(2) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá spolehlivému odhadu na základě údajů z předchozích období.