledal věc přípustnou.

5. Pokud Soud neshledal věc podle odstavce 4 přípustnou, dožádaný stát může podle vlastního uvážení vyřídit žádost o vydání podanou dožadujícím státem.

6. V případech upravených odstavcem 4, s výjimkou případů, kdy dožádaný stát je vázán existujícím mezinárodním závazkem vydat osobu dožadujícímu státu, který není smluvní stranou tohoto Statutu, dožádaný stát rozhodne, zda předá osobu Soudu, nebo ji vydá dožadujícímu státu. Při rozhodování v této otázce zváží dožádaný stát veškeré příslušné okolnosti, mimo jiné:

a) příslušná data žádostí;

b) zájmy dožadujícího státu, včetně, podle okolností, zda byl zločin spáchán na jeho území a státního občanství obětí a vyžádané osoby; a

c) možnost následného předání mezi Soudem a dožadujícím státem.

7. Pokud smluvní strana, která obdržela žádost Soudu o předání osoby, rovněž obdrží žádost jakéhokoli státu o vydání téže osoby pro činy jiné než ty, které zakládají skutkovou podstatu zločinů, pro něž Soud žádá o předání této osoby:

a) dožádaný stát, pokud není vázán existujícím mezinárodním závazkem vydat osobu dožadujícímu státu, vyřídí přednostně žádost Soudu;

b) dožádaný stát, pokud je vázán daným mezinárodním závazkem vydat osobu dožadujícímu státu, rozhodne, zda předá tuto osobu Soudu, nebo vydá tuto osobu do dožadujícího státu. Při rozhodování v této věci dožádaný stát zváží veškeré příslušné okolnosti, mimo jiné i okolnosti uvedené v odstavci 6, se zvláštním přihlédnutím k relativní povaze a závažnosti příslušného jednání.

8. Pokud na základě oznámení podle tohoto článku Soud shledá věc nepřípustnou a následně je zamítnuta žádost o vydání do dožadujícího státu, dožádaný stát vyrozumí o tomto rozhodnutí Soud.

1. Žádost o zatčení a předání se podává písemně. V naléhavých případech lze žádost předat jakýmkoli prostředkem určeným pro přenos písemných zpráv pod podmínkou, že žádost bude potvrzena cestou stanovenou v čl. 87 odst. 1 písm. a).

2. Žádost o zatčení a předání osoby, na niž se vztahuje zatýkací rozkaz vydaný přípravným senátem podle čl. 58, obsahuje nebo k ní jsou přiloženy:

a) popis vyžádané osoby postačující k identifikaci osoby a informace o pravděpodobném místu pobytu osoby;

b) kopie zatýkacího rozkazu; a

c) písemnosti, prohlášení nebo informace potřebné pro splnění požadavků předávacího řízení v dožádaném státu, přičemž tyto požadavky by neměly být náročnější než požadavky platné pro vydávání podle mezinárodních smluv nebo ujednání uzavřených mezi dožádaným státem a jinými státy s přihlédnutím ke zvláštní povaze Soudu by pokud možno měly být méně náročné.

3. Žádost o zatčení a předání osoby již odsouzené obsahuje nebo k ní jsou přiloženy:

a) kopie zatýkacího rozkazu proti této osobě;

b) kopie rozhodnutí o vině;

c) údaje prokazující, že vyžádaná osoba je totožná s osobou uvedenou v rozhodnutí o vině; a

d) pokud byl vyžádané osobě již uložen trest, kopii výroku o trestu a, pokud byl uložen trest odnětí svobody, údaje o vykonaném trestu a délce zbytku trestu.

4. Na žádost Soudu smluvní strana konzultuje se Soudem, v obecné rovině nebo v souvislosti s konkrétním případem, požadavky stanovené jejím vnitrostátním právem, které by mohly být uplatňovány podle odstavce 2 písm. c). Při této konzultaci smluvní strana vyrozumí Soud o specifických požadavcích svého vnitrostátního práva.

1. V naléhavých případech může Soud požádat, aby vyžádaná osoba byla vzata do předběžné vazby do předložení žádosti o předání a podkladů k žádosti uvedených v čl. 91.

2. Žádost o předběžnou vazbu se předává jakýmkoli prostředkem určeným pro přenos písemných zpráv a obsahuje:

a) popis vyžádané osoby postačující k její identifikaci a informace o pravděpodobném místu pobytu osoby;

b) stručný popis zločinů, pro které se žádá o vazbu osoby a skutečností údajně zakládajících skutkovou podstatu těchto zločinů, pokud možno s udáním data a místa zločinu;

c) údaje o zatýkacím rozkazu nebo rozhodnutí o vině vztahujícím se na vyžádanou osobu; a

d) prohlášení, že žádost o předání vyžádané osoby bude následovat.

3. Osoba vzatá do předběžné vazby musí být propuštěna na svobodu, pokud dožádaný stát neobdrží žádost o předání s podklady uvedenými v čl. 91 ve lhůtě stanovené Jednacím a důkazním řádem. Tato osoba však může souhlasit s předáním před uplynutím této lhůty, umožňuje-li to právní řád dožádaného státu. V takovém případě dožádaný stát předá tuto osobu Soudu co nejdříve.

4. Skutečnost, že vyžádaná osoba byla propuštěna na svobodu podle odstavce 3, nebrání následnému zatčení a předání této osoby, pokud je žádost o předání s podklady doručena později.

1. Smluvní strany v souladu s ustanoveními této části a s postupy stanovenými vnitrostátním právem vyřídí žádosti Soudu o poskytnutí následující pomoci v souvislosti s vyšetřováním či stíháním:

a) identifikace a zjištění místa pobytu osob nebo zjištění místa, kde se nachází věci;

b) zajištění důkazů, včetně svědeckých výpovědí pod přísahou, a předkládání důkazů, včetně znaleckých posudků a zpráv potřebných pro Soud;

c) výslech vyšetřovaného nebo stíhaného;

d) doručování písemností, včetně soudních písemností;

e) umožnění dobrovolného dostavení se svědků nebo znalců k Soudu;

f) dočasné předání osob podle odstavce 7;

g) ohledání místa, včetně exhumace a ohledání hrobů;

h) provádění prohlídek a zajištění;

i) poskytování záznamů a písemností, včetně úředních záznamů a písemností;

j) ochrana obětí a svědků a uchování důkazů;

k) identifikace, vyhledávání a zmrazení nebo zajištění výnosů, majetku a aktiv a věcí určených ke spáchání zločinu pro účely následného zabavení, aniž by tím byla dotčena práva třetích stran v dobré víře; a

l) jakákoli jiná forma pomoci, kterou nezakazuje právní řád dožádaného státu, s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání zločinů spadajících do jurisdikce Soudu.

2. Soud má pravomoc zaručit svědkovi nebo znalci, který se dostaví k Soudu, že nebude Soudem stíhán, zadržen či jinak omezován na osobní svobodě v souvislosti s činy nebo opomenutími, k nimž došlo před tím, než tato osoba opustila dožádaný stát.

3. Pokud je provedení určité pomoci uvedené v žádosti podané podle odstavce 1 v dožádaném státu zakázáno na základě existující všeobecně uplatňované základní právní zásady, dožádaný stát to neprodleně konzultuje se Soudem s cílem vyřešit tuto otázku. Při této konzultaci je třeba zvážit, zda by pomoc mohla být poskytnuta jinou formou nebo za určitých podmínek. Pokud nelze tuto otázku vyřešit konzultací, Soud žádost podle potřeby pozmění.

4. Smluvní strana může zcela nebo zčásti odmítnout pomoc podle čl. 72 pouze pokud se žádost týká poskytnutí písemností nebo zpřístupnění důkazů souvisejících s bezpečností státu.

5. Dříve než odmítne pomoc podle odstavce 1 písm. l), dožádaný stát zváží, zda by tato pomoc mohla být poskytnuta za určitých podmínek nebo zda by tato pomoc mohla být poskytnuta později či jiným způsobem, za předpokladu, že pokud Soud či žalobce přijme pomoc za těchto podmínek, musí Soud či žalobce tyto podmínky dodržet.

6. Je-li žádost o pomoc odmítnuta, dožádaný stát neprodleně vyrozumí Soud či žalobce o důvodech odmítnutí.

7. a) Soud může požádat o dočasné předání osoby ve vazbě pro účely identifikace nebo výpovědi nebo jiné pomoci. Tato osoba může být dočasně předána, pokud jsou splněny následující podmínky:

(i) osoba dobrovolně vyjádří informovaný souhlas s dočasným předáním; a

(ii) dožádaný stát souhlasí s dočasným předáním za podmínek, na nichž se tento stát a Soud dohodnou.

b) Dočasně předávaná osoba zůstane ve vazbě. Po splnění účelu předání Soud tuto osobu neprodleně vrátí do dožádaného státu.

8. a) Soud zajistí důvěrnost písemností a informací, s výjimkou případů, kdy jsou tyto písemnosti a informace potřebné pro vyšetřování a řízení uvedené v žádosti;

b) Dožádaný stát může v případě potřeby předat důvěrně písemnosti či informace žalobci. Žalobce je může použít výhradně za účelem získání nových důkazů;

c) Dožádaný stát následně může z vlastního podnětu nebo na žádost žalobce dát souhlas se zpřístupněním takových písemností nebo informací. Tyto písemnosti a informace pak mohou být použity jako důkazy v souladu s ustanoveními částí 5 a 6 a v souladu s Jednacím a důkazním řádem.

9. a) (i) Pokud smluvní strana obdrží od Soudu nebo od jiného státu na základě mezinárodního závazku konkurující žádosti jiné než žádosti o předání nebo vydání, bude tato smluvní strana po poradě se Soudem a s tímto jiným státem usilovat o vyřízení obou žádostí, v případě potřeby odložením jedné či druhé žádosti nebo stanovením podmínek pro ně.

(ii) Pokud tak neučiní, řeší se střet žádostí v souladu se zásadami stanovenými čl. 90.

b) Pokud se však žádost Soudu týká informací, majetku či osob, které má na základě mezinárodní dohody pod kontrolou třetí stát či mezinárodní organizace, dožádané státy o tom vyrozumí Soud, který se se svou žádostí obrátí na tento třetí stát nebo mezinárodní organizaci.

10. a) Soud může na požádání spolupracovat se smluvní stranou a poskytovat jí pomoc při vyšetřování nebo soudním projednávání jednání, která zakládají skutkovou podstatu zločinu spadajícího do jurisdikce Soudu nebo závažného zločinu podle vnitrostátního práva dožadujícího státu.

b) (i) Pomoc poskytnutá podle písmene a) mimo jiné zahrnuje:

(ii) V případě pomoci podle písmene b) bodu i) a.:

a. pokud byly písemnosti a jiné důkazy získány s pomocí státu, je k předání zapotřebí souhlas tohoto státu;

b. pokud výpovědi, písemnosti a jiné důkazy poskytl svědek nebo znalec, řídí se předání ustanoveními čl. 68.

a. poskytnutí prohlášení, písemností a jiných důkazů získaných v průběhu vyšetřování nebo hlavního líčení vedeného Soudem; a

b. výslech osoby zadržené na základě příkazu Soudu;

c) Soud může za podmínek stanovených tímto odstavcem vyhovět žádosti o pomoc podle tohoto odstavce, podané státem, který není smluvní stranou tohoto Statutu.

1. Pokud by okamžité vyřízení žádosti narušilo probíhající vyšetřování nebo stíhání ve věci jiné než ve věci, které se týká žádost, může dožádaný stát odložit vyřízení žádosti na dobu, na které se dohodne se Soudem. Odložení však nesmí být delší, než je nutné k ukončení příslušného vyšetřování nebo stíhání v dožádaném státu. Dříve než rozhodne o odložení, dožádaný stát zváží, zda by pomoc mohla být poskytnuta neprodleně za určitých podmínek.

2. Bylo-li však přijato rozhodnutí o odložení podle odstavce 1, může žalobce navrhnout opatření k uchování důkazů podle čl. 93 odst. 1 písm. j).

1. Žádost o jiné formy pomoci uvedené v čl. 93 se podává písemně. V naléhavých případech lze žádost předat jakýmkoli prostředkem určeným pro přenos písemných zpráv s tím, že žádost bude potvrzena způsobem uvedeným v čl. 87 odst. 1 písm. a).

2. Žádost podle okolností obsahuje nebo k ní jsou přiloženy:

a) stručný popis účelu žádosti a požadované pomoci, včetně právního základu a důvodů žádosti;

b) co nejvíce podrobných údajů o místě pobytu a totožnosti osoby nebo poloze a identifikaci místa, které je nutné najít či identifikovat, aby mohla být poskytnuta požadovaná pomoc;

c) stručné vylíčení základních okolností žádosti;

d) odůvodnění a podrobnosti postupů nebo požadavků, kterými je třeba se řídit;

e) informace potřebné k vyřízení žádosti podle práva dožádaného státu; a

f) jiné související informace potřebné k poskytnutí požadované pomoci.

3. Na žádost Soudu konzultuje smluvní strana se Soudem v obecné rovině nebo v souvislosti s konkrétním případem požadavky stanovené jejím vnitrostátním právem, které by mohly být uplatňovány podle odstavce 2 písm. e). Při této konzultaci smluvní strana vyrozumí Soud o specifických požadavcích svého vnitrostátního práva.

4. Ustanovení tohoto článku se v přiměřeném rozsahu vztahují i na žádosti o pomoc předkládané Soudu.

a) nedostatek informací potřebných k vyřízení žádosti;

b) v případě žádosti o předání skutečnost, že přes veškerou snahu nelze zjistit místo pobytu vyžádané osoby nebo že provedeným šetřením bylo zjištěno, že osoba nacházející se v dožádaném státu zjevně není osobou uvedenou v zatýkacím rozkazu; nebo

c) skutečnost, že kvůli vyřízení žádosti v její současné podobě by dožádaný stát musel porušit již dříve přijatý smluvní závazek vůči jinému státu.

1. Soud nemůže pokračovat v projednávání žádosti o předání nebo pomoc, kvůli níž by dožádaný stát musel jednat v rozporu se svými mezinárodněprávními závazky ve vztahu ke státní nebo diplomatické imunitě osoby či majetku třetího státu, s výjimkou případů, kdy Soud pro účely vzdání se imunity může nejprve zajistit spolupráci tohoto třetího státu.

2. Soud nemůže pokračovat v projednávání žádosti o předání, kvůli níž by dožádaný stát musel jednat v rozporu se svými závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, podle nichž je souhlas vysílajícího státu podmínkou předání osoby z tohoto státu Soudu, s výjimkou případů, kdy Soud pro účely získání souhlasu s tímto předáním může nejprve zajistit spolupráci vysílajícího státu.

1. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s příslušnými postupy podle práva dožádaného státu a, pokud to toto právo nezakazuje, způsobem stanoveným v žádosti, včetně dodržení postupů uvedených v žádosti nebo povolení přítomnosti a pomoci osob uvedených v žádosti při vyřizování žádosti.

2. V případě naléhavé žádosti se na požádání Soudu písemnosti či důkazy poskytované v rámci odpovědi na žádost zašlou urychleně.

3. Odpovědi dožádaného státu se zasílají v původním jazyce a formě.

4. Aniž by tím byly dotčeny ostatní články této části, je-li to nezbytné pro úspěšné vyřízení žádosti, kterou lze vyřídit bez donucovacích opatření, včetně zejména dobrovolného pohovoru či zajištění důkazů od osoby, a to i v nepřítomnosti orgánů dožádané smluvní strany, pokud je to nezbytné k vyřízení žádosti, a ohledání veřejně přístupného místa bez pozměnění tohoto místa, může žalobce vyřídit takovou žádost přímo na území státu následujícím způsobem:

a) pokud je dožádaná smluvní strana státem, na jehož území byl zločin údajně spáchán a věc byla shledána přípustnou podle čl. 18 a 19, žalobce může přímo vyřídit žádost po veškerých možných konzultacích s dožádanou smluvní stranou;

b) v jiných případech může žalobce vyřídit žádost po konzultacích s dožádanou smluvní stranou a s vyhověním jakýmkoli přiměřeným podmínkám či obavám vyjádřeným smluvní stranou. Pokud dožádaná smluvní strana zjistí problémy s vyřizováním žádosti podle tohoto písmene, neprodleně konzultuje se Soudem řešení věci.

5. Ustanovení umožňující osobě slyšené nebo vyslýchané Soudem podle čl. 72 odvolávat se na omezení, jejichž cílem je bránit zpřístupnění důvěrných informací souvisejících s národní bezpečností státu, se vztahují i na vyřizování žádostí o pomoc podle tohoto článku.

1. Běžné náklady na vyřizování žádostí na území dožádaného státu hradí tento stát, s výjimkou následujících nákladů, které hradí Soud:

a) náklady související s cestováním a bezpečností svědků a znalců a předáním osob ve vazbě podle čl. 93;

b) náklady na překlady, tlumočení a přepisy;

c) cestovné a stravné soudců, žalobce, zástupců žalobce, tajemníka, zástupce tajemníka a pracovníků kteréhokoli orgánu Soudu;

d) náklady na znalecký posudek nebo zprávu, které si Soud vyžádá;

e) náklady související s dopravou osoby, kterou vazební stát předává Soudu; a

f) po konzultacích, jakékoli mimořádné náklady vzniklé při vyřizování žádosti.

2. Ustanovení odstavce 1 se v přiměřeném rozsahu vztahují na žádosti, které smluvní strany podávají Soudu. V takovém případě Soud hradí běžné náklady související s vyřízením.

1. Osoba, která byla předána Soudu podle tohoto Statutu nebude stíhána, trestána nebo zbavena svobody pro jakákoli jednání spáchaná před předáním, s výjimkou jednání nebo způsobu jednání zakládajícího skutkovou podstatu zločinů, pro něž byla tato osoba předána.

2. Soud může požadovat, aby se stát který předal osobu Soudu, vzdal požadavků podle odstavce 1, a pokud je to nutné, Soud poskytne dodatečné informace podle čl. 91. Smluvní strany jsou oprávněny zajistit pro Soud takové vzdání se požadavků a vynasnaží seje zajistit.

a) „předání“ označuje dodání osoby Soudu provedené státem podle tohoto Statutu.

b) „vydání“ označuje dodání osoby jedním státem druhému státu na základě mezinárodní smlouvy, úmluvy nebo vnitrostátního práva.