ZPŮSOB VÝPOČTU ÚHRADY PŘÍPRAVKU

(1) Úhrada výchozí dávky se vypočte jako podíl základní úhrady za obvyklou denní terapeutickou dávku a počtu jednotlivých dávek za den.

(2) Úhrada za jednotku lékové formy o síle odlišné od výchozí dávky se v rámci intervalu vypočte přímo úměrně z úhrady výchozí dávky.

(3) Úhrada za balení přípravku se silou v rámci intervalu se vypočte jako součin úhrady za jednotku lékové formy tohoto přípravku podle odstavce 2 a velikosti balení.

(1) Úhrada za jednotku lékové formy o síle pod spodní mezí intervalu se vypočte podle vzorce
${\mathrm{US}}_1={\mathrm{USI}}_1\times {\frac{S}{{\mathrm{SI}}_1}}^{0,621488}$,
kde US₁ znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle pod spodní mezí intervalu, USI₁ znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle odpovídající spodní mezi intervalu, S znamená posuzovanou sílu a SI₁ znamená sílu odpovídající spodní mezi intervalu.

(2) Úhrada za jednotku lékové formy o síle nad horní mezí intervalu se vypočte podle vzorce
${\mathrm{US}}_2={\mathrm{USI}}_2\times {\frac{S}{{\mathrm{SI}}_2}}^{0,621488}$,
kde US₂ znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle nad horní mezí intervalu, USI₂ znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle odpovídající horní mezi intervalu, S znamená posuzovanou sílu a SI₂ znamená sílu odpovídající horní mezi intervalu.

(3) Přípravkům mimo interval se úhrada za balení vypočte jako součin úhrady za jednotku lékové formy podle odstavce 1 nebo 2 a velikosti balení.

(4) Při postupu podle odstavce 1 nebo 2 se použijí hodnoty pro síly přípravku odpovídající spodní nebo horní mezi intervalu i v případě, že přípravky s těmito silami nejsou na trhu obchodovány nebo samostatně hrazeny.

(1) Ustanovení § 19 se nepoužije a úhrada se vypočte podle § 18 i mimo interval u přípravků, které

a) jsou používány při zahájení terapie titrací dávek, pokud tato titrace trvá nejvýše po dobu 60 dnů,

b) mají injekční lékovou formu, kdy k řádnému dávkování je třeba užít více než jednu jednotku lékové formy nebo kdy lze jednotku lékové formy rozdělit mezi více pacientů, nebo

c) jsou dávkovány podle tělesných parametrů.

(2) Postup podle § 18 a 19 se dále nepoužije u přípravků nezařazených do referenční skupiny, jejichž cena výrobce podléhá regulaci stanovením maximální ceny a je stejná za jednotku lékové formy pro všechny síly přípravku hrazené ze zdravotního pojištění. V takovém případě se úhrada stanoví ve stejné výši podle síly referenčního přípravku pro všechny síly posuzovaného přípravku tak, aby poměr úhrady k ceně přípravku byl konstantní.

(3) Postup podle § 18 a 19 se dále nepoužije u tekutých perorálních přípravků, pokud není uvedeno jinak.