NĚKTERÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI

POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST

INVESTIČNÍ OMEZENÍ

NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE
Oznámení o výkonu činnosti v hostitelském členském státě
Oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti platební instituce, k činnosti instituce elektronických peněz, v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu
(K § 11 odst. 2, § 48 odst. 4, § 39 odst. 2 a § 56 odst. 2 zákona)

Řídicí a kontrolní systém platební instituce
(K § 18 odst. 6 zákona)
Předpoklady řádné správy a řízení
Systém řízení rizik
Systém vnitřní kontroly

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz
(K § 52c odst. 6 zákona)

Kapitálová přiměřenost platební instituce
(K § 17 odst. 4 zákona)

Kapitálová přiměřenost instituce elektronických peněz
(K § 52a odst. 5 zákona)

(3) Platební instituce zajistí, aby byl řídicí a kontrolní systém přiměřený rozsahu, povaze a složitosti činností, a vždy zajišťuje

a) trvalý soulad s podmínkami, za kterých bylo platební instituci uděleno povolení k výkonu činnosti, a dalšími stanovenými požadavky a pravidly,

b) řádný a obezřetný výkon činností a efektivnost při naplňování strategie podnikání a

c) dostatečnost a spolehlivost informací používaných pro rozhodování a výkon dalších činností platební instituce.

(2) Platební instituce využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(1) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby pokrýval veškeré její činnosti, a v případě hybridní instituce činnosti podle § 8 zákona. Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce je vždy také systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Platební instituce zajistí, aby smlouva upravující outsourcing, včetně jejích změn, byla uzavřena způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu a určení osob, které ji uzavřely.

(1) Platební instituce zajistí, aby řídicí a kontrolní systém plnil stanovené funkce také v případě výkonu činnosti prostřednictvím obchodních zástupců nebo dalších osob (dále jen „outsourcing“).

(2) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby sjednání outsourcingu neomezilo soulad činností, které jsou předmětem outsourcingu, s právními předpisy, možnost jejich kontroly platební institucí, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy.

(2) Platební instituce stanoví postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy a uplatňované postupy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.

(3) Platební instituce zajistí, aby všichni zaměstnanci byli s vnitřními předpisy v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi.

(1) Platební instituce prokazatelně promítne požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do strategií, organizačního řádu, plánů a dalších vnitřně stanovených zásad a postupů platební instituce (dále jen „vnitřní předpis“).

(4) Platební instituce promítne k naplnění předpokladu řádné správy a řízení do vnitřních předpisů vybrané uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými osobami a využívané při činnostech obdobného charakteru (dále jen „uznávaný standard“) a soustavně je uplatňuje. Platební instituce pravidelně prověřuje, zda jí zvolené a uplatňované uznávané standardy jsou nadále vhodné a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a zjištěné nedostatky odstraní.

(5) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zajistí, aby byla jasně stanovena oprávnění ke schvalování a podpisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících odpovědností, pravomocí a vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně získat.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení strategie podnikání včetně kontrolovatelných cílů a zásad jejího naplňování, včetně rozpracování postupů pro naplňování strategie a každodenního řízení výkonu činnosti platební instituce.

(1) Představenstvo, anebo jiný orgán nebo osoba s obdobnou působností (dále jen „řídicí orgán“) zajistí vytvoření funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému platební instituce a odpovídá za jeho soustavné udržování a uplatňování.

(3) Řídicí orgán zajistí stanovení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných činností a zamezování vzniku možných střetů zájmů.

(4) Řídicí orgán zajistí vytvoření a udržování funkčního a efektivního informačního systému včetně systému vnitřních hlášení a statisticko-evidenčních systémů tak, aby poskytoval spolehlivé a dostatečné informace.

(3) Řídicí orgán zajistí, aby všichni zaměstnanci rozuměli své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému zapojili.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení jednoznačně formulovaných etických zásad a předpokládaných modelů chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami a jejich prosazování.

(1) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců; součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti prováděli kvalifikovaní zaměstnanci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi.

(4) Řídicí orgán zajistí uplatňování takových způsobů a metod řízení, které vedou k zamezení nežádoucím postupům, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním strategie podnikání, systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu nebo jiných nevhodných stimulech, anebo není dostatečně transparentní, nebo jiným postupům, které umožňují nebo by mohly umožnit zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.

(3) Řídicí orgán schvaluje věcné, organizační, personální a další zajištění řízení rizik, výkonu compliance (§ 26) a vnitřního auditu, včetně předmětu a cílů jejich činnosti. Řídicí orgán schvaluje plány činnosti vnitřního auditu.

(2) Řídicí orgán schvaluje nové produkty, činnosti a systémy mající pro platební instituci zásadní význam a soustavu limitů, kterou platební instituce bude používat pro usměrňování rizik, ledaže tyto pravomoci řídicí orgán přenesl na jím určené výbory.

(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje strategii podnikání, organizační uspořádání, strategii řízení rizik, strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností, strategii rozvoje informačního systému, zásady systému vnitřní kontroly a bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém.

(5) Řídicí orgán alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí kroky k nápravě zjištěných nedostatků.

(4) Řídicí orgán včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána zejména z příslušných řídicích úrovní, v rámci výkonu řízení rizik, compliance a vnitřního auditu, statutárním auditorem¹¹) nebo auditorskou společností¹²) (dále jen „auditor“) nebo příslušnými orgány dohledu. Na základě těchto vyhodnocení přijímá řídicí orgán odpovídající opatření, která jsou realizována bez zbytečného odkladu.

(2) Orgánům, zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, jsou na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byla zajištěna odpovídající nezávislost a zamezení střetům zájmů při výkonu kontrolních činností.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce umožňuje včasné rozpoznávání střetů zájmů a oblastí jejich možného vzniku a zahrnuje odpovídající postupy pro omezování střetů zájmů a oddělení neslučitelných činností.

(4) Oblasti střetu zájmů a oblasti jejich možného vzniku jsou předmětem nezávislého prověřování.

b) bez zbytečného odkladu o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci platební instituce, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a

b) o případných zjištěných významných rozdílech postupů platební instituce oproti požadavkům stanoveným právními a vnitřními předpisy.

a) o dodržování požadavků stanovených právními a vnitřními předpisy, včetně dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti a investičních omezení, a

c) bez zbytečného odkladu o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry podstupovaného rizika.

a) neprodleně v případech, kdy se likvidní situace platební instituce výrazně nepříznivě mění,

(3) Platební instituce zajistí, aby členům řídicího orgánu a dalším příslušným osobám v platební instituci byly soustavně k dispozici informace

(2) Platební instituce zajistí, aby řídicí orgán byl vždy informován

(1) Platební instituce zajistí, aby příslušné orgány, zaměstnanci, útvary a výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou spolehlivé a dostatečné.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací předkládaných České národní bance. Postupy uplatňované pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné.

(1) Systém platební instituce pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby poskytoval nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

(1) Platební instituce zajistí soustavné řízení rizik spojených s činnostmi platební instituce včetně činností, které jsou předmětem outsourcingu.

(2) Platební instituce rozpoznává a řídí rizika spojená s novými produkty, činnostmi a systémy, přičemž zajistí, aby rozpoznávání rizik umožňovalo odhalovat nová rizika.

(4) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zohledňuje a zajišťuje soustavné řízení všech významných rizik, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně budoucí strategie podnikání platební instituce.

(1) V rámci strategie řízení rizik platební instituce stanoví zejména

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému jsou konkrétní postupy pro realizaci strategie řízení rizik.

(3) V rámci systému řízení rizik platební instituce stanoví kontrolní činnosti včetně kontrol dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že platební instituce udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. Strategie a postupy pro řízení rizik a strategie a postupy pro udržování kapitálu ke krytí rizik jsou ucelené a propojené.

(2) Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, platební instituce přijme vhodná opatření k nápravě.

a) vhodné kontrolní mechanismy pro jednotlivé činnosti, včetně účetních a fyzických kontrol,

b) kontroly po linii řízení,

c) výkon compliance,

d) výkon vnitřního auditu a

e) sledování a vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho prvků.

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro výkon compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

(2) Zásady a postupy pro compliance jsou ucelené a propojené.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byl zajištěn účinný výkon vnitřního auditu.

(2) Vnitřní audit vždy zahrnuje nezávislé prověření

(3) Platební instituce zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny tyto činnosti:

(4) Vnitřní audit musí informovat o zjištěných skutečnostech řídicí orgán platební instituce a dozorčí orgán, pokud takový orgán platební instituce má. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci platební instituce, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčího orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno sledování a vyhodnocování jeho funkčnosti a efektivnosti a bylo prováděno průběžně na všech řídicích a organizačních úrovních.

(2) Nedostatky řídicího a kontrolního systému odhalené po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem, musí být bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a urychleně řešeny.

(3) Významné nedostatky řídicího a kontrolního systému musí být oznámeny řídicímu a dozorčímu orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(4) Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému musí být nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.

a) vnitřní vymezení významných rizik, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,

b) zásady řízení jednotlivých rizik,

c) akceptovanou míru podstupovaného rizika a

d) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a pro zajištění obnovitelnosti a kontinuity činností platební instituce v případě mimořádných událostí.

a) soulad vnitřních předpisů s právními předpisy,

b) vzájemný soulad vnitřních předpisů a

c) soulad činností s právními a vnitřními předpisy.

a) dodržování požadavků a pravidel stanovených právními a vnitřními předpisy,

b) finančního řízení, řízení rizik, řízení kapitálu a řízení likvidity,

c) úplnosti, průkaznosti, správnosti a spolehlivosti vedení účetnictví,

d) dostatečnosti a spolehlivosti systému vnitřních hlášení, informací poskytovaných orgánům platební instituce, účetních a statistických informací a informací pro klienty,

e) spolehlivosti systému sestavování, kontroly a předkládání výkazů a dalších informací České národní bance a

f) dostatečnosti a spolehlivosti mechanismů vnitřní kontroly.

a) sestavena analýza rizik, a to alespoň jednou ročně,

b) sestaven strategický a periodický plán vnitřního auditu,

c) vytvořen a udržován systém sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu a

d) vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně.

(2) Instituce elektronických peněz při naplňování požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz pokrývá veškeré její činnosti. Součástí řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz je vždy také systém vnitřních zásad, pravidel a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Pro naplnění dalších předpokladů řádné správy a řízení postupuje instituce elektronických peněz podle § 12 až 21.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.

(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 38 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.

(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období, včetně ztráty za minulé účetní období, a ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

(6) Hybridní instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je třeba povolení podle zákona, s tím, že při výkonu těchto činností je hybridní instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů¹³).

(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost, pojišťovna nebo zajišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

g) snížený o goodwill,

f) snížený o ztrátu za běžné účetní období,

5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a

2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,

1. povinné rezervní a rizikové fondy,

2. ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce platební instituce,

4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku k vyplacení a další předpokládané platby z rozdělení zisku,

3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem a schválené jejím nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl a který nepřipadl na vypořádací podíly,

i) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní.

h) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill a

a) snížený o nabyté vlastní podíly¹⁴) s tím, že součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,

b) zvýšený o emisní ážio s tím, že součástí této položky je

c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk s tím, že tato položka je součtem položek podle bodů 1 až 4 sníženým o položku podle bodu 5:

d) zvýšený o zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud platební instituce alespoň 2 měsíce předem svůj záměr doložený souhlasem auditora zahrnovat tento zisk do původního kapitálu oznámí České národní bance, zdůvodní a s Českou národní bankou projedná,

e) zvýšený nebo snížený o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční organizační složky s tím, že jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, odečtou se,

a) podřízený dluh a

b) oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní, s tím, že se oceňovací rozdíl stanovuje po snížení o případný závazek z odložené daně.

c) hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle nařízení náležela riziková váha 1 250 %¹⁶).

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,
a) hodnota kapitálové investice do

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a
b) součet hodnot kapitálových investic do

3. finančních institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

1. institucí,

3. finančních institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

1. institucí,

(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.

(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.

(2) Hybridní instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí

b) správní náklady¹⁷) nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky¹⁸).

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

a) 10 % z hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

b) 8 % z hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

a) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,

b) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

c) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

d) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

(4) Pokud hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 je nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období.

(5) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona,

b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona, a

(2) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá spolehlivému odhadu na základě údajů z předchozích období.

(1) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz se rovná 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.

(3) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, rovná se tento kapitálový požadavek 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

b) cenné papíry vydané standardním fondem²²), který investuje výhradně do cenných papírů podle písmena a).

a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle nařízení obdržely rizikovou váhu do výše 50 %¹⁹), a

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce poskytujícího platební služby na území České republiky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(2) Současně s oznámením podle odstavce 1 platební instituce zasílá

c) prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že řídicí a kontrolní systém každého obchodního zástupce, o kterém je podána informace podle písmene a), je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

b) kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podána informace podle písmene a),

a) údaje o obchodních zástupcích, a to v rámci plnění informační povinnosti podle zákona a vyhlášky upravující předkládání informací platebními institucemi České národní bance²⁰),

(3) Doklady podle odstavce 2 písm. b) lze nahradit prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že u každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a u každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podávána informace podle odstavce 2 písm. a), platební instituce ověřila důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost této osoby podle kritérií pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti. Pokud bude mít Česká národní banka pochybnosti, že některá z osob, o nichž je podána informace podle odstavce 2 písm. a), není důvěryhodná, odborně způsobilá nebo dostatečně zkušená, vyzve platební instituci k předložení dokladů podle odstavce 2 písm. b). Platební instituce předloží požadované doklady České národní bance bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení výzvy České národní banky.

(4) Platební instituce předkládá informace a podklady podle odstavců 1 až 3 České národní bance v elektronické podobě.

(5) Pokud má platební instituce v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, postupuje podle § 53.

(6) Instituce elektronických peněz postupuje při podávání oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce podle odstavců 1 až 5 obdobně.

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) S oznámením platební instituce dále předkládá návrh smlouvy mezi platební institucí a osobou, které bude svěřen výkon dohodnutých činností.

(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, postupuje při podávání oznámení podle odstavců 1 a 2 obdobně.

(1) Platební instituce podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou ty doklady a informace podle § 3 odst. 2 až 7, které tyto změny dosvědčují.

d) popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající platební instituci, pokud dochází k ovládnutí.

a) údaje o této osobě podle § 2 písm. m),

c) originál vyjádření orgánu, který vykonává dohled nad osobou s kvalifikovanou účastí na oznamovateli, o tom, že mu není známo, že by osoba s kvalifikovanou účastí na oznamovateli nebyla důvěryhodná,

b) originál dokladu o oprávnění k podnikání,

(2) Dochází-li ke změně osoby s kvalifikovanou účastí na platební instituci nebo k jejímu ovládnutí a touto osobou je instituce, finanční instituce nebo jiná osoba vykonávající činnost na finančním trhu se sídlem v členském státě a nad touto osobou je vykonáván dohled ve státě jejího sídla, oznamovatel předkládá oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1, a dále

(3) Instituce elektronických peněz, nejde-li o oznámení nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz nebo ji ovládnout podle § 52b zákona ve spojení s § 7 a 8, podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou ty doklady a informace podle § 6 odst. 2 až 7, které tyto změny dosvědčují.

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách podle § 5 odst. 2 až 4 na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou doklady tyto změny dosvědčující.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách podle § 11 odst. 2 až 4 na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou doklady tyto změny dosvědčující.