KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST

Kapitálová přiměřenost platební instituce
(K § 17 odst. 4 zákona)

Kapitálová přiměřenost instituce elektronických peněz
(K § 52a odst. 5 zákona)

(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 38 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.

(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost, pojišťovna nebo zajišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

(6) Hybridní instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je třeba povolení podle zákona, s tím, že při výkonu těchto činností je hybridní instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů¹³).

(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období, včetně ztráty za minulé účetní období, a ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

g) snížený o goodwill,

1. povinné rezervní a rizikové fondy,

2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,

1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a

2. ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce platební instituce,

3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem a schválené jejím nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl a který nepřipadl na vypořádací podíly,

4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku k vyplacení a další předpokládané platby z rozdělení zisku,

5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

i) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní.

h) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill a

d) zvýšený o zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud platební instituce alespoň 2 měsíce předem svůj záměr doložený souhlasem auditora zahrnovat tento zisk do původního kapitálu oznámí České národní bance, zdůvodní a s Českou národní bankou projedná,

e) zvýšený nebo snížený o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční organizační složky s tím, že jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, odečtou se,

f) snížený o ztrátu za běžné účetní období,

a) snížený o nabyté vlastní podíly¹⁴) s tím, že součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,

b) zvýšený o emisní ážio s tím, že součástí této položky je

c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk s tím, že tato položka je součtem položek podle bodů 1 až 4 sníženým o položku podle bodu 5:

a) podřízený dluh a

b) oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní, s tím, že se oceňovací rozdíl stanovuje po snížení o případný závazek z odložené daně.

1. institucí,

3. finančních institucí,

1. institucí,

3. finančních institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a
b) součet hodnot kapitálových investic do

c) hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle nařízení náležela riziková váha 1 250 %¹⁶).

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,
a) hodnota kapitálové investice do

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.

(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

(2) Hybridní instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

b) správní náklady¹⁷) nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky¹⁸).

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

a) 10 % z hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

d) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

a) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,

b) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

c) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

b) 8 % z hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(4) Pokud hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 je nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období.

(5) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona,

b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona, a

(1) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz se rovná 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.

(2) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá spolehlivému odhadu na základě údajů z předchozích období.

(3) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, rovná se tento kapitálový požadavek 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.